Žehrovská obora

Žehrovská obora
Přítok Arnoštického potoka v oboře Žehrov
Přítok Arnoštického potoka v oboře Žehrov
Veřejný přístupne
Poznámkavstup zakázán zejména v období 1.4.– 1.12.
Rok založení1831
Výměra299 ha
Nadmořská výškamax. 372 m n. m.
Chovaná zvěřmuflon, daněk, prase
Lesní správaNymburk (Lesy ČR s.p.)
SvětadílEvropa
StátČesko
LokalitaŽehrov, Srbsko, Branžež
Zeměpisné souřadnice
Žehrovská obora
Žehrovská obora
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Žehrovská obora nebo Obora Žehrov se nachází v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, na katastrálních územích sídel Žehrov, Srbsko a Branžež.

Historie

Projekt pro stavbu obory byl pro knížete Karla Rohana připraven v roce 1829 a již v polovině roku 1831 bylo 517 jiter a 1218 čtverečních sáhů (necelých 298,5 ha) lesa ohrazeno.[1] Ze severní a západní strany zdí z pískovcových kvádrů, zapsanou v památkovém katalogu,[2] a ze zbylých stran sekanými latěmi.

Roku 1834 v oboře jeden den lovem strávil vyhoštěný francouzský král Karel X spolu se svým synem Ludvíkem Antonínem, vévodou z Angoulême a vnukem Jindřichem, hrabětem z Chambord.[3] Hrabě Jindřich se pak do obory vrátil ještě 13. listopadu 1844.[4]

V oboře se nachází dělostřelecký bastion (hliněný val a příkop o délce 120 m a výšce až 5 m ode dna příkopu) vybudovaný pravděpodobně u příležitosti Prusko-rakouské války. Ač v noci z 28. na 29. června 1866 v okolí proběhly líté boje,[5][6] dle dosavadních archeologických průzkumů se o toto vojenské opevnění nebojovalo.[7]

V roce 1880 byl v oboře uspořádán hon na počest přítomného korunního prince Rudolfa. Velitel Šálek byl pověřen uvítat prince a jeho doprovod při vstupu do obory. Na jeho německy pronesený projev údajně odpověděl princ slovy: „Jsme v Čechách, mluvme česky.“[1]

Oblast na níž se obora v současnosti nachází má však historii mnohem hlubší. Poblíž myslivny Belvín se nacházejí zatím nepříliš prozkoumané mohyly, snad z doby bronzové, ze které pochází i ojedinělý nález bronzové sekery. Dále byly u prameniště severozápadně od Belvína nalezeny i střepy datované do 14. - 17. století.[7]

Popis

Pískovcové skály v oboře Žehrov

Obora Žehrov má výměru 299 ha[8], je celá umístěna na území chráněné krajinné oblasti Český ráj (na jihozápadě zasahuje přírodní rezervace Příhrazské skály, na severní hranici je malá přírodní památka V dubech). Ohrazení obory je dlouhé necelých 12 kilometrů, zčásti je tvořeno pískovcovou zdí.[9] Obora spadá pod lesní správu Nymburk (Lesy ČR s.p.). Oborní myslivna a zároveň lovecký zámeček stojící na vyvýšenině se nazývá Bellevue.

Území obory v severní části odvodňuje zde pramenící Arnoštický potok a jeho taktéž zde pramenící přítoky, na kterých jsou v oboře zbudovány čtyři rybníky. Na jihozápadní hranici obory jsou skalní ochozy s výhledem do Srbské kotliny.[10]

Obora je veřejnosti po většinu roku nepřístupná.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. a b https://web.archive.org/web/20230529140726/https://ospamet.cz/images/dokumenty/zdar.pdf
  2. https://www.pamatkovykatalog.cz/ohradni-zed-zehrovske-obory-20448056
  3. J. V. Šimák. P. Vác. Plachty Kronika svijanská.. Od Ještěda k Troskám: vlastivědný sborník českého severu. Turnov: Učitelské jednoty v Turnově a Čes. Dubě, 10.-11.1925, 4(2-3), 38-42, s. 39. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/uuid/uuid:0e10e5c5-ac1d-11ec-b993-001b63bd97ba
  4. J. V. Šimák. P. Vác. Plachty Kronika svijanská.. Od Ještěda k Troskám: vlastivědný sborník českého severu. Turnov: Učitelské jednoty v Turnově a Čes. Dubě, 10.-11.1925, 4(2-3), 38-42, s. 42. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/uuid/uuid:0e110cd8-ac1d-11ec-b993-001b63bd97ba
  5. Bellum 1866. [Trebechovice pod Orebem]: Komitet pro udrzovani pamatek z valky roku 1866, 2009, 18(1), s. 173. ISSN 1210-6143. Dostupné také z: https://kramerius.svkhk.cz/uuid/uuid:55cb6284-2a0b-11e9-990d-00155d012102
  6. DĚDINA, Václav. Cesta do Turnova.. Od Ještěda k Troskám: vlastivědný sborník českého severu. Turnov: Učitelské jednoty v Turnově a Čes. Dubě, 1934-1935, 13(1-2), 27-28, s. 28. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/uuid/uuid:e2f19f04-ac1c-11ec-b993-001b63bd97ba
  7. a b WALDHAUSER, Jiří. Český ráj očima archeologie: 300 tajemných míst a jejich příběhy. Liberec: Knihy 555, 2006. ISBN 808666015X.
  8. Žehrov - obora [online]. www.lesycr.cz [cit. 2015-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  9. Žehrov [online]. [cit. 2019-02-18]. Dostupné online. 
  10. Mapy.cz [online]. seznam.cz [cit. 2015-04-27]. Dostupné online. 

Související články

Média použitá na této stránce

Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.
Obora Žehrov 3.JPG
Autor: LaSo, Licence: CC BY-SA 4.0
Pískovcové skály v oboře Žehrov
Obora Žehrov 4.JPG
Autor: LaSo, Licence: CC BY-SA 4.0
Žehrovský potok (přítok Arnoštického potoka) v oboře Žehrov