Železniční trať Ústí nad Orlicí – Mezilesí
Železniční trať Ústí nad Orlicí – Mezilesí (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 024) je jednokolejná železniční trať elektrizovaná soustavou 3 kV DC. V Lichkově navazuje trať do Štítů.
Historie
List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 25. června 1870 udělil koncesionářům právo ke stavbě a užívání železnice lokomotivní od hranic říšských u Dolní Lipky k některému příhodnému místu železnice Brněnsko-Pražské u Ústí nad Orlicí.[1]
10. ledna 1874 zahájila Rakouská severozápadní dráha provoz na trati Hradec Králové – Letohrad – Lichkov; v říjnu téhož roku pak na propojovací odbočce Ústí nad Orlicí – Letohrad, což si vyžádalo stavbu nového nádraží v Ústí nad Orlicí. 15. října 1875 pak zahájil provoz úsek přes státní hranici do tehdejšího Pruska. Od roku 1939 do roku 1947 byl v provozu tzv. Lichkovský triangl (směr Międzylesie – Dolní Lipka), spodek zrušené části trati je dodnes patrný. V roce 1982 byl elektrizován úsek Ústí nad Orlicí – Letohrad.[zdroj?] V roce 2008 byla dokončena modernizace a elektrizace úseku Letohrad–Lichkov, včetně pohraničního úseku do Międzylesie, první elektrický vlak projel tímto úsekem 20. listopadu 2008.[2] Od roku 2012 začaly přípravné práce na rekonstrukci železniční stanice Ústí nad Orlicí, která byla dokončena v roce 2015. V roce 2016 proběhla rekonstrukce traťového úseku Ústí nad Orlicí – Letohrad. Od března 2019 probíhala rekonstrukce železniční stanice Letohrad.[zdroj?] V budoucnu je v plánu rekonstrukce a elektrizace úseku Lichkov–Králíky, zájem mají i Štíty, kde momentálně vlak nejezdí.[3]
V listopadu 2024 České dráhy zavedly spoj Ex32 Praha – Pardubice – Vratislav – Gdyně na trase se zastávkami Kolín, Pardubice, Ústí nad Orlicí, Letohrad, Jablonné nad Orlicí, Lichkov, Vratislav, Poznaň, Bydhošť, Gdaňsk aj. Dopravcem v Polsku je PKP Intercity.[4]
Co vypovídají staré jízdní řády
V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:
Ústí nad Orlicí (něm. Wildenschwert), Hnátnice (něm. Fridrichswald), Dolní Dobrouč (něm. Liebenthal), Kyšperk (něm. Geiersberg, nyní Letohrad), Verměřovice-Čermná (něm. Wetzdorf, nyní Verměřovice), Jablonné nad Orlicí (něm. Gabel), Těchonín (něm. Linsdorf), Mladkov (něm. Wichstadtl), Mladkov-Lichkov (něm. Lichtenau), Mittelwalde (Mezilesí v Kladsku),
| rok | provozovaná trať | počet vlaků |
|---|---|---|
| 1900 | 53 Ústí n. Orl. – Kyšperk | 4 Os |
| 54 Praha–Mittelwalde | 2 Os Kyšperk–Mittelwalde | |
| 1921 | 149 Ústí nad Orlicí – Kyšperk – Mezilesí v Kladsku | 8 Os Ústí nad Orlicí – Kyšperk, 6 Os Mladkov-Lichkov – Mezilesí |
| 144 Hradec Králové – Hanušovice | 7 Os Kyšperk – Mladkov-Lichkov | |
| 1928/1929 | 152 Ústí nad Orlicí – Kyšperk | 10 Os |
| 145 Praha – Hradec Králové – Hanušovice | 2 R + 5 Os Kyšperk – Dolní Lipka | |
| 146 Lichkov–Mittelwalde | 8 Os | |
| 1937/1938 | 144 Ústí nad Orlicí – Kyšperk – Lichkov – Mittelwalde | 12 Os Ústí nad Orlicí – Kyšperk, 2 R + 9 Os Kyšperk–Lichkov, 6 Os Lichkov–Mittelwalde |
