Žebříček ATP
Žebříček ATP (oficiálně anglicky Pepperstone ATP Rankings[1]) je pořadí tenistů, které sestavuje Asociace tenisových profesionálů (ATP) na základě dlouhodobých výsledků profesionálních turnajů. Aktualizace pořadí je zveřejňována každé pondělí (vyjma grandslamů a dvoutýdenních událostí Indian Wells Masters, Miami Masters, Rome Masters, Madrid Open a Shanghai Masters). Týdenní periodicita započala v roce 1979.[2]
Klasifikace zahrnuje body získané na okruzích ATP a ITF za předchozích 52 týdnů, čímž byla v tenise oficiálně zakotvena pozice „světové jedničky“. První vydání singlového žebříčku proběhlo 23. srpna 1973.[3] Deblový žebříček byl poprvé zveřejněn 1. března 1976. Pro hráče dvouhry a jednotlivce ve čtyřhře jsou sestavovány samostatné vydání klasifikace.
Na základě pořadí se hráči kvalifikují do jednotlivých turnajů různé úrovně. Z postavení se také vychází při nasazování v soutěži. Především masmédii je žebříček používán jako snadný způsob poměřování úrovně jednotlivých tenistů.
Vedle průběžného 52týdenního žebříčku pro nasazování do turnajů existuje také klasifikace ATP Race (tzv. Race to [city] – závod do [města]), která je na začátku každé nové sezóny – v lednu – anulována. Jedná se o žebříček dvouhry a párů. ATP Race je rozhodující pro účast nejlepších singlistů a deblových párů na závěrečném turnaji kalendářního roku ATP Finals – Turnaji mistrů.
Od srpna 1973 bylo světovými jedničkami 28 singlistů, z nichž 17 zakončilo na této pozici sezónu. Po triumfu na US Open se v září 2023 na vrchol dvouhry vrátil 36letý Srb Novak Djoković a desáté období zahájil rekordním 390. týdnem na této pozici.[4] Ve čtyřhře se na prvním místě od března 1976 vystřídalo 62 deblistů. V březnu 2024 se po Indian Wells Open deblovou jedničkou počtvrté stal Američan Austin Krajicek.
Historie
Žebříček
ATP vznikla jako odborová organizace v roce 1972. Iniciátory založení se stali Jack Kramer, Cliff Drysdale a Donald Dell. Význam organizace vzrostl po Wimbledonu 1973, který 81 členů bojkotovalo.[5] Dva měsíce poté, během srpna, byl zaveden bodový žebříčkový systém k objektivizaci účasti a nasazování hráčů na turnajích.[6]
Nový systém žebříčku ATP byl rychle implementován do mužského tenisu.[7] Zatímco drtivá většina členů ATP se vyslovila ve prospěch objektivního přístupu na turnaje podle klasifikace, první světová jednička ATP Ilie Năstase se vyjádřila kriticky, protože „každému bylo přiděleno číslo visící nad dalšími,“ což mezi tenisty vedlo k více konkurenční a méně kolegiální atmosféře.[8]
Původní kritéria k sestavování žebříčku ATP, s týdenní periodicitou až od poloviny roku 1979, vycházela ze zprůměrování bodových výsledků hráče na všech turnajích. V průběhu 80. let byla metodika několikrát revidována.[6][7] Od sezóny 1990, kdy ATP získala dominantní postavení a kdy vznikl okruh ATP Tour, byla žebříčková kritéria nahrazena systémem nejlepších výsledků po vzoru soutěžního alpského lyžování.[7] Původně se započítávaly nejlepší výsledky ze čtrnácti událostí. V roce 2000 došlo k rozšíření na osmnáct turnajů.[7] Ve dvouhře je maximální bodový zisk generován ze zápočtu povinně hraných 4 Grand Slamů, 8 Mastersů a dalších 5 turnajů v kategorii ATP 500 včetně bodově sem náležejícího Monte-Carlo Masters, což znamená maximální zisk 19 500 bodů před ATP Finals, a po jeho skončení 21 000 bodů v konečné klasifikaci. Nejvyšší hodnotu bodů na konečném žebříčku získal do roku 2009 Roger Federer, když v závěru sezóny 2006 měl 8 370 bodů. Od zavedení nového systému bodování v roce 2009 drží rekord Novak Djoković se 16 585 body v konečné klasifikaci roku 2015. Djoković rovněž vytvořil absolutní rekord maximálního počtu 16 950 získaných bodů ve vydání ze 6. června 2016.[9] V semifinále lednového Adelaide International 2023 odehrál Djoković 348. utkání proti členům první světové desítky, čímž ustanovil nový rekord. Na dalších místech k danému datu figurovali Federer (347), Nadal (288) a Lendl (258 zápasů).[10]
Žebříčky ATP a WTA byly 16. března 2020 zmrazeny v důsledku koronavirové pandemie na 22 týdnů.[11] Ženská světová klasifikace byla obnovena 10. srpna 2020 se znovurozehráním sezóny. Mužský žebříček, který vedl Novak Djoković, na ni navázal 24. srpna téhož roku s úvodním turnajem po přerušení Cincinnati Masters.
Světové jedničky
Od roku 1973 se na čele singlové klasifikace vystřídalo dvacet osm tenistů – tzv. světových jedniček.[12][13] Srb Novak Djoković drží rekord v počtu sedmi sezón, jež zakončil na prvním místě. Druhý v pořadí Američan Pete Sampras skončil v závěrečné klasifikaci šestkrát jako jednička a navíc bez přerušení.[14][15] Djoković také strávil na čele klasifikace nejvyšší počet 428 týdnů.[16] Švýcaru Rogeru Federerovi patří první místo v nejdelším období bez přerušení, když vrchol neopustil 237 týdnů.[17]
Dva hráči, československý reprezentant Ivan Lendl a Chilan Marcelo Ríos, se na vrchol dostali aniž by předtím vyhráli jeden z Grand Slamů.[18] Lendl opanoval čelo 21. února 1983 a premiérový major získal na French Open 1984.[19] Rios klasifikaci ovládl 30. března 1998 a zůstává jedinou světovou jedničkou, jíž se nepodařilo dosáhnout na grandslamový vavřín.[20][21] Nejkratší dobu na tenisovém trůnu strávil Australan Patrick Rafter a to pouze jediný týden.
