Žebříček ATP
PIF ATP Rankings
Světové jedničky


1. období ve dvouhře
od 10. června 2024 (236 dnů)


1. období ve čtyřhře
od 11. listopadu 2024 (82 dnů)


4. období ve čtyřhře
od 11. listopadu 2024 (82 dnů)
Žebříček zaveden
dvouhra: 23. srpna 1973
čtyřhra: 1. března 1976
Žebříček ATP (oficiálně anglicky PIF ATP Rankings[1]) je pořadí tenistů, které sestavuje Asociace tenisových profesionálů (ATP) na základě dlouhodobých výsledků profesionálních turnajů. Aktualizace pořadí je zveřejňována každé pondělí (vyjma grandslamů a dvoutýdenních událostí v Indian Wells, Miami, Římě, Madridu, Kanadě, Cincinnati a Šanghaji). Týdenní periodicita započala v roce 1979.[2] V únoru 2024 se titulárním partnerem žebříčku stal státní saúdskoarabský investiční fond Public Investment Fund (PIF), globální partner okruhů ATP a WTA Tour.[3] V názvu žebříčku vystřídal australského brokera Pepperstone.[4]
Klasifikace zahrnuje body získané na okruzích ATP a ITF za předchozích 52 týdnů, čímž byla v tenise oficiálně zakotvena pozice „světové jedničky“. První vydání singlového žebříčku proběhlo 23. srpna 1973.[5] Deblový žebříček byl poprvé zveřejněn 1. března 1976. Pro hráče dvouhry a jednotlivce ve čtyřhře jsou sestavovány samostatné vydání klasifikace.
Na základě pořadí se hráči kvalifikují do jednotlivých turnajů různé úrovně. Z postavení se také vychází při nasazování v soutěži. Především masmédii je žebříček používán jako snadný způsob poměřování úrovně jednotlivých tenistů.
Vedle průběžného 52týdenního žebříčku pro nasazování do turnajů existuje klasifikace ATP Race (tzv. Race to [city] – závod do [města]), určující pro účast na závěrečné události sezóny, Turnaji mistrů – Turnaji mistrů. Žebříček ATP Race ve dvouhře a čtyřhře párů je průběžně sestavován z bodů získaných během 52 týdnů až do pondělí týdne před zahájením Turnaje mistrů.
Od srpna 1973 bylo světovými jedničkami 29 singlistů, z nichž 17 zakončilo na této pozici sezónu. Po postupu do semifinále na French Open se v červnu 2024 na vrchol dvouhry dostal 22letý Jannik Sinner, který této pozice dosáhl vůbec jako první italský singlista bez ohledu na pohlaví.[6] Ve čtyřhře se na prvním místě od března 1976 vystřídalo 65 deblistů včetně 13 párů. V listopadu 2024 se do čela klasifikace posunul třináctý pár tvořený Chorvatem Matem Pavićem a Salvadorcem Marcelem Arévalem.[7][8] 31letý Pavić zahájil čtvrté období na prvním místě a 34letý Arévalo se stal historicky první jedničkou ze Střední Ameriky.
Historie
Žebříček
ATP vznikla jako odborová organizace v roce 1972. Iniciátory založení se stali Jack Kramer, Cliff Drysdale a Donald Dell. Význam organizace vzrostl po Wimbledonu 1973, který 81 členů bojkotovalo.[9] Dva měsíce poté, během srpna, byl zaveden bodový žebříčkový systém k objektivizaci účasti a nasazování hráčů na turnajích.[10]
Nový systém žebříčku ATP byl rychle implementován do mužského tenisu.[11] Zatímco drtivá většina členů ATP se vyslovila ve prospěch objektivního přístupu na turnaje podle klasifikace, první světová jednička ATP Ilie Năstase se vyjádřila kriticky, protože „každému bylo přiděleno číslo visící nad dalšími,“ což mezi tenisty vedlo k více konkurenční a méně kolegiální atmosféře.[12]
Původní kritéria k sestavování žebříčku ATP, s týdenní periodicitou až od poloviny roku 1979, vycházela ze zprůměrování bodových výsledků hráče na všech turnajích. V průběhu 80. let byla metodika několikrát revidována.[10][11] Od sezóny 1990, kdy ATP získala dominantní postavení a kdy vznikl okruh ATP Tour, byla žebříčková kritéria nahrazena systémem nejlepších výsledků po vzoru soutěžního alpského lyžování.[11] Původně se započítávaly nejlepší výsledky ze čtrnácti událostí. V roce 2000 došlo k rozšíření na osmnáct turnajů.[11] Ve dvouhře je maximální bodový zisk generován ze zápočtu povinně hraných 4 Grand Slamů, 8 Mastersů a dalších 5 turnajů v kategorii ATP 500 včetně bodově sem náležejícího Monte-Carlo Masters, což znamená maximální zisk 19 500 bodů před ATP Finals, a po jeho skončení 21 000 bodů v konečné klasifikaci. Nejvyšší hodnotu bodů na konečném žebříčku získal do roku 2009 Roger Federer, když v závěru sezóny 2006 měl 8 370 bodů. Od zavedení nového systému bodování v roce 2009 drží rekord Novak Djoković se 16 585 body v konečné klasifikaci roku 2015. Djoković rovněž vytvořil absolutní rekord maximálního počtu 16 950 získaných bodů ve vydání ze 6. června 2016.[13] V semifinále lednového Adelaide International 2023 odehrál Djoković 348. utkání proti členům první světové desítky, čímž ustanovil nový rekord. Na dalších místech k danému datu figurovali Federer (347), Nadal (288) a Lendl (258 zápasů).[14]
Žebříčky ATP a WTA byly 23. března 2020 zmrazeny v důsledku koronavirové pandemie na 22 týdnů.[15] Ženská světová klasifikace byla obnovena 10. srpna 2020 se znovurozehráním sezóny. Mužský žebříček, který vedl Novak Djoković, na ni navázal 24. srpna téhož roku s úvodním turnajem po přerušení Cincinnati Masters.
