Železniční trať Šumperk–Krnov
Šumperk–Krnov | |
---|---|
![]() Motorová lokomotiva 750 na nádraží v Krnově | |
Stát | ![]() |
Číslo | 292 (Šumperk–Jeseník) část 318 (Jeseník–Krnov) |
Technické informace | |
Délka | 123 km |
Rozchod koleje | 1435 mm (normální) |
Napájecí soustava | neelektrizovaná trať |
Maximální sklon | 33 ‰ |
Maximální rychlost | Šumperk–Hanušovice 100 km/h Hanušovice – Głuchołazy 60 km/h Głuchołazy – Krnov 80 km/h |
Mapa trati | |
Externí odkazy | |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
Průběh trati | |
Legenda | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Železniční trať Šumperk–Krnov (v jízdním řádu pro cestující označena čísly 292 a 318) je trať spojující Šumperk a Krnov vedoucí přes hřebeny Jeseníků (Ramzovské sedlo) a jako peážní trať přes polské město Hlucholazy. Úsek Bludov – Šumperk je od roku 2009 elektrifikován. Provozovateli trati jsou Správa železnic a PKP Polskie Linie Kolejowe. Část trati mezi Hanušovicemi a Jeseníkem, zejména v okolí Horní Lipové, prochází členitým terénem a je proto nazývána Slezským Semmeringem. V železniční stanici v Horní Lipové se také nachází Muzeum Slezského Semmeringu.[2]
Železniční uzly
Šumperk, Hanušovice, Lipová Lázně, Mikulovice, Głuchołazy, Krnov
Stanice a zastávky
- Šumperk (290, 291, 293)
- Bludov (291)
- Bludov lázně
- AHr. Bohutín
- Bartoňov
- Ruda nad Moravou
- Komňátka
- Bohdíkov
- Raškov
- Hanušovice Holba
- Hanušovice (025, 294)
- Potůčník
- Jindřichov na Moravě
- Nové Losiny
- Branná
- Ostružná
- Ramzová
- Horní Lipová
- Lipová Lázně (295)
- Lipová Lázně zastávka
- Jeseník
- Česká Ves
- Česká Ves bazén
- Písečná
- Hradec-Nová Ves
- Mikulovice – Mikulovice státní hranice (297)
- Ziegenhals Stadt (na ul. Powstańców Śląskich) – zastávka zrušena
- Głuchołazy (297)
- Pokrzywna – stanice zrušena
- Jindřichov ve Slezsku – Jindřichov ve Slezsku státní hranice
- Třemešná ve Slezsku (298)
- Město Albrechtice
- Linhartovy
- Krásné Loučky
- Krnov (Trať 310)
- Bartoňov
- Ruda nad Moravou
- Bohdíkov
- Hanušovice
- Jindřichov na Moravě
- Branná
- Ostružná
- Ramzová
- Lipová-Lázně
- Písečná
- Mikulovice
Historie
Po obsazení Sudet Německem byla v 1. polovině 40. let 20. století postavena propojovací kolej mezi železniční tratí Šumperk–Krnov a železniční tratí Olomouc–Opava, která vedla podél dnešní krnovské zahrádkářské osady Úsvit a která křižovala železniční trať Racibórz–Krnov . Propojovací kolej byla v padesátých letech 20. století vytrhána.[3]
Polské značení
- Úsek Mikulovice–Głuchołazy je dle polského značení Linia kolejowa nr 343.
- Úsek Głuchołazy–Krnov (a dříve dále do železniční stanice Głubczyce) je dle polského značení Linia kolejowa nr 333.
Osobní doprava
Na celé trati jsou dopravcem pravidelných vlaků České dráhy.[4]
Úsek Šumperk/Zábřeh na Moravě - Bludov - Jeseník
V tomto úseku provozují ČD spěšné a osobní vlaky. Spěšné vlaky které, jsou taženy lokomotivou 750.7 složeny z vozů Bdtee276 , Bd264, Bee273 a Bdt280, které se odpojují v Zábřehu z rychlíků linky R12 Brno - Šumperk. Osobní vlaky jezdí ze Šumperka a jsou vedeny motorovou jednotkou 848 nebo motorovým vozem 810.
