Železná (Libořice)
Železná | |
---|---|
Výklenková kaplička | |
Lokalita | |
Charakter | část obce |
Obec | Libořice |
Okres | Louny |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°15′33″ s. š., 13°31′20″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 64 (2021)[1] |
Katastrální území | Železná u Libořic (4,34 km²) |
Nadmořská výška | 255 m n. m. |
PSČ | 439 31 |
Počet domů | 45 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Železná | |
Další údaje | |
Kód části obce | 83241 |
Kód k. ú. | 683248 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Železná je část obce Libořice v okrese Louny. Nachází se severovýchodně od Libořic. Železná leží v katastrálním území Železná u Libořic o rozloze 4,34 km².[3]
Historie
První písemná zmínka o Železné pochází z roku 1380, kdy vesnice patřila vladykovi Bedřichovi z Železné.[4] Později došlo k rozdělení vesnice na dva díly. První patřil městu Žatci, od kterého jej roku 1548 koupilo město Chomutov. Mezi vlastníky druhého dílu se vystřídali žatečtí Bludové, Kaplířové ze Sulevic a od roku 1563 část patřila Erhartovi ze Štampachu. Po něm ji roku 1573 zdědil syn Volf Žaldán Štampach a roku 1580 ji vyměnil s Janem z Lungvic za Všebořice. Z té doby pochází první zmínka o zdejší tvrzi. Po Janově smrti tvrz koupil Jaroslav Libštejnský z Kolovrat a připojil ji k petrohradskému panství. Po Jaroslavově smrti byla, s výjimkou krátkého období po roce 1638, spravována z Libořic.[5] Připojením k Petrohradu ztratila tvrz sídelní funkci a nejspíš během třicetileté války zanikla.[4]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 445 obyvatel (z toho 204 mužů), z nichž bylo 82 Čechoslováků, 354 Němců a devět cizinců. Kromě tří evangelíků a pěti židů byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 397 obyvatel: 143 Čechoslováků, 251 Němců a tři cizince. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také pět evangelíků, šest členů církve československé, čtyři židé a deset lidí bez vyznání.[7]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 508 | 397 | 428 | 522 | 491 | 445 | 397 | 224 | 155 | 135 | 105 | 77 | 87 | 62 |
Domy | 47 | 54 | 57 | 61 | 64 | 64 | 69 | 72 | . | 36 | 27 | 39 | 43 | 45 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Libořice. |
Pamětihodnosti
- Kaple – stojí u silnice do Milčevsi
- Kaplička
- Železniční most
Galerie
- Bývalý vrchnostenský, pak zbytkový statek
- Vila majitele zbytkového statku
- Železniční most v Železné
- Památkově chráněná kaplička
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Železná – tvrz, s. 541.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Žatce, s. 408.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 255.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Železná na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Železná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa katastru Železná u Libořic na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Železniční most (Železná), přes Blšanku, Železná
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: