Železnatý pramen (Karlovy Vary)
16. Železnatý pramen | |
---|---|
Vývěr v pavilonu Železnatého pramene | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Karlovarský |
Město | Karlovy Vary |
Zeměpisné souřadnice | 50°13′52″ s. š., 12°52′28″ v. d. |
Parametry | |
První záchyt | rok 1852 |
Teplota | 11,9 °C |
Vydatnost | 1,8 l/min. |
Obsah CO2 | 1 600 mg/l |
Ostatní | |
Typ | minerální pramen |
Nadm. výška | 390 m n. m. |
Přístupnost | volně přístupný |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Železnatý pramen je 16. karlovarský minerální pramen. Nachází se na pravém břehu řeky Teplé stranou lázeňské části města. Umístěn je ve stráni nad řekou na vyvýšené terase v blízkosti budovy obchodní akademie. Je nejchladnějším minerálním pramenem Karlových Varů, jeho teplota je 11,9 °C. Je udáván jako volně přístupný.[1]
Historie
Pramen byl poprvé zachycen v roce 1852 na stráni nad pravým břehem řeky Teplé, asi 400 metrů před jejím ústím do Ohře. Již v minulých časech byla stráň v okolí pramene díky jeho vysokému obsahu železa zbarvována okrovou barvou. Od roku 1856 se pramen začal, na doporučení lékaře Rudolfa Mannla, užívat k pitné kúře. O čtyři roky později byly v blízkosti vývěru zřízeny Železité lázně, kde byla voda pramene využívána též ke koupelím.
Zachycený vývěr pramene byl v místech, kde ve dvacátých letech 20. století byla stavěna budova hospodářské školy (později Obchodní akademie Karlovy Vary). Během výstavby byl vývěr o několik metrů posunut, jímka pramene se ocitla pod vozovkou Bezručovy ulice, a následně byla voda potrubím svedena do nově vystavěného pavilonu v podobě malé sloupové haly nazývané pavilon Železnatého pramene, někdy též uváděné jako kolonáda Železnatého pramene.[2][1] Na stěně haly byla umístěna kamenná mísa, do které tehdy pramen vyvěral z litinové plastiky lví hlavy.[3]
V roce 1961 byl pavilon opraven a pramen byl opatřen deskou s jeho označením. Roku 1990 se uskutečnila celková rekonstrukce. Slavnostní otevření obnoveného pavilonu proběhlo 27. října 1990.[2]
Současný stav
Pramen vyvěrá v městské části Karlových Varů na místě poměrně vzdáleném od části lázeňské. Leží u frekventované Bezručovy ulice (automobilový provoz a městská autobusová doprava) a z lázeňského hlediska ztrácí na atraktivitě. Je v zanedbaném stavu.[4] Deska s označením pramene ani litinová plastika lví hlavy se u vývěru již nenacházejí.
Pramen je udáván jako volně přístupný, avšak s poznámkou: z technických důvodů do odvolání uzavřen (duben 2019). Udávaná teplota pramene je 11,9 °C, vydatnost 1,8 litrů/min. a obsah CO2 1 600 mg/litr. Díky vysokému obsahu železa a arzénu se výrazně liší od ostatních karlovarských zdrojů.[1]
Není vyhlášen jako přírodní léčivý zdroj.[5]
Fotogalerie
- Pavilon pramene, v pozadí budova obchodní akademie, duben 2019
- Od přístupového schodiště, duben 2019
- Z Bezručovy ulice, duben 2019
- Z Bezručovy ulice, duben 2019
- Od přístupu do pavilonu, duben 2019
- Vývěr pramene, duben 2019
- Detail vývěru pramene, duben 2019
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Železnatý pramen. Karlovy Vary [online]. Infocentrum města Karlovy Vary, 2013-01-17 [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.
- ↑ a b VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary - kolonáda Železnatého pramene - Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Kolonáda Železnatého pramene v Karlových Varech. www.turistika.cz [online]. Turistika s.r.o [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Karlovy Vary se pokusí obnovit svůj nejstudenější Železnatý pramen. iDNES.cz [online]. 2017-01-13 [cit. 2019-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Tajemství karlovarských pramenů - Referenční laboratoře. www.rlplz.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Železnatý pramen na Wikimedia Commons
- Železnatý pramen v databázi eSTUDÁNKY
- Referenční laboratoře PLZ – Tajemství karlovarských pramenů
- EnviWeb Zpravodajství životního prostředí – Karlovarské prameny
- iDnes.cz – Výjimečné prameny
- Infocentrum města Karlovy Vary – Prameny Karlovy Vary
- Infocentrum města Karlovy Vary – Kolonády Karlovy Vary
- iDnes – Karlovy Vary se pokusí obnovit svůj nejstudenější Železnatý pramen
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Zorka Sojka, Licence: CC BY-SA 4.0
Pavilon Železnatého pramene v Bezručově ulici v Karlových Varech
Autor: Zorka Sojka, Licence: CC BY-SA 4.0
Vývěr Železnatého pramene v pavilonu/kolonádě v Bezručově ulici v Karlových Varech
Autor: Zorka Sojka, Licence: CC BY-SA 4.0
Pavilon/kolonáda Železnatého pramene v Bezručově ulici v Karlových Varech
Autor: Brück & Sohn Kunstverlag Meißen, Licence: CC BY-SA 3.0
Karlsbad; Schloßbrunnen
Autor: Zorka Sojka, Licence: CC BY-SA 4.0
Pavilon Železnatého pramene v Bezručově ulici v Karlových Varech, v pozadí budova Obchodní akademie
Autor: Zorka Sojka, Licence: CC BY-SA 4.0
Vývěr Železnatého pramene v pavilonu/kolonádě v Bezručově ulici v Karlových Varech
Autor: Zorka Sojka, Licence: CC BY-SA 4.0
Pavilon Železnatého pramene v Bezručově ulici v Karlových Varech
Autor: Zorka Sojka, Licence: CC BY-SA 4.0
Pavilon Železnatého pramene v Bezručově ulici v Karlových Varech
Autor: Zorka Sojka, Licence: CC BY-SA 4.0
Vývěr Železnatého pramene v pavilonu/kolonádě v Bezručově ulici v Karlových Varech