Žehušice
Žehušice | |
---|---|
(c) Zp, CC BY-SA 3.0 Empírový zámek v Žehušicích | |
znak | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Čáslav |
Obec s rozšířenou působností | Čáslav (správní obvod) |
Okres | Kutná Hora |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°58′10″ s. š., 15°24′27″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 884 (2024)[1] |
Rozloha | 8,93 km²[2] |
Nadmořská výška | 222 m n. m. |
PSČ | 285 75 |
Počet domů | 309 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Hlavní 107 285 75 Žehušice obec@zehusice.cz |
Starosta | Josef Hrubeš |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Žehušice | |
Další údaje | |
Kód obce | 534650 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žehušice (německy Schuschitz) jsou městys v okrese Kutná Hora, osm kilometrů východně od města Kutná Hora. Obec se skládá z místních částí Žehušice a Bojmany a žije v ní 884[1] obyvatel. Protéká tudy řeka Doubrava. Severně od Žehušic se do řeky Doubravy vlévá říčka Brslenka.
Historie obce
První písemná zmínka o Žehušicích pochází z roku 1352, kdy ji vlastnil Vítek ze Žehušic. On a jeho synové byli patrony prvního kostela, oni či jejich potomci postavili tvrz, která se připomíná k roku 1544 v majetku zemanů Žehušických z Nestajova. Václavovi Žehušickému byla tvrz za účast ve stavovském povstání roku 1547 zkonfiskována. Dále panství vlastnili páni z Donína a po nich Valdštejnové. Po smrti Ladislava z Valdštejna († 1645) získali obec Thun-Hohensteinové, kteří po roce 1661 zbudovali severně od tvrze zámek s francouzským parkem, proměněným v 19. století v anglický park a rozšířeným o oboru. V roce 1742 proběhla v blízkosti vesnice prusko-rakouská bitva u Chotusic. Roku 1913 Thun-Hohensteinové zámek prodali.[4]
Současnost
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[5]
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[6]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
- 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[9]
- 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav
Rok 1932
V městysi Žehušice (814 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] lékař, bednář, cukrář, 2 holiči, 3 hostince, instalace, kolář, 2 kominíci, kovář, 3 krejčí, malíř, mlýn, 3 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, pekař, 4 pojišťovací jednatelství, pokrývač, porodní asistentka, provazník, 2 řezníci, 2 sedláři, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Žehušice, 2 strojírny, trafika, 2 truhláři, velkostatek, zahradník, zámečník, zednický mistr, zubní ateliér.
Přírodní poměry
Západně od vesnice se nachází drobné návrší Žehušická skalka a ještě dále na západ za ní leží přírodní památka Skalka u Žehušic. Rozsáhlé území na východním okraji vesnice zaujímá přírodní památka Žehušická obora, ve které se chová stádo bílých jelenů.
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/338 silnice I/2 – Žehušice – Čáslav – Zbýšov.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Z obce vedly v pracovních dnech autobusové spoje např. do těchto cílů: Chvaletice, Kutná Hora, Semtěš, Vrdy (dopravce Veolia Transport Východní Čechy). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.
Pamětihodnosti
- Žehušický zámek s hospodářskými budovami a parkem - raně barokní stavbu navrhl pro Michaela Osvalda z Thun-Hohensteinu pravděpodobně architekt Francesco Caratti. Velké stavební úpravy v empírovém stylu provedl do roku 1826 Josef Matyáš Thun-Hohenstein.
- Žehušická tvrz s gotickou vstupní branou a dalšími architektonické prvky (přestavěna na dům čp. 18)
- Barokní kostel svatého Marka z roku 1760 s márnicí v maurském slohu
- Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1830 na mostě přes Doubravku
- Kaple svatého Jiří
- Kaple svatého Mikuláše
Rodáci
- František Vydra (též Franciscus Wydra S. D., 1662–1740), misionář v Peru
- Jan Václav Stich (1746–1803), virtuos na lesní roh pod jménem Giovanni Punto
Další fotografie
- Pošta
- Domky ve středu městečka
- Památný strom Lípa v Žehušicích
- Pamětní deska na rodném domě J. V. Sticha
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 568–570.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1941-1942. (česky a německy)
Literatura
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 568–571.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žehušice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Žehušice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Žehušice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Domy v centru Žehušic
Znak obce Žehušice
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Pošta v Žehušicích
Autor: Rogalo1, Licence: CC BY-SA 4.0
Lípa velkolistá památný strom č.103957 dle AOPK se nachází v obci Žehušice (okr. Kutná Hora), před rodným domem J.V.Sticha (1746–1803), alias Giovanni Punto, světoznámým českým virtuosem na lesní roh a přítel Mozarta a Beethovena. Strom, vysoký 20 metrů, je v dezolátním stavu. Kmen je silně ztrouchnivělý a napaden houbami
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
Barokní kostel Svatého Marka v Žehušicích se zvonicí v maurském slohu
Autor: Rogalo1, Licence: CC BY-SA 4.0
Lípa velkolistá památný strom č.103957 dle AOPK se nachází v obci Žehušice (okr. Kutná Hora), před rodným domem J.V.Sticha (1746-1803), alias Giovanni Punto, světoznámým českým virtuosem na lesní roh a přítel Mozarta a Beethovena. Strom, vysoký 20 metrů, je v dezolátním stavu. Kmen je silně ztrouchnivělý a napaden houbami