Žatecká pánev
| Žatecká pánev | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 397 m n. m. (V Písku) |
| Rozloha | 524 km² |
| Střední výška | 271 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Mostecká pánev |
| Sousední jednotky | Chomutovsko-teplická pánev Milešovské středohoří Hazmburská tabule Kněževeská pahorkatina Doupovské hory |
| Podřazené jednotky | Čeradická plošina Měcholupský úval Pětipeská kotlina Novosedelské terasa Středooharská niva Počeradský úval Blažimská plošina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | čediče, tufy, kvarcity, spraše, písky, jíly |
| Povodí | Ohře → Labe |
| Souřadnice | 50°20′22″ s. š., 13°30′3″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IIIB-3A |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žatecká pánev je geomorfologický podcelek v jižní části Mostecké pánve v okresech Most, Chomutov a Louny v Ústeckém kraji. Nejvyšším vrcholem je s nadmořskou výškou 397 m kóta V Písku (též U Silnice) jižně od Podbořan.
Poloha a sídla
Podcelek se rozkládá přibližně mezi Kadaní na západě, jižním okrajem Mostu na severu, Postoloprty na východě a Podbořany na jihu. Uprostřed území leží město Žatec.[1]
Charakter území
Geologické podloží tvoří převážně miocenní a oligocenní jíly, písky a pískovce s uhelnými slojemi. V malé míře se vyskytují také neogenní vulkanity a krystalinické horniny. Většinu oblasti však překrývají čtvrtohorní sedimentární horniny.[2] Reliéf území je plochý až mírně zvlněný a postupně se zvedá ze středu k okrajům.[1] Tvoří ho říční terasy, náplavové kužele, denudační plošiny, kryopedimenty a erozně denudační svahy se sesuvy.[2]
Geomorfologické členění
Podcelek má podle členění Jaromíra Demka označení IIIB-3A a náleží do geomorfologického celku Mostecká pánev.[2] Dále se člení na okrsky Blažimská plošina a Počeradský úval na severu, Novosedelské terasy a Středooharská niva (ve starším členění společně tvořily Libočanský úval[3]) ve střední části a v jižní části postupně od západu na Pětipeskou kotlinu, Čeradickou plošinu a Měcholupský úval. Na severu a východě sousedí s podcelkem Milešovské středohoří, na východě a jihovýchodě s Hazmburskou tabulí a Kněževeskou pahorkatinou s celkem Doupovské hory na jihozápadě.[1]
Vrcholy
- V Písku (397 m) (též U Silnice), Čeradická plošina
- Kozinec (392 m), Čeradická plošina
- Šípkový vrch (363 m), Pětipeská kotlina
- Viničný vrch (361 m), Čeradická plošina
- Homole (354 m), Čeradická plošina
- Rubín (352 m), Čeradická plošina
- Kličín (351 m), Čeradická plošina
- Na Černém (342 m), Čeradická plošina
- Uhelný vrch (313 m), Blažimská plošina
Reference
- ↑ a b c BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIB-3A Žatecká pánev, s. 121–122.
- ↑ a b c Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Žatecká pánev, s. 525.
- ↑ CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-08-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žatecká pánev na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Celkový pohled na vesnici z jihozápadu