Železniční trať Brno–Jihlava

Brno–Jihlava
StátČeskoČesko Česko
Číslo240
Provozovatel dráhySpráva železnic
Technické informace
Délka104 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Napájecí soustava25 kV, 50 Hz AC (Brno–Střelice)
neelektrizovaná trať (Střelice–Jihlava)
Maximální sklon25 ‰
Minimální poloměr oblouku225 m
Maximální rychlost120 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
143,496Brno hlavní nádraží
154,834Brno dolní nádraží
Vídeňský viadukt
Svratka
trať do Veselí nad Moravou
trať do Přerova
140,736
152,932
Brno-Horní Heršpice
trať do Břeclavi
silnice I/52
151,760Brno-Horní Heršpice zhlaví Státní silnice
Brno-Starý Lískovec
dálnice D1
Ostopovice
146,013AHr Troubsko
144,371Střelice dolní
142,637
0,000
Střelice
trať do Hrušovan nad Jevišovkou
3,094Omice
6,475Tetčice
vlečka do sklárny
8,395Rosice u Brna
úzkoroz. muzejní dráha (býv. vlečka)
10,547Zastávka u Brna
vlečka - uhelný důl
14,944AHr Příbram na Moravě
16,145Vysoké Popovice
18,882Rapotice
Chvojnice
23,651Kralice nad Oslavou
Oslava
29,530Náměšť nad Oslavou
vlečka na letiště
vlečka do skladu st. hmotných rezerv
35,804Studenec
trať do Křižanova
40,266AHr Smrk
42,751Vladislav zastávka
43,964Vladislav
Jihlava
vlečka do PBS
50,083Třebíč
Libušino údolí
52,448Třebíč-Borovina
56,149Krahulov
vlečka - silo Krahulov
trať do Znojma
vlečka - lesní závod
61,846
169,857
Okříšky
175,085Číchov
178,278Bransouze
180,396Dolní Smrčné
182,792Přímělkov
185,130Bítovčice
187,253Luka nad Jihlavou
195,148Malý Beranov
Jihlava
trať do Veselí nad Lužnicí
198,627Jihlava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Brno–Jihlava je železniční trať v České republice vlastněná státem a spravovaná Správou železnic. V jízdním řádu pro cestující je uvedena pod číslem 240. Propojuje krajská města Brno a Jihlavu, konkrétně stanice Brno hlavní nádraží a Jihlava. První úsek dnešní dráhy byl otevřen v roce 1856, v plné délce byla trať zprovozněna roku 1886.

Jedná se o hlavní, z větší části jednokolejnou[1] neelektrizovanou[1] trať o délce 104 km, propojující hlavní trať Břeclav–Brno s hlavní tratí Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí. Provozovány jsou na ni též rychlíky dálkové linky R11, jejichž objednatelem je Česká republika.[1] Úsek mezi Brnem a Náměští nad Oslavou je začleněn do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Do budoucna je na trati v plánu elektrizace a zdvoukolejnění v úsecích blíže k Brnu.[1]

Dějiny

Do provozu byla uváděna postupně po částech, jelikož původně byla součástí tří tratí s rozdílným účelem. Jako první byl v roce 1856 vystavěn úsek z Brna do Božího Požehnání (dnes Zastávka u Brna). Vlastníkem byla Brněnsko-rosická dráha, která se zabývala především přepravou uhlí z rosicko-oslavanského uhelného revíru do Brna. V roce 1871 Rakouská severozápadní dráha postavila trať z Jihlavy do Okříšek jako součást své hlavní trati z Vídně do Děčína. V roce 1871 Rakouská společnost státní dráhy převzala a v roce 1879 i odkoupila Brněnsko-rosickou dráhu a krátký úsek ze Střelic do Brna se stal součástí hlavní trati společnosti z Vídně přes Prahu k saským hranicím u Děčína. V roce 1886 Rakouská společnost státní dráhy vystavěla spojující trať mezi Okříškami a Zastávkou u Brna jako součást tzv. Českomoravské transverzálky, jejíž stavbu tehdy stát podporoval.[2]

Až do novostavby tratě přes Žďár nad Sázavou (1953) představovala hlavní spojnici Brna a Českomoravské vrchoviny.

