Železniční trať Čížkovice–Obrnice

Čížkovice–Obrnice
StátČeskoČesko Česko
Číslo113
Provozovatel dráhyAŽD Praha
DopravceAŽD Praha aj.
Technické informace
Délka34,817 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Traťová třídaB2
Napájecí soustavaneelektrizovaná
Maximální sklon24,06 ‰
Maximální rychlost100 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
-0,021Čížkovice175 m
trať do Postoloprt
3,483Třebenice220 m
silnice II/237
5,048Třebenice město240 m
7,850Dlažkovice280 m
8,726Podsedice280 m
Podsedický potok
Voračovka
13,077Třebívlice255 m
Žejdlík
15,325Semeč280 m
Suchý potok
18,375Židovice295 m
silnice II/249
Hrádecký potok
21,269Libčeves300 m
silnice II/249
24,096Sinutec310 m
silnice I/28
26,799Bělušice310 m
28,822Skršín290 m
34,350Sedlec u Obrnic225 m
Srpina
silnice I/15
trať do Loun
trať do Žatce
36,863
118,509
Obrnice210 m
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Čížkovice–Obrnice (přezdívaná Švestková dráha) je regionální dráha vedoucí z Čížkovic přes Třebenice do Obrnic. V jízdním řádu pro cestující je uváděna v tabulce 113 Lovosice–Most, neboť po ní vedené vlaky jezdily a jezdí z Lovosic do Čížkovic po navazující trati Lovosice–Louny a z Obrnic pokračovaly do Mostu po trati Louny–Most. Od prosince 2017 do prosince 2019 byla označována ve stejné trase jako trať T4, což bylo také číslo turistické linky DÚK. Dráha se začala stavět roku 1896 a byla otevřena 19. prosince 1898. Trať byla postavena s garancí 70 % základního kapitálu 4 248 000 korun poskytnutou Českou zemí. Stát přispěl přímo 80 000 korunami a místní zájemci doplatili zbývajících 1 194 600 korun. Trať obsluhovala zejména místní zemědělské podniky a také dopravovala dělníky do mosteckých dolů.[1]

Název Švestková dráha pochází z předválečných dob podle tehdy zde rostoucích švestkových sadů a alejí.[2]

V roce 1918 nesla trať označení 72f, a byla tak postranní tratí trati z Prahy do Mostu a dále do Moldavy.[3] V době druhé světové války vedla z velké části v okolí hranice Protektorátu. V roce 1944 nesla označení 167b, a byla tak postranní tratí trati z Duchcova do Mladotic.[4]

Trať je dlouhá 34,8 km a osobní vlak ji v roce 2007 projel za zhruba 61 minut. V roce 1918 vlak z Obrnic dorazil do Čížkovic za 123 minut. Pro nákladní dopravu trať občas využívá dopravce Unipetrol Doprava.[5] Dne 9. prosince 2007 zde byl zastaven provoz osobních vlaků v rámci redukce provozu osobních vlaků na některých tratích.[6][7] V současné době (od 12/2019) je trať opět v provozu, cestu z Mostu do Čížkovic projede vlak za 47 minut, do Lovosic za 54 minut a do Litoměřic za 73 minut.

Výchozí a koncové stanice pravidelných osobních vlaků byly od konců trati vzdáleny takto: Lovosice od Čížkovic 4 km, Most od Obrnic 3 km. Jízdenky se v roce 1997 prodávaly jen v Čížkovicích, Třebívlicích a Obrnicích. Všechny zastávky kromě zmíněných, Třebenic a Libčevse byly na znamení. Plná cena cesty z Čížkovic do Obrnic byla 52  (říjen 2007).

Švestková dráha

Zastávka Třebenice město (2011)

Od 28. června do 30. srpna 2008 zde za přispění obcí, kterými trať prochází, jezdil o sobotách dvakrát denně motorový vlak přezdívaný Švestková dráha.[8] Vlaky jezdily i během léta 2009, a to od 26. června do 30. srpna 2009, tentokráte již po oba víkendové dny.[9] Dopravu zajišťoval jeden motorový vůz M 131.1. Švestková dráha byla v provozu i během léta 2010, a to od 5.  června do 29. srpna.[10] Dopravu zajišťoval jeden motorový vůz 830 a vůz pro přepravu jízdních kol.[11] V létě roku 2011 vlaky Švestkové dráhy jezdily jen do Třebívlic, odtud do Mostu pak pokračovala náhradní autobusová doprava. Důvodem bylo zastavení provozu v úseku Třebívlice–Libčeves kvůli opravě mostu přes Granátku.[12][13] SŽDC s opravou nespěchala.[14] Dne 26. prosince 2011 již po trati vyjel vlak z Lovosic až do Mostu.[15] V roce 2012 opět jezdila Švestková dráha o sobotách a nedělích v červenci a srpnu, vždy dvakrát tam a zpět[16], přičemž provoz o víkendech v červnu a září zahájil také Středohorský motoráček dopravce KŽC Doprava. Od roku 2013 se provoz na trati ustálil na stavu, kdy se o obsluhu dělí dva dopravci, přičemž rozsah zůstává obdobný: tři páry vlaků mezi Mostem a Lovosicemi, plus jeden pár z Lovosic do Třebívlic a zpět.[17] Takto provoz běžel až do léta 2015.

