Železniční trať České Budějovice – Summerau

České Budějovice – Summerau
České Budějovice, nádraží
České Budějovice, nádraží
StátČeskoČesko Česko
Číslo196
Provozovatel dráhySpráva železnic / ÖBB-Infrastruktur Betrieb
DopravceČD Cargo, České dráhy, Metrans Rail aj.
Technické informace
Délka64 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Traťová třídaD3
Napájecí soustava25 kV/50 Hz
Maximální sklon11 ‰
Počet kolejí1
Maximální rychlost100 km/h (80 km/h na ÖBB)
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
119,750České Budějovice
České Budějovice seřaďovací n.
trať do Českých Velenic
ulice Novohradská
Malše
116,929České Budějovice jižní zastávka
116,018České Budějovice zhlaví Rožnov
trať do Volar
111,614Včelná
108,750Kamenný Újezd u Českých Budějovic zastávka
105,585Kamenný Újezd u Českých Budějovic
Silnice I/3
AHr. Chlumec
102,106Chlumec u Českých Budějovic
98,837Holkov
95,960Velešín město[1]
93,731Velešín
Silnice I/3
AHr. Netřebice
88,530Výheň
86,496Kaplice
Silnice I/3
79,897Omlenice
76,868Bujanov
AHr. Pšenice
73,952Pšenice
trať do Lipna nad Vltavou
69,781Rybník
Silnice II/163
AHr. Bludov
62,462Horní Dvořiště
61,097státní hranice CZ/A
55,935Summerau
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať České Budějovice – Summerau, v jízdním řádu pro cestující označená číslem 196, je jednokolejná elektrizovaná železniční trať, součást celostátní dráhy a 4. koridoru. Trať vede z Českých Budějovic přes Rybník a Horní Dvořiště do SummerauRakousku.

Historie

Související informace naleznete také v článku Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec.

Provoz na trati byl zahájen v roce 1827 jako koněspřežka. Po rozmachu parostrojních železnic v Rakousku-Uhersku v polovině 19. století bylo rozhodnuto o ukončení provozu koněspřežné dráhy a přestavbě na klasickou železnici nového typu. To zahrnovalo například úpravu rozchodu na již standardní hodnotu 1 435 mm. Přestavba byla dokončena v roce 1873. Po vzniku Československa v říjnu 1918 se z původně malé stanice Horní Dvořiště stala nově pohraniční přechodová stanice a díky tomu zde vyrostla nová rozlehlá staniční budova s místnostmi pro celní správu a nové drážní zaměstnance. Také bylo podstatně rozšířeno kolejiště. V období první republiky se stanice jmenovala Český Heršlák (podle přilehlé vesnice, dnes součást obce Horní Dvořiště). Až do roku 1945 byla trať významnou mezistátní spojnicí s Rakouskem, po uzavření hranic její význam prudce poklesl. Většina osobních vlaků tak končila cestu v Horním Dvořišti. Název další stanice Certlov (dnes Rybník) vydržel až do počátku padesátých let, kdy byl změněn na současný název v souvislosti s přejmenováním stejnojmenné osady.

Podstatné rozšíření přeshraničního provozu přinesl až pád režimu roku 1989. Vzhledem k poměrně silnému (především nákladnímu) provozu na trati byla koncem 90. let odsouhlasena její elektrizace, která proběhla v letech 2000–2001. V druhé polovině devadesátých let také začala optimalizace trati (v původní stopě) nejprve úpravou stanic (prodloužení a zvýšení počtu staničních kolejí, stavba nových nástupišť, příprava na instalaci nového zabezpečovacího zařízení), následována optimalizací mezistaničních úseků mezi státní hranicí a stanicí Omlenice a části mezistaničního úseku Kamenný ÚjezdVčelná (po zastávku Kamenný Újezd zastávka). Zároveň s elektrizací bylo zprovozněno nové zabezpečovací zařízení a spuštěno dálkové řízení trati z dispečerského stanoviště v Českých Budějovicích. Samostatný výpravčí tak slouží již pouze ve stanici Horní Dvořiště. V letech 2008 a 2009 byla optimalizace dokončena ve zbývajících mezistaničních úsecích. Tato optimalizace již zahrnovala mírné zvýšení traťové rychlosti.

Provoz na trati

Trať je zařazena do sítě tzv. celostátní dráhy a nachází se na ní jeden ze čtyř železničních hraničních přechodů s Rakouskem (mezi zbylé tři patří České Velenice/Gmünd, Znojmo/Retz a Břeclav/Hohenau). Za zmínku stojí fakt, že všechny čtyři tyto přechody jsou elektrizovány. Trať má význam v osobní i nákladní dopravě.

