Železná (Vrbno pod Pradědem)

Železná
Železná
Lokalita
Charakter	část města
Obec	Vrbno pod Pradědem
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský kraj
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°7′38″ s. š., 17°21′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	332 (2021)[1]
Katastrální území	Železná pod Pradědem (40,12 km²)
PSČ	793 26
Počet domů	134 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Železná
Další údaje
Kód části obce	186091
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železná (1880–1947 Buchberkstál^[3], německy Buchbergsthal, polsky Żelazna) je místní část města Vrbno pod Pradědem v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji.

Původně hutnickou osadu založil vratislavský biskup hrabě Filip Gotthard von Schaffgotsch v roce 1770. První hamr dostal jméno Nepomuk a hutnická osada měla jméno Hammerdörfel. Osada byla v područí obce Einsiedel (Mnichov). Od roku 1795 se pokoušela osamostatnit, což se napoprvé nezdařilo. Velké úsilí pro osamostatnění prokázal krajský hejtman Mückusch von Buchberg, po němž získala osada v roce 1795 nové jméno Buchbergstahl a na jeho počest byl zasazen v roce 1795 historický strom – buk, který roste dodnes. Osada získala samostatnost až v roce 1835. V letech 1850 až 1877 byla součástí obce Mnichov.^[4] K obci také patřila osada Wolfseife. Název Steinseifen zde neobstojí, protože je to název Skalního Potoka. Dále po roce 1835 osada Vidly (německy Gabel) a po roce 1930 i Bílý Potok (též Bílý Zejf), tato obec vznikla v roce 1827 pod jménem Zainhütte, jak je vidět na mapě z roku 1870. Od konce 19. století do roku 1947 měla jméno Weisseseife. V roce 1947 byla obec přejmenována na Železnou.

Železárny, válcovny a slévárny patřily vrchnostenské správě v Javorníku. Od roku 1805 byly pronajímány. Roku 1852 až 1875 je měl v nájmu rod Kleinů. Po roce 1900 se zde výroba omezovala, zatímco dolování železné rudy zaniklo již koncem 19. století. Od roku 1921 byly v nájmu a. s. Ferrum Praha a od roku 1935 H. Grosse. Až v roce 1939 zakoupil celý komplex továrník A. Grohmann a spol. Hutě pracovaly do roku 1949. K roku 1925 je zaznamenána výroba razítek. ^[4] K roku 1880 se uvádí obecná škola, která měla roku 1900 dvě třídy, po roce 1918 měla expozituru ve Vidlích. Roku 1925 zde byla pošta.^[4]

Roku 1938 se stala obec součástí Německa. 8. května 1945 byla obec obsazena Rudou armádou a opět připojena k Československu. Poté bylo německé obyvatelstvo vysídleno. Do té doby byla obec čistě německou.

Počet obyvatel Železné podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^{[5] [6] [7] [8]}

V Železné je evidováno 142 adres: 136 čísel popisných (trvalé objekty) a 6 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).^[9] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 131 domů, z toho 113 trvale obydlených.

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Železná byla samostatnou obcí v okrese Bruntál. Od roku 1960 je částí města Vrbno pod Pradědem v okrese Bruntál.^[10]

• Hedwiga Teichmannová (1875–1945), spisovatelka^[4]

• Rabenštejn – zřícenina středověkého hradu
• Veisenštejn (též Pustý hrad) – zřícenina středověkého hradu

• 
  Náves v Železné
• 
  Dřevěné skulptury s rozcestníky na návsi
• 
  Dům čp. 1
• 
  Dům čp. 43
• 
  Dům čp. 88
• 
  Skatepark v Železné

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Železná na Wikimedia Commons
• Železná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)