Od grafikonu 2015/2016 byl zaveden sezónní provoz o sobotách, nedělích a svátcích od 25. března do konce října v rozsahu dvou párů vlaků v trase Lovosice–Most a jednoho páru vlaků v trase Lovosice–Třebívlice.

Prodej a rekonstrukce trati

Výškový profil trati 113 ve směru od Lovosic do Mostu

V listopadu 2014 byla trať (35,892 km, nabídková cena v prvním kole 132 265 270 Kč) jednou z pěti tratí, které stát nabídl k prodeji.[18]

V roce 2016 koupil trať Čížkovice–Obrnice za 5,7 milionu Kč výrobce zabezpečovací techniky AŽD Praha.[19] AŽD Praha byl jediný zájemce. Trať chtěl využít jako zkušební polygon pro vyvíjené nové zabezpečovací technologie s využitím satelitních systémů. Podle smlouvy musel zachovat trať v provozuschopném stavu dalších pět let. Plánoval na trati zachovat provoz a v rámci možností trať opravit a umožnit i ostatním dopravcům ji využívat.[20]

Obnovení osobní dopravy

RegioSprinter AŽD v Lovosicich (2019)

Provozovatel dráhy AŽD Praha ji před zahájením sezony v roce 2017 výrazně zrekonstruoval – bylo dosazeno zabezpečovací zařízení – jak přejezdů, tak stanic (stanice řízeny z Čížkovic), ve všech stanicích bylo obnoveno kolejiště.[21][22]

Na rok 2017 AŽD Praha vydala jízdní řád pro svou linku T4 a od dubna 2017 zde také jezdí.[23] V něm je potvrzen sezónní (duben–říjen) víkendový provoz dvou párů vlaků z Lovosic do Mostu a jednoho z Lovosic do Třebívlic. Vlaky zastavovaly ve všech stanicích a zastávkách po trase s výjimkou zastávky Sulejovice. Od GVD 2017/2018 byly vedeny všechny vlaky po celé trase. Dopravu objednal Ústecký kraj a jeho tarif také na trati platí. AŽD bude spojení realizovat pronajatým motorovým vozem řady 831 zálohovaným vlastním motorovým vozem řady 810.[24]

Od 15. prosince 2019 získala společnost od Ústeckého kraje bez výběrového řízení zakázku na provozování osobní železniční dopravy na lince U10 Litoměřice – Lovosice – Most, jejíž převážná část vede po trati Čížkovice–Obrnice, přičemž stanice a zastávky Obrnice, Sedlec u Obrnic, Skršín, Sinutec a Semeč všechny vlaky projíždějí bez zastavení. Dopravce nasadil modernizované jednotky RegioSprinter.[25]

Zavádění nových technologií

V únoru 2020 společnost AŽD oznámila, že má na trati v úmyslu zavádět tzv. bezúdržbový provoz s využitím systému FTS s optickým kabelem, který sleduje vibrace kolejnic při projíždění vlaku a dokáže automaticky detekovat, případně dokonce předvídat poruchy kolejnic. Po detekci problému měl systém automaticky vypuštět dron, který by zajistil obrazovou informaci o místě problému a až následně by došlo k zásahu servisních techniků. Podobným způsobem má být kontrolován také stav dalších součástí trati. Kromě pravidelných údržbových zásahů tak trať nemá potřebovat pochůzkáře průběžně kontrolující přítomnost poruch na trati. Podle AŽD má jít o první trať v Česku, která bude podobným systémem vybavena. Společnost plánovala rok zkušebního provozu před samotným ostrým nasazením systému.[26]

15. prosince 2021 vyjel na trať poprvé autonomní vlak v rámci veřejné prezentace jízdy po digitální železnici. V rámci exhibice vlak reagoval na člověka nebo auto na trati. Trať je pokryta vysokorychlostní WiFi, přes kterou vlak může kontrolovat dispečer. Ten také znovu vlak uvádí do provozu v případě nějaké mimořádné události. Společnosti AŽD investovala do vývoje této autonomní technologie během deseti let asi sto milionů korun. Na vývoji spolurpacovala s evropskými partnery a institucemi a českými výzkumnými centry, z asi 90 procent jde o český produkt. AŽD by ráda autonomní vlaky na dráze nasadila za 2 až 3 roky, nicméně mezitím bude potřeba změnit legislativu. Do té doby přesune od jara 2022 další testování na svou druhou trať Kopidlno - Dolní Bousov, kde nejsou pravidelné osobní linky.[27]