Španěl Carlos Alcaraz drží rekord nejmladší světové jedničky – věkem 19 let a 130 dní[22] Sezónu 2022 zakončil v 19 letech a 214 dnech jako nejmladší hráč v závěrečné klasifikaci sezóny, čímž překonal 20letého Lleytona Hewitta z roku 2001.[23] Naopak nejstarším se v tomto parametru stal Novak Djoković, když sezonu 2021 zakončil ve věku 34 let. Roger Federer si díky finálové účasti na MercedesCupu 2018 zajistil pátý návrat na pozici světové jedničky a ve věku 36 let a 10 měsíců a 9 dní se 18. června 2018 stal nejstarším mužem na této pozici.[24] Zároveň byl i nejstarším hráčem v první světové stovce. Překonal tak věkový rekord tehdy 33letého Andreho Agassiho, který v roce 2003 figuroval na čele klasifikace a také představoval nejstaršího muže v Top 100.[25] Již čtvrtý Švýcarův návrat do čela v únoru 2018 se uskutečnil po 5 letech a 106 dnech, což znamenalo nejdelší období mezi dvěma kralováními mužskému tenisu, když jedničkou nebyl mezi listopadem 2012 a únorem 2018.[26]
Nejčastěji se světové jedničky střídaly v sezóně 1983, když se na vrcholu klasifikace proměnilo jméno tenisty desetkrát. O prvního hráče rankingu sváděli daný rok boj John McEnroe, Jimmy Connors a Ivan Lendl.[24]
Postupem do finále pařížského BNP Paribas Masters 2016 se 29letý Skot Andy Murray stal 7. listopadu 2016 dvacátou šestou světovou jedničkou, jakožto první britský hráč ve dvouhře a nejstarší debutant na této pozici od června 1974, kdy do čela klasifikace vystoupal 30letý Australan John Newcombe. Ovládnout pořadí hráčů se mu podařilo ve své 12. profesionální sezóně a sedm let poté, co se poprvé stal světovou dvojkou, když na tomto místě strávil 76 týdnů. Více týdnů na druhé příčce, než se stali jedničkami, do té doby vydrželi pouze Rafael Nadal (160) a Boris Becker (108). Za předešlý rok, z něhož se žebříček tvořil, dosáhl Skot zápasové bilance 76–11 se ziskem sedmi titulů z jedenácti finále.[27] Ve vydání žebříčku z 13. června 2022, týden po skončení French Open, nebyl poprvé od 10. listopadu 2003 na prvních dvou místech klasifikován žádný z členů tzv. Velké čtyřky – Federer, Nadal, Djoković ani Murray. Světovou jedničkou se podruhé v sezóně stal Rus Daniil Medveděv a na druhou příčku premiérově postoupil Němec Alexander Zverev.[28]
Nejstarší světovou jedničkou v prvním období čtyřhry se v lednu 2024 stal Ind Rohan Bopanna, čímž překonal věkový rekord 38letého Rajeeva Rama z roku 2022. Na třetím místě stále figurovala první jednička z roku 1976, 36letý Bob Hewitt.[29][30] Ve 43 letech a 331 dnech Bopanna překonal i absolutní rekord nejstaršího deblisty Mika Bryana, jenž se naposledy jedničkou stal během července 2018 ve 40 letech a 78 dnech a čelo opustil ve 41 letech a 76 dnech.[31][32][33]
Způsob sestavování
Způsob započítávání bodů do žebříčku ATP se v historii měnil. Mechanismus výpočtu byl aktualizován od sezóny 2021:
- Body se přidělují za účast (postup do dalších kol, vítězství) v jednotlivých turnajích okruhu ATP, případně i challengerech a turnajích Futures okruhu ITF.
- Započítávají se body z devatenácti turnajů, z toho čtyř grandslamů, osmi turnajů série Masters a sedmi dalších nejlepších výsledků na akcích ATP Cup, v kategoriích ATP 500, ATP 250, na challengerech a událostech ITF.
- Pokud se tenista některých „povinných“ turnajů neúčastnil, počítají se mu namísto toho body z jiného turnaje.
- Účastníkům závěrečného Turnaje mistrů se počítají body i z tohoto turnaje (mají tedy započítány body z 20 namísto 19 turnajů).
- Body za turnaje ITF (série Futures) se započítávají až druhé pondělí po týdnu, kdy se turnaj konal.
- Body z turnajů zůstávají v žebříčku započítány 52 týdnů. Výjimkou jsou body za Turnaj mistrů, které jsou z žebříčku odečteny následující pondělí po posledním turnaji ATP následujícího roku. Rovněž revidovaný žebříček během koronavirové pandemie se řídí specifickými pravidly.
Od roku 2016 nejsou přidělovány body ze zápasů Davisova poháru[34] a bodově nebyly ohodnoceny ani Letní olympijské hry 2016.[35]
Žebříček ATP
Dvouhra
Světové jedničky
Seznam uvádí tenisty, kteří dosáhli na pozici světové jedničky ve dvouhře od srpna 1973.
Poř. | tenista | stát | prvně klasifikován | týdnů celkem |
---|---|---|---|---|
1. | Novak Djoković | Srbsko | 4. července 2011 | 417 |
2. | Roger Federer | Švýcarsko | 2. února 2004 | 310 |
3. | Pete Sampras | Spojené státy americké | 12. dubna 1993 | 286 |
4. | Ivan Lendl | Československo | 28. února 1983 | 270 |
5. | Jimmy Connors | Spojené státy americké | 29. července 1974 | 269 |
6. | Rafael Nadal | Španělsko | 18. srpna 2008 | 209 |
7. | John McEnroe | Spojené státy americké | 3. března 1980 | 170 |
8. | Björn Borg | Švédsko | 23. srpna 1977 | 109 |
9. | Andre Agassi | Spojené státy americké | 10. dubna 1995 | 101 |
10. | Lleyton Hewitt | Austrálie | 19. listopadu 2001 | 80 |
11. | Stefan Edberg | Švédsko | 13. srpna 1990 | 72 |
12. | Jim Courier | Spojené státy americké | 10. února 1992 | 58 |
13. | Gustavo Kuerten | Brazílie | 4. prosince 2000 | 43 |
14. | Andy Murray | Spojené království | 7. listopadu 2016 | 41 |
15. | Ilie Năstase | Rumunsko | 23. srpna 1973 | 40 |
16. | Carlos Alcaraz | Španělsko | 12. září 2022 | 36 |
17. | Mats Wilander | Švédsko | 12. září 1988 | 20 |
18. | Daniil Medveděv | neutrální status[a] | 28. února 2022 | 16 |
19. | Andy Roddick | Spojené státy americké | 3. listopadu 2003 | 13 |
20. | Boris Becker | Německo | 28. ledna 1991 | 12 |
21. | Marat Safin | Rusko | 20. listopadu 2000 | 9 |
22. | John Newcombe | Austrálie | 3. června 1974 | 8 |
Juan Carlos Ferrero | Španělsko | 8. září 2003 | 8 | |
24. | Thomas Muster | Rakousko | 12. února 1996 | 6 |
Marcelo Ríos | Chile | 30. března 1998 | 6 | |
Jevgenij Kafelnikov | Rusko | 3. května 1999 | 6 | |
27. | Carlos Moyà | Španělsko | 15. března 1999 | 2 |
28. | Patrick Rafter | Austrálie | 26. července 1999 | 1 |
– aktivní hráč; tučně – současná světová jednička; aktualizováno 18. března 2024 |
Vysvětlivky
- ↑ V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy 1. března téhož roku rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohou dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[36]
Světové jedničky nejdéle bez přerušení
Poř. | tenista | týdnů |
---|---|---|
1. | Roger Federer (1) | 237 |
2. | Jimmy Connors (1) | 160 |
3. | Ivan Lendl (1) | 157 |
4. | Novak Djoković (1) | 122 |
5. | Pete Sampras (1) | 102 |
6. | Novak Djoković (2) | 86 |
7. | Jimmy Connors (2) | 84 |
8. | Pete Sampras (2) | 82 |
9. | Ivan Lendl (2) | 80 |
10. | Lleyton Hewitt (1) | 75 |
11. | John McEnroe (1) | 58 |
12. | Rafael Nadal (1) | 56 |
13. | John McEnroe (2) | 53 |
Novak Djoković (3) | 53 | |
15. | Andre Agassi (1) | 52 |
Novak Djoković (4) | ||
17. | Novak Djoković (5) | 48 |
18. | Roger Federer (2) | 48 |
19. | Björn Borg (1) | 46 |
Rafael Nadal (2) | ||
– aktivní hráč; tučně – aktuální období současné světové jedničky, pokud probíhá v rámci Top 20; |
Týdny na čele žebříčku podle státu
Poř. | stát | hráčů | týdnů | tenisté | zdroj |
---|---|---|---|---|---|
1. | Spojené státy americké | 6 | 896 | Jimmy Connors, John McEnroe, Jim Courier, Pete Sampras, Andre Agassi, Andy Roddick | [37] |
2. | Srbsko | 1 | 417 | Novak Djoković | [37] |
3. | Švýcarsko | 1 | 310 | Roger Federer | [37] |
4. | Československo | 1 | 270 | Ivan Lendl | [37] |
5. | Španělsko | 4 | 255 | Carlos Moyà, Juan Carlos Ferrero, Rafael Nadal, Carlos Alcaraz | [37] |
6. | Švédsko | 3 | 201 | Björn Borg, Mats Wilander, Stefan Edberg | [37] |
7. | Austrálie | 3 | 89 | John Newcombe, Patrick Rafter, Lleyton Hewitt | [37] |
8. | Brazílie | 1 | 43 | Gustavo Kuerten | [37] |
9. | Spojené království | 1 | 41 | Andy Murray | [37] |
10. | Rumunsko | 1 | 40 | Ilie Năstase | [37] |
11. | neutrální status[a] | 1 | 16 | Daniil Medveděv | |
12. | Rusko | 2 | 15 | Jevgenij Kafelnikov, Marat Safin | [37] |
13. | Německo | 1 | 12 | Boris Becker | [37] |
14. | Rakousko | 1 | 6 | Thomas Muster | [37] |
Chile | 1 | 6 | Marcelo Ríos | [37] | |
aktualizováno 18. března 2024; tučně – aktivní hráči |
Vysvětlivky
- ↑ V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy 1. března téhož roku rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohou dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[38]
Konečný žebříček
Rekordní počet osmi zakončených sezón na čele světové klasifikace drží Srb Novak Djoković.[39] Druhé místo v této statistice patří Američanu Petu Samprasovi, který vytvořil rekord v podobě šesti ukončení bez přerušení v letech 1993–1998.[40]
Pouze pět hráčů figurovalo na čele žebříčku po všechny týdny jediného kalendářního roku. Švýcar Roger Federer pak jako jediný dokázal tento výkon zopakovat třikrát v řadě, a to v letech 2005–2007. Srb Novak Djoković se stal v roce 2018 historicky první konečnou jedničkou i přesto, že byl v průběhu sezóny postaven mimo elitní světovou dvacítku.[41]
Nejstarší konečnou jedničkou se roku 2023 stal Novak Djoković ve 36 letech.[39] Naopak jako nejmladší sezónu zakončil 19letý Španěl Carlos Alcaraz v roce 2022.[23] Rekordní 12leté období mezi prvním a posledním zakončením vytvořil Novak Djoković (2011–2023).
