Žehňa

Žehňa
Poloha
Souřadnice	48°55′ s. š., 21°20′27″ v. d.
Nadmořská výška	394 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Prešov
Tradiční region	Šariš
Administrativní dělení	Dúbrava
Žehňa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	16,8 km²
Počet obyvatel	1 277 (2021)[1]
Hustota zalidnění	76,2 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Eduard Mačo
Vznik	1330 (první písemná zmínka)
Oficiální web	obec-zehna.sk
Telefonní předvolba	051
PSČ	082 06
Označení vozidel (do r. 2022)	PO
NUTS	525499
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žehňa, do roku 1948 Žegňa (maďarsky Zsegnya, Szegenye)^[2] je obec na Slovensku v okrese Prešov. Leží na západním svahu Slanských vrchů. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1330. Žije zde přibližně 1 300^[1] obyvatel.

Poloha

Žehňa leží na západním svahu Slánských vrchů v pramenné oblasti potoka Balka. Členěné území leží v nadmořské výšce 325–626 m, střed obce je ve výšce 426 m n. m.^[3] Rozloha obce je 16,76 km², z této plochy (2020) připadá 53 % na zemědělskou půdu.^[4] Čtyřicet procent zemědělské půdy tvoří lesní porost dubů a buků, na západě je odlesněná část ležící na sopečných horninách. Ze zemědělské půdy 35 % připadá na ornou půdu, kterou tvoří hnědozem, lesní půda a illimerizovaná půda.^[4][3]

Části obce

Dúbrava

Dúbrava je malá obec patřící k Žehni. Má asi 150 obyvatel a od Žehně je vzdálena asi 1,5 km. Dúbrava se skládá z jedné hlavní ulice a několika bočních ulic. Některé z ulic jsou nově vybudované pro výstavbu nových domů. V obci se nachází chrám Nejsvětější Trojice^[5], hřbitov, socha patrona hasičů, dvě autobusové zastávky SAD a fotbalové hřiště s altánem. Dúbravou protéká Drienovský potok.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1330, kde je uvedena jako Zegnia, přítomnost kostela postaveného ve 13. století však svědčí o dřívější existenci. V roce 1427 se zde platila daň z 19 port. Ves patřila potomkům šlechtice Bodana, v 17. století pak Segneyům, Kecerům a Pillerům. V roce 1828 žilo v 34 domech a 342 obyvatel. Hlavní obživou obyvatel bylo zemědělství, práce v lesích a tkalcovství.^[2]

Do roku 1918 patřila obec v Šarišské župě k Uherskému království, poté se stala součástí Československa a následně Slovenska.

Památky

Nejvýznamnější památkou je románský evangelický kostel přibližně z poloviny 13. století. Nachází se uprostřed opevněného areálu, na mírné vyvýšenině. Architektonicky se jedná o jednolodní stavbu se čtvercovým kněžištěm s křížovou klenbou a půlkruhovou apsidou. Věž kostela je přistavěna k západnímu průčelí. Kostel s románskými a gotickými prvky je ještě starší než první písemná zmínka o obci. Portál na jižní straně lodi a vstup do sakristie pocházejí z období gotiky. Od reformace patří kostel evangelíkům, kteří v 17. století přistavěli věž s křížovou klenbou. Ve věži kostela je zavěšen zvon z poslední třetiny 14. století. Kamenná křtitelnice z tohoto kostela je součástí expozic Východoslovenského muzea v Košicích.^[6][2] Kostel a krypta kostela jsou kulturními památkami Slovenska.^[7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Žehňa na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žehňa na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Profil románského kostela na apsida.sk