Železniční trať Ústí nad Orlicí – Mezilesí
Železniční trať Ústí nad Orlicí – Mezilesí (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 024) je jednokolejná železniční trať elektrizovaná soustavou 3 kV DC. V Lichkově navazuje trať do Štítů.
Historie
List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 25. června 1870 udělil koncesionářům právo ke stavbě a užívání železnice lokomotivní od hranic říšských u Dolní Lipky k některému příhodnému místu železnice Brněnsko-Pražské u Ústí nad Orlicí.[1]
10. ledna 1874 zahájila Rakouská severozápadní dráha provoz na trati Hradec Králové – Letohrad – Lichkov; v říjnu téhož roku pak na propojovací odbočce Ústí nad Orlicí – Letohrad, což si vyžádalo stavbu nového nádraží v Ústí nad Orlicí. 15. října 1875 pak zahájil provoz úsek přes státní hranici do tehdejšího Pruska. Od roku 1939 do roku 1947 byl v provozu tzv. Lichkovský triangl (směr Międzylesie – Dolní Lipka), spodek zrušené části trati je dodnes patrný. V roce 1982 byl elektrizován úsek Ústí nad Orlicí – Letohrad.[zdroj?] V roce 2008 byla dokončena modernizace a elektrizace úseku Letohrad–Lichkov, včetně pohraničního úseku do Międzylesie, první elektrický vlak projel tímto úsekem 20. listopadu 2008.[2] Od roku 2012 začaly přípravné práce na rekonstrukci železniční stanice Ústí nad Orlicí, která byla dokončena v roce 2015. V roce 2016 proběhla rekonstrukce traťového úseku Ústí nad Orlicí – Letohrad. Od března 2019 probíhala rekonstrukce železniční stanice Letohrad.[zdroj?] V budoucnu je v plánu rekonstrukce a elektrizace úseku Lichkov–Králíky, zájem mají i Štíty, kde momentálně vlak nejezdí.[3]
V listopadu 2024 České dráhy zavedly spoj Ex32 Praha – Pardubice – Vratislav – Gdyně na trase se zastávkami Kolín, Pardubice, Ústí nad Orlicí, Letohrad, Jablonné nad Orlicí, Lichkov, Vratislav, Poznaň, Bydhošť, Gdaňsk aj. Dopravcem v Polsku je PKP Intercity.[4]
Co vypovídají staré jízdní řády
V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:
Ústí nad Orlicí (něm. Wildenschwert), Hnátnice (něm. Fridrichswald), Dolní Dobrouč (něm. Liebenthal), Kyšperk (něm. Geiersberg, nyní Letohrad), Verměřovice-Čermná (něm. Wetzdorf, nyní Verměřovice), Jablonné nad Orlicí (něm. Gabel), Těchonín (něm. Linsdorf), Mladkov (něm. Wichstadtl), Mladkov-Lichkov (něm. Lichtenau), Mittelwalde (Mezilesí v Kladsku),
| rok | provozovaná trať | počet vlaků |
|---|---|---|
| 1900 | 53 Ústí n. Orl. – Kyšperk | 4 Os |
| 54 Praha–Mittelwalde | 2 Os Kyšperk–Mittelwalde | |
| 1921 | 149 Ústí nad Orlicí – Kyšperk – Mezilesí v Kladsku | 8 Os Ústí nad Orlicí – Kyšperk, 6 Os Mladkov-Lichkov – Mezilesí |
| 144 Hradec Králové – Hanušovice | 7 Os Kyšperk – Mladkov-Lichkov | |
| 1928/1929 | 152 Ústí nad Orlicí – Kyšperk | 10 Os |
| 145 Praha – Hradec Králové – Hanušovice | 2 R + 5 Os Kyšperk – Dolní Lipka | |
| 146 Lichkov–Mittelwalde | 8 Os | |
| 1937/1938 | 144 Ústí nad Orlicí – Kyšperk – Lichkov – Mittelwalde | 12 Os Ústí nad Orlicí – Kyšperk, 2 R + 9 Os Kyšperk–Lichkov, 6 Os Lichkov–Mittelwalde |