V období 2000–2023 se jedenáctkrát o konečné jedničce rozhodovalo až na závěrečném Turnaji mistrů, a to v sezónách 2000 (Kuerten), 2001–2002 (Hewitt), 2003 (Roddick), 2009 (Federer), 2013 (Nadal), 2014 (Djoković), 2016 (Murray), 2019 (Nadal), Alcaraz (2022) a 2023 (Djoković).[42]
Počet zakončení světových jedniček
počet | stát | tenista |
---|---|---|
8 | Srbsko | Novak Djoković |
6 | Spojené státy americké | Pete Sampras |
5 | Spojené státy americké | Jimmy Connors |
Švýcarsko | Roger Federer | |
Španělsko | Rafael Nadal | |
4 | Spojené státy americké | John McEnroe |
Československo | Ivan Lendl | |
2 | Švédsko | Björn Borg |
Švédsko | Stefan Edberg | |
Austrálie | Lleyton Hewitt | |
1 | Rumunsko | Ilie Năstase |
Švédsko | Mats Wilander | |
Spojené státy americké | Jim Courier | |
Spojené státy americké | Andre Agassi | |
Brazílie | Gustavo Kuerten | |
Spojené státy americké | Andy Roddick | |
Spojené království | Andy Murray | |
Španělsko | Carlos Alcaraz |
Konečné světové jedničky podle let
Rok | tenista | body ATP | zdroj |
---|---|---|---|
1973 | Ilie Năstase (1) | — | [43] |
1974 | Jimmy Connors (2) | [44][45] | |
1975 | Jimmy Connors§ | [44][45] | |
1976 | Jimmy Connors§ | [44][45] | |
1977 | Jimmy Connors | [46] | |
1978 | Jimmy Connors§ | [46] | |
1979 | Björn Borg (3) | [46] | |
1980 | Björn Borg | [46] | |
1981 | John McEnroe (4) | [46][47] | |
1982 | John McEnroe | [46][47] | |
1983 | John McEnroe | [46][47] | |
1984 | John McEnroe | [46][47] | |
1985 | Ivan Lendl (5) | [46][48] | |
1986 | Ivan Lendl§ | [48] | |
1987 | Ivan Lendl§ | [48] | |
1988 | Mats Wilander (6) | [47] | |
1989 | Ivan Lendl | [47] | |
1990 | Stefan Edberg (7) | [49] | |
1991 | Stefan Edberg | [49][50] | |
1992 | Jim Courier (8) | [51] | |
1993 | Pete Sampras (9) | [15] | |
1994 | Pete Sampras§ | [52] | |
1995 | Pete Sampras | [15] | |
1996 | Pete Sampras | 3 760 | [15] |
1997 | Pete Sampras§ | 3 666 | [52] |
1998 | Pete Sampras | 3 131 | [15] |
1999 | Andre Agassi (10) | 4 059 | [53] |
2000 | Gustavo Kuerten (11) | 4 195 | [50][54] |
2001 | Lleyton Hewitt (12) | 4 365 | [55] |
2002 | Lleyton Hewitt§ | 4 485 | [56] |
2003 | Andy Roddick (13) | 4 535 | [57] |
2004 | Roger Federer (14) | 6 335 | [58] |
2005 | Roger Federer§ | 6 725 | [59] |
2006 | Roger Federer§ | 8 370 | [60] |
2007 | Roger Federer§ | 7 180 | [61][62] |
2008 | Rafael Nadal (15) | 6 675 | [63] |
2009 | Roger Federer | 10 550 | [64] |
2010 | Rafael Nadal | 12 450 | [65][66] |
2011 | Novak Djoković (16) | 13 630 | [67] |
2012 | Novak Djoković | 12 920 | [68] |
2013 | Rafael Nadal | 13 030 | [69][70] |
2014 | Novak Djoković | 11 360 | [71] |
2015 | Novak Djoković§ | 16 585 | [72][73] |
2016 | Andy Murray (17) | 12 685 | [74] |
2017 | Rafael Nadal | 10 645 | [75] |
2018 | Novak Djoković | 9 045 | [41] |
2019 | Rafael Nadal | 9 985 | [42] |
2020 | Novak Djoković | 12 030 | [40] |
2021 | Novak Djoković§ | 11 540 | [76] |
2022 | Carlos Alcaraz | 6 820 | [23] |
2023 | Novak Djoković | 11 245 | [39] |
§ – na čele žebříčku všechny týdny kalendářního roku |
Světové jedničky bez výhry na Grand Slamu
Tabulka uvádí tenisty, kteří nastoupili na pozici světové jedničky bez výhry na grandslamovém turnaji.
