Železniční trať Řezno–Oberkotzau

Řezno–Oberkotzau
Železniční trať Řezno–Oberkotzau
Stát	Německo Německo
Číslo	5050(Weiden–Oberkotzau), 5860(Řezno–Weiden)
Provozovatel dráhy	DB Regio
Technické informace
Délka	173,6 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	neelektrizovaná (plánovano 15kV 16,7 Hz AC)
Maximální rychlost	160 km/h (pro vozidla s naklápěcí skříní)
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda z Norimberk Hbf z Ingolstadt Hbf 0,0 Regensburg Hbf 339 m B 15 do München Hbf und do Passau Hbf k přístavu Řezno z Pasova 3,2 Dunaj (342 m) B 8 a B 15 4,? Walhallabahn 4,? vom Lokalbahnhof Walhallastraße 4,3 Řezno-Walhallastraße Řezno-Konradsiedlung 7,5 Řezno-Wutzlhofen nach Falkenstein (Oberpf) B 16 B 15 11,4 Regendorf 15,1 Regenstauf 339 m Regen (136 m) A 93 B 15 24,0 Ponholz 377 m 27,2 Maxhütte-Haidhof(Keilbahnhof) 390 m nach Burglengenfeld 33,1 Loisnitz 36,1 Klardorf z Furth im Wald B 15 42,6 Schwandorf 359 m 43,1 Naab (17 m) B 15 B 85 46,9 Irrenlohe 360 m do Nürnberg Hbf Güteranschluss Tonwerk Buchtal 50,9 Schwarzenfeld (Oberpf) Železniční trať Nabburg–Schönsee z Schönsee 58,3 Nabburg 368 m 62,8 Pfreimd 372 m A ;93 A 6 69,2 B 14 69,5 Wernberg 382 m 75,7 Luhe 78,1 Luhe-Wildenau 389 m A 93 Haidenaab (50 m) 81,5 Rothenstadt A 93 z Neukirchen 86,6 0,0 Weiden (Oberpf) 397 m do Bayreuth B 22 Güteranschluss Nachtmann 5,3 Altenstadt (Waldnaab) 6,1 Neustadt (Waldnaab)(Keilbahnhof) 406 m do Eslarn B 15 Waldnaab (62 m) Waldnaab (59 m) Waldnaab (72 m) 11,8 Lamplmühle A 93 Waldnaab (90m) Waldnaab (47m) 15,4 Windischeschenbach 425 m Waldnaab (43 m) Waldnaab (30 m) Waldnaab (51 m) Fichtelnaab (30 m) Fichtelnaab (42 m) von Erbendorf 22,9 Reuth (b Erbendorf) 464 m von Friedenfels B 299 von Bärnau 33,3 Wiesau (Oberpf) 506 m Güteranschluss ATW Wiesau GRB Mitterteich, dříve Eger B 303 41,4 Pechbrunn(früher Groschlattengrün) 556 m z Norimberk Hbf 51,1 Marktredwitz 537 m do Chebu 54,2 Thölauer Viadukt (161 m) z Leupoldsdorf 58,4 Wunsiedel-Holenbrunn(dříve Holenbrunn) 563 m do Selbu 62,6 Röslau 584 m Ohře (99 m) 69,5 Marktleuthen 544 m z Weißenstadt 74,2 Kirchenlamitz Ost 559 m 80,7 Martinlamitz 520 m B 289 Lamitz (48 m) von Bamberg z Chebu 87,0 Oberkotzau Pbf(Keilbahnhof) 485 m do Hof Hbf
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Řezno–Oberkotzau je 175 km dlouhá hlavní dvojkolejná neelektrifikovaná trať v Bavorsku. Spojuje města Řezno, Schwandorf, Weiden, Marktrewitz a Hof s horními Franky. V úseku Řezno – Weiden vede trať v okolí řeky Naab, proto se tento úsek trati označuje taky jako Naabtalbahn.

