Železniční trať Beroun–Rakovník

Beroun–Rakovník
železniční zastávka Křivoklát
železniční zastávka Křivoklát
StátČeskoČesko Česko
Číslo174
Provozovatel dráhySpráva železnic
Technické informace
Délka44 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Napájecí soustavaneelektrizovaná trať
Maximální rychlost70 km/h; od 2024 90 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Zdic a Plzně
0,000Beroun
trať do Prahy přes Řevnice
Berounka
1,288Beroun-Závodí
trať do Prahy přes Rudnou
5,718Hýskov
9,484Nižbor
Berounka
13,054Žloukovice
15,832Račice nad Berounkou
18,345Zbečno
21,135Újezd nad Zbečnem
24,770Stříbrný(34,9 m)
26,262Roztoky u Křivoklátu
Berounka
27,723Nad Budy(234,8 m)
28,219Křivoklát
28,487Pod královskou pěšinkou(154,5 m)
29,427Pod Basou(217,4 m)
29,942Městečko u Křivoklátu
33,489Pustověty
35,790Lašovice
37,680Chlumský(79,9 m)
38,115Chlum u Rakovníka
trať do Prahy přes Lužnou a Kladno
42,321Rakovník
trať do Domoušic a Loun
trať do Jesenice, Žlutic a Bečova nad Teplou
trať do Kralovic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Beroun–Rakovník (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 174) je železniční trať o délce 44 km z Berouna do Rakovníka.

Historie

Trať vystavěla společnost Rakovnicko-protivínské dráhy a do provozu byla uvedena v roce 1876. V prvních letech provozu se na trati vystřídalo několik různých provozovatelů (mezi nejvýznamnější patřila i Ústecko-teplická dráha), až roku 1884 provoz převzaly c. k. Státní dráhy.[zdroj?]

Trať je vedena údolím řeky Berounky a zajišťuje důležité spojení Berouna s okolními obcemi a jejich průmyslovými kapacitami (například v Nižboru). V Roztokách překonává Berounku a pokračuje přes Křivoklát směrem k Rakovníku údolím Rakovnického potoka, kde je cesta trati zkrácena pěti tunely (Stříbrný, Nad Budy, Pod královskou pěšinkou, Pod Basou a Chlumský).

Provoz

Provoz zde zajišťovaly motorové vozy řady 810 s přípojným vozem Btax780, poté od ledna 2005 do června 2012 812 (Esmeralda) a od 5. prosince 2005[1][2] 814 (Regionova).[3] Vlaky jsou v Pražské integrované dopravě označeny jako linka S75.

Od srpna roku 2023 jsou nasazovány motorové jednotky 847, známé pod obchodním označením RegioFox.[4][5] Na vlaky Os 7728 a 7729 je nasazován motorový vůz 810.[6] Na Rakovnický a Kralovický rychlík jsou zpravidla nasazovány soupravy, složené z lokomotivy 749 a vozů Bmx či Bix.[7] Na Kralovický rychlík je řazen barový vůz Bixovna.[8]

V GVD 2023/2024 je ve všedních dnech po trati vedeno 16 párů osobních vlaků. Ranní vlak Os 7703 odjíždí ze Zdic, vlaky Os 7713 a Os 7725 zajíždějí do zastávky Rakovník západ. O víkendech a svátcích je po trati vedeno 14 párů osobních vlaků v období platnosti SELČ a 10 párů osobních vlaků mimo období platnosti SELČ.[9] Ve vybraných dnech je po trati veden Kralovický rychlík společnosti KŽC Doprava, který spojuje Prahu a Kralovice u Rakovníka,[8] víkendový provoz doplňuje Rakovnický rychlík společnosti téže společnosti. V období letních prázdnin 2024 byl trasován ještě jeden pár vlaků mezi Rakovníkem a Berounem.[7]

Stanice a zastávky

Stanice a zastávky (fotogalerie)