Nejdelší výpadek mezi dvěma obdobími v první světové desítce zaznamenal Gilles Simon, když v Top 10 nefiguroval 308 týdnů mezi 19. říjnem 2009 a 14. září 2015. Druhý Albert Costa dosáhl 264týdenní absence v první desítce, od 19. května 1997 do 10. června 2002.[16]
Světové jedničky

Od roku 1973 se na čele singlové klasifikace vystřídalo dvacet osm tenistů – tzv. světových jedniček.[17][18] Srb Novak Djoković drží rekord v počtu sedmi sezón, jež zakončil na prvním místě. Druhý v pořadí, Američan Pete Sampras, skončil v závěrečné klasifikaci šestkrát jako jednička a navíc bez přerušení.[19] Djoković také strávil na čele klasifikace nejvyšší počet 473 týdnů.[20] Švýcaru Rogeru Federerovi patří první místo v nejdelším období bez přerušení, když vrchol neopustil 237 týdnů.[21]
Dva hráči, československý reprezentant Ivan Lendl a Chilan Marcelo Ríos, se na vrchol dostali aniž by předtím vyhráli jeden z Grand Slamů.[22] Lendl opanoval čelo 21. února 1983 a premiérový major získal na French Open 1984.[23] Rios klasifikaci ovládl 30. března 1998 a zůstává jedinou světovou jedničkou, jíž se nepodařilo dosáhnout na grandslamový vavřín.[24][25] Nejkratší dobu na tenisovém trůnu strávil Australan Patrick Rafter a to pouze jediný týden.
Španěl Carlos Alcaraz drží rekord nejmladší světové jedničky – věkem 19 let a 130 dní[26] Sezónu 2022 zakončil v 19 letech a 214 dnech jako nejmladší hráč v závěrečné klasifikaci sezóny, čímž překonal 20letého Lleytona Hewitta z roku 2001.[27] Naopak nejstarším se v tomto parametru stal Novak Djoković, když sezonu 2023 zakončil ve věku 36 let. S rozehráním Monte-Carlo Masters 2024 Djoković pokořil Federerův historický rekord nejstarší jedničky ve dvouhře, když mu 7. dubna 2024 bylo 36 let a 321 dní.[28][29] Čtvrtý návrat Rogera Federera do čela v únoru 2018 se uskutečnil po 5 letech a 106 dnech, což znamenalo nejdelší období mezi dvěma kralováními mužskému tenisu, když jedničkou nebyl mezi listopadem 2012 a únorem 2018.[30]
Nejčastěji se světové jedničky střídaly v sezóně 1983, když se na vrcholu klasifikace proměnilo jméno tenisty desetkrát. O prvního hráče rankingu sváděli daný rok boj John McEnroe, Jimmy Connors a Ivan Lendl. Postupem do finále pařížského BNP Paribas Masters 2016 se 29letý Skot Andy Murray stal 7. listopadu 2016 dvacátou šestou světovou jedničkou, jakožto první britský hráč ve dvouhře a nejstarší debutant na této pozici od června 1974, kdy do čela klasifikace vystoupal 30letý Australan John Newcombe. Ovládnout pořadí hráčů se mu podařilo ve své 12. profesionální sezóně a sedm let poté, co se poprvé stal světovou dvojkou, když na tomto místě strávil 76 týdnů. Více týdnů na druhé příčce, než se stali jedničkami, do té doby vydrželi pouze Rafael Nadal (160) a Boris Becker (108). Za předešlý rok, z něhož se žebříček tvořil, dosáhl Skot zápasové bilance 76–11 se ziskem sedmi titulů z jedenácti finále.[31] Ve vydání žebříčku z 13. června 2022, týden po skončení French Open, nebyl poprvé od 10. listopadu 2003 na prvních dvou místech klasifikován žádný z členů tzv. Velké čtyřky – Federer, Nadal, Djoković ani Murray. Světovou jedničkou se podruhé v sezóně stal Rus Daniil Medveděv a na druhou příčku premiérově postoupil Němec Alexander Zverev.[32]
Nejstarší světovou jedničkou v prvním období čtyřhry se v lednu 2024 stal Ind Rohan Bopanna, čímž překonal věkový rekord 38letého Rajeeva Rama z roku 2022. Na třetím místě stále figurovala první jednička z roku 1976, 36letý Bob Hewitt.[33][34] Ve 44 letech a 28 dnech Bopanna překonal i vlastní rekord nejstaršího deblisty, když na čele klasifikace zahájil třetí období v dubnu 2024.[35]
Způsob sestavování
Způsob zápočtu bodů do žebříčku ATP se v historii měnil.
- Body se přidělují za účast (a postup do dalších kol) v jednotlivých turnajích okruhu ATP, na challengerech a turnajích okruhu ITF.[36]
- Body z turnajů zůstávají v žebříčku započítány 52 týdnů. Výjimkou jsou body z Turnaje mistrů, které jsou odečteny navazující pondělí po posledním turnaji ATP následujícího roku.[36]
- Body se započítávají ze čtyř grandslamů, osmi povinných turnajů série Masters, Turnaje mistrů a sedmi dalších nejlepších výsledků z United Cupu, Monte-Carlo Masters (nepovinného Mastersu), kategorií ATP 500, ATP 250, challengerů a turnajů okruhu ITF. Až tři bodové výsledky z událostí série Masters může hráč nahradit lepším ziskem z turnajů kategorie ATP 500 a 250, pokud tyto lepší body dosáhl až po datu konání nahrazené události Masters.[36]
- Pokud se tenista některých „povinných“ turnajů neúčastnil, počítají se mu namísto toho body z dalšího turnaje.[36]
Od roku 2016 nejsou přidělovány body z Davisova poháru[37] ani z olympijských her.[38]
Žebříčkový systém dvouhry
- 1973–1982: Žebříčkový systém zprůměrování bodů ze všech klasifikovaných turnajů, zavedený 23. srpna 1973.