| 126 Praha – Hradec Králové – Hanušovice | 2 R + 9 Os Kyšperk – Dolní Lipka | |
| 1944/1945 | 502f Ústí nad Orlicí – Kyšperk | 1 R + 7 Os |
| 502 Velký Osek – Hradec Králové – Lichkov | 2 R + 10 Os Kyšperk – Jablonné n. Orl., 2 R + 6 Os Jablonné n. Orl. – Lichkov | |
| 154 Breslau – Glatz – Nieder Lipka – Mährisch Schönberg – Olmütz | 1 R + 1 Os Lichkov–Mittelwalde, 2 R + 5 Os Mittelwalde – Nieder Lipka | |
| 1945/1946 | 2d Ústí nad Orlicí – Kyšperk | 8 Os |
| 2 Velký Osek – Hradec Králové – Hanušovice | 1 R + 7 Os Kyšperk – Dolní Lipka | |
| 2g Lichkov–Międzylesie | 1 R + 1 Os | |
| 1959/1960 | 2d Ústí nad Orlicí – Letohrad | 14 Os |
| 2 Velký Osek – Hradec Králové – Hanušovice | 2 R + 11 Os Letohrad – Dolní Lipka, 1 R + 1 Os Lichkov–Międzylesie | |
| 1988/1989 | 024 Ústí nad Orlicí – Letohrad | 1 R + 12 Os |
| 020 Velký Osek – Hradec Králové – Lichkov – Hanušovice/Międzylesie | 1 R + 11 Os Letohrad – Dolní Lipka, 2 R Letohrad–Lichkov–Międzylesie, 2 Os Lichkov–Międzylesie | |
| 2002/2003 | 024 Ústí nad Orlicí – Letohrad | 3 R + 17 Os |
| 021 Týniště n. Orl. – Hanušovice | 4 R + 10 Os Letohrad–Lichkov | |
| 2005/2006 | 024 Ústí nad Orlicí – Letohrad | 19 Os |
| 021 Týniště n. Orl. – Štíty | 2 R + 9 Os Letohrad–Lichkov | |
| 2008/2009 | 024 Ústí nad Orlicí – Štíty | 17 Os Ústí nad Orlicí – Letohrad, 2 R + 11 Os Letohrad–Lichkov, 2 R + 2 Os Lichkov–Międzylesie |
| 2011/2012 | 024 Ústí nad Orlicí – Moravský Karlov | 19 Os Ústí nad Orlicí – Letohrad, 17 Os Letohrad – Jablonné n. Orl., 15 Os Jablonné n. Orl. – Lichkov |
| 2012/2013 | 024 Ústí nad Orlicí – Moravský Karlov | 29 Os+12 Sp Ústí nad Orlicí – Letohrad, 19 Os+9 Sp Letohrad – Jablonné n. Orl., 17 Os+9 Sp Jablonné n. Orl. – Lichkov |
| 2013/2014 | 024 Ústí nad Orlicí – Mlýnický Dvůr | 32 Os+7 Sp Ústí nad Orlicí – Letohrad, 32 Os+7 Sp Letohrad – Jablonné n. Orl., 28 Os+7 Sp Jablonné n. Orl. – Lichkov |
| 2014/2015 | 024 Ústí nad Orlicí – Moravský Karlov | 37 Os Ústí nad Orlicí – Letohrad, 36 Os Letohrad – Jablonné n. Orl., 29 Os Jablonné n. Orl. – Lichkov |
| 2015/2016 | 024 Ústí nad Orlicí – Štíty | 37 Os Ústí nad Orlicí – Letohrad, 36 Os Letohrad – Jablonné n. Orl., 30 Os Jablonné n. Orl. – Lichkov |
| 2016/2017 | 024 Ústí nad Orlicí – Štíty | 37 Os Ústí nad Orlicí – Letohrad, 36 Os Letohrad – Jablonné n. Orl., 28 Os Jablonné n. Orl. – Lichkov |
| 2018 | 024 Ústí nad Orlicí – Štíty | 42 Os+1 Sp Ústí nad Orlicí – Letohrad, 32 Os+2 Sp Letohrad – Jablonné n. Orl., 28 Os+2 Sp Jablonné n. Orl. – Lichkov |
| 2019 | 024 Ústí nad Orlicí – Mlýnický Dvůr | 41 Os+1 Sp Ústí nad Orlicí – Letohrad, 34 Os+2 Sp Letohrad – Jablonné n. Orl., 29 Os+2 Sp Jablonné n. Orl. – Lichkov |
| Vysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak, Sp – spěšný vlak | ||
Navazující tratě
Provoz
V úseku Ústí nad Orlicí – Lichkov – Polsko jsou v provozu osobní a spěšné vlaky, (v minulosti rychlíky včetně spojení Praha–Varšava apod.) a je zde poměrně silná nákladní doprava. Od roku 2017 se musí ve směru Polsko přestupovat v Lichkově nebo Międzylesie.