Elektrifikace úseku trati mezi Řeznem a Hofem se plánuje.

Historie

12. dubna 1856 přidělil král Maxmilián II. Bavorský akciové společnosti AG der Bayerischen Ostbahnen (Bavorské východní dráhy) povolení ke stavbě jižní části dráhy z Řezna nejprve do Wiesau a následně do Waldsassenu. Jako první úsek trati byl 12. prosince 1859 otevřen úsek Řezno–Schwandorf (dále do Hersbrucku). O čtyři roky později, 1. října 1863, byla trať prodloužena do Weidenu. O rok později byl otevřen úsek z Weidenu přes Wiesau do Waldsassenu. Po té byl Waldsassen spojen s českým Chebem dne 15. srpna 1865. Spojení Hof–Cheb bylo otevřeno 1. listopadu 1865. V této době byl tedy Hof z Řezna dostupný přes český Cheb.

O 13 let později budovaly Bavorské státní dráhy trať Norimberk–Cheb. I tato dráha vedla dále k železničnímu uzlu Cheb. 15. srpna 1877 byla otevřena železniční trať z Marktredwitz do Oberkotzau a za dalších 5 let, 1. června 1882, byl otevřen poslední zbylý úsek mezi Marktredwitz a Wiesau.

Významná data

• 12. prosinec 1859 (Řezno – Irrenlohe na trati do Norimberku)
• 1. října 1863 (Irrenlohe – Weiden na trati do Chebu)
• 15. srpna 1864 (Weiden – Wiesau na trati do Chebu)
• 15. srpna 1877 (Holenbrunn – Oberkotzau, připojení do Hofu)
• 15. května 1878 (Marktredwitz – Holenbrunn)
• 1. června 1882 (Wiesau – Marktedwitz, spojka)

Další vývoj

Až do konce 19. století byla trať jednokolejná. Přestavba na dvojkolejnou trať neprobíhala ale zcela hladce. V oblasti Pechbrunn se nacházela čedičová stěna, která nemohla být odstraněna. 30.–31. října 1900 byla staniční budova oddělena od základů, nadzvednuta o 4 cm a posunuta o 10 metrů. Díky této akci mohl provoz na trati velmi rychle znovu pokračovat.

Provoz

Regionální doprava je na celé této trati zajišťována společností Oberfalzbahn s dieslovými jednotkami Lint od společnosti Alstom. Dále zde jezdí regionální expres (RE) mezi Řeznem a Hofem, který je obsluhovaný společností ALEX a Deutsche Bahn (DB). DB zde jezdí s jednotkami s naklápěcí skříní řady 612.

Na úsecích Marktredwitz–Hof a Weiden–Neudstadt (Waldnaab) jezdí Regionální expres z Norimberku s jednotkami 612. Z Mnichova jezdí Bavorsko-český expres do Schwandorfu a odsud každé čtyři hodiny přes Furt in Wald a Plzeň do Prahy.

Budoucnost

Elektrifikace tratě byla zahrnuta do Bundesvekehrsplan 2030 jako jeden z prioritních projektů.^[1] Tento plán vzbudil velkou diskusi a obavy lidí bydlících v okolí trati. Důvod elektrifikace je totiž nákladní doprava a v původním projektu se nepočítá s vybudováním ochrany proti hluku. Z této otázky se v roce 2017 stává i politické téma.^[2] Důvodem pro elektrifikaci této tratě je přetížení koridorů vedoucích přes Norimberk. V souvislosti se stavbou tzv. Brenner Base Tunnel v Rakousku se výhledově počítá s výrazným navýšením provozu nákladních vlaků i na této trati.^[3] Deutsche Bahn avizuje, že po provedení elektrifikace trati, zavede IC vlaky v dvouhodinovém taktu, které by měly jezdit mezi Mnichovem a Dráždany.^[4][5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bahnstrecke_Regensburg–Oberkotzau na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Řezno–Oberkotzau na Wikimedia Commons