| 126 Praha – Hradec Králové – Hanušovice | 2 R + 9 Os Kyšperk – Dolní Lipka | |
| 1944/1945 | 502f Ústí nad Orlicí – Kyšperk | 1 R + 7 Os |
| 502 Velký Osek – Hradec Králové – Lichkov | 2 R + 10 Os Kyšperk – Jablonné n. Orl., 2 R + 6 Os Jablonné n. Orl. – Lichkov | |
| 154 Breslau – Glatz – Nieder Lipka – Mährisch Schönberg – Olmütz | 1 R + 1 Os Lichkov–Mittelwalde, 2 R + 5 Os Mittelwalde – Nieder Lipka | |
| 1945/1946 | 2d Ústí nad Orlicí – Kyšperk | 8 Os |
| 2 Velký Osek – Hradec Králové – Hanušovice | 1 R + 7 Os Kyšperk – Dolní Lipka | |
| 2g Lichkov–Międzylesie | 1 R + 1 Os | |
| 1959/1960 | 2d Ústí nad Orlicí – Letohrad | 14 Os |
| 2 Velký Osek – Hradec Králové – Hanušovice | 2 R + 11 Os Letohrad – Dolní Lipka, 1 R + 1 Os Lichkov–Międzylesie | |
| 1988/1989 | 024 Ústí nad Orlicí – Letohrad | 1 R + 12 Os |
| 020 Velký Osek – Hradec Králové – Lichkov – Hanušovice/Międzylesie | 1 R + 11 Os Letohrad – Dolní Lipka, 2 R Letohrad–Lichkov–Międzylesie, 2 Os Lichkov–Międzylesie | |
| 2002/2003 | 024 Ústí nad Orlicí – Letohrad | 3 R + 17 Os |
| 021 Týniště n. Orl. – Hanušovice | 4 R + 10 Os Letohrad–Lichkov | |
| 2005/2006 | 024 Ústí nad Orlicí – Letohrad | 19 Os |
| 021 Týniště n. Orl. – Štíty | 2 R + 9 Os Letohrad–Lichkov | |
| 2008/2009 | 024 Ústí nad Orlicí – Štíty | 17 Os Ústí nad Orlicí – Letohrad, 2 R + 11 Os Letohrad–Lichkov, 2 R + 2 Os Lichkov–Międzylesie |
| 2011/2012 | 024 Ústí nad Orlicí – Moravský Karlov | 19 Os Ústí nad Orlicí – Letohrad, 17 Os Letohrad – Jablonné n. Orl., 15 Os Jablonné n. Orl. – Lichkov |
| 2012/2013 | 024 Ústí nad Orlicí – Moravský Karlov | 29 Os+12 Sp Ústí nad Orlicí – Letohrad, 19 Os+9 Sp Letohrad – Jablonné n. Orl., 17 Os+9 Sp Jablonné n. Orl. – Lichkov |
| 2013/2014 | 024 Ústí nad Orlicí – Mlýnický Dvůr | 32 Os+7 Sp Ústí nad Orlicí – Letohrad, 32 Os+7 Sp Letohrad – Jablonné n. Orl., 28 Os+7 Sp Jablonné n. Orl. – Lichkov |
| 2014/2015 | 024 Ústí nad Orlicí – Moravský Karlov | 37 Os Ústí nad Orlicí – Letohrad, 36 Os Letohrad – Jablonné n. Orl., 29 Os Jablonné n. Orl. – Lichkov |
| 2015/2016 | 024 Ústí nad Orlicí – Štíty | 37 Os Ústí nad Orlicí – Letohrad, 36 Os Letohrad – Jablonné n. Orl., 30 Os Jablonné n. Orl. – Lichkov |
| 2016/2017 | 024 Ústí nad Orlicí – Štíty | 37 Os Ústí nad Orlicí – Letohrad, 36 Os Letohrad – Jablonné n. Orl., 28 Os Jablonné n. Orl. – Lichkov |
| 2018 | 024 Ústí nad Orlicí – Štíty | 42 Os+1 Sp Ústí nad Orlicí – Letohrad, 32 Os+2 Sp Letohrad – Jablonné n. Orl., 28 Os+2 Sp Jablonné n. Orl. – Lichkov |
| 2019 | 024 Ústí nad Orlicí – Mlýnický Dvůr | 41 Os+1 Sp Ústí nad Orlicí – Letohrad, 34 Os+2 Sp Letohrad – Jablonné n. Orl., 29 Os+2 Sp Jablonné n. Orl. – Lichkov |
| Vysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak, Sp – spěšný vlak | ||
Navazující tratě
Provoz
V úseku Ústí nad Orlicí – Lichkov – Polsko jsou v provozu osobní a spěšné vlaky, (v minulosti rychlíky včetně spojení Praha–Varšava apod.) a je zde poměrně silná nákladní doprava. Od roku 2017 se musí ve směru Polsko přestupovat v Lichkově nebo Międzylesie.
