Železniční trať Šumperk–Krnov
Šumperk–Krnov | |
---|---|
Motorová lokomotiva 750 na nádraží v Krnově | |
Stát | Česko |
Číslo | 292 |
Technické informace | |
Délka | 123 km |
Rozchod koleje | 1435 mm (normální) |
Napájecí soustava | neelektrizovaná trať |
Maximální sklon | 33 ‰ |
Maximální rychlost | Šumperk–Hanušovice 100 km/h Hanušovice – Głuchołazy 60 km/h Głuchołazy – Krnov 80 km/h |
Mapa trati | |
Externí odkazy | |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Průběh trati | |
Legenda | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Železniční trať Šumperk–Krnov (v jízdním řádu pro cestující označena číslem 292) je trať spojující Šumperk a Krnov vedoucí přes hřebeny Jeseníků (Ramzovské sedlo) a jako peážní trať přes polské město Hlucholazy. Úsek Bludov – Šumperk je od roku 2009 elektrifikován. Provozovateli trati jsou Správa železnic a PKP Polskie Linie Kolejowe. Část trati mezi Hanušovicemi a Jeseníkem, zejména v okolí Horní Lipové, prochází členitým terénem a je proto nazývána Slezským Semmeringem. V železniční stanici v Horní Lipové se také nachází Muzeum Slezského Semmeringu.[2]
Železniční uzly
Šumperk, Hanušovice, Lipová Lázně, Mikulovice, Głuchołazy, Krnov
Stanice a zastávky
- Šumperk (290, 291, 293)
- Bludov (291)
- Bludov lázně
- AHr. Bohutín
- Bartoňov
- Ruda nad Moravou
- Komňátka
- Bohdíkov
- Raškov
- Hanušovice Holba
- Hanušovice (025, 294)
- Potůčník
- Jindřichov na Moravě
- Nové Losiny
- Branná
- Ostružná
- Ramzová
- Horní Lipová
- Lipová Lázně (295)
- Lipová Lázně zastávka
- Jeseník
- Česká Ves
- Česká Ves bazén
- Písečná
- Hradec-Nová Ves
- Mikulovice – Mikulovice státní hranice (297)
- Ziegenhals Stadt (na ul. Powstańców Śląskich) – zastávka zrušena
- Głuchołazy (297)
- Pokrzywna – stanice zrušena
- Jindřichov ve Slezsku – Jindřichov ve Slezsku státní hranice
- Třemešná ve Slezsku (298)
- Město Albrechtice
- Linhartovy
- Krásné Loučky
- Krnov (Trať 310)
- Bartoňov
- Ruda nad Moravou
- Bohdíkov
- Hanušovice
- Jindřichov na Moravě
- Branná
- Ostružná
- Ramzová
- Lipová-Lázně
- Písečná
- Mikulovice
- Jindřichov ve Slezsku
- Město Albrechtice
- Linhartovy
Historie
Po obsazení Sudet Německem byla v 1. polovině 40. let 20. století postavena propojovací kolej mezi železniční tratí Šumperk–Krnov a železniční tratí Olomouc–Opava, která vedla podél dnešní krnovské zahrádkářské osady Úsvit a která křižovala železniční trať Racibórz–Krnov . Propojovací kolej byla v padesátých letech 20. století vytrhána.[3]
Polské značení
- Úsek Mikulovice–Głuchołazy je dle polského značení Linia kolejowa nr 343.
- Úsek Głuchołazy–Krnov (a dříve dále do železniční stanice Głubczyce) je dle polského značení Linia kolejowa nr 333.
Osobní doprava
Na celé trati jsou dopravcem pravidelných vlaků České dráhy.[4]
Úsek Šumperk/Zábřeh na Moravě - Bludov - Jeseník
V tomto úseku provozují ČD spěšné a osobní vlaky. Spěšné vlaky které, jsou taženy lokomotivou 750.7 složeny z vozů Bdtee276 , Bd264, Bee273 a Bdt280, které se odpojují v Zábřehu z rychlíků linky R12 Brno - Šumperk. Osobní vlaky jezdí ze Šumperka a jsou vedeny motorovou jednotkou 848 nebo motorovým vozem 810.
