Žehušice

Žehušice
Empírový zámek v Žehušicích
Znak městyse Žehušice
znak
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecČáslav
Obec s rozšířenou působnostíČáslav
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel876 (2023)[1]
Rozloha8,93 km²[2]
Nadmořská výška222 m n. m.
PSČ285 75
Počet domů309 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu městyseHlavní 107
285 75 Žehušice
obec@zehusice.cz
StarostaJosef Hrubeš
Oficiální web: www.zehusice.cz
Žehušice
Další údaje
Kód obce534650
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žehušice (německy Schuschitz) jsou městys v okrese Kutná Hora, osm kilometrů východně od města Kutná Hora. Obec se skládá z místních částí Žehušice a Bojmany a žije v ní 876[1] obyvatel. Protéká tudy řeka Doubrava. Severně od Žehušic se do řeky Doubravy vlévá říčka Brslenka.

Historie obce

První písemná zmínka o Žehušicích pochází z roku 1352, kdy ji vlastnil Vítek ze Žehušic. On a jeho synové byli patrony prvního kostela, oni či jejich potomci postavili tvrz, která se připomíná k roku 1544 v majetku zemanů Žehušických z Nestajova. Václavovi Žehušickému byla tvrz za účast ve stavovském povstání roku 1547 zkonfiskována. Dále panství vlastnili páni z Donína a po nich Valdštejnové. Po smrti Ladislava z Valdštejna († 1645) získali obec Thun-Hohensteinové, kteří po roce 1661 zbudovali severně od tvrze zámek s francouzským parkem, proměněným v 19. století v anglický park a rozšířeným o oboru. V roce 1742 proběhla v blízkosti vesnice prusko-rakouská bitva u Chotusic. Roku 1913 Thun-Hohensteinové zámek prodali.[4]

Současnost

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[5]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[6]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[9]
  • 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Rok 1932

V městysi Žehušice (814 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] lékař, bednář, cukrář, 2 holiči, 3 hostince, instalace, kolář, 2 kominíci, kovář, 3 krejčí, malíř, mlýn, 3 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, pekař, 4 pojišťovací jednatelství, pokrývač, porodní asistentka, provazník, 2 řezníci, 2 sedláři, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Žehušice, 2 strojírny, trafika, 2 truhláři, velkostatek, zahradník, zámečník, zednický mistr, zubní ateliér.

Přírodní poměry

Západně od vesnice se nachází drobné návrší Žehušická skalka a ještě dále na západ za ní leží přírodní památka Skalka u Žehušic. Rozsáhlé území na východním okraji vesnice zaujímá přírodní památka Žehušická obora, ve které se chová stádo bílých jelenů. U silnice do Borku rostl památný strom Dub u silnice z Borku do Žehušic.

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/338 silnice I/2 – Žehušice – Čáslav – Zbýšov.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z obce vedly v pracovních dnech autobusové spoje např. do těchto cílů: Chvaletice, Kutná Hora, Semtěš, Vrdy (dopravce Veolia Transport Východní Čechy). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

Pamětihodnosti

Barokní kostel svatého Marka

Rodáci

  • František Vydra (též Franciscus Wydra S. D., 1662–1740), misionář v Peru
  • Jan Václav Stich (1746–1803), virtuos na lesní roh pod jménem Giovanni Punto

Další fotografie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 568–570. 
  5. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1941-1942. (česky a německy)

Literatura

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 568–571. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Žehušice, middle part.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Domy v centru Žehušic
Znak obce Žehušice.gif
Znak obce Žehušice
Zámek v Žehušicích.jpg
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
Zámek v Žehušicích
Žehušice, post office.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Pošta v Žehušicích
Lípa v Žehušicích (01).jpg
Autor: Rogalo1, Licence: CC BY-SA 4.0
Lípa velkolistá památný strom č.103957 dle AOPK se nachází v obci Žehušice (okr. Kutná Hora), před rodným domem J.V.Sticha (1746–1803), alias Giovanni Punto, světoznámým českým virtuosem na lesní roh a přítel Mozarta a Beethovena. Strom, vysoký 20 metrů, je v dezolátním stavu. Kmen je silně ztrouchnivělý a napaden houbami
Kostel Svatého Marka v Žehušicích.jpg
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
Barokní kostel Svatého Marka v Žehušicích se zvonicí v maurském slohu
Lípa v Žehušicích (03).jpg
Autor: Rogalo1, Licence: CC BY-SA 4.0
Lípa velkolistá památný strom č.103957 dle AOPK se nachází v obci Žehušice (okr. Kutná Hora), před rodným domem J.V.Sticha (1746-1803), alias Giovanni Punto, světoznámým českým virtuosem na lesní roh a přítel Mozarta a Beethovena. Strom, vysoký 20 metrů, je v dezolátním stavu. Kmen je silně ztrouchnivělý a napaden houbami