Úsek Jeseník - Głuchołazy - Jindřichov ve Slezsku
Na tomto úseku je provoz nejřidší, v provozu jsou pouze 4 páry spěšných vlaků Krnov - Jeseník (1 pár pokračuje až z/do Lipové Lázní, z/do Krnova jako rychlík linky R27 do Ostravy) o víkendu doplněny o 1 pár osobních vlaků pokračující z/do Zlatých Hor. Spěšné vlaky jsou vedeny motorovou jednotkou 814, osobní vlaky motorovým vozem 810.
Úsek Jindřichov ve Slezsku - Krnov
Kromě výše zmíněných spěšných vlaků jsou v provozu osobní vlaky vedené motorovým vozem 811, většinou sólo, někdy s přípojným vozem BDtax782. V IDS ODIS jsou Os i Sp vlaky značeny jako linka S15.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Uchwala Rady Miejskiej w Głuchołazach w sprawie nadania nazwy kolejowego przystanku osobowego przy ulicy Powstańców Śląskich w Głuchołazach. http://gmina.glucholazy.sisco.info/zalaczniki_uchwaly/566/24197.pdf
- ↑ Muzeum Slezského Semmeringu
- ↑ Dnes již neexistující krnovská propojka kolejí. URL: http://krnovsko.eu/?p=1432 Archivováno 30. 7. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ vagonWEB » Řazení vlaků » 2021 » Trať CZ-292. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online.
- ↑ vagonWEB » Řazení vlaků » 2024 » Trať ODIS-S15. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2024-01-26]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Šumperk–Krnov na Wikimedia Commons
- Fotografie trati na zelpage.cz
- Fotografie železniční stanice Branná Archivováno 13. 4. 2014 na Wayback Machine. na stránkách Pojezdy.EU
- Informace o trati na stránkách zelpage.cz
- Videa z okolí stanice Písečná
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
station straight track
non-passenger stop track straight in use
flag stop track straight in use
bridge over water straight (small)
Ex flag stop, track straight in use
Bridge start over two-lane road
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Staniční budova
junction straight to the left from the left (with exact circles)
Autor: Mikuláš Galuszka, Licence: CC BY-SA 4.0
železniční nádraží Jindřichov ve Slezsku
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Staniční budova v Třemešné ve Slezsku v červnu 2023
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Nádražní budova v Krnově pohled od koleji
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Ruda nad Moravou, okres Šumperk, nádraží.
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Branná, okres Šumperk, Česká republika. Železniční stanice.
Autor: Marek Blahuš, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlak Českých drah v železniční stanici Głuchołazy (Polsko)
Autor: Harold, Licence: CC BY 3.0
Motorový vůz 810.049, Lipová-lázně
Autor: Vojtasekd, Licence: CC BY 4.0
Staniční budova červenec 2024
Autor: Vojtasekd, Licence: CC BY 4.0
Staniční budova Horní Lipová v červenci 2024
level crossing straight
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Bohdíkov, okres Šumperk. Železniční stanice.
track with border
track to right against driving direction (with exact circles)
(c) Karel Furiš, CC BY-SA 3.0
Motorový vůz řady 843 pohledem ze stanoviště strojvedoucího a to mezi stanicemi Mikulovicemi – Głuchołazy.
Autor: Miroslav Volek, Licence: CC BY 2.0
810.094, MD1, Jeseník, 19.07.2017
mileage change
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Krásné Loučky. Okres Bruntál, Česká republika.
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY 3.0
Město Albrechtice train station, Czech Republic
ex station straight track
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Mikulovice (Niklasdorf) - nádraží (stav červenec 2023)
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka po rekonstrukci
Bridge over two-lane road
Autor: Herbert Ortner, Vienna, Austria, Licence: CC BY 2.5
A Passenger train with class 750 diesel engine leaving Krnov station