Železiarne Podbrezová

Železiarne Podbrezová a.s. skrátene ŽP a.s.
Železárny Podbrezová
Železárny Podbrezová
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1992
SídloKolkáreň 25
976 81 Podbrezová, Slovensko
Adresa sídlaPodbrezová, Slovensko
Charakteristika firmy
Oblast činnostihutnictví, metalurgie
Majitelé41,55% ŽP Trade s.r.o
25,62% fyzické osoby
18,49% CPA s.r.o.
13,85 ŽP Trade Bohemia a.s.
0,49% ostatné právnické osoby
Dceřiná společnostŽIAROMAT
Identifikátory
Oficiální webwww.zelpo.skwww.oceloverury.sk
LEI315700HVO0BL9BGJ4920
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železiarne Podbrezová a.s. skrátene ŽP a.s.[1] jsou slovenská společnost sídlící v Podbrezové. Strategie podnikatelské činnosti je zaměřena na tři pilíře: hutnictví, těžké strojírenství a cestovní ruch. Společnost patří mezi nejstarší hutní podniky středoevropského prostoru.

Historie

Na horním toku Hronu se již v 16. století začaly zpracovávat barevné kovy. V 18. století byl vybudován Hrončianský komplex, „nejvýznamnější středisko na výrobu železa v celém Uhersku“.[2] V roce 1840 bylo rozhodnuto o založení společnosti pro výrobu kolejnic pro potřeby Habsburské monarchie. O 15 let později bylo vyrobeno prvních 2374 tun kolejnic. Kvalita kolejnicové výroby byla o tři roky později oceněna na výstavě v Paříži.

Počátkem 20. století vznikla výroba svařovaných trubek, byla postavena válcovna plechů a v roce 1930 i válcovna trub. V roce 1940 byla společnost odprodána firmě Reichswerke AG für Waffen Maschinenbau Hermann Göring Berlin.

V roce 1968 začala výstavba nového závodu. V roce 1992 se firma přetransformovala ze státního podniku na akciovou společnost, která byla zapsána do obchodního rejstříku 1. května 1992.[1]

Produkce

Mateřská společnost Železiarne Podbrezová se zabývá výrobou oceli, ocelových bezešvých trubek, přesných trubek a hutní druhovýroby (navařovacích oblouků a redukcí, dělených trubek a trubkových ohybů). Společnost je od roku 2000 certifikovaným dodavatelem pro automobilový průmysl. Téměř třetina výroby směřuje do strojů a jejich částí, 22 % do stavební a montážní činnosti, 18 % do jaderné a klasické energetiky a tepláren a po dvou procentech do výroby automobilových komponentů a do ocelových konstrukcí. Zbytek dodávek je nezařazených. V roce 2009 se "marketingovou krizí odběratelů snížil objem objednávek o 45% ", společnost tak poprvé od revitalizace v letech 1993 až 1994 dosáhla negativního hospodářského výsledku.

Železiarne Podbrezová měly dceřinou společnost ŽĎAS, a.s. sídlící v Žďáru nad Sázavou, která podnikala v oblasti těžkého strojírenství a hutnictví.[3] Vyráběla stroje, tváření, slitiny, ingoty a jiné produkty. V roce 2009 společnost vykázala zisk 3,084 mil. €. Přes ŽĎAS vlastnily Železiarne Podbrezová společnost TS Plzeň, která se specializovala na hydraulické lisy, vulkanické lisy a válcovny. Ta v roce 2009 dosáhla zisku 20,865 mil. €.[zdroj?] V roce 2016 se majitele ŽĎASu stala čínská společnost CEFC.[4]

Železiarne Podbrezová od roku 2008 také vlastní španělskou společnosti TRANSMESA a TAP zabývající se výrobou a prodejem trubek. V roce 2009 dosáhly celkový obrat 14,509 mil. €. V roce 2009 společnost exportovala 92 % ze své produkce v celkové hodnotě 119 050 000 €.

Své obchodní zastoupení mají Železiarne Podbrezová ve více zemích Evropy. Pipex International AG sídlí ve švýcarském Nidau, Pipex Italia SpA sídlí v italské Aroně, zásobuje italské, španělské, řecké a íránské trhy. Slovrur Sp. z o.o. má sídlo ve Stalowe Woli v Polsku. Prodává hlavně na polské a pobaltské trhy.[5] V těchto společnostech mají ŽP majoritní podíl.