Rekonstrukce úseku Okříšky – Náměšť nad Oslavou

Na konci roku 2015 bylo oznámeno, že první etapa „realizace projektu Revitalizace trati Zastávka u Brna – Okříšky“ by měla být zahájena v červenci roku 2016 a kompletní stavba by měla být hotova v červnu 2017. První etapa měla začít 1. července[3] a spolu s ní měla být zahájena výluka trvající do 31. října 2016, která se měla týkat úseku od Náměště nad Oslavou do Okříšek a jejíž součástí je i rekonstrukce nádraží ve Vladislavi, Třebíči a Třebíči-Borovině. Druhá etapa měla být zahájena 1. března 2017 a dokončena měla být 30. června 2017; výluka se měla týkat úseku Náměšť nad Oslavou – Zastávka u Brna.[4]

Vzhledem k problémům při výběrovém řízení a odvolání některých účastníků bylo zahájení rekonstrukce prvního úseku odloženo na 29. července 2016. Byla zavedena náhradní autobusová doprava, jejíž trasa vedla mj. přes městys Vladislav, kde od jara do podzimu 2016 probíhala rekonstrukce silničního mostu.[5] Práce na rekonstrukci tratě byly narušeny sesuvem kamení vzniklým nestabilitou skály u obce Vladislav. Tento sesuv způsobil problémy i v silniční dopravě, silnice I/23 byla ve druhé polovině srpna 2016 po dva týdny uzavřena.[6] Výlukové práce měly skončit 8. prosince 2016,[3] nicméně 16. listopadu 2016 České dráhy na svých internetových stránkách zveřejnily jízdní řád počítající s prodloužením výluky až do 17. února 2017.[7] Posléze mělo být na rekonstrukci navázáno druhou etapou od Náměště nad Oslavou do Zastávky u Brna.[8] V prosinci 2016 pak bylo oznámeno, že ukončení opravy se posouvá až na konec února.[9] Traťový úsek po rekonstrukci byl znovu zprovozněn 1. března, kdy navázala rekonstrukce úseku Náměšť nad Oslavou – Zastávka u Brna. Výluka tohoto úseku skončila (v souladu s původními předpoklady) 30. června.

Při rekonstrukci došlo také k opravám či úpravám několika železničních přejezdů, mimo jiné přejezdu u městysu Vladislav a u zastávky Vladislav zastávka. Celkem budou opraveny 4 přejezdy. Dále byly zrušeny dva přejezdy pro zemědělskou techniku mezi Třebíčí a Vladislaví.[10]

Rekonstrukce úseku Náměšť nad Oslavou – Zastávka u Brna

Rekonstrukce tohoto úseku byla zahájena 1. března 2017,[11] zprovoznění trati bylo naplánováno na 30. června téhož roku.[12] Oprava trati umožnila zvýšení cestovní rychlosti v tomto úseku až na 100 km/h.[12] Zkrácení cestovních dob coby stav po revitalizaci bylo deklarováno na 11 minut u rychlíků a 25 minut u osobních vlaků. Skutečné zkrácení jízdní doby o 6 minut v úseku Třebíč – Brno hl. n. nastalo u rychlíků od vydání nového jízdního řádu dne 10. prosince 2017.[13]

Současnost

Kolejiště brněnského hlavního nádraží
Nástupiště a koleje jihlavského nádraží

Současná trať č. 240 zahrnuje úsek Brno – Zastávka u Brna (dříve Boží Požehnání) otevřený již roku 1856; úsek Okříšky – Jihlava byl jako součást Rakouské severozápadní dráhy vystavěn v roce 1871; podstatný mezilehlý úsek byl uveden do provozu v červnu roku 1886.

Výhledově se uvažuje o vybudování zastávek Sudice (úsek Kralice nad OslavouRapotice), Ostopovice, Brno-Starý Lískovec, Brno-Vídeňská (vše v úseku TroubskoBrno-Horní Heršpice) a v závislosti na vedení tratě v brněnském uzlu i o zastávce Brno-Štýřice (úsek Brno-Horní Heršpice – Brno hlavní nádraží).