V rámci optimalizace dopravy prosazoval kraj v roce 2011 projíždění minimálně využívaných zastávek Černovír a Lanšperk[5] a původně navrhoval i projíždění dalších zastávek, od čehož částečně upustil; proti projíždění vystoupili někteří starostové obcí.[6][7] V současné době (2018) sice některé vlaky tyto zastávky projíždějí, ale je zde v pracovní dny zajištěn dvouhodinový takt.
Provoz pravidelných osobních vlaků na této trati zajišťovaly do roku 2019 České dráhy. Od 15. prosince 2019 pravidelné osobní vlaky provozuje dopravce Leo Express Tenders.[8]
Stanice a zastávky
Ústí nad Orlicí
Dolní Libchavy
Lanšperk
Verměřovice
Mladkov
Lichkov
Międzylesie
Odkazy
Reference
- ↑ List povolení č.109/1870 Sb. ze dne 25. června 1870
- ↑ ZÍDKOVÁ, Eva. Elektrizace tratě včetně PEÚ Letohrad–Lichkov st. hr.. Reportér AŽD Praha. 2008, čís. 4. Dostupné online.
- ↑ Do Králík by mohla vést trať pod dráty. Zájem mají i Štíty, kam vlak nejezdí. www.idnes.cz [online]. 2021-09-09 [cit. 2023-06-15]. Dostupné online.
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Nová linka k Baltu. Cesta vlakem z Prahy do Gdyně má trvat devět hodin [online]. 2023-11-02 [cit. 2024-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Letohradsko s optimalizací dopravy souhlasí Pardubický kraj, 18. 5. 2011
- ↑ Optimalizace veřejné dopravy[nedostupný zdroj] Dolní Dobrouč, 19. 5. 2011.
- ↑ Jamenský zpravodaj 3-4/2011
- ↑ Jízdní řád SŽDC platný od 15. 12. 2019
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Ústí nad Orlicí – Lichkov – Štíty/Międzylesie na Wikimedia Commons - Trať 024 na ZelPage.cz
- Historie železničních tratí
- Historie (zejm. úseku Letohrad–Lichkov) na stránkách obce Těchonín
- Jízdní řád
- Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007
- Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
station straight track
Line under bridge for two-lane road
flag stop track straight in use
track with border
Autor: Krystian Kuchta, Licence: CC BY-SA 3.0
Stacja kolejowa w Międzylesiu
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Vlaková zastávka v obci Verměřovice, Pardubický kraj
.jpg)
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Staniční budova v roce 2022
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Mladkov
bridge over water straight (big)
.jpg)
Autor: Matix849 (Mateusz Małkowski), Licence: CC BY-SA 4.0
Lichkov (stacja kolejowa) (stacja kolejowa w Czechach)
junction straight to the right from the right (with exact circles)
.jpg)
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Staniční budova v srpnu 2023
Autor: MOs810, Licence: CC BY-SA 4.0
810-578-5 na przyst. Dolni Libchavy.
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 4.0
Lanšperk - zastávka
 | Tento soubor byl vytvořen v rámci fotografického programu spolku Wikimedia Česká republika. Projekt: Foto českých obcí V něm spolek podporuje fotografy, kteří fotí pro Wikimedia Commons. |
Bridge over two-lane road
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Nadražní budova ve stanici