V rámci optimalizace dopravy prosazoval kraj v roce 2011 projíždění minimálně využívaných zastávek Černovír a Lanšperk[5] a původně navrhoval i projíždění dalších zastávek, od čehož částečně upustil; proti projíždění vystoupili někteří starostové obcí.[6][7] V současné době (2018) sice některé vlaky tyto zastávky projíždějí, ale je zde v pracovní dny zajištěn dvouhodinový takt.
Provoz pravidelných osobních vlaků na této trati zajišťovaly do roku 2019 České dráhy. Od 15. prosince 2019 pravidelné osobní vlaky provozuje dopravce Leo Express Tenders.[8]
Stanice a zastávky
Ústí nad Orlicí
Dolní Libchavy
Lanšperk
Verměřovice
Mladkov
Lichkov
Międzylesie
Odkazy
Reference
- ↑ List povolení č.109/1870 Sb. ze dne 25. června 1870
- ↑ ZÍDKOVÁ, Eva. Elektrizace tratě včetně PEÚ Letohrad–Lichkov st. hr.. Reportér AŽD Praha. 2008, čís. 4. Dostupné online.
- ↑ Do Králík by mohla vést trať pod dráty. Zájem mají i Štíty, kam vlak nejezdí. www.idnes.cz [online]. 2021-09-09 [cit. 2023-06-15]. Dostupné online.
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Nová linka k Baltu. Cesta vlakem z Prahy do Gdyně má trvat devět hodin [online]. 2023-11-02 [cit. 2024-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Letohradsko s optimalizací dopravy souhlasí Pardubický kraj, 18. 5. 2011
- ↑ Optimalizace veřejné dopravy[nedostupný zdroj] Dolní Dobrouč, 19. 5. 2011.
- ↑ Jamenský zpravodaj 3-4/2011
- ↑ Jízdní řád SŽDC platný od 15. 12. 2019
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Ústí nad Orlicí – Lichkov – Štíty/Międzylesie na Wikimedia Commons - Trať 024 na ZelPage.cz
- Historie železničních tratí
- Historie (zejm. úseku Letohrad–Lichkov) na stránkách obce Těchonín
- Jízdní řád
- Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007
- Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
station straight track
flag stop track straight in use
bridge over water straight (big)
Autor: Krystian Kuchta, Licence: CC BY-SA 3.0
Stacja kolejowa w Międzylesiu
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Vlaková zastávka v obci Verměřovice, Pardubický kraj
.jpg)
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Staniční budova v roce 2022
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Mladkov
Line under bridge for two-lane road
.jpg)
Autor: Matix849 (Mateusz Małkowski), Licence: CC BY-SA 4.0
Lichkov (stacja kolejowa) (stacja kolejowa w Czechach)
junction straight to the right from the right (with exact circles)
track with border
.jpg)
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Staniční budova v srpnu 2023
Autor: MOs810, Licence: CC BY-SA 4.0
810-578-5 na przyst. Dolni Libchavy.
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 4.0
Lanšperk - zastávka
 | Tento soubor byl vytvořen v rámci fotografického programu spolku Wikimedia Česká republika. Projekt: Foto českých obcí V něm spolek podporuje fotografy, kteří fotí pro Wikimedia Commons. |
Bridge over two-lane road
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Nadražní budova ve stanici