Železniční most v Táboře
železniční most v Táboře | |
---|---|
Základní údaje | |
Kontinent | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Jihočeský |
Okres | Tábor |
Město | Tábor |
Přes | Lužnice, Na Bydžově a Údolní |
Otevřen | 21. června 1903 |
Souřadnice | 49°24′28,64″ s. š., 14°40′12,83″ v. d. |
Parametry | |
Materiál | ocel |
Délka | 174 m |
Mapa | |
Další data | |
Kód památky | 106963 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Železniční most je ocelový most přes Lužnici v Táboře, který se nachází na železniční trati Tábor – Bechyně, první elektrizované železnici v Česku, 1,2 km od výchozí stanice.
Historie
Již na sklonku 19. století probíhala jednání o nutnosti a výhodách vybudování železničního spojení města Tábora s Bechyní (případně spojit až Týn nad Vltavou a Vodňany); v roce 1896 rozhodl sněm království Českého převzít záruku za stavbu dráhy z Tábora do Bechyně. V té době podnikal pokusy s elektrickým pohonem na železnici František Křižík. Na základě úspěšných zkoušek vydalo Ministerstvo dopravy 4. září 1901 stavební povolení k výstavbě trati Tábor–Bechyně s elektrickým pohonem. Výstavba trati začala na jaře roku 1902.
Stavba
Největším stavebním objektem celé trasy bylo přemostění údolí řeky Lužnice v Táboře. S hloubením základů mostu začala firma J. Kubíček a spol. z Prahy-Vinohrad koncem dubna 1902[1] a stavební práce dokončila v listopadu 1902. Následovala montáž železné mostové konstrukce firmou Mostárna bratří Prášilů z Prahy-Libně Na stavbě tratě se podílela také firma B. J. Bruml v Klatovech. Vhodný stavební kámen na mostní pilíře byl těžen v lomech u řeky pod obcí Klokoty. Již po čtrnácti měsících byla celá stavba dokončena, 10. června 1903 proběhla zatěžovací zkouška mostu a 21. června 1903 byl oficiálně zahájen provoz tratě.
Technická data
Po mostě vede jedna kolej. Celý most je 174 m dlouhý, 20 m nad hladinou řeky; má tři klenuté otvory ve zdivu (12 m světlost); kovová konstrukce nad pravým břehem Lužnice (k Táboru) ke zděnému pilíři měří 36 metrů, od pilíře k protějšímu levému břehu 60 metrů. Mostní konstrukce je příhradová poloparabolická s horní mostovkou.
Fotogalerie
- Trať elektr.železnice Tábor-Bechyně;most přes Lužnici v Táboře, vlevo dozadu směr Větrovy
- Část mostní konstrukce u levého břehu, dva oblouky ve zděné části mostu
- Detail pilíře u levého břehu
- Delší (60 m dl.) díl konstrukce mostu–nad tokem řeky k levému břehu
Odkazy
Reference
Literatura
- Národní památkový ústav v Českých Budějovicích, dokumentace památky č. ÚSKP 3 – 5962.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční most v Táboře na Wikimedia Commons
- Stavba
- Sechtl-Vosecek
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Trať Tábor-Bechyně přes Lužnici v Táboře
Část konstrukce a pilíř mostu u levého břehu Lužnice (2007)
Letecký pohled na údolí Lužnice s železničním mostem
Železniční most v Táboře (2007)
Část mostu na tokem řeky (díl konstrukce 60m)