- 1983–1989: Žebříčkový systém zprůměrování bodů s bonusovými body za výhru nad nejlépe postavenými soupeři.
- 1990–1999: Žebříčkový systém „Best of 14“ se zápočtem bodů ze 14 nejlépe odehraných turnajů.
- 2000–2008: Žebříčkový systém „Best of 18“ se zápočtem bodů z 18 nejlépe odehraných turnajů.
- 2009–2019: Nový žebříčkový systém bodování při zachování verze „Best of 18“.
- 2020–2021: Přechodný žebříčkový systém „Best of 24-month“ (Nejlépe z 24 měsíců) existující od 23. srpna 2020 do 9. srpna 2021 kvůli pandemii covidu-19,[p. 1] s kombinací bodů z předchozích dvou roků.
- Od 2022: Standardní systém žebříčku ATP s návratem zápočtu bodů za předchozích 52 týdnů, obnovený po rozmrazení v srpnu 2021.
Žebříček ATP
Dvouhra
Světové jedničky
Seznam uvádí tenisty, kteří dosáhli na pozici světové jedničky ve dvouhře od srpna 1973.
Poř. | tenista | stát | prvně klasifikován | týdnů celkem |
---|---|---|---|---|
1. | Novak Djoković | ![]() | 4. července 2011 | 428 |
2. | Roger Federer | ![]() | 2. února 2004 | 310 |
3. | Pete Sampras | ![]() | 12. dubna 1993 | 286 |
4. | Ivan Lendl | ![]() | 28. února 1983 | 270 |
5. | Jimmy Connors | ![]() | 29. července 1974 | 269 |
6. | Rafael Nadal | ![]() | 18. srpna 2008 | 209 |
7. | John McEnroe | ![]() | 3. března 1980 | 170 |
8. | Björn Borg | ![]() | 23. srpna 1977 | 109 |
9. | Andre Agassi | ![]() | 10. dubna 1995 | 101 |
10. | Lleyton Hewitt | ![]() | 19. listopadu 2001 | 80 |
11. | Stefan Edberg | ![]() | 13. srpna 1990 | 72 |
12. | Jim Courier | ![]() | 10. února 1992 | 58 |
13. | Gustavo Kuerten | ![]() | 4. prosince 2000 | 43 |
14. | Andy Murray | ![]() | 7. listopadu 2016 | 41 |
15. | Ilie Năstase | ![]() | 23. srpna 1973 | 40 |
16. | Carlos Alcaraz | ![]() | 12. září 2022 | 36 |
17. | Jannik Sinner | ![]() | 10. června 2024 | 34 |
18. | Mats Wilander | ![]() | 12. září 1988 | 20 |
19. | Daniil Medveděv | ![]() | 28. února 2022 | 16 |
20. | Andy Roddick | ![]() | 3. listopadu 2003 | 13 |
21. | Boris Becker | ![]() | 28. ledna 1991 | 12 |
22. | Marat Safin | ![]() | 20. listopadu 2000 | 9 |
23. | John Newcombe | ![]() | 3. června 1974 | 8 |
Juan Carlos Ferrero | ![]() | 8. září 2003 | 8 | |
25. | Thomas Muster | ![]() | 12. února 1996 | 6 |
Marcelo Ríos | ![]() | 30. března 1998 | 6 | |
Jevgenij Kafelnikov | ![]() | 3. května 1999 | 6 | |
28. | Carlos Moyà | ![]() | 15. března 1999 | 2 |
29. | Patrick Rafter | ![]() | 26. července 1999 | 1 |
– aktivní hráč; tučně – současná světová jednička; aktualizováno 27. ledna 2025 |
Vysvětlivky
- ↑ V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy 1. března téhož roku rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohou dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[39] Daniil Medveděv tak na čele žebříčku Rusko reprezentoval jen v prvním týdnu mezi 28. únorem a 3. březnem 2022. Dalších 15 týdnů na vrcholu hrál pod neutralizovaným statusem.
Světové jedničky nejdéle bez přerušení

Poř. | tenista | týdnů |
---|---|---|
1. | ![]() | 237[40] |
2. | ![]() | 160[40] |
3. | ![]() | 157[40] |
4. | ![]() | 122[40] |
5. | ![]() | 102[40] |
6. | ![]() | 86 |
7. | ![]() | 84 |
8. | ![]() | 82 |
9. | ![]() | 80 |
10. | ![]() | 75 |
11. | ![]() | 58 |
12. | ![]() | 56 |
13. | ![]() | 53 |
![]() | 53 | |
15. | ![]() | 52 |
![]() | ||
17. | ![]() | 48 |
18. | ![]() | 48 |
19. | ![]() | 46 |
![]() | ||
– aktivní hráč; aktualizováno 27. ledna 2025 |
Nejmladší světové jedničky
Poř. | tenista[40] | věk |
---|---|---|
1. | ![]() | 19 let a 131 dnů |
2. | ![]() | 20 let a 268 dnů |
3. | ![]() | 20 let a 298 dnů |
4. | ![]() | 21 let a 16 dnů |
5. | ![]() | 21 let a 65 dnů |
Světové jedničky s titulem z prvního turnaje
Světové jedničky, které po prvním nástupu do čela žebříčku proměnily první turnajovou účast na této pozici v titul.[41]
Poř. | tenista | turnaj | věk |
---|---|---|---|
1. | ![]() | Indianapolis 1974 | 21 let a 11 měsíců |
2. | ![]() | Monte-Carlo 1979 | 22 let a 10 měsíců |
3. | ![]() | Palermo 1988 | 24 let a 1 měsíc |
4. | ![]() | Long Island 1990 | 24 let a 7 měsíců |
5. | ![]() | Hongkong 1993 | 21 let a 8 měsíců |
6. | ![]() | Montréal 2011 | 24 let a 2 měsíce |
7. | ![]() | ATP Finals 2016 | 29 let a 6 měsíců |
8. | ![]() | Halle 2024 | 22 let a 10 měsíců |
Týdny na čele žebříčku podle státu
Týdnů | stát | tenista |
---|---|---|
896 | ![]() | Jimmy Connors, John McEnroe, Jim Courier, Pete Sampras, Andre Agassi, Andy Roddick |
428 | ![]() | Novak Djoković |
310 | ![]() | Roger Federer |
270 | ![]() | Ivan Lendl |
255 | ![]() | Carlos Moyà, Juan Carlos Ferrero, Rafael Nadal, Carlos Alcaraz |
201 | ![]() | Björn Borg, Mats Wilander, Stefan Edberg |
89 | ![]() | John Newcombe, Patrick Rafter, Lleyton Hewitt |
43 | ![]() | Gustavo Kuerten |
41 | ![]() | Andy Murray |
40 | ![]() | Ilie Năstase |
34 | ![]() | Jannik Sinner |
16 | ![]() | Jevgenij Kafelnikov, Marat Safin, Daniil Medveděv |
15 | neutrální status[a] | Daniil Medveděv |
12 | ![]() | Boris Becker |
6 | ![]() | Thomas Muster |
![]() | Marcelo Ríos | |
aktualizováno 27. ledna 2025; tučně – současná světová jednička[43] |
Vysvětlivky
- ↑ a b V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy 1. března téhož roku rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohou dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[42] Daniil Medveděv tak na čele žebříčku Rusko reprezentoval jen v prvním týdnu mezi 28. únorem a 3. březnem 2022. Dalších 15 týdnů na vrcholu hrál pod neutralizovaným statusem.