Úsek Jeseník - Głuchołazy - Jindřichov ve Slezsku
Na tomto úseku je provoz nejřidší, v provozu jsou pouze 4 páry spěšných vlaků Krnov - Jeseník (1 pár pokračuje až z/do Lipové Lázní, z/do Krnova jako rychlík linky R27 do Ostravy) o víkendu doplněny o 1 pár osobních vlaků pokračující z/do Zlatých Hor. Spěšné vlaky jsou vedeny motorovou jednotkou 814, osobní vlaky motorovým vozem 810.
Úsek Jindřichov ve Slezsku - Krnov
Kromě výše zmíněných spěšných vlaků jsou v provozu osobní vlaky vedené motorovým vozem 811, většinou sólo, někdy s přípojným vozem BDtax782. V IDS ODIS jsou Os i Sp vlaky značeny jako linka S15.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Uchwala Rady Miejskiej w Głuchołazach w sprawie nadania nazwy kolejowego przystanku osobowego przy ulicy Powstańców Śląskich w Głuchołazach. http://gmina.glucholazy.sisco.info/zalaczniki_uchwaly/566/24197.pdf
- ↑ Muzeum Slezského Semmeringu
- ↑ Dnes již neexistující krnovská propojka kolejí. URL: http://krnovsko.eu/?p=1432 Archivováno 30. 7. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ vagonWEB » Řazení vlaků » 2021 » Trať CZ-292. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online.
- ↑ vagonWEB » Řazení vlaků » 2024 » Trať ODIS-S15. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2024-01-26]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Šumperk–Krnov na Wikimedia Commons
- Fotografie trati na zelpage.cz
- Fotografie železniční stanice Branná Archivováno 13. 4. 2014 na Wayback Machine. na stránkách Pojezdy.EU
- Informace o trati na stránkách zelpage.cz
- Videa z okolí stanice Písečná
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
station straight track
flag stop track straight in use
bridge over water straight (small)
track to right against driving direction (with exact circles)
Bridge start over two-lane road
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Staniční budova
junction straight to the left from the left (with exact circles)
Autor: Mikuláš Galuszka, Licence: CC BY-SA 4.0
železniční nádraží Jindřichov ve Slezsku
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Linhartovy u stejnojmenné vesnice
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Staniční budova v Třemešné ve Slezsku v červnu 2023
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Nádražní budova v Krnově pohled od koleji
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Ruda nad Moravou, okres Šumperk, nádraží.
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Branná, okres Šumperk, Česká republika. Železniční stanice.
Autor: Marek Blahuš, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlak Českých drah v železniční stanici Głuchołazy (Polsko)
non-passenger stop track straight in use
Autor: Pudelek (Marcin Szala), Licence: CC BY-SA 3.0
Nádraží v obci Mikulovice
Autor: Harold, Licence: CC BY 3.0
Motorový vůz 810.049, Lipová-lázně
Autor: Vojtasekd, Licence: CC BY 4.0
Staniční budova červenec 2024
Autor: Vojtasekd, Licence: CC BY 4.0
Staniční budova Horní Lipová v červenci 2024
level crossing straight
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Bohdíkov, okres Šumperk. Železniční stanice.
track with border
Autor: Mikuláš Galuszka, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční nádraží Město Albrechtice
(c) Karel Furiš, CC BY-SA 3.0
Motorový vůz řady 843 pohledem ze stanoviště strojvedoucího a to mezi stanicemi Mikulovicemi – Głuchołazy.
mileage change
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Krásné Loučky. Okres Bruntál, Česká republika.
ex station straight track
Ex flag stop, track straight in use
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka po rekonstrukci
Bridge over two-lane road
Autor: Herbert Ortner, Vienna, Austria, Licence: CC BY 2.5
A Passenger train with class 750 diesel engine leaving Krnov station