Železniční trať Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa

Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa
železniční stanice Stružnice
železniční stanice Stružnice
StátČeskoČesko Česko
Číslo086
Provozovatel dráhySpráva železnic
Technické informace
Délka20,225 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Traťová třídaC3
Napájecí soustavaneelektrizovaná trať
Maximální sklon12,45 ‰
Maximální rychlost100 km/h (Česká Lípa-Stružnice)

70 km/h (Stružnice-Benešov nad Ploučnicí)

Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
11,711
0,211
Benešov nad Ploučnicí
trať na Jedlovou
Ploučnice
Františkovský(362 m)
2,794Františkov nad Ploučnicí
6,750Starý Šachov
8,385Žandov
9,462Horní Police
13,177Stružnice
19,200Česká Lípa-Holý vrch
trať do Jedlové
Ploučnice
trať do Liberce
20,436Česká Lípa hlavní nádraží
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa (v jízdním řádu pro cestující společně s tratí Liberec – Česká Lípa označena číslem 086, do GVD 2015/2016 byla společně s tratí Děčín – Rumburk označená číslem 081) je jednokolejná železniční trať. Trať byla zprovozněna v roce 1872. Trať prochází Libereckým a Ústeckým krajem. Trať je částí celostátní dráhy.

Historie

Trať roku vybudovala a do svého zestátnění v roce 1908 provozovala (včetně dopravy) společnost Česká severní dráha (BNB). Provoz byl zahájen 14. července 1872. V letech 1908–1918 patřila trať do sítě Císařsko-královských státních drah (kkStB), po roce 1918 pak Československých státních drah. V letech 1938–1945 ležela trať na území Německé říše a provoz zajišťovaly Německé říšské dráhy (DR), po válce byly provozovatelem opět ČSD, po roce 1993 pak České dráhy (ČD) a po rozdělení provozovatele dráhy a dopravce v roce 1993 Správa železniční dopravní cesty (SŽDC, nynější Správa železnic).[1]

Navazující tratě

Benešov nad Ploučnicí

  • Železniční trať Děčín – Rumburk, 081, Děčín – Benešov nad Ploučnicí – Česká Kamenice – Jedlová – Rumburk

Česká Lípa hlavní nádraží

Vlaky

Po této trati v současnosti (2022) jezdí osobní vlaky Liberec – Česká Lípa – Děčín a rychlíky R14B Liberec – Česká Lípa – Děčín – Ústí nad Labem. Osobní vlaky zajišťují České dráhy, rychlíky od prosince 2020 ARRIVA vlaky.

V roce 2012 mezi nejčastější vozidla jezdící po této trati patřily motorové jednotky Regionova na méně vytížených osobních vlacích nebo soupravy tažené motorovými vozy řady 843 (rychlíky a ostatní osobní vlaky).[2] Až do ukončení pronájmu v roce 2012 se tu vyskytovaly i německé jednotky Siemens Desiro a ještě dříve i motorové vozy řady 810. V pravidelném provozu tu až do roku 2011 některé rychlíky tahaly i motorové lokomotivy 750 (Brejlovec)[3].

V letním období byl v letech 2009 až 2019 po trati veden i nostalgický spoj "Lužický motoráček", jezdící v trase Liberec – Česká Kamenice (dopravce KŽC Doprava). Ten byl provozován motorovým vozem M 262.0.[4]

Od GVD 2014/2015 měl rychlíky na trase Liberec – Česká Lípa – Děčín – Ústí nad Labem provozovat dopravce na základě plánovaného výběrového řízení Ministerstva dopravy.[5] Celé řízení ale bylo zastaveno a veškerou pravidelnou osobní dopravu dále zajišťovaly ČD. Od 13. prosince 2020 převzala na sedm let provoz rychlíků společnost ARRIVA vlaky.[6]

V roce 2021 ARRIVA na rychlíky nasazovala motorové jednotky 845, na osobních vlacích jezdily zejména motorové jednotky 844, dále soupravy vedené motorovým vozem 843[7]


Galerie

Odkazy

Reference

  1. SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  2. http://www.zelpage.cz/razeni/12/cr/trate/081/
  3. http://www.zelpage.cz/razeni/11/vlaky/cd-1156
  4. http://www.zelpage.cz/razeni/12/vlaky/kzc-1600
  5. http://www.zelpage.cz/zpravy/8362
  6. SŮRA, Jan. Reparát Arrivy u rychlíků. Vstup na linku R14 zvládl dopravce lépe než loni. Zdopravy.cz [online]. AvizerZ, 2020-12-13 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  7. Řazení vlaků. ŽelPage [online]. Spolek ŽelPage [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
BSicon .svg
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
BSicon BHF.svg
station straight track
BSicon hKRZWae.svg
bridge over water straight (big)
BSicon HST.svg
flag stop track straight in use
Horní Police ČD2.jpg
Zastávka vlaků v Horní Polici, trať Česká Lípa - Děčín
Benešov nad Ploučnicí - nádraží.jpg
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Benešov nad Ploučnicí - nádraží
Stružnice, railway station.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Nádraží ve Stružnici
BSicon SPLe.svg
railway icon
Zastávka Žandov.jpg
Zastávka tratě 081 z České Lípy do Děčína v Žandově
Holý vrch 2021 (3).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Česká Lípa - Holý vrch
Františkov n. Pl. nádraží 06-2021 (2).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádraží ve Františkově nad Ploučnicí na trati Česká Lípa - Děčín
Česká Lípa hl. n. 2020-11 (2).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Česká Lípa hlavní nádraží, listopad 2020