Tenista | datum poprvé jedničkou | první finále na grandslamu | první titul na grandslamu | zdroj |
---|---|---|---|---|
Ivan Lendl | 28. února 1983 | French Open 1981 | French Open 1984 (1. z 8 titulů) | [18] |
Marcelo Ríos | 30. března 1998 | Australian Open 1998 | žádný (konec kariéry 2004) | [18] |
Nejvýše postavení hráči na 2. až 10. místě
Následující přehled uvádí tenisty, jejichž nejvyšším postavením na žebříčku ATP ve dvouhře bylo 2. až 10. místo.[77]
|
|
|
|
|
|
|
|
|
- Poznámky
- aktivní hráči
Top 10 na konečném žebříčku
Rok | 1. místo | 2. místo | 3. místo | 4. místo | 5. místo | 6. místo | 7. místo | 8. místo | 9. místo | 10. místo |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1973 | I. Năstase | J. Newcombe | J. Connors | T. Okker | S. Smith | K. Rosewall | M. Orantes | R. Laver | J. Kodeš | A. Ashe |
1974 | J. Connors | J. Newcombe | B. Borg | R. Laver | G. Vilas | T. Okker | A. Ashe | K. Rosewall | S. Smith | I. Năstase |
1975 | J. Connors | G. Vilas | B. Borg | A. Ashe | M. Orantes | K. Rosewall | I. Năstase | J. Alexander | R. Tanner | R. Laver |
1976 | J. Connors | B. Borg | I. Năstase | M. Orantes | R. Ramírez | G. Vilas | A. Panatta | H. Solomon | E. Dibbs | B. Gottfried |
1977 | J. Connors | G. Vilas | B. Borg | V. Gerulaitis | B. Gottfried | E. Dibbs | M. Orantes | R. Ramírez | I. Năstase | D. Stockton |
1978 | J. Connors | B. Borg | G. Vilas | J. McEnroe | V. Gerulaitis | E. Dibbs | B. Gottfried | R. Ramírez | H. Solomon | C. Barazzutti |
1979 | B. Borg | J. Connors | J. McEnroe | V. Gerulaitis | R. Tanner | G. Vilas | A. Ashe | H. Solomon | J. Higueras | E. Dibbs |
1980 | B. Borg | J. McEnroe | J. Connors | G. Mayer | G. Vilas | I. Lendl | H. Solomon | JL. Clerc | V. Gerulaitis | E. Teltscher |
1981 | J. McEnroe | I. Lendl | J. Connors | B. Borg | JL. Clerc | G. Vilas | G. Mayer | E. Teltscher | V. Gerulaitis | P. McNamara |
1982 | J. McEnroe | J. Connors | I. Lendl | G. Vilas | V. Gerulaitis | JL. Clerc | M. Wilander | G. Mayer | Y. Noah | P. McNamara |
1983 | J. McEnroe | I. Lendl | J. Connors | M. Wilander | Y. Noah | J. Arias | J. Higueras | JL. Clerc | K. Curren | G. Mayer |
1984 | J. McEnroe | J. Connors | I. Lendl | M. Wilander | A. Gómez | A. Järryd | H. Sundström | P. Cash | E. Teltscher | Y. Noah |
1985 | I. Lendl | J. McEnroe | M. Wilander | J. Connors | S. Edberg | B. Becker | Y. Noah | A. Järryd | M. Mečíř | K. Curren |
1986 | I. Lendl | B. Becker | M. Wilander | Y. Noah | S. Edberg | H. Leconte | J. Nyström | J. Connors | M. Mečíř | A. Gómez |
1987 | I. Lendl | S. Edberg | M. Wilander | J. Connors | B. Becker | M. Mečíř | P. Cash | Y. Noah | T. Mayotte | J. McEnroe |
1988 | M. Wilander | I. Lendl | A. Agassi | B. Becker | S. Edberg | K. Carlsson | J. Connors | J. Hlasek | H. Leconte | T. Mayotte |
1989 | I. Lendl | B. Becker | S. Edberg | J. McEnroe | M. Chang | B. Gilbert | A. Agassi | A. Krickstein | A. Mancini | J. Berger |
1990 | S. Edberg | B. Becker | I. Lendl | A. Agassi | P. Sampras | A. Gómez | T. Muster | E. Sánchez | G. Ivanišević | B. Gilbert |
1991 | S. Edberg | J. Courier | B. Becker | M. Stich | I. Lendl | P. Sampras | G. Forget | K. Nováček | P. Korda | A. Agassi |
1992 | J. Courier | S. Edberg | P. Sampras | G. Ivanišević | B. Becker | M. Chang | P. Korda | I. Lendl | A. Agassi | R. Krajicek |
1993 | P. Sampras | M. Stich | J. Courier | S. Bruguera | S. Edberg | A. Medveděv | G. Ivanišević | M. Chang | T. Muster | C. Pioline |
1994 | P. Sampras | A. Agassi | B. Becker | S. Bruguera | G. Ivanišević | M. Chang | S. Edberg | A. Berasategui | M. Stich | T. Martin |
1995 | P. Sampras | A. Agassi | T. Muster | B. Becker | M. Chang | J. Kafelnikov | T. Enqvist | J. Courier | W. Ferreira | G. Ivanišević |
1996 | P. Sampras | M. Chang | J. Kafelnikov | G. Ivanišević | T. Muster | B. Becker | R. Krajicek | A. Agassi | T. Enqvist | W. Ferreira |
1997 | P. Sampras | P. Rafter | M. Chang | J. Björkman | J. Kafelnikov | G. Rusedski | C. Moyà | S. Bruguera | T. Muster | M. Ríos |
1998 | P. Sampras | M. Ríos | À. Corretja | P. Rafter | C. Moyà | A. Agassi | T. Henman | K. Kučera | G. Rusedski | R. Krajicek |
1999 | A. Agassi | J. Kafelnikov | P. Sampras | T. Enqvist | G. Kuerten | N. Kiefer | T. Martin | N. Lapentti | M. Ríos | R. Krajicek |
2000 | G. Kuerten | M. Safin | P. Sampras | M. Norman | J. Kafelnikov | A. Agassi | L. Hewitt | A. Corretja | T. Enqvist | T. Henman |
2001 | L. Hewitt | G. Kuerten | A. Agassi | J. Kafelnikov | JC. Ferrero | S. Grosjean | P. Rafter | T. Haas | T. Henman | P. Sampras |
2002 | L. Hewitt | A. Agassi | M. Safin | JC. Ferrero | C. Moyà | R. Federer | J. Novák | T. Henman | A. Costa | A. Roddick |
2003 | A. Roddick | R. Federer | JC. Ferrero | A. Agassi | G. Coria | R. Schüttler | C. Moyà | D. Nalbandian | M. Philippoussis | S. Grosjean |
2004 | R. Federer | A. Roddick | L. Hewitt | M. Safin | C. Moyà | T. Henman | G. Coria | A. Agassi | D. Nalbandian | G. Gaudio |
2005 | R. Federer | R. Nadal | A. Roddick | L. Hewitt | N. Davyděnko | D. Nalbandian | A. Agassi | G. Coria | I. Ljubičić | G. Gaudio |
2006 | R. Federer | R. Nadal | N. Davyděnko | J. Blake | I. Ljubičić | A. Roddick | T. Robredo | D. Nalbandian | M. Ančić | F. González |
2007 | R. Federer | R. Nadal | N. Djoković | N. Davyděnko | D. Ferrer | A. Roddick | F. González | R. Gasquet | D. Nalbandian | T. Robredo |
2008 | R. Nadal | R. Federer | N. Djoković | A. Murray | N. Davyděnko | JW. Tsonga | G. Simon | A. Roddick | JM. del Potro | J. Blake |
2009 | R. Federer | R. Nadal | N. Djoković | A. Murray | JM. Del Potro | N. Davyděnko | A. Roddick | R. Söderling | F. Verdasco | JW. Tsonga |
2010 | R. Nadal | R. Federer | N. Djoković | A. Murray | R. Söderling | T. Berdych | D. Ferrer | A. Roddick | F. Verdasco | M. Južnyj |
2011 | N. Djoković | R. Nadal | R. Federer | A. Murray | D. Ferrer | JW. Tsonga | T. Berdych | M. Fish | J. Tipsarević | N. Almagro |
2012 | N. Djoković | R. Federer | A. Murray | R. Nadal | D. Ferrer | T. Berdych | JM. del Potro | JW. Tsonga | J. Tipsarević | R. Gasquet |
2013 | R. Nadal | N. Djoković | D. Ferrer | A. Murray | JM. Del Potro | R. Federer | T. Berdych | S. Wawrinka | R. Gasquet | JW. Tsonga |
2014 | N. Djoković | R. Federer | R. Nadal | S. Wawrinka | K. Nišikori | A. Murray | T. Berdych | M. Raonic | M. Čilić | D. Ferrer |
2015 | N. Djoković | A. Murray | R. Federer | S. Wawrinka | R. Nadal | T. Berdych | D. Ferrer | K. Nišikori | R. Gasquet | JW. Tsonga |
2016 | A. Murray | N. Djoković | M. Raonic | S. Wawrinka | K. Nišikori | M. Čilić | G. Monfils | D. Thiem | R. Nadal | T. Berdych |
2017 | R. Nadal | R. Federer | G. Dimitrov | A. Zverev | D. Thiem | M. Čilić | D. Goffin | J. Sock | S. Wawrinka | P. Carreño Busta |
2018 | N. Djoković | R. Nadal | R. Federer | A. Zverev | JM. del Potro | K. Anderson | M. Čilić | D. Thiem | K. Nišikori | J. Isner |
2019 | R. Nadal | N. Djoković | R. Federer | D. Thiem | D. Medveděv | S. Tsitsipas | A. Zverev | M. Berrettini | R. Bautista Agut | G. Monfils |
2020 | N. Djoković | R. Nadal | D. Thiem | D. Medveděv | R. Federer | S. Tsitsipas | A. Zverev | A. Rubljov | D. Schwartzman | M. Berrettini |
2021 | N. Djoković | D. Medveděv | A. Zverev | S. Tsitsipas | A. Rubljov | R. Nadal | M. Berrettini | C. Ruud | H. Hurkacz | J. Sinner |
2022 | C. Alcaraz | R. Nadal | C. Ruud | S. Tsitsipas | N. Djokovic | F. Auger-Aliassime | D. Medveděv | A. Rubljov | T. Fritz | H. Hurkacz |
2023 | N. Djoković | C. Alcaraz | D. Medveděv | J. Sinner | A. Rubljov | S. Tsitsipas | A. Zverev | H. Rune | H. Hurkacz | T. Fritz |
Světové jedničky podle týdnů v desetiletích
1970–1979
| 1980–1989
|
1990–1999
| 2000–2009
|
2010–2019
| 2020–2029
|
Čtyřhra
Světové jedničky
Toto je seznam hráčů, kteří dosáhli na pozici světové jedničky v deblu od března 1976.