Fotogalerie

Reference

  1. Motorové jednotky na našich kolejích: řada 814. VLAKY.NET [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. TS 841: 847 PP Rakovník. sledovani.55p.cz [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 
  3. vagonWEB » Řazení vlaků » 2021 » Trať PID-S75. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. 
  4. SŮRA, Jan. Obrazem: Skok o desítky let dopředu. České dráhy poprvé vyjely s RegioFoxy s motory Rolls-Royce [online]. 2023-08-15 [cit. 2024-11-12]. Dostupné online. 
  5. TS 841: 847 PP Rakovník. sledovani.55p.cz [online]. [cit. 2024-11-12]. Dostupné online. 
  6. TS 844 - 846: 810 PP Rakovník. sledovani.55p.cz [online]. [cit. 2024-11-12]. Dostupné online. 
  7. a b Víkend s motoráčkem. KŽC [online]. [cit. 2024-11-12]. Dostupné online. 
  8. a b Víkend s motoráčkem. KŽC [online]. [cit. 2024-11-12]. Dostupné online. 
  9. Traťové jízdní řády. www.cd.cz [online]. [cit. 2024-11-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
BSicon .svg
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
BSicon BHF.svg
station straight track
BSicon hKRZWae.svg
bridge over water straight (big)
BSicon HST.svg
flag stop track straight in use
Hýskov, nádraží, z vlaku.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Hýskov, okres Beroun. Nádraží Hýskov, Nádražní čp. 154, z vlaku.
Újezd nad Zbečnem, železniční zastávka (4).jpg
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Čekárna v železniční zastávce v Újezdu nad Zbečnem (pohled od severu).
Beroun-Závodí, nádraží, z vlaku.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Beroun-Závodí, okres Beroun. Zvláštní spěšný vlak Křivoklátský expres, nádraží Beroun-Závodí a silo.
Zastávka Městečko u Křivoklátu 27. 11. 2023.jpg
Autor: PetrTol, Licence: CC BY-SA 4.0
Budova zastávky a bývalé stanice Městečko u Křivoklátu byla zachycena 27. 11. 2023. V roce 2023 prošla opravou omítka budovy.
851 008 v Roztokách u Křivoklátu.jpg
Autor: PetrTol, Licence: CC BY-SA 4.0
21. května 2022 byl na Rakovnickém rychlíku nasazen mimořádně řazený motorový vůz 851 008 společnosti KŽC Doprava
Zbečno, železniční stanice, staniční budova.jpg
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Staniční budova v železniční stanici Zbečno.
Lašovice, železniční zastávka (1).jpg
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Staniční budova v železniční zastávce Lašovice.
012 Beroun nádraží.JPG
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Beroun – dokumentace

http://www.mesto-beroun.cz/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Beroun


Atelier Svatopluk, o.p.s. v Litni vytvořil s podporou Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Příbrami, kontaktní pracoviště v Berouně chráněné pracovní místo „Fotograf a pracovník pro tvorbu turistických tras a produktů“. Na tomto místě je již rok (od 15. 8. 2013) zařazen RNDr. Jan Maňák, dlouholetý pracovník Českého hydrometeorologického ústavu a programátor, který po vážném úrazu hlavy při autonehodě ztratil podstatnou část svých znalostí a schopností. Ve spolupráci s jeho lékaři na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze a odborníky z katedry telekomunikační techniky ČVUT v Praze, Fakulty elektrotechnické a byl pro něj v projektovém centru ELEKTRACENTRUM zpracován tréninkový program pro uvedenou profesi, který je postupně realizován (v rozsahu 8 hodin týdně přímé pracovní podpory a 20 hodin týdně distanční podpory a přípravy činností pracovníka). RNDr. Jan Maňák tak může i s vážným trvalým postižením s pracovní podporou využívat svůj zachovaný znalostní potenciál, fyzické a duševní schopnosti. Jeho předností je především dokonalá schopnost orientace v terénu, mobilita (pěšky, na kole, vlakem). Je zřetelná zkušenost skutečně skalního turisty a cykloturisty. K tomu lze připočítat jeho pracovitost a obrovskou chuť aspoň zčásti obnovit své znalosti a dovednosti. P Honza Maňák se na chráněném pracovním místě zaměřil v prvním roce práce především na zpracování fotografické dokumentace Litně, její nové naučné stezky a dalších významných lokalit Berounska a Karlštejnska. Protože Berounsko má řadu geologických, botanických, dendrologických, zoologických, historických, architektonických a technických pozoruhodností a chráněných území, vytvořil rozsáhlou galerii snímků s nejrozmanitější tématikou. Dokumentační cesty byly na významné lokality uskutečněny opakovaně v různých ročních obdobích, takže pro všechny edice jsou k dispozici snímky „letní“ i „zimní“. V průběhu roku 2014 postupně dokumentoval i další místa zejména ve Středočeském kraji. Fotodokumentace objektů v terénu probíhá podle jednotné metodiky. Trasa je připravena předem se zdůrazněním významných objektů, cílů a atraktivit plánovaného místa. Tyto cíle si RNDr. Jan Maňák poznamenává do poznámek a ověřuje si je v aplikaci www.mapy.cz (digitálně na notebooku i v pracovním výtisku, kde si vytváří soulep listů A4). RNDr. Jan Maňák si již osvojil praxi samostatně vyhledávat cíle a pořizovat dokumentační snímky z celkového pohledu i v detailech (zejména u historické architektury). Fotografický materiál, který tak vznikne, bude využíván v rámci Atelieru Svatopluk, o. p. s. a jeho partnerů (zejména škol) pro prezentace, výukové materiály a multimediální nástroje. Podpora Úřadu práce v Příbrami, kontaktní pracoviště Beroun se tak zúročí v intenzívnější prezentaci Berounska a Středočeského kraje skutečně širokým spektrem prezentačních nástrojů. Výsledkem je také rozšíření nabídky vzdělávacích prostředků pro školy, vzdělávací instituce v regionu. Příběh Honzy Maňáka je v neposlední řadě i inspirativní příklad zapojení osob se zdravotním postižením do kvalifikované a přínosné práce.


