Železniční trať Břeclav–Brno

Břeclav–Brno
Vídeňský viadukt v Brně
Stát	Česko Česko
Číslo	002 (dálková doprava) 251 (Brno–Šakvice) 252 (Šakvice–Břeclav)
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Technické informace
Délka	59 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	D4
Napájecí soustava	25 kV, 50 Hz
Maximální sklon	2,6 ‰
Počet kolejí	2
Maximální rychlost	160 km/h
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda trať do Kútů trať do Vídně trať do Hrušovan nad Jevišovkou Dyje 83,131 Břeclav původní zaústění trati Břeclav–Kúty Břeclav přednádraží trať do Přerova býv. hranice Protektorát/Říše 90,812 Ladná 94,207 Podivín Trkmanka 98,252 Rakvice býv. hranice Říše/Protektorát trať do Hodonína 102,208 Zaječí trať do Hustopečí 108,274 Šakvice 111,296 Popice 114,725 Pouzdřany býv. hranice Protektorát/Říše Svratka 117,902 Vranovice trať do Pohořelic 123,325 Žabčice trať do Židlochovic 125,833 Hrušovany u Brna býv. hranice Říše/Protektorát 128,293 Vojkovice nad Svratkou býv. hranice Protektorát/Říše 131,100 Odb Rajhrad 131,634 Rajhrad 133,597 Popovice u Rajhradu 137,023 Modřice 139,311 Brno jih dálnice D1 trať do Střelic 140,736 Brno-Horní Heršpice trať do Přerova trať do Veselí nad Moravou Svratka Vídeňský viadukt Brno dolní nádraží 143,496 Brno hlavní nádraží (155,892) viadukt Křenová 143,765 156,029 změna staničení tratě do Havl. Brodu a do Č. Třebové
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Břeclav–Brno (v českém jízdním řádu pro cestující tvoří je úsek Brno–Šakvice součástí trati 251, zatímco úsek Šakvice–Břeclav je součástí trati 252, v rámci dálkové dopravy je celý úsek Brno–Břeclav součástí tratě 002) je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást prvního tranzitního koridoru. Trať vede z Břeclavi přes Zaječí do Brna. Jedná se o nejstarší parostrojní železnici v Česku, trať byla zprovozněna v roce 1839. Elektrizace dráhy byla provedena v roce 1967. Po trati jsou v současnosti vedeny dálkové železniční linky Ex3, R13 a R50. Obsluhována je také železničními linkami Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje S3 a S51.

Trať je vybavena zabezpečovacím systémem ETCS.^[1]

Historie

Trať z Břeclavi do Brna je nejstarší parostrojní železnicí na českém území. Úsek Brno–Rajhrad byl sjízdný již od konce roku 1838, neboť v listopadu byly na něm uskutečněny zkušební jízdy lokomotivy Moravia a v prosinci slavnostní otevření pro občasné propagační jízdy. Pravidelný provoz byl na celé trati z Břeclavi do Brna zahájen 7. července 1839, čímž navázala na dráhu z Vídně do Břeclavi, jež byla zprovozněna o měsíc dříve. Při slavnostní jízdě se ten den ve Vranovicích udála první železniční nehoda v Rakousku. Nejvýznamnější stavbou na dráze byl Vídeňský viadukt v Brně. Trať Břeclav–Brno náležela k síti Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB), ovšem se zprovozněním celého spojení z Vídně do Krakova přestala být hlavním aktivem společnosti. Tím spíše, že v 70. letech 19. století vybudovala konkurenční Rakouská společnost státní dráhy (StEG) spojení z Vídně do Brna přes Hrušovany nad Jevišovkou. V 90. letech 19. století byly do trati Břeclav–Brno zaústěny čtyři nové místní dráhy: z Hodonína přes Čejč (1897), z Hustopečí (1894), z Pohořelic (1895) a ze Židlochovic (1895), z toho poslední dvě postavila přímo KFNB.