Poř. | stát | tenista | týdnů | |
---|---|---|---|---|
1. | Spojené státy americké | Mike Bryan | 506 | |
2. | Spojené státy americké | Bob Bryan | 439 | |
3. | Spojené státy americké | John McEnroe | 269 | |
4. | Austrálie | Todd Woodbridge | 204 | |
5. | Kanada | Daniel Nestor | 108 | |
6. | Švédsko | Anders Järryd | 107 | |
7. | Jihoafrická republika | Frew McMillan | 83 | |
Austrálie | Mark Woodforde | |||
9. | Švédsko | Jonas Björkman | 74 | |
10. | Nizozemsko | Paul Haarhuis | 71 | |
11. | Kolumbie | Robert Farah | 68 | |
12. | Mexiko | Raul Ramirez | 67 | |
13. | Bahamy | Mark Knowles | 65 | |
14. | Nizozemsko | Jacco Eltingh | 63 | |
15. | Spojené státy americké | Robert Seguso | 62 | |
16. | Bělorusko | Max Mirnyj | 57 | |
Chorvatsko | Mate Pavić | |||
18. | Brazílie | Marcelo Melo | 56 | |
19. | Srbsko | Nenad Zimonjić | 50 | |
20. | Austrálie | John Fitzgerald | 40 | |
21. | Indie | Leander Paes | 39 | |
Francie | Nicolas Mahut | |||
23. | Spojené království | Neal Skupski | 35 | |
24. | Československo | Tomáš Šmíd | 34 | |
Nizozemsko | Wesley Koolhof | 34 | ||
26. | Kolumbie | Juan Sebastián Cabal | 29 | |
27. | Jihoafrická republika | Danie Visser | 27 | |
28. | Spojené státy americké | Jim Pugh | 26 | |
Finsko | Henri Kontinen | |||
Spojené království | Joe Salisbury | |||
31. | Spojené státy americké | David Pate | 25 | |
Spojené státy americké | Austin Krajicek | 25 | ||
33. | Spojené státy americké | Donald Johnson | 20 | |
34. | Jihoafrická republika | Pieter Aldrich | 19 | |
Francie | Yannick Noah | |||
Polsko | Łukasz Kubot | |||
37. | Spojené státy americké | Jared Palmer | 17 | |
Kanada | Grant Connell | |||
39. | Švédsko | Stefan Edberg | 15 | |
40. | Spojené státy americké | Richey Reneberg | 13 | |
Spojené státy americké | Jim Grabb | |||
Ekvádor | Andrés Gómez | |||
43. | Spojené státy americké | Peter Fleming | 11 | |
Nizozemsko | Tom Okker | |||
45. | Spojené státy americké | Rick Leach | 9 | |
Spojené království | Jamie Murray | |||
Spojené státy americké | Rajeev Ram | |||
48. | Zimbabwe | Byron Black | 8 | |
Spojené státy americké | Stan Smith | |||
50. | Jugoslávie | Slobodan Živojinović | 7 | |
51. | Spojené státy americké | Jonathan Stark | 6 | |
Španělsko | Emilio Sánchez | |||
Jihoafrická republika | Bob Hewitt | |||
Indie | Rohan Bopanna | |||
55. | Spojené státy americké | Alex O'Brien | 5 | |
Spojené státy americké | Ken Flach | |||
57. | Indie | Maheš Bhúpatí | 4 | |
Spojené státy americké | Patrick Galbraith | |||
59. | Austrálie | Paul McNamee | 3 | |
Chorvatsko | Nikola Mektić | |||
61. | Spojené státy americké | Kelly Jones | 1 | |
Austrálie | Matthew Ebden | 1 | ||
– aktivní hráč; tučně – současná světová jednička; aktualizováno 18. března 2024 |
Světové jedničky nejdéle bez přerušení
Poř. | stát | tenista | týdnů | |
---|---|---|---|---|
1. | Spojené státy americké | Mike Bryan (1) | 163 | |
2. | Spojené státy americké | Bob Bryan (1) | 140 | |
3. | Spojené státy americké | Todd Woodbridge (1) | 125 | |
4. | Spojené státy americké | John McEnroe (1) | 108 | |
5. | Spojené státy americké | John McEnroe (2) | 97 | |
6. | Spojené státy americké | Bob Bryan (2) | 90 | |
Spojené státy americké | Mike Bryan (2) | 90 | ||
8. | Jihoafrická republika | Frew McMillan (1) | 80 | |
9. | Kolumbie | Robert Farah | 68 | |
10. | Spojené státy americké | Bob Bryan (3) | 64 | |
Spojené státy americké | Mike Bryan (3) | 64 | ||
Spojené státy americké | Bob Bryan (4) | 64 | ||
Spojené státy americké | Mike Bryan (4) | 64 | ||
14. | Mexiko | Raúl Ramírez (1) | 54 | |
15. | Austrálie | Mark Woodforde (1) | 52 | |
Spojené státy americké | Mike Bryan (5) | |||
17. | Švédsko | Anders Järryd (1) | 47 | |
18. | Nizozemsko | Jacco Eltingh (1) | 46 | |
19. | Indie | Leander Paes (1) | 39 | |
20. | Francie | Nicolas Mahut (1) | 38 | |
tučně – aktuální období současné světové jedničky, pokud probíhá v rámci Top 20; |
Týdny na čele žebříčku podle státu
Poř. | stát | hráčů | týdnů | tenisté | |
---|---|---|---|---|---|
1. | Spojené státy americké | 20 | 1473 | John McEnroe, Stan Smith, Peter Fleming, Robert Seguso, Ken Flach, Jim Grabb, Jim Pugh, Rick Leach, David Pate, Kelly Jones, Richey Reneberg, Patrick Galbraith, Jonathan Stark, Jared Palmer, Alex O'Brien, Donald Johnson, Bob Bryan, Mike Bryan, Rajeev Ram, Austin Krajicek | |
2. | Austrálie | 5 | 331 | Paul McNamee, John Fitzgerald, Todd Woodbridge, Mark Woodforde, Matthew Ebden] | |
3. | Švédsko | 3 | 196 | Anders Järryd, Stefan Edberg, Jonas Björkman | |
4. | Nizozemsko | 4 | 179 | Tom Okker, Paul Haarhuis, Jacco Eltingh, Wesley Koolhof | |
5. | Jižní Afrika | 4 | 135 | Bob Hewitt, Frew McMillan, Danie Visser, Pieter Aldrich | |
6. | Kanada | 2 | 125 | Grant Connell, Daniel Nestor | |
7. | Kolumbie | 2 | 97 | Juan Sebastián Cabal, Robert Farah | |
8. | Spojené království | 3 | 70 | Jamie Murray, Joe Salisbury, Neal Skupski | |
9. | Mexiko | 1 | 67 | Raúl Ramírez | |
10. | Bahamy | 1 | 65 | Mark Knowles | |
11. | Chorvatsko | 2 | 60 | Mate Pavić, Nikola Mektić | |