Konečný žebříček


Rekordní počet osmi zakončených sezón na čele světové klasifikace drží Srb Novak Djoković.[44] Druhé místo v této statistice patří Američanu Petu Samprasovi, který vytvořil rekord v podobě šesti ukončení bez přerušení v letech 1993–1998.[19]
Pouze pět hráčů figurovalo na čele žebříčku po všechny týdny jediného kalendářního roku. Švýcar Roger Federer pak jako jediný dokázal tento výkon zopakovat třikrát v řadě, a to v letech 2005–2007. Srb Novak Djoković se stal v roce 2018 historicky první konečnou jedničkou i přesto, že byl v průběhu sezóny postaven mimo elitní světovou dvacítku.[45]
Nejstarší konečnou jedničkou se roku 2023 stal Novak Djoković ve 36 letech.[44] Naopak jako nejmladší sezónu zakončil 19letý Španěl Carlos Alcaraz v roce 2022.[46] Rekordní 12leté období mezi prvním a posledním zakončením vytvořil Novak Djoković (2011–2023).
V období 2000–2024 se jedenáctkrát o konečné jedničce rozhodovalo až na závěrečném Turnaji mistrů, a to v sezónách 2000 (Kuerten), 2001–2002 (Hewitt), 2003 (Roddick), 2009 (Federer), 2013 (Nadal), 2014 (Djoković), 2016 (Murray), 2019 (Nadal),[47] Alcaraz (2022) a 2023 (Djoković).
Počet zakončení světových jedniček
Počet | stát | tenista |
---|---|---|
8 | ![]() | Novak Djoković |
6 | ![]() | Pete Sampras |
5 | ![]() | Jimmy Connors |
![]() | Roger Federer | |
![]() | Rafael Nadal | |
4 | ![]() | John McEnroe |
![]() | Ivan Lendl | |
2 | ![]() | Björn Borg |
![]() | Stefan Edberg | |
![]() | Lleyton Hewitt | |
1 | ![]() | Ilie Năstase |
![]() | Mats Wilander | |
![]() | Jim Courier | |
![]() | Andre Agassi | |
![]() | Gustavo Kuerten | |
![]() | Andy Roddick | |
![]() | Andy Murray | |
![]() | Carlos Alcaraz | |
![]() | Jannik Sinner |
Konečné světové jedničky podle let
|
|
|
Vysvětlivky
Světové jedničky bez výhry na Grand Slamu
Tabulka uvádí tenisty, kteří nastoupili na pozici světové jedničky bez výhry na grandslamovém turnaji.
Tenista | datum poprvé jedničkou | první finále na grandslamu | první titul na grandslamu | zdroj |
---|---|---|---|---|
![]() | 28. února 1983 | French Open 1981 | French Open 1984 (1. z 8 titulů) | [22] |
![]() | 30. března 1998 | Australian Open 1998 | žádný (konec kariéry 2004) | [22] |
Nejvýše postavení hráči na 2. až 10. místě
Následující přehled uvádí tenisty, jejichž nejvyšším postavením na žebříčku ATP ve dvouhře bylo 2. až 10. místo.[49]
|
|
|
|
|
|
|
|
| ![]() |
- Poznámky
- aktivní hráči
Top 10 na konečném žebříčku
Mezi lety 1973–2023 se stalo členy první světové desítky 181 tenistů. Nejvyšší počet 18 zakončení v Top 10 dosáhli Roger Federer (2002–2015, 2017–2020) s Rafaelem Nadalem (2005–2022). Jako nejmladší do Top 10 pronikl Aaron Krickstein v 17 letech a 11 dnech, rovněž nejmladší držitel singlového titulu v otevřené éře z Tel Avivu 1983, kdy mu bylo 16 let a 2 měsíce.[50][19]
★ | nejvyšší postavení tenisty na konečném žebříčku |
Rok | 1. místo | 2. místo | 3. místo | 4. místo | 5. místo | 6. místo | 7. místo | 8. místo | 9. místo | 10. místo |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1973 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1974 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1975 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1976 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1977 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1978 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1979 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1980 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1981 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1982 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1983 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1984 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1985 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1986 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1987 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1988 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1989 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1990 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1991 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1992 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1993 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1994 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1995 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1996 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1997 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1998 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
1999 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2000 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2001 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2002 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2003 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2004 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2005 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2006 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2007 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2008 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2009 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2010 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2011 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2012 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2013 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2014 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2015 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2016 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2017 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2018 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2019 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2020 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2021 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2022 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2023 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
2024 | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Vysvětlivky
- ↑ Kevin Curren získal americké občanství naturalizací v roce 1985. Do té doby reprezentoval rodnou Jihoafrickou republiku.