Dle návrhu jízdního řádu platného od prosince roku 2019 by měly být posunuty odjezdy rychlíků. Omezen má také být poslední spoj osobním vlakem z Brna do Třebíče, který vyjížděl ve 22:45. V novém jízdním řádu by měl fungovat na trase Brno-Třebíč jen na pátek a sobotu, ostatní dny by měl spoj končit v Náměšti nad Oslavou. Přibydou také nové spěšné vlaky a několik rychlíků.[14] V lednu roku 2020 bylo rozhodnuto, že poslední noční vlak z Brna do Třebíče bude opět jezdit i v pracovní dny.[15]

Rekonstrukce úseku Brno – Zastávka u Brna

Výstavba zastávky Brno-Starý Lískovec

V roce 2019 bylo oznámeno, že práce na elektrizaci začnou již na podzim téhož roku. Dokončena měla být roku 2022.[16] Nakonec však došlo k rozdělení stavby na dvě etapy.

První etapa měla zahrnovat elektrizaci a modernizaci úseku Brno–Střelice. Stavební práce byly zahájeny na jaře 2020 s plánem dokončení koncem roku 2021.[17] V červnu roku 2020 byly zahájeny práce, které způsobily výluku, průjezdná byla pouze jedna kolej pro spěšné vlaky a rychlíky. Po rekonstrukci měla být traťová rychlost 100 km/h a po zavedení ETCS pak 120 km/h. V rámci této etapy mají být také vybudovány nové zastávky Brno-Starý Lískovec a Ostopovice. U zastávky Starý Lískovec má vzniknout terminál brněnské MHD, na který mají zajíždět trolejbusové a autobusové linky.[18] „Terminál IDS Starý Lískovec“ město Brno nestihne dokončit do prosince 2021 (nemá vykoupeny všechny pozemky)[19] a nová železniční zastávka tak bude více než rok průjezdná. Předpokládané dokončení obslužného terminálu je v roce 2023.[20] Ve stanici Střelice vznikne nové ostrovní nástupiště, přístup na něj bude mimoúrovňově podchodem. Součásti rekonstrukce stanice je rozšíření zářezu pro položení druhé koleje v délce 800 m ve směru na Zastávku.[21] V březnu roku 2021 byla ve stanici Střelice odstraněna ocelová lávka, která vedla nad kolejištěm, zároveň byl ve stavbě podchod po kolejištěm. Podchod se stavěl i v zastávce Starý Lískovec.[22] V září roku 2021 byla dokončena tato etapa rekonstrukce.[23]

Druhá etapa zahrnuje elektrizaci a zdvoukolejnění úseku Střelice – Zastávka u Brna. Tato etapa měla být realizována v letech 2022–2023.[17] Začátek druhé etapy však byl posunut na květen 2023.

V roce 2022 bylo oznámeno, že bude provedena studie proveditelnosti elektrizace celé trati.[24]

Rekonstrukce úseku Zastávka u Brna – Střelice

V listopadu roku 2022 začaly první práce na tomto úseku, samotné hlavní práce by měly být zahájeny na jaře roku 2023 a celá stavba by měla být dokončena v roce 2024. Celkové náklady na úpravy mají dosáhnout na 3,1 miliardy Kč. Měla by být postavena druhá kolej. Během stavby by měly být zrekonstruovány zastávky v Omicích a Rosicích u Brna, měla by také být postavena nová zastávka u Tetčič a stávající zastávka u Tetčic by měla být přejmenována na Tetčice-Bobrava.[25]

Rekonstrukce úseku Jihlava – Okříšky

V roce 2021 byla dokončena první etapa rekonstrukce trati mezi Jihlavou a Okříškami. Byl komplexně opraven kilometr trati a další mostní tělesa, propustky a vyměněny kolejnice. Druhá etapa by měla začít v květnu roku 2022 a dokončena by měla být na konci června roku 2022.[26]