Honza Maňák na WIKIPEDII Od října 2014 jsou výsledky práce Honzy Maňáka využívány i v nejrozšířenější internetové encyklopedii – české mutaci WIKIPEDIA a jejím uložišti COMMONS. Cílem záměru je využít zpracované snímky a prezentovat jejich autora (s akcentem na zdravotní postižení). zaměstnavatele, který pro něj vytvořil chráněné pracovní místo. Specifickými cíli je prezentovat odborný tým, který RNDr Janu Maňákovi poskytuje odbornou podporu a podpořit WIKIPEDIA v záměru výrazněji využívat ilustrační fotografie v článcích. S cílem prezentovat svého zaměstnavatele, obec a region působení Atelieru Svatopluk, o.p.s. byly jako první publikovány snímky zastavení a tras Naučné stezky Liteň v letní i zimní verzi. Prakticky bylo opakovaně ověřeno, že RNDr. Jan Maňák si je schopen snímky připravit v pracovní složce, popsat snímek jako soubor jpg i zvládnout celý proces nahrávání do databáze COMMONS. Proces zveřejnění se skládá z dále uvedených kroků, na které byl Honza Maňák zaškolen: 1. přihlášení se na registrovaný uživatelský účet (RNDr. Jan Maňák publikuje na uživatelském účtě označeném „Janmanak“), 2. volba funkce „Nahrávání“ z nabídky v Menu, 3. výběr snímků v připraveném pracovním adresáři, 4. potvrzení autorství snímků, 5. vložení podrobného katalogizačního textu a jeho uložení. Tyto úkony je RNDr. Jan Maňák provádět samostatně nebo s minimální pracovní asistencí (zejména zopakování a demonstrace činností na počátku pracovního dne) a pomoc při neočekávaném problému (výpadek sítě, volba chybné funkce na notebooku nebo na stránce COMMONS). Zejména je třeba kompletně zpracovat a připravit pro vložení text popisu snímku (jako první byla využita anotace Naučené stezky Liteň upravená podle jednotlivých stezek – modrá, červená, zelená, žlutá). Snímky uložené do databáze COMMONS již byly využity pro články na WIKIPEDIA – Liteň, Naučná stezka a další. Pro popis snímku je využíván unifikovaný text navazující na označení snímku v názvu souboru jpg. Text je strukturován do 3 částí: 1. Popis místa pořízení (v první etapě pořizování anotace Naučné stezky Liteň v mutaci pro stezku červenou, zelenou, modrou a žlutou), 2. základní informace o tom, že snímek vzniká na chráněném pracovním místě vytvořeném s podporou Úřadu práce ČR, krajská pobočka Příbram, kontaktní pracoviště Beroun. 3. stručná informace o autorovi a jeho osobním příběhu. Na závěr jsou uvedena podrobně klíčová slova. Záměr využití snímků Honzy Maňáka pro rozšíření fotografií v článcích WIKIPEDIA využívá výsledků intenzívních speciálních tréninků RNDr. Jana Maňáka trvajících 2, 5 roku. Výsledkem je jeho schopnost samostatně pořizovat snímky v terénu, ukládat je do pracovních složek, zveřejňovat v pracovních uložištích http://jan-manak.zonerama.com a http://honzamanak.rajce.idnes.cz , vyznačovat na pracovních mapách do tras v měřítku 1:5000 a porovnávat s aplikací http://mapy.cz místa a cíle fotografování. Snímky jsou ve formátu jpg označovány názvy a pořadím a je k nim vytvářen v EXCEL katalog s pořadovým číslem, číslem snímku, názvem snímku a dalšími katalogizačními údaji. Využití samostatného sešitu EXCEL pro každý tématický celek umožňuje, aby pracovníci přímé podpory vkládali do dalších sloupců další údaje, zejména podrobně specifikovaná klíčová slova. Právě pro záměr využít snímky v edicích na WIKIPEDII je důležité u každého snímku definovat jeho předmět (místo, obor činnosti, zobrazené osoby, předměty atd.) Vzniká tak podrobný katalog, který bude využíván i pro vytváření modulů kurzů, tras, turistických, prezentací a dalších edic apod. Následně jsou snímky zvoleného souboru (tematického celku) vkládány do prezentace v MICROSOFT POWERPOINT. Pro zpracování, upevňování dovedností, zadávání úkolů je třeba stálá pracovní podpora zaškoleného pracovníka, který může souběžně zadání práce RNDr. Maňákovi a její výsledky koordinovat s plánovaným využitím v navazujících projektech. V novém školním roce tato botanická (analogicky i dendrologická) aktivita naváže i na spolupráci s berounskými základními školami (zejména Jungmannovou, na Wagnerově náměstí a 2. základní školou) v rámci fotografických kroužků, soutěží a vzdělávacích projektů). Tím se prohloubí prezentace Litně a její nové naučné stezky a využití této naučné stezky pro výuku na školách. Aktivita naváže na již zahájený projekt Jungmannovy základní školy http://beroun-ocima-deti.zonerama.com a k vytváření modulů pro výuku přírodopisu, zeměpisu, výtvarné a estetické výchovy a informatiky. Zároveň bude zahájena již projednaná spolupráce Atelier Svatopluk o.p.s. s poskytovateli služeb pro osoby se zdravotním postižením v Berouně - zejména tréninkovým centrem Jiná káva v areálu bývalých kasáren. Klíčová slova:

Areál – Atelier Svatopluk, o.p.s. – Beroun - Berounsko - botanika – cykloturistika – Čechovna – ČVUT - ergoterapie - dendrologie – dokumentace - festival – fotoaparát - fotografie – chráněné pracovní místo – integrace – Jungmannova základní škola v Berouně - Karlštejnsko – kovářství - kultura - Liteň – naučná stezka – osoby se zdravotním postižením – památky – práce v terénu - pracovní rehabilitace – příroda - rehabilitace – rekvalifikace - sport - školy – tablet - technické památky – turistika – učiliště - učitel - výlety – Úřad práce ČR – ubytování - vzdělávání – Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni - zámek – Zámek Liteň
Nižbor - nádraží (stav leden 2021).jpg
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Nižbor - nádraží (stav leden 2021)
BSicon ABZglr.svg
junction straight to the left and right (with exact circles)
Žloukovice, železniční zastávka.jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Nižbor-Žloukovice, okres Beroun. Železniční zastávka Žloukovice.
Kralovický rychlík v Roztokách 7. 6. 2024.jpg
Autor: PetrTol, Licence: CC BY-SA 4.0
Kralovický rychlík společnosti KŽC Doprava byl zachycen v Roztokách u Křivoklátu v pátek 7. 6. 2024, kde zastavil z dopravních důvodů.