12. | Francie | 2 | 58 | Yannick Noah, Nicolas Mahut | |
13. | Srbsko Jugoslávie | 2 | 57 | Slobodan Živojinović, Nenad Zimonjić | |
Bělorusko | 1 | Max Mirnyj | |||
15. | Brazílie | 1 | 56 | Marcelo Melo | |
16. | Indie | 3 | 49 | Maheš Bhúpatí, Leander Paes, Rohan Bopanna | |
17. | Československo | 1 | 34 | Tomáš Šmíd | |
18. | Finsko | 1 | 26 | Henri Kontinen | |
19. | Polsko | 1 | 19 | Łukasz Kubot | |
20. | Ekvádor | 1 | 13 | Andrés Gómez | |
21. | Zimbabwe | 1 | 8 | Byron Black | |
22. | Španělsko | 1 | 6 | Emilio Sánchez | |
aktualizováno 18. března 2024; tučně – aktivní hráči |
Konečný žebříček
Počet zakončení světových jedniček
stát | tenista | počet |
---|---|---|
Spojené státy americké | Mike Bryan | 10 |
Spojené státy americké | Bob Bryan | 8 |
Spojené státy americké | John McEnroe | 5 |
Austrálie | Mark Woodforde | 3 |
Austrálie | Todd Woodbridge | |
Jihoafrická republika | Frew McMillan | 2 |
Spojené státy americké | Robert Seguso | |
Švédsko | Anders Järryd | |
Bahamy | Mark Knowles | |
Brazílie | Marcelo Melo | |
Kolumbie | Robert Farah | |
Mexiko | Raúl Ramírez | 1 |
Československo | Tomáš Šmíd | |
Ekvádor | Andrés Gómez | |
Jihoafrická republika | Pieter Aldrich | |
Švédsko | Danie Visser | |
Austrálie | John Fitzgerald | |
Kanada | Grant Connell | |
Nizozemsko | Jacco Eltingh | |
Indie | Leander Paes | |
Švédsko | Jonas Björkman | |
Bělorusko | Max Mirnyj | |
Kanada | Daniel Nestor | |
Srbsko | Nenad Zimonjić | |
Francie | Nicolas Mahut | |
Kolumbie | Juan Sebastián Cabal | |
Chorvatsko | Mate Pavić | |
Nizozemsko | Wesley Koolhof | |
Spojené království | Neal Skupski | |
Spojené státy americké | Austin Krajicek |
Konečné světové jedničky podle let
rok | tenista | tým |
---|---|---|
1976 | Raúl Ramírez (1) | |
1977 | Frew McMillan (1) | |
1978 | Frew McMillan§ (2) | |
1979 | John McEnroe (1) | |
1980 | John McEnroe§ (2) | |
1981 | John McEnroe (3) | |
1982 | John McEnroe (4) | |
1983 | John McEnroe§ (5) | Peter Fleming (1) John McEnroe (1) |
1984 | Tomáš Šmíd (1) | Mark Edmondson (1) / Sherwood Stewart (1) |
1985 | Robert Seguso (1) | Ken Flach (1) / Robert Seguso (1) |
1986 | Andrés Gómez (1) | Hans Gildemeister (1) / Andrés Gómez (1) |
1987 | Robert Seguso (2) | Sergio Casal (1) / Emilio Sánchez (1) |
1988 | Anders Järryd (1) | Robert Leach (1) / Jim Pugh (1) |
1989 | Anders Järryd (2) | Robert Leach (2) / Jim Pugh (2) |
1990 | Pieter Aldrich (1) Danie Visser (1) | Pieter Aldrich (1) / Danie Visser (1) |
1991 | John Fitzgerald (1) | John Fitzgerald (1) / Anders Järryd (1) |
1992 | Mark Woodforde (1) | Mark Woodforde (1) / Todd Woodbridge (1) |
1993 | Grant Connell (1) | Grant Connell (1) / Patrick Galbraith (1) |
1994 | Paul Haarhuis (1) | Jacco Eltingh (1) / Paul Haarhuis (1) |
1995 | Todd Woodbridge (1) | Mark Woodforde (2) / Todd Woodbridge (2) |
1996 | Todd Woodbridge (2) Mark Woodforde (2) | Mark Woodforde (3) / Todd Woodbridge (3) |
1997 | Todd Woodbridge (3) | Mark Woodforde (4) / Todd Woodbridge (4) |
1998 | Jacco Eltingh (1) | Jacco Eltingh (2) / Paul Haarhuis (2) |
1999 | Leander Paes (1) | Maheš Bhúpatí (1) / Leander Paes (1) |
2000 | Mark Woodforde (3) | Mark Woodforde (5) / Todd Woodbridge (5) |
2001 | Jonas Björkman (1) | Jonas Björkman (1) / Todd Woodbridge (6) |
2002 | Mark Knowles (1) | Mark Knowles (1) / Daniel Nestor (1) |
2003 | Max Mirnyj (1) | Bob Bryan (1) / Mike Bryan (1) |
2004 | Mark Knowles (2) Daniel Nestor (1) | Mark Knowles (2) / Daniel Nestor (2) |
2005 | Bob Bryan (1) Mike Bryan (1) | Bob Bryan (2) / Mike Bryan (2) |
2006 | Bob Bryan§ (2) Mike Bryan§ (2) | Bob Bryan (3) / Mike Bryan (3) |
2007 | Bob Bryan (3) Mike Bryan (3) | Bob Bryan (4)/ Mike Bryan (4) |
2008 | Nenad Zimonjić (1) | Daniel Nestor (3) / Nenad Zimonjić (1) |
2009 | Bob Bryan (4) Mike Bryan (4) | Bob Bryan (5)/ Mike Bryan (5) |
2010 | Bob Bryan (5) Mike Bryan (5) | Bob Bryan (6) / Mike Bryan (6) |
2011 | Bob Bryan§ (6) Mike Bryan§ (6) | Bob Bryan (7) / Mike Bryan (7) |
2012 | Mike Bryan (7) | Bob Bryan (8) / Mike Bryan (8) |
2013 | Bob Bryan (7) | Bob Bryan (9) / Mike Bryan (9) |
Mike Bryan§ (8) | ||
2014 | Bob Bryan§ (8) Mike Bryan§ (9) | Bob Bryan (10) / Mike Bryan (10) |
2015 | Marcelo Melo (1) | Jean-Julien Rojer (1) / Horia Tecău (1) |
2016 | Nicolas Mahut (1) | Jamie Murray (1) / Bruno Soares (1) |
2017 | Marcelo Melo (2) | Łukasz Kubot (1) / Marcelo Melo (1) |
2018 | Mike Bryan (10) | Oliver Marach (1) / Mate Pavić (1) |
2019 | Juan Sebastián Cabal (1) Robert Farah (1) | Juan Sebastián Cabal (1) / Robert Farah (1) |
2020 | Robert Farah§ (2) | Mate Pavić (2) / Bruno Soares (2) |
2021 | Mate Pavić | Nikola Mektić (1) / Mate Pavić (3) |
2022 | Wesley Koolhof (1) Neal Skupski (1) | Wesley Koolhof (1) / Neal Skupski (1) |
2023 | Austin Krajicek (1) | Ivan Dodig (1) / Austin Krajicek (1) |
§ – na čele žebříčku všechny týdny kalendářního roku |
Světové jedničky bez výhry na Grand Slamu
Tabulka uvádí tenisty, kteří nastoupili na pozici světové jedničky bez výhry na grandslamovém turnaji.