Odkazy

Reference

  1. O Švestkové dráze, Historie [online]. Jindřichohradecké místní dráhy [cit. 2012-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-01. 
  2. MIKOLÁŠEK, Karel. Kdo jsme [online]. [cit. 2011-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-02. 
  3. Jízdní řád trati 72f z roku 1918. csd1918.wz.cz [online]. [cit. 2007-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-10. 
  4. Jízdní řád trati 167b z roku 1944
  5. SOUKUP, Lukáš. Unipetrol Doprava na trati 113. K-Report. 2008-01-09. Dostupné online [cit. 2010-07-28]. 
  6. Jízdní řád trati 113 z roku 2008. www.cdrail.cz [online]. [cit. 2009-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-10-09. 
  7. Tisková zpráva Ústeckého kraje o zrušení provozu na některých tratích. www.kr-ustecky.cz [online]. [cit. 2007-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-29. 
  8. MIKOLÁŠEK, Karel. Turistický provoz a jízdní řád Švestkové dráhy [online]. [cit. 2008-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-01. 
  9. MIKOLÁŠEK, Karel. Turistický provoz a jízdní řád Švestkové dráhy [online]. [cit. 2009-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-01. 
  10. MIKOLÁŠEK, Karel. Turistický provoz a jízdní řád Švestkové dráhy [online]. [cit. 2010-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-15. 
  11. MIKOLÁŠEK, Karel. Švestková dráha - návštěvní kniha [online]. 2010-07-09 [cit. 2010-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-05. 
  12. MIKOLÁŠEK, Karel. Informace k výluce a náhradní autobus. dopravě [online]. [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  13. Švestková dráha je v provozu, ale jen napůl. ČT24. 02. 07. 2011. Dostupné online. 
  14. ANGERMANNOVÁ, Andrea. Část Švestkové dráhy je zavřená kvůli mostu, SŽDC ho nechce opravit. iDNES. 19. 08. 2011. Dostupné online. 
  15. JAROŠ, Michal. SŽDC po roce opravila Švestkovou dráhu. ŽelPage. 06. 01. 2012. Dostupné online [cit. 2012-07-30]. 
  16. Jízdní řád trati 113 [online]. Jindřichohradecké místní dráhy [cit. 2012-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-13. 
  17. Jízdní řád trati 113 [online]. www.svestkovadraha.cz [cit. 2013-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-10. 
  18. Michal Pavec: Chcete si koupit železnici? Stát poprvé prodá funkční tratě, Lidovky.cz, 20. 11. 2014
  19. Archivovaná kopie. www.ouobrnice.cz [online]. [cit. 2017-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-21. 
  20. Archivovaná kopie. www.azd.cz [online]. [cit. 2017-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-21. 
  21. Nová sezóna na trati 113 zahájena [online]. spolek Želpage, 4. 4. 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. 
  22. Provozování dráhy, AŽD Praha, archiv k 6. 4. 2017
  23. T4 Lovosice – Most, jízdní řád platný od 1. 4. 2017 do 29. 10. 2017, archiv k 21. 3. 2017
  24. Na železnici míří nový dopravce. AŽD začne jezdit po Švestkové dráze, iDnes.cz, 19. 3. 2017, js
  25. Jan Sůra: Čtvrt roku do velké změny na železnici. Kraje i stát novým dopravcům věří, že stihnou nabrat lidi, Zdopravy.cz, 15. 9. 2019
  26. ŠINDELÁŘ, Jan. Švestková dráha testuje bezúdržbový provoz, využije optický kabel a dron [online]. Zdopravy.cz, 2020-02-18 [cit. 2020-02-20]. Dostupné online. 
  27. mvr. Vyjel první vlak bez strojvedoucího. Cestující bude na severu Čech vozit nejdřív za dva roky [online]. Česká televize, 2021-12-15 [cit. 2021-12-18]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
BSicon .svg
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
BSicon WBRÜCKE1.svg
bridge over water straight (medium)
BSicon BHF.svg
station straight track
BSicon SKRZ-G2u.svg
Line under bridge for two-lane road
Stanice Lovosice, vlaky AŽD Praha 2.jpg
Autor: R.D. - Rolf-Dresden, Licence: CC BY-SA 4.0
Regiosprinter des tschechischen Eisenbahnverkehrsunternehmens AŽD Praha im Bahnhof Lovosice, Tschechien. Die Fahrzeuge stammen von der Rurtalbahn in Deutschland und kommen seit 15. Dezember 2019 auf der Linie U10 Litoměřice – Lovosice – Most planmäßig zum Einsatz. Das hier abgebildete Fahrzeug 654 008-1 war überdies 2002 durch den Künstler Otmar Alt gestaltet worden und viele Jahre lang als Otmar-Alt-Sprinter für Sonderfahrten im Einatz.
BSicon eHST.svg
Ex flag stop, track straight in use
BSicon HST.svg
flag stop track straight in use
BSicon WBRÜCKE2.svg
bridge over water straight (small)
Trebenice LT CZ railway station Trebenice mesto 186.jpg
Třebenice, okres Litoměřice. Železniční zastávka Třebenice město na trati 113 (Lovosice - Most).
Výškový profil trati 113.png
Autor: Miraceti, Licence: CC BY-SA 3.0
Výškový profil železniční trati 113 Lovosice - Most