Budoucnost

V roce 2020 měly být na některé přejezdy bez závor instalovány závory. Mělo se jednat o přejezdy v Okříškách a Třebíči (ulice Sv. Čecha a Ruská) a v Čechočovicích.[27]

Plánování rekonstrukce

V letech 2014–2015 mělo dojít k opravám a modernizaci tratě v úseku Zastávka u Brna – Třebíč, kdy se počítalo s modernizací a zvýšením rychlosti na trati mezi stanicemi Okříšky a Zastávka u Brna, k rekonstrukcím a modernizacím železničních mostů, k rekonstrukci zastávek a k rekonstrukci železničních stanic v Třebíči, Kralicích nad Oslavou, Náměšti nad Oslavou, Studenci a Krahulově.[28] V lednu 2015 bylo oznámeno, že k modernizaci za cca 1 miliardu Kč dojde v roce 2016, společně s modernizací úseku Zastávka u Brna – Brno, kde by mělo dojít ke zdvoukolejnění a elektrizaci.[29]

Dlouhodobě se připravuje elektrizace trati, která měla být rozdělena na dvě etapy: Brno–Rapotice a Rapotice–Jihlava, následně byl však úsek Zastávka–Rapotice přesunut z první do druhé etapy. V květnu 2011 bylo zahájeno územní řízení pro elektrizaci úseku Brno–Zastávka. Dne 27. ledna 2012 bylo vydáno stavebním úřadem Rosice územní rozhodnutí proti kterému se odvolala obec Tetčice. Krajský úřad Jihomoravského kraje však toto odvolání 19. června 2012 zamítl a územní rozhodnutí tedy nabylo platnosti. Rozhodnutí krajského úřadu bylo posléze napadeno obcí Tetčice podáním žaloby 10. července 2012 u Krajského soudu v Brně, který svým rozsudkem z 26. září 2012 napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil krajskému úřadu k dalšímu řízení. Krajský úřad rozhodnutím z 12. prosince 2012 napadené územní rozhodnutí zrušil a vrátil věc příslušnému stavebnímu odboru k dalšímu projednání.[30] Po dlouhých jednáních mezi SŽDC a obcí Tetčice byly na jednání zastupitelstva 13. srpna 2013 smluvně upraveny požadavky obce týkající se stavby na jejím území. Pokud budou smluvně zakotvené požadavky ze strany SŽDC dodržovány, obec se zavázala dále nenapadat územní řízení. Mezi hlavní požadavky obce patřila nízká výška protihlukové stěny, rozšířená otevírací doba nádraží, příchod na nástupiště ze dvou stran, vyšší počet přístřešků na nástupištích a zachování možnosti přecházení přes trať. Poté, co stáhla obec Tetčice veškeré připomínky, napadlo stavební řízení občanské sdružení Voda z Tetčic. Sdružení u soudu napadlo výjimku Ministerstva životního prostředí. Krajský soud koncem roku 2013 zastavil přípravu stavby.[31] V roce 2015 udělilo ministerstvo výjimku novou, sdružení ji opět napadlo, ale soud již nepřerušil stavební řízení. SŽDC získala územní rozhodnutí koncem roku 2017.[32] V červenci 2018 SŽDC vyhlásila veřejnou zakázku na zpracování aktualizace projektové dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení (DSP). V optimistické variantě by mohlo dojít k zahájení stavby koncem roku 2019.

Dle původních předpokladů měla výstavba úseku Brno–Zastávka proběhnout od září 2013 do září 2015 (dle rozpočtu SFDI na rok 2013). Tato stavba měla být z cca 70 % financována z dotací EU. Vzhledem k problémům s přípravou ovšem návrh rozpočtu SFDI pro rok 2014 počítal s financováním až z nové finanční perspektivy a zahájením stavby v roce 2016.