Význam jednokolejné dráhy Břeclav–Brno (pouze úsek Horní Heršpice – Brno získal v roce 1869 druhou kolej, a to díky stavbě trati do Přerova) až do roku 1918 upadal. Poté se však stala součástí hlavní železniční tratě spojující tři největší města Československé republiky. V roce 1928 došlo v Zaječí ke srážce dvou vlaků, která si vyžádala 28 obětí na lidských životech. Zdvojkolejnění se trať dočkala za první republiky v letech 1930–1936, přičemž byla upravena pro provoz motorových vozů Slovenská strela. Ty zde mohly jezdit rychlostí až 130 km/h, zatímco ostatní vlaky do 120 km/h.

Po Mnichovské dohodě byla trať na sedmi místech přerušena novou hranicí. Součástí Německé říše se staly Břeclav, Zaječí, Šakvice a Vojkovice. Po skončení druhé světové války se trať stala opět součástí spojení mezi Prahou a Bratislavou. V 50. letech 20. století se na dráze udály dvě vážné nehody (1950 v Podivíně a 1953 u Šakvic). Celá trať byla v roce 1967 elektrifikována. V 80. letech byly některé úseky experimentálně upraveny na rychlost 140 km/h, v 90. letech byla v rámci výstavby prvního koridoru rychlost zvýšena na 160 km/h. Při tom byly také všechny stanice na trati poloperonizovány.

Na úseku mezi Hrušovany a Podivínem bývají za mimořádných bezpečnostních opatření prováděny rychlostní zkoušky nových vozidel. Dne 18. listopadu 2004 zde jednotka řady 680 Pendolino vytvořila český rychlostní rekord 237 km/h,^[2] za což ale následovala pokuta Drážního úřadu, který povolil zkoušky pouze do 230 km/h.

V roce 2021 inicioval městský úřad v Hustopečích anketu o přejmenování stanice Šakvice na „Hustopeče, dolní nádraží“ nebo „Hustopeče, průmyslová zóna“. Stanice totiž leží v katastru Hustopečí, i když je od města vzdálená 4,5 km. Obyvatelé Šakvic, které leží blíže stanici, jsou proti a poukazují i na to, že Hustopeče už mají jedno nádraží v centru města, i když leží na vedlejší trati.^[3]

Provoz (stav 2023)

Trať využívají mj. vlaky EC/rj (Berlín –) Praha – Pardubice – Brno – Břeclav – Vídeň / Bratislava (– Budapešť) v hodinovém intervalu. Dále zde jezdí ve dvouhodinovém taktu rychlíky Brno – Břeclav – Olomouc proložené ve špičce pracovních dní rychlíky Brno–Hodonín.^[zdroj?]

Osobní vlaky plní funkci brněnské příměstské dopravy, v úseku z Brna do Vranovic (- Hustopeče u Brna) je ve špičce pracovního dne provoz zahuštěn až na půlhodinový interval. V úseku Tišnov - Hrušovany u Brna dokonce na interval 15 minut. Mimo špičku vlaky jezdí v intervalu 30-40 minut. Tyto vlaky jsou většinou vedeny jednotkou Moravia (řady 530 a 550); dříve typicky používané elektrické jednotky řady 560 byly staženy z provozu.^[zdroj?]

Stanice a zastávky

• 
  Brno hlavní nádraží
• 
  Brno dolní nádraží
• 
  Brno-Horní Heršpice
• 
  Modřice
• 
  Popovice u Rajhradu
• 
  Rajhrad
• 
  Vojkovice nad Svratkou
• 
  Hrušovany u Brna
• 
  Šakvice
• 
  Zaječí
• 
  Rakvice
• 
  Podivín
• 
  Břeclav

Odkazy

Reference

Související články

• První železniční koridor
• Železniční nehoda v Podivíně
• Železniční nehoda u Šakvic
• Železniční nehoda ve Vranovicích
• Železniční nehoda v Zaječí

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Břeclav–Brno na Wikimedia Commons
• Trať 250 na ZelPage.cz