- ↑ Ivan Lendl získal americké občanství naturalizací v roce 1992. Do té doby reprezentoval rodné Československo.
Světové jedničky podle týdnů v desetiletích
1970–1979
| 1980–1989
|
1990–1999
| 2000–2009
|
2010–2019
| 2020–2029
|
Čtyřhra
Světové jedničky
Toto je seznam hráčů, kteří dosáhli na pozici světové jedničky v deblu od března 1976.

Poř. | stát | tenista | týdnů | |
---|---|---|---|---|
1. | ![]() | Mike Bryan | 506 | |
2. | ![]() | Bob Bryan | 439 | |
3. | ![]() | John McEnroe | 269 | |
4. | ![]() | Todd Woodbridge | 204 | |
5. | ![]() | Daniel Nestor | 108 | |
6. | ![]() | Anders Järryd | 107 | |
7. | ![]() | Frew McMillan | 83 | |
![]() | Mark Woodforde | |||
9. | ![]() | Jonas Björkman | 74 | |
10. | ![]() | Paul Haarhuis | 71 | |
11. | ![]() | Mate Pavić | 69 | |
12. | ![]() | Robert Farah | 68 | |
13. | ![]() | Raul Ramirez | 67 | |
14. | ![]() | Mark Knowles | 65 | |
15. | ![]() | Jacco Eltingh | 63 | |
16. | ![]() | Robert Seguso | 62 | |
17. | ![]() | Max Mirnyj | 57 | |
18. | ![]() | Marcelo Melo | 56 | |
19. | ![]() | Nenad Zimonjić | 50 | |
20. | ![]() | John Fitzgerald | 40 | |
21. | ![]() | Leander Paes | 39 | |
![]() | Nicolas Mahut | |||
23. | ![]() | Neal Skupski | 35 | |
24. | ![]() | Tomáš Šmíd | 34 | |
![]() | Wesley Koolhof | 34 | ||
26. | ![]() | Juan Sebastián Cabal | 29 | |
27. | ![]() | Danie Visser | 27 | |
28. | ![]() | Jim Pugh | 26 | |
![]() | Henri Kontinen | |||
![]() | Joe Salisbury | |||
![]() | Austin Krajicek | |||
32. | ![]() | David Pate | 25 | |
33. | ![]() | Marcel Granollers | 22 | |
![]() | Horacio Zeballos | 22 | ||
35. | ![]() | Donald Johnson | 20 | |
36. | ![]() | Pieter Aldrich | 19 | |
![]() | Yannick Noah | |||
![]() | Łukasz Kubot | |||
39. | ![]() | Jared Palmer | 17 | |
![]() | Grant Connell | |||
41. | ![]() | Stefan Edberg | 15 | |
42. | ![]() | Richey Reneberg | 13 | |
![]() | Jim Grabb | |||
![]() | Andrés Gómez | |||
45. | ![]() | Marcelo Arévalo | 12 | |
46. | ![]() | Peter Fleming | 11 | |
![]() | Tom Okker | |||
48. | ![]() | Rick Leach | 9 | |
![]() | Jamie Murray | |||
![]() | Rajeev Ram | |||
![]() | Matthew Ebden | |||
52. | ![]() | Byron Black | 8 | |
![]() | Stan Smith | |||
![]() | Rohan Bopanna | |||
55. | ![]() | Slobodan Živojinović | 7 | |
56. | ![]() | Jonathan Stark | 6 | |
![]() | Emilio Sánchez | |||
![]() | Bob Hewitt | |||
59. | ![]() | Alex O'Brien | 5 | |
![]() | Ken Flach | |||
61. | ![]() | Maheš Bhúpatí | 4 | |
![]() | Patrick Galbraith | |||
63. | ![]() | Paul McNamee | 3 | |
![]() | Nikola Mektić | |||
65. | ![]() | Kelly Jones | 1 | |
– aktivní hráč; tučně – současná světová jednička; aktualizováno 27. ledna 2025 |
Světové jedničky nejdéle bez přerušení

Poř. | stát | tenista | týdnů |
---|---|---|---|
1. | ![]() | Mike Bryan (1) | 163 |
2. | ![]() | Bob Bryan (1) | 140 |
3. | ![]() | Todd Woodbridge (1) | 125 |
4. | ![]() | John McEnroe (1) | 108 |
5. | ![]() | John McEnroe (2) | 97 |
6. | ![]() | Bob Bryan (2) | 90 |
![]() | Mike Bryan (2) | 90 | |
8. | ![]() | Frew McMillan (1) | 80 |
9. | ![]() | Robert Farah | 68 |
10. | ![]() | Bob Bryan (3) | 64 |
![]() | Mike Bryan (3) | 64 | |
![]() | Bob Bryan (4) | 64 | |
![]() | Mike Bryan (4) | 64 | |
14. | ![]() | Raúl Ramírez (1) | 54 |
15. | ![]() | Mark Woodforde (1) | 52 |
![]() | Mike Bryan (5) | ||
17. | ![]() | Anders Järryd (1) | 47 |
18. | ![]() | Jacco Eltingh (1) | 46 |
19. | ![]() | Leander Paes (1) | 39 |
20. | ![]() | Nicolas Mahut (1) | 38 |
Týdny na čele žebříčku podle státu
Týdnů | stát | tenista |
---|---|---|
1 474 | ![]() | John McEnroe, Stan Smith, Peter Fleming, Robert Seguso, Ken Flach, Jim Grabb, Jim Pugh, Rick Leach, David Pate, Kelly Jones, Richey Reneberg, Patrick Galbraith, Jonathan Stark, Jared Palmer, Alex O'Brien, Donald Johnson, Bob Bryan, Mike Bryan, Rajeev Ram, Austin Krajicek |
339 | ![]() | Paul McNamee, John Fitzgerald, Todd Woodbridge, Mark Woodforde, Matthew Ebden |
196 | ![]() | Anders Järryd, Stefan Edberg, Jonas Björkman |
179 | ![]() | Tom Okker, Paul Haarhuis, Jacco Eltingh, Wesley Koolhof |
137 | ![]() | Bob Hewitt, Frew McMillan, Danie Visser, Pieter Aldrich |
125 | ![]() | Grant Connell, Daniel Nestor |
97 | ![]() | Juan Sebastián Cabal, Robert Farah |
72 | ![]() | Mate Pavić, Nikola Mektić |
70 | ![]() | Jamie Murray, Joe Salisbury, Neal Skupski |
67 | ![]() | Raúl Ramírez |
65 | ![]() | Mark Knowles |
58 | ![]() | Yannick Noah, Nicolas Mahut |
57 | ![]() | Slobodan Živojinović, Nenad Zimonjić |
![]() | Max Mirnyj | |
56 | ![]() | Marcelo Melo |
51 | ![]() | Maheš Bhúpatí, Leander Paes, Rohan Bopanna |
34 | ![]() | Tomáš Šmíd |