Hráč | datum poprvé jedničkou | první finále na grandslamu | první titul na grandslamu |
---|---|---|---|
Stefan Edberg | 9. června 1986 | US Open 1984 | Australian Open 1987 (1. ze 3 titulů) |
David Pate | 14. ledna 1991 | Australian Open 1991 | Australian Open 1991 (jediný titul) |
Kelly Jones | 12. října 1992 | Australian Open 1992 | žádný (konec kariéry 1998) |
Patrick Galbraith | 18. října 1993 | Wimbledon 1993 | žádný (konec kariéry 1999) |
Grant Connell | 15. listopadu 1993 | Australian Open 1990 | žádný (konec kariéry 1997) |
Byron Black | 14. února 1994 | Australian Open 1994 | French Open 1994 (jediný titul) |
Wesley Koolhof | 7. listopadu 2022 | US Open 2020 | Wimbledon 2023 (jediný titul, stále aktivní) |
Neal Skupski | 14. listopadu 2022 | US Open 2022 | Wimbledon 2023 (jediný titul, stále aktivní) |
Rozpis zisku bodů podle turnajových kategorií
ATP Tour
ATP Tour 2024[78] | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
↓kategorie / fáze→ | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | 128 v kole | QV | Q3 | Q2 | Q1 | ||
Grand Slam (128D) | 2000 | 1300 | 800 | 400 | 200 | 100 | 50 | 10 | 30 | 16 | 8 | 0 | ||
Grand Slam (64Č) | 2000 | 1200 | 720 | 360 | 180 | 90 | 0 | – | 25 | – | 0 | 0 | ||
ATP Finals (8D/8Č) | 1500 (max) 1100 (min) | 1000 (max) 600 (min) | 600 (max) 200 (min) | 200 za každou výhru v základní skupině, +400 za výhru v semifinále, +500 za výhru ve finále | ||||||||||
ATP Tour Masters 1000 (96D) | 1000 | 650 | 400 | 200 | 100 | 50 | 30 | 10 | 20 | – | 10 | 0 | ||
ATP Tour Masters 1000 (56D) | 1000 | 650 | 400 | 200 | 100 | 50 | 10 | – | 30 | – | 16 | 0 | ||
ATP Tour Masters 1000 (32Č) | 1000 | 600 | 360 | 180 | 90 | 0 | – | – | – | – | – | – | ||
ATP Tour 500 (48D) | 500 | 330 | 200 | 100 | 50 | 25 | 0 | – | 16 | – | 8 | 0 | ||
ATP Tour 500 (32D) | 500 | 330 | 200 | 100 | 50 | 0 | – | – | 25 | – | 13 | 0 | ||
ATP Tour 500 (16Č) | 500 | 300 | 180 | 90 | 0 | – | – | – | 45 | – | 25 | 0 | ||
ATP Tour 250 (48D) | 250 | 165 | 100 | 50 | 25 | 13 | 0 | – | 8 | – | 4 | 0 | ||
ATP Tour 250 (32D/28D) | 250 | 165 | 100 | 50 | 25 | 0 | – | – | 13 | – | 7 | 0 | ||
ATP Tour 250 (16Č) | 250 | 150 | 90 | 45 | 0 | – | – | – | – | – | – | – | ||
United Cup | 500 (max) | podrobný rozpis bodů, viz United Cup 2024 | ||||||||||||
QV – vítěz kvalifikace, Q1–3 – 1. až 3. kolo kvalifikace, (xD/Č) – „x“ počet hráčů dvouhry/čtyřhry v soutěži |
ATP Challenger Tour
ATP Challenger Tour 2024[78] | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Kategorie | Dvouhra | Čtyřhra | |||||||||||||
vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | VQ | Q2 | Q1 | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | ||
Challenger 175 | 175 | 90 | 50 | 25 | 13 | 0 | 6 | 3 | 0 | 175 | 100 | 60 | 32 | 0 | |
Challenger 125 | 125 | 64 | 35 | 16 | 8 | 0 | 5 | 3 | 0 | 125 | 75 | 45 | 25 | 0 | |
Challenger 100 | 100 | 50 | 25 | 14 | 7 | 0 | 4 | 2 | 0 | 100 | 60 | 36 | 20 | 0 | |
Challenger 75 | 75 | 44 | 22 | 12 | 6 | 0 | 4 | 2 | 0 | 75 | 50 | 30 | 16 | 0 | |
Challenger 50 | 50 | 25 | 14 | 8 | 4 | 0 | 3 | 1 | 0 | 50 | 30 | 17 | 9 | 0 | |
VQ – vítěz kvalifikace |
Mužský okruh ITF
Mužský okruh ITF 2024[78] | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
↓kategorie / fáze→ | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | VQ | Q2 | Q1 | |
↓ Body do žebříčku ATP ↓ | ||||||||||
M25+H (D) / M25 (D) | 25 | 16 | 8 | 3 | 1 | — | — | — | — | |
M25+H (Č) / M25 (Č) | 25 | 16 | 8 | 3 | — | — | — | — | — | |
M15+H (D) / M15 (D) | 15 | 8 | 4 | 2 | 1 | — | — | — | — | |
M15+H (Č) / M15 (Č) | 15 | 8 | 4 | 2 | — | — | — | — | — | |
D – dvouzhra, Č – čtyřhra; H – turnaj hráčům zajišťuje tzv. Hospitality |
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků List of ATP number 1 ranked singles players na anglické Wikipedii a List of ATP number 1 ranked doubles players na anglické Wikipedii.
- ↑ Rankings | Pepperstone ATP Rankings FAQ | ATP Tour. ATP Tour, Inc. [online]. [cit. 2022-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-11. (anglicky)
- ↑ Rankings Explained [online]. International Tennis Federation (ITF). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ How It All Began [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2023-04-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Absolutní rekord vyrovnán! Djokovič má 24. grandslamový titul a je nejstarším vítězem US Open. TenisPortal.cz [online]. LiveSport, 2023-09-11 [cit. 2023-09-11]. Dostupné online.
- ↑ TIGNOR, Steve. 1973: The men boycott Wimbledon and shift power to the players. www.tennis.com. tennis.com, 19-03-2015. Dostupné online [cit. 26-06-2016]. (anglicky)
- ↑ a b BUDDELL, James. The Rankings That Changed Tennis (Part I) [online]. atpworldtour.com, 23-08-2013 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d BUDDELL, James. The Rankings That Changed Tennis (Part II) [online]. atpworldtour.com, 23-08-2013 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TIGNOR, Steve. 1973: The ATP institutes computer rankings. www.tennis.com. tennis.com, 26-03-2015. Dostupné online [cit. 26-06-2016]. (anglicky)
- ↑ ATP Tour | Best Of The Decade: Records & Achievements | Nadal, Djokovic, Federer Lead The Way. ATP Tour, Inc. [online]. 2019-12-23 [cit. 2022-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-24. (anglicky)
- ↑ INDORKAR, Abhar. Novak Djokovic breaks Roger Federer's longstanding record as he proves his mettle once again » FirstSportz. FirstSportz [online]. 2023-01-07 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Coronavirus: ATP Tour off until August, WTA extends suspension. uk.sports.yahoo.com [online]. 2020-05-15 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP Rankings [online]. Association of Tennis Professionals(ATP) [cit. 2009-06-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ITF Tennis – How the Rankings Work [online]. International Tennis Federation, August 27, 2003 [cit. 2009-06-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pete Sampras – Career Highlights [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Plus: Tennis — ATP Tour World Championship; Sampras Is Assured Of No. 1 Ranking [online]. The New York Times, November 27, 1998 [cit. 2012-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERKOK, John. Djokovic begins 311th career week at No. 1, breaking Federer’s record. www.tennis.com [online]. Tennis, 2021-03-08 [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ History of No. 1 [online]. Association of Tennis Professionals (ATP), July 12, 2012 [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c FINN, Robin. Tennis; Rios Dismantles Agassi and Seizes No. 1 Ranking [online]. The New York Times, March 30, 1998 [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Worthy of really high fives [online]. CNN, June 18, 1984 [cit. 2009-06-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WILSTEIN, Steve. Korda takes Australian Open title [online]. February 1, 1998 [cit. 2009-06-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Player biography – Marcelo Ríos [online]. International Tennis Federation [cit. 2009-06-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Carlos Alcaraz Becomes Youngest World No. 1 In Pepperstone ATP Rankings History. ATP Tour [online]. 2022-09-11 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c RAMSAY, George. Carlos Alcaraz becomes youngest year-end No. 1 in men's tennis as Rafael Nadal's slump continues at ATP Finals. CNN [online]. 2022-11-16 [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ATP Rankings Movers: Roger Returns To No. 1 [online]. ATP World Tour, Inc., 18-06-2018 [cit. 2018-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Světová jednička Federer je poprvé nejstarším hráčem v Top 100 [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-19 [cit. 2018-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Petr Pokorný, TenisPortal.cz. Federer v Rotterdamu přehrál Dimitrova a slaví 97. titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-02-18 [cit. 2018-02-19]. Dostupné online.