Osobní doprava

Páteří osobní dopravy jsou expresy a spěšné vlaky (v Rakousku kategorie Regional Express), vedené v prokladu ve dvouhodinovém taktu v relaci České Budějovice – Linz. Expresní spoje navíc pokračují až do Prahy. Jejich dopravu zajišťují lokomotivy řady 380.[2] Expresy a spěšné vlaky doplňuje mezi Českými Budějovicemi a Horním Dvořištěm (Rybníkem) šest párů osobních vlaků. Na osobní vlaky jsou nasazovány elektrické jednotky RegioPanter.[3] Od roku 2023 jsou všechny osobní a spěšné vlaky na této trati označovány jako linka S3.[4]

Nákladní doprava

Přes hraniční přechod Horní Dvořiště/Summerau jsou trasovány mezistátní nákladní vlaky, směřující do Lince a dále na jih; mezi nejdůležitější patří přeprava osobních automobilů a mnoha komodit. Také jsou v provozu směsné nákladní vlaky z Českých Budějovic, vozící jednotlivé vozové zásilky z celého Česka, zejména dřevo. V úseku do Horního Dvořiště jsou dopravovány lokomotivami řad 230 či 240, méně také 363 či 363.5. Samotné přetahy přes státní hranici jsou prací lokomotiv řady 340, upravených speciálně k tomuto účelu.[5]

Navazující tratě

České Budějovice

Rybník

Stanice a zastávky

Odkazy

Reference

  1. http://provoz.szdc.cz/portal/ViewArticle.aspx?oid=34943 Rozhodnutí o změně názvu zastávky Velešín městys na Velešín město z 2013-06-24
  2. Řazení vlaků kategorie Ex 2017 http://www.zelpage.cz/razeni/17/cr/trate/196/Ex
  3. Řazení vlaku Os 3883 - ŽelPage [www.zelpage.cz]. ŽelPage.cz [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. 
  4. Konec zaostávání. Cestující v Jihočeském kraji se mají dočkat integrace příští rok. Kraj vypsal tendr [online]. 2023-04-23 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. 
  5. HARÁK, Martin. Laminátky pomáhají s mezistátními spoji do Rakouska. Železničář [online]. 2015-02-18 [cit. 2017-10-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
BSicon .svg
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
BSicon BHF.svg
station straight track
BSicon STRl.svg
Track to left forward driving direction (with exact circles)
BSicon BUE.svg
level crossing straight
BSicon WBRÜCKE2.svg
bridge over water straight (small)
BSicon HST.svg
flag stop track straight in use
BSicon BST.svg
non-passenger stop track straight in use
Včelná, železniční stanice.jpg
Autor: Martin Vrut, Licence: CC BY 3.0
Železniční stanice Včelná na trati 196.
Kaplice, station CD.jpg
Autor: MOs810, Licence: CC BY-SA 4.0
Stacja w Kaplicich.
Bujanov, železniční zastávka.jpg
Autor: Martin Vrut, Licence: CC BY 3.0
železniční zastávka Bujanov
BSicon KRZo.svg
Crossing overhead
České Budějovice - železniční stanice (9).JPG
Autor: Fojsinek, Licence: CC BY-SA 4.0
České Budějovice - železniční stanice
BSicon TZOLLWo.svg
Track with border on bridge over water
Chlumec u Českých Budějovic železniční zastávka 2.jpg
Autor: Martin Vrut, Licence: CC BY 3.0
Zastávka Chlumec u Českých Budějovic na trati České Budějovice – Summerau s osobním vlakem vedeným elektrickou jednotkou řady 650.2
Kamenny Ujezd nadrazi.jpg
Autor: Při použití fotografie mimo projekty Wikimedia musíte uvést mé jméno i s odkazem. Pro jiné licence nebo podmínky použití mne kontaktujte., Licence: CC BY-SA 3.0
Železniční stanice Kamenný Újezd u Českých Budějovic na trati 196 v Kamenném Újezdě
České Budějovice jižní zastávka (01).jpg
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
České Budějovice jižní zastávka, vlaková zastávka na tratích 194 a 196 ve městě České Budějovice, Jihočeský kraj.
Oberhaid-2010-07-02-Nadrazi-Obr02.jpg
Autor: Miloš Hlávka, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádraží Horní Dvořiště
BSicon DST.svg
non-passenger station track straight in use
Bujanov, železniční zastávka 2.jpg
Autor: Martin Vrut, Licence: CC BY 3.0
železniční zastávka v Bujanově
Rybník, železniční stanice.jpg
Autor: Martin Vrut, Licence: CC BY 3.0
Stanice Rybník leží na trati České Budějovice - Linz (196) a odbočuje zde regionální dráha do Lipna nad Vltavou (195).
BSicon STR+l.svg
track to right against driving direction (with exact circles)
České Budějovice, nádraží.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Nádraží v Českých Budějovicích
Bujanov-Suchdol, železniční zastávka Pšenice (5116).jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Vesnice Suchdol, část obce Bujanov v okrese Český Krumlov. Železniční zastávka Pšenice na trase České Budějovice - Summerau.
Omlenice, železniční stanice.jpg
Autor: Martin Vrut, Licence: CC BY 3.0
železniční stanice Omlenice
Vyhen station CD.jpg
Autor: MOs810, Licence: CC BY-SA 4.0
Przystanek kolejowy Výheň.
Holkov, train station.jpg
Autor: Jan Kameníček, Licence: CC BY-SA 4.0
Vlaková stanice Holkov, pohled z pomezí vesnic Prostřední Svince a Horní Svince, okres Český Krumlov.
Bahnhof Summerau.jpg
Autor: Linzer, Licence: CC BY-SA 3.0
Train Station Summerau (A)