28 | ![]() | Emilio Sánchez, Marcel Granollers |
26 | ![]() | Henri Kontinen |
22 | ![]() | Horacio Zeballos |
19 | ![]() | Łukasz Kubot |
13 | ![]() | Andrés Gómez |
12 | ![]() | Marcelo Arévalo |
8 | ![]() | Byron Black |
aktualizováno 27. ledna 2025; tučně – současná světová jednička |
Konečný žebříček
Počet zakončení světových jedniček

stát | tenista | počet |
---|---|---|
![]() | Mike Bryan | 10 |
![]() | Bob Bryan | 8 |
![]() | John McEnroe | 5 |
![]() | Mark Woodforde | 3 |
![]() | Todd Woodbridge | |
![]() | Frew McMillan | 2 |
![]() | Robert Seguso | |
![]() | Anders Järryd | |
![]() | Mark Knowles | |
![]() | Marcelo Melo | |
![]() | Robert Farah | |
![]() | Mate Pavić | |
![]() | Raúl Ramírez | 1 |
![]() | Tomáš Šmíd | |
![]() | Andrés Gómez | |
![]() | Pieter Aldrich | |
![]() | Danie Visser | |
![]() | John Fitzgerald | |
![]() | Grant Connell | |
![]() | Jacco Eltingh | |
![]() | Leander Paes | |
![]() | Jonas Björkman | |
![]() | Max Mirnyj | |
![]() | Daniel Nestor | |
![]() | Nenad Zimonjić | |
![]() | Nicolas Mahut | |
![]() | Juan Sebastián Cabal | |
![]() | Wesley Koolhof | |
![]() | Neal Skupski | |
![]() | Austin Krajicek | |
![]() | Marcelo Arévalo |
Konečné světové jedničky podle let
|
|
Vysvětlivky
Světové jedničky bez výhry na Grand Slamu
Tabulka uvádí tenisty, kteří nastoupili na pozici světové jedničky bez výhry na grandslamovém turnaji.
Hráč | datum poprvé jedničkou | první finále na grandslamu | první titul na grandslamu |
---|---|---|---|
![]() | 9. června 1986 | US Open 1984 | Australian Open 1987 (1. ze 3 titulů) |
![]() | 14. ledna 1991 | Australian Open 1991 | Australian Open 1991 (jediný titul) |
![]() | 12. října 1992 | Australian Open 1992 | žádný (konec kariéry 1998) |
![]() | 18. října 1993 | Wimbledon 1993 | žádný (konec kariéry 1999) |
![]() | 15. listopadu 1993 | Australian Open 1990 | žádný (konec kariéry 1997) |
![]() | 14. února 1994 | Australian Open 1994 | French Open 1994 (jediný titul) |
![]() | 7. listopadu 2022 | US Open 2020 | Wimbledon 2023 (jediný titul, stále aktivní) |
![]() | 14. listopadu 2022 | US Open 2022 | Wimbledon 2023 (jediný titul, stále aktivní) |
![]() | 6. května 2024 | French Open 2014 | žádný (stále aktivní) |
![]() | 6. května 2024 | US Open 2019 | žádný (stále aktivní) |
Bodové hodnocení podle okruhů
ATP Tour
ATP Tour 2025[51] | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
↓kategorie / fáze→ | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | 128 v kole | QV | Q3 | Q2 | Q1 | ||
Grand Slam (128D) | 2000 | 1300 | 800 | 400 | 200 | 100 | 50 | 10 | 30 | 16 | 8 | 0 | ||
Grand Slam (64Č) | 2000 | 1200 | 720 | 360 | 180 | 90 | 0 | – | 25 | – | 0 | 0 | ||
ATP Finals (8D/8Č) | 1500 (max) 1100 (min) | 1000 (max) 600 (min) | 600 (max) 200 (min) | 200 za každou výhru v základní skupině, +400 za výhru v semifinále, +500 za výhru ve finále | ||||||||||
ATP Tour Masters 1000 (96D) | 1000 | 650 | 400 | 200 | 100 | 50 | 30 | 10 | 20 | – | 10 | 0 | ||
ATP Tour Masters 1000 (56/48D) | 1000 | 650 | 400 | 200 | 100 | 50 | 10 | – | 30 | – | 16 | 0 | ||
ATP Tour Masters 1000 (32/28/24Č) | 1000 | 600 | 360 | 180 | 90 | 0 | – | – | – | – | – | – | ||
ATP Tour 500 (48D) | 500 | 330 | 200 | 100 | 50 | 25 | 0 | – | 16 | – | 8 | 0 | ||
ATP Tour 500 (32D) | 500 | 330 | 200 | 100 | 50 | 0 | – | – | 25 | – | 13 | 0 | ||
ATP Tour 500 (16Č) | 500 | 300 | 180 | 90 | 0 | – | – | – | 45 | – | 25 | 0 | ||
ATP Tour 250 (48D) | 250 | 165 | 100 | 50 | 25 | 13 | 0 | – | 8 | – | 4 | 0 | ||
ATP Tour 250 (32D) | 250 | 165 | 100 | 50 | 25 | 0 | – | – | 13 | – | 7 | 0 | ||
ATP Tour 250 (24Č) | 250 | 150 | 90 | 45 | 20 | – | – | – | – | – | – | – | ||
ATP Tour 250 (16Č) | 250 | 150 | 90 | 45 | 0 | – | – | – | – | – | – | – | ||
United Cup | 500 (max) | podrobný rozpis bodů, viz United Cup 2025 | ||||||||||||
QV – vítěz kvalifikace, Q1–3 – 1. až 3. kolo kvalifikace, (xD/Č) – „x“ počet hráčů dvouhry/čtyřhry v soutěži |
ATP Challenger Tour
ATP Challenger Tour 2025[51] | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Kategorie | Dvouhra | Čtyřhra | |||||||||||||
vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | VQ | Q2 | Q1 | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | ||
Challenger 175 | 175 | 90 | 50 | 25 | 13 | 0 | 6 | 3 | 0 | 175 | 100 | 60 | 32 | 0 | |
Challenger 125 | 125 | 64 | 35 | 16 | 8 | 0 | 5 | 3 | 0 | 125 | 75 | 45 | 25 | 0 | |
Challenger 100 | 100 | 50 | 25 | 14 | 7 | 0 | 4 | 2 | 0 | 100 | 60 | 36 | 20 | 0 | |
Challenger 75 | 75 | 44 | 22 | 12 | 6 | 0 | 4 | 2 | 0 | 75 | 50 | 30 | 16 | 0 | |
Challenger 50 | 50 | 25 | 14 | 8 | 4 | 0 | 3 | 1 | 0 | 50 | 30 | 17 | 9 | 0 | |