Předpokládané náklady na realizaci stavby "Elektrizace trati Brno – Zastávka u Brna vč. PEÚ" dosahovaly 3,7 miliardy korun.[33] Součástí projektu bylo i zřízení zastávky Ostopovice, naopak zřízení zastávky Brno-Vídeňská nebylo do této akce zahrnuto. V rámci elektrizace má dojít ke zdvoukolejnění úseku Střelice – Zastávka u Brna, což umožní jízdu vlaků mezi Brnem a Zastávkou v 15minutovém taktu (podmínkou jeho zavedení ovšem je také výrazné zkapacitnění železničního uzlu Brno). V rámci modernizace má být zřízena nová zastávka Brno-Starý Lískovec v prostoru východně od ulice Šoustalovy. K zastávce má být prodloužena ulice Osová, po které sem mají být protaženy některé linky brněnské MHD.

Spolek Voda z Tetčic dlouhodobě blokoval stavbu s tím, že jeho představitel údajně prohlásil, že by trať měla být zrušena a udělána místo ní cyklostezka.[34] V roce 2020 rekonstrukce trati získala stavební povolení.[35]

Plán dopravní obslužnosti v letech 2017–2021

V plánu Kraje Vysočina jsou na roky 2017–2021 zmíněny změny křižovacích stanic. Mají být přesunuty z Bransouz do Krahulova, z Kralic nad Oslavou (resp. z Rapotic) na dvoukolejnou trať u Střelic. Měly by také vzniknout nové spoje, které zrychlí dopravní obslužnost z Třebíče, resp. z Náměště nad Oslavou, do Brna. Ze Zastávky do Brna bude trať elektrizována. V předběžném plánu se i mluví o tom, že by bylo záhodno prodloužit možnou elektrizaci ze Zastávky u Brna do Jihlavy, která by zvýšila propustnost trati.[1]

Propojení s tratí 241

V roce 2017 městys Stařeč navrhl propojit tratě 240 a 241 blíže k Třebíči, Kraj Vysočina souhlasil s tím, že pošle Správě železniční dopravní cesty žádost o zpracování studie. V souvislosti s touto modernizací městys chtěl přesunout nádraží blíže k zastavěné části obce.[36]

Provoz na trati

Vlakové linky a integrovaná doprava

Po trati je vedena rychlíková linka R11 dle systému značení Správy železnic a dále linky S4 a R54 dle systému značení IDS JMK.[37]

Vzhledem k faktu, že trať prochází územím Jihomoravského kraje i Kraje Vysočina, jsou některé úseky zařazeny do tamních systémů integrované dopravy. V případě Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje se jedná o úsek mezi stanicí Brno hlavní nádraží až Náměšť na Oslavou, kdy až do zastávky Vysoké Popovice lze od konce roku 2019 zakoupit pouze jízdenku IDS JMK, pro cestu z a do stanice Rapotice, Kralice nad Oslavou a Náměšť nad Oslavou platí tarif dopravce i IDS JMK. Úsek zařazený do IDS JMK prochází zóna 456, 446, 435, 425, 410, 101, 100 tohoto systému integrované dopravy.[37] Mezi stanicemi Zastávka u Brna a Brno hlavní nádraží je od léta 2020 realizováno zdvojkolejnění a elektrizace trati pro zvýšení propustnosti a zkrácení intervalů příměstské dopravy na v rámci integrované linky S4. Po dokončení bude tato část trati napájena střídavým proudem, což umožní nasadit kupříkladu elektrické jednotky RegioPanter využívané v jiných částech kraje.

Část tratě ležící na území Kraje Vysočina počínaje stanicí Kralice nad Oslavou je zahrnuta rovněž v systému Veřejné dopravy Vysočiny.[38]

Jízdní řád 2000/2001

V jízdním řádu 2000/2001 byly na trati provozovány osobní a rychlíkové vlaky. Osobní vlaky spojovaly stanice Jihlava a Brno hlavní nádraží. Rychlíkové vlaky pak byly vedeny po trase či jejích částech mezi Plzní, Českými Budějovicemi/Táborem, Jihlavou, Brnem a Bohumínem. Dopravu na osobních vlacích zajišťovaly především motorové vozy řady 850 doplněné přípojnými vozy řady Bmx. Rychlíky byly vyjma nedělního a pátečního ranního spoje R 1518 a R 1519 vedeny lokomotivami řady 754 z DKV Brno. Zmíněný páteční a ranní spoj zajišťovaly lokomotivy řady 750 z Havlíčkova Brodu. Z provozu téměř zcela vymizely jihlavské lokomotivy řady 749.[39]