- ↑ James Buddell. Andy Murray Rises To No. 1 [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-11-05 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Alexander Zverev Controls His Destiny In Battle For World No. 1. ATP Tour [online]. [cit. 2022-06-02]. Dostupné online.
- ↑ EICHENHOLZ, Andrew. Team-Minded Rajeev Ram Climbs To Doubles World No. 1: 'It's Pretty Amazing'. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-10-03 [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERKOK, John. Ranking Reaction: Rafael Nadal back up to No. 2, kicking off 580th career week in Top 2. Tennis.com [online]. 2022-10-03 [cit. 2022-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mike Bryan Clinches No. 1 By Reaching Wimbledon SF With Sock [online]. ATP Tour, Inc., 2018-07-10 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Australian Open 2024 results: Rohan Bopanna wins men's doubles Grand Slam title at 61st attempt. BBC Sport [online]. 2024-01-27 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SNAPE, Jack. Rohan Bopanna becomes oldest player to reach men’s doubles No 1. The Guardian [online]. 2024-01-24 [cit. 2024-01-24]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Rankings | FAQ | ATP World Tour | Tennis [online]. ATP World Tour [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ITF confirms no ATP points will be assigned at Olympic Games in Rio 2016 [online]. Tennis World [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n Djokovic Becomes 25th Player In History To Rise To No. 1 [online]. ATP World Tour, 4-7-2011 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky)
- ↑ a b c Novak Djokovic Clinches Record-Extending Eighth Year-End No. 1 Presented By Pepperstone. ATP Tour [online]. 2023-11-12 [cit. 2023-11-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Djokovic Clinches Year-End No. 1 In FedEx ATP Rankings; Equals Sampras' Record Of Six Year-End No. 1 Finishes [online]. ATP Tour, Inc., 2020-11-06 [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b The Associated Press. Nadal Ends His Season, Handing Djokovic the Year-End No. 1 Ranking [online]. The New York Times, 2018-11-05 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Nadal Clinches Year-End No. 1 ATP Ranking For Fifth Time [online]. ATP Tour, Inc., 2019-11-14 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nastase, Vilas, Cooper to enter Tennis Hall of Fame [online]. The Gainesville Sun, March 27, 1991 [cit. 2012-09-06]. S. 2C. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Jimmy Connors – Career Highlights [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2012-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c CROUSE, Karen. Federer’s Reign Goes on and History Follows [online]. The New York Times, February 27, 2007 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i Hewitt jubilant as world's No. 1 [online]. The Age, November 15, 2002 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f ROBSON, Douglas. Federer may reclaim No. 1 rank, but can he keep hold of spot? [online]. USA Today, June 29, 2009 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c FORD, Bonnie D. Tennis still imbued in Lendl's blood [online]. ESPN Internet Ventures, April 9, 2010 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Tennis; Winning Courier Stays No. 1 [online]. The New York Times, November 21, 1992 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b CLAREY, Christopher. Tennis; A Victorious Kuerten Clinches No. 1 [online]. The New York Times, December 4, 2000 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Courier finishes year ranked No. 1 McNeil posts another upset in Slims [online]. NewsBank, November 21, 1992 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Pete Sampras – Career Highlights [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2012-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WILANSKY, Matt. Inside the numbers [online]. ESPN Internet Ventures, August 31, 2006 [cit. 2012-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2000 ATP Tour Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-11. (anglicky)
- ↑ 2001 ATP Tour Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-11. (anglicky)
- ↑ 2002 ATP Tour Year End Rankings [online]. atpworldtour.com [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-11. (anglicky)
- ↑ 2003 ATP Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-11. (anglicky)
- ↑ 2004 ATP Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-11. (anglicky)
- ↑ 2005 ATP Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-11. (anglicky)
- ↑ 2006 ATP Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-27. (anglicky)
- ↑ 2007 ATP Year End Rankings [online]. atpworldtour.com [cit. 2011-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-18. (anglicky)
- ↑ Federer will finish year at No. 1 after winning home tourney [online]. October 28, 2007 [cit. 2009-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2008 ATP Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-27. (anglicky)
- ↑ 2009 ATP World Tour Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-11. (anglicky)
- ↑ 2010 ATP World Tour Year End Rankings [online]. atpworldtour.com [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-27. (anglicky)
- ↑ Nadal clinches year-end No. 1 for second time [online]. Association of Tennis Professionals (ATP), September 16, 2010 [cit. 2010-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Djokovic Clinches Year-End No. 1 For First Time [online]. Association of Tennis Professionals (ATP), October 13, 2011 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Djokovic to finish no. 1 in South African Airways ATP Rankings for 2nd straight year [online]. Association of Tennis Professionals (ATP), October 29, 2012 [cit. 2012-11-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nadal Clinches Year-End No. 1 Emirates ATP Rankings [online]. November 6, 2013. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://sports.espn.go.com/sports/tennis/dailyResults
- ↑ Djokovic clinches year-end No. 1 ranking at ATP World Tour Finals [online]. tennis.com, 14 November 2014 [cit. 2014-11-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Djokovic Clinches Year-End No. 1 Emirates ATP Ranking For Fourth Time [online]. September 14, 2015. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fendrich, Howard. Novak Djokovic clinches tennis' year-end No. 1 ranking [online]. CBS Sports, 14 September 2015 [cit. 2015-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Murray beats Djokovic in London, finishes as year-end no. 1 [online]. 20-11-2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nadal Clinches Year-End No. 1 Emirates ATP Ranking For Fourth Time [online]. 1-11-2017. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Novak Djokovic Clinches Record Seventh Year-End No. 1 In FedEx ATP Rankings | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2021-11-06 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online.
- ↑ ALL-TIME TOP 10 in FEDEX ATP RANKINGS (176 players -- 1973–2021) [PDF]. ATP Tour, Inc [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c ATP Releases Pepperstone ATP Rankings Breakdown Updates. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-12-26 [cit. 2023-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Aktuální žebříček dvouhry na ATPtennis.com
- Aktuální žebříček čtyřhry na ATPtennis.com
Žebříček ATP | Žebříček WTA | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Finská vlajka
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Autor: MacKrys, Licence: CC BY-SA 4.0
Tomas Berdych (CZE) vs. Nikoloz Basilashvili (GEO) 1st round at Erste Bank Open ATP World Tour 500 in Vienna 24.10.2016
Autor: Anefo / Croes, R.C., Licence: CC BY-SA 3.0 nl
Československý tenista Ivan Lendl ve finále ABN Tennis Tournament 1984 v Rotterdamu, které nebylo dohráno pro bombovou hrozbu.
Autor: Craig ONeal, Licence: CC BY-SA 2.0
Pete Sampras, American tennis player and former world #1
(c) Vladsinger na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
Shot of a tennis racket and two tennis balls on a court. Taken by myself of my racket. Intended for use in WikiProject Tennis Template. vlad§inger tlk 04:59, 18 June 2007 (UTC)
Autor: Alvaro Gandara Astray, Licence: CC BY 2.0
Mike Bryan and partner Bob Bryan (unseen) against Simon Aspelin and Wesley Moodie in the 2009 Mutua Madrileña Madrid Open second round
Autor: Tatiana from Moscow, Russia, Licence: CC BY-SA 2.0
Novak Djokovic
Autor: Verhoeff, Bert / Anefo, Licence: CC0
Romanian tennis player Ilie Năstase playing a Davis Cup match for his country against The Netherlands in The Hague, Netherlands (1973)
Autor: Nrbelex, Licence: CC BY-SA 2.5
en:John McEnroe playing en:World Team Tennis in en:Mamaroneck, NY