Zaměstnání

Během finanční krize musela mateřská společnost ŽP propustit 726 zaměstnanců, v roce 2009 bylo zaměstnáno v průměru 3023 zaměstnanců s průměrným výdělkem 690 €, v dělnických profesích 607 €. V dceřiných a přidružených společnostech na Slovensku pracovalo 736 zaměstnanců, v Česku 2697 a dalších zemích 202 zaměstnanců. Dalších 68 jich pracovalo v soukromých školách společnosti. Dle vlastní výroční zprávy Železiarne Podbrezová zůstaly i při krizi a snížené zaměstnanosti „nejdůležitějším zaměstnavatelem a garantem sociálních jistot v okrese Brezno“.

Vedlejší činnost

Školství

Železiarne Podbrezová jsou majiteli dvou soukromých škol: Soukromá střední odborná škola hutnická a Gymnázium ŽP. Tyto střední školy se starají přípravu budoucích zaměstnanců – hutníků, elektrikářů a dalších. V roce 2009 bylo po absolvování studia přijato do zaměstnání 36 absolventů, další pokračovali v nástavbovém studiu.

Výzkumně-vývojové centrum ŽP VVC s.r.o. má za úkol výzkum pro celou ŽP Group. Věnuje se materiálové, hutnické, metalurgické, měřící, analytické a jiné výzkumně-vývojové činnosti.[6]

Cestovní ruch a sport

Společnost Tále a.s. je významný subjekt v oblasti cestovního ruchu.[7] Zabývá se nabídkou v oblasti golfu, zimních sportů, ubytování, stravování, kongresů a jiných činností.[8]

Železiarne Podbrezová vlastní 98,27 % této společnosti. ŽP vlastní i 99,80 % akcií ŽP Sport-u. Tato společnost je vlastníkem fotbalového klubu FO ŽP ŠPORT Podbrezová. Kromě profesionálního se věnuje i neprofesionálnímu sportu a sportovní činnosti zaměstnanců skupiny ŽP. Během roku 2010 měla probíhat restrikce výdajů a rušení některých oddílů.

Ostatní

Přes společnost ŽP Bytost s.r.o. spravují ŽP nájemní byty. Podnikové noviny čtrnáctideník Podbrezovan vydávané od roku 1930 s přestávkou 64 let jsou nejstarší podnikové noviny na Slovensku.[9] Železiarne Podbrezová pokrývají více než třetinu své spotřeby elektrické energie výrobou 61 870 MWh ve vlastních vodních elektrárnách a kogenerační jednotce.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Železiarne Podbrezová na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b Výpis z Obchodného registra Okresného súdu Banská Bystrica, Oddiel: Sa, Vložka číslo: 69/S [online]. Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky, rev. 2023-08-02 [cit. 2023-08-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ História [online]. Podbrezová: Železiarne Podbrezová [cit. 2011-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-29. 
  3. ↑ Dcérske spoločnosti - výrobné [online]. Podbrezová: eleziarne Podbrezová [cit. 2011-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-02. 
  4. ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku ŽĎAS, a.s., B 766 vedená u Krajského soudu v Brně. justice.cz [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, 2023-08-03 [cit. 2023-08-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ Dcérske spoločnosti - distribučné [online]. Podbrezová: Železiarne Podbrezová [cit. 2011-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-02. 
  6. ↑ Predmet činnosti - služby [online]. Podbrezová: ŽP Výskumno-vývojové centrum [cit. 2011-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. 
  7. ↑ Dcérske spoločnosti - služby [online]. Podbrezová: Železiarne Podbrezová [cit. 2011-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-02. 
  8. ↑ O spoločnosti [online]. Horná Lehota: Tále, a.s. [cit. 2011-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-11. 
  9. ↑ Podnikové noviny [online]. Podbrezová: ŽP Výskumno-vývojové centrum [cit. 2011-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-14.  }

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Zelpo01.jpg
Autor: Ra1n, Licence: CC BY 3.0
Železiarne Podbrezová (časť komplexu). Pohľad z Chvatimechu.