Jízdní řád 2019/2020

V jízdní řádu platném od prosince 2019 jsou po trati z Brna do Jihlavy vedeny rychlíky Rožmberk zajišťované na základě objednávky Ministerstva dopravy Českými drahami. Dále po trati jezdí osobní a spěšné vlaky objednávané Krajem Vysočina a Jihomoravským krajem. Osobní vlaky jsou nově u většiny spojů rozděleny do třech větví mezi Jihlavou a Třebíčí, Třebíčí a Náměští nad Oslavou a Náměští a Brnem s nutností přestupu mezi různými soupravami.

Úsek z Brna do Náměště nad Oslavou je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje[37] a úsek Rapotice až Jihlava je součástí Veřejné dopravy Vysočiny. V úseku mezi zastávkou Vysoké Popovice a stanicí Brno hl.n. platí nově v osobních a spěšných vlacích pouze tarif IDS JMK, nikoliv tarif dopravce. Oproti tomu ze stanic Rapotice, Kralice nad Oslavou a Náměšť nad Oslavou lze cestovat do Jihomoravského kraje za využití obou tarifů a slevových aplikací Českých drah a rovněž s tarifem VDV směrem na Jihlavu.

Vozbu rychlíků zajišťují dieselové lokomotivy řady 750.7 a příležitostně rovněž řady 754. Za nimi jsou řazeny výhradně kupé vozy, tradičně řady B, pouze s mírně modernizovaným interiérem. Výjimku tvoří klimatizovaný vůz řady Bbgdmee236, který však není řazen ve všech spojích. Za ním je připojen ještě kombinovaný vůz první a druhé třídy řady AB349.[40] V rychlících je nově nabízena služba ČD minibar s ohledem na fakt, že od jízdního řádu 2019/2020 České dráhy neprovozují rychlíky Slezan a tedy se uvolnila kapacita v rámci této služby.

Na osobní vlaky jsou od prosince 2019 nově nasazovány v úseku mezi Jihlavou a Náměští nad Oslavou motorové jednotky řady 814 Regionova. Z této části trati oproti tomu téměř vymizely spoje realizované jednotkami řady 840 a 841 RegioSpider. V úseku mezi Náměští nad Oslavou a Brnem zajišťují provoz osobních vlaků motorové vozy řad 854 a 842 včetně přípojných a řídicích vozů. Obdobně jsou tyto vozy nasazovány i na spěšné vlaky zvané Horácký expres, které spojují Třebíč s Brnem. Oproti tomu klesl počet spěšných vlaků vedených již z Okříšek.

Další změnou je fakt, že část trati mezi Jihlavou a Třebíčí nespojuje o víkendech žádný přímý spoj s úsekem mezi Třebíčí a Náměští, tedy je vždy nutný nenavazující přestup ve stanici Třebíč.

Stanice a zastávky

Kraj Vysočina

Jihomoravský kraj

Odkazy

Reference

  1. a b c d e Plán dopravní obslužnosti území Kraje Vysočina pro období 2017 - 2021 [online]. Jihlava: Kraj Vysočina [cit. 2017-01-07]. S. 14–16. Dostupné online. 
  2. HISTORIE ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ ČR [online]. historie-trati.wz.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  3. a b VONDRÁK, František. Oprava trati se odkládá na druhou polovinu prázdnin. Třebíčský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2016-07-07 [cit. 2016-07-07]. Dostupné online. 
  4. VONDRÁK, František. Oprava trati do Třebíče přinese výluky i zrychlení. Třebíčský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2015-11-24 [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  5. JIRKŮ, František. Z Třebíče do Brna bude kvůli opravě trati možné jezdit jen po silnici. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2016-07-28 [cit. 2016-07-31]. Dostupné online. 
  6. VOKÁČ, Martin; JINDRA, Michal. Nad opravovanou tratí hrozí sesuv skály. Uzavřena musela být i