VQ – vítěz kvalifikace |
Mužský okruh ITF
Mužský okruh ITF 2025[51] | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
↓kategorie / fáze→ | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | VQ | Q2 | Q1 | |
↓ Body do žebříčku ATP ↓ | ||||||||||
M25+H (D) / M25 (D) | 25 | 16 | 8 | 3 | 1 | — | — | — | — | |
M25+H (Č) / M25 (Č) | 25 | 16 | 8 | 3 | — | — | — | — | — | |
M15+H (D) / M15 (D) | 15 | 8 | 4 | 2 | 1 | — | — | — | — | |
M15+H (Č) / M15 (Č) | 15 | 8 | 4 | 2 | — | — | — | — | — | |
D – dvouzhra, Č – čtyřhra; H – turnaj hráčům zajišťuje tzv. Hospitality |
Odkazy
Poznámky
- ↑ Žebříček ATP byl zmrazen mezi 23. březnem a 23. srpnem 2020 kvůli pandemii covidu-19.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků List of ATP number 1 ranked singles players na anglické Wikipedii a List of ATP number 1 ranked doubles players na anglické Wikipedii.
- ↑ PIF ATP Rankings [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rankings Explained [online]. International Tennis Federation (ITF). Dostupné online.
- ↑ ATP & PIF announce multi-year strategic partnership to accelerate the growth of global tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-02-28 [cit. 2024-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP Releases Pepperstone ATP Rankings Breakdown Updates. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-12-26 [cit. 2024-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ How It All Began [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2023-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Jannik Sinner assured of rise to World No. 1. ATP Tour [online]. 2024-06-04 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Marcelo Arévalo y Mate Pavic son número uno del ranking mundial de la ATP. Diario El Salvador [online]. 2024-11-10 [cit. 2024-11-11]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Edgar IA. Tenista salvadoreño Marcelo Arévalo hace historia al convertirse en el número uno de la ATP en dobles. LABRITANY.COM [online]. 2024-11-11 [cit. 2024-11-11]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ TIGNOR, Steve. 1973: The men boycott Wimbledon and shift power to the players. www.tennis.com. tennis.com, 19-03-2015. Dostupné online [cit. 26-06-2016].
- ↑ a b BUDDELL, James. The Rankings That Changed Tennis (Part I) [online]. atpworldtour.com, 23-08-2013 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d BUDDELL, James. The Rankings That Changed Tennis (Part II) [online]. atpworldtour.com, 23-08-2013 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online.
- ↑ TIGNOR, Steve. 1973: The ATP institutes computer rankings. www.tennis.com. tennis.com, 26-03-2015. Dostupné online [cit. 26-06-2016].
- ↑ ATP Tour | Best Of The Decade: Records & Achievements | Nadal, Djokovic, Federer Lead The Way. ATP Tour, Inc. [online]. 2019-12-23 [cit. 2022-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-24. (anglicky)
- ↑ INDORKAR, Abhar. Novak Djokovic breaks Roger Federer's longstanding record as he proves his mettle once again » FirstSportz. FirstSportz [online]. 2023-01-07 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Coronavirus: ATP Tour off until August, WTA extends suspension. uk.sports.yahoo.com [online]. 2020-05-15 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MIAMI OPEN PRESENTED BY ITAU - ATP MEDIA NOTES DAY 12 – SUNDAY 31 MARCH 2024 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-03-31 [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP Rankings [online]. Association of Tennis Professionals(ATP) [cit. 2009-06-11]. Dostupné online.
- ↑ ITF Tennis – How the Rankings Work [online]. International Tennis Federation, August 27, 2003 [cit. 2009-06-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Pepperstone ATP Rankings. S. 103–159. www.atptour.com [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024 [cit. 2024-04-16]. S. 103–159. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-04-13. (anglicky)
- ↑ BERKOK, John. Djokovic begins 311th career week at No. 1, breaking Federer’s record. www.tennis.com [online]. Tennis, 2021-03-08 [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ History of No. 1 [online]. Association of Tennis Professionals (ATP), July 12, 2012 [cit. 2012-07-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c FINN, Robin. Tennis; Rios Dismantles Agassi and Seizes No. 1 Ranking [online]. The New York Times, March 30, 1998 [cit. 2012-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Worthy of really high fives [online]. CNN, June 18, 1984 [cit. 2009-06-11]. Dostupné online.
- ↑ WILSTEIN, Steve. Korda takes Australian Open title [online]. February 1, 1998 [cit. 2009-06-11]. Dostupné online.
- ↑ Player biography – Marcelo Ríos [online]. International Tennis Federation [cit. 2009-06-11]. Dostupné online.
- ↑ Carlos Alcaraz Becomes Youngest World No. 1 In Pepperstone ATP Rankings History. ATP Tour [online]. 2022-09-11 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online.
- ↑ a b RAMSAY, George. Carlos Alcaraz becomes youngest year-end No. 1 in men's tennis as Rafael Nadal's slump continues at ATP Finals. CNN [online]. 2022-11-16 [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERKOK, John. Novak Djokovic breaks record for oldest No. 1 in ATP rankings history at 36 years young. Tennis.com [online]. 2024-04-07 [cit. 2024-04-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Novak Djokovic to become the oldest No. 1 in PIF ATP Rankings history. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-04-01 [cit. 2024-04-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Petr Pokorný, TenisPortal.cz. Federer v Rotterdamu přehrál Dimitrova a slaví 97. titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-02-18 [cit. 2018-02-19]. Dostupné online.
- ↑ James Buddell. Andy Murray Rises To No. 1 [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-11-05 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Alexander Zverev Controls His Destiny In Battle For World No. 1. ATP Tour [online]. [cit. 2022-06-02]. Dostupné online.
- ↑ EICHENHOLZ, Andrew. Team-Minded Rajeev Ram Climbs To Doubles World No. 1: 'It's Pretty Amazing'. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-10-03 [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERKOK, John. Ranking Reaction: Rafael Nadal back up to No. 2, kicking off 580th career week in Top 2. Tennis.com [online]. 2022-10-03 [cit. 2022-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bopanna-Ebden clinch Miami Open title, return to world No. 1 ranking. The Hindu [online]. 2024-03-31 [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. ISSN 0971-751X. (anglicky)
- ↑ a b c d 2024 ATP Official Rulebook [252–258]. 2024 [cit. 2024-06-26]. Kapitola IX. PIF ATP RANKINGS. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rankings | FAQ | ATP World Tour | Tennis [online]. ATP World Tour [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ITF confirms no ATP points will be assigned at Olympic Games in Rio 2016 [online]. Tennis World [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky)
- ↑ a b c d e f First Among Equals: World No. 1 Record Breakers & Shakers. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-08-14 [cit. 2024-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERKOK, John. Jannik Sinner wins Halle to become eighth man to win his first event played as ATP No. 1. Tennis [online]. 2024-06-23 [cit. 2024-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky)
- ↑ Rankings | PIF ATP Rankings Former No. 1s | ATP Tour [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Novak Djokovic Clinches Record-Extending Eighth Year-End No. 1 Presented By Pepperstone. ATP Tour [online]. 2023-11-12 [cit. 2023-11-14]. Dostupné online.
- ↑ The Associated Press. Nadal Ends His Season, Handing Djokovic the Year-End No. 1 Ranking. The New York Times [online]. 2018-11-05 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Carlos Alcaraz Becomes Youngest Year-End No. 1, Rafael Nadal Extends Top 10 Record. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-12-05 [cit. 2024-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZAGORIA, Adam. Rafael Nadal Clinches Year-End No. 1 ATP Ranking For Fifth Time. Forbes [online]. 2019-11-15 [cit. 2024-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jannik Sinner clinches year-end No. 1 in PIF ATP Rankings. ATP Tour [online]. 2024-10-12 [cit. 2024-10-13]. Dostupné online.
- ↑ ALL-TIME TOP 10 in FEDEX ATP RANKINGS (176 players -- 1973–2021) [PDF]. ATP Tour, Inc [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Top 10 Records Pepperstone ATP Rankings 50th Anniversary. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-08-21 [cit. 2024-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c 2025 Rulebook [online]. PDF: ATP Tour, Inc., 2024-12-25 [cit. 2025-01-07]. Kapitola IX. PIF ATP RANKINGS, s. 262. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Žebříček dvouhry na ATP Tour, Inc.
- Žebříček čtyřhry na ATP Tour, Inc.
Žebříček ATP | Žebříček WTA | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.The national flag of Kingdom of Thailand; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
(c) Vladsinger na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
Shot of a tennis racket and two tennis balls on a court. Taken by myself of my racket. Intended for use in WikiProject Tennis Template. vlad§inger tlk 04:59, 18 June 2007 (UTC)
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
Autor: MacKrys, Licence: CC BY-SA 4.0
Tomas Berdych (CZE) vs. Nikoloz Basilashvili (GEO) 1st round at Erste Bank Open ATP World Tour 500 in Vienna 24.10.2016
Autor: Anefo / Croes, R.C., Licence: CC BY-SA 3.0 nl
Československý tenista Ivan Lendl ve finále ABN Tennis Tournament 1984 v Rotterdamu, které nebylo dohráno pro bombovou hrozbu.
Autor: Craig ONeal, Licence: CC BY-SA 2.0
Pete Sampras, American tennis player and former world #1
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Autor: Verhoeff, Bert / Anefo, Licence: CC0
Romanian tennis player Ilie Năstase playing a Davis Cup match for his country against The Netherlands in The Hague, Netherlands (1973)
Autor: Nrbelex, Licence: CC BY-SA 2.5
en:John McEnroe playing en:World Team Tennis in en:Mamaroneck, NY
Autor: Tatiana from Moscow, Russia, Licence: CC BY-SA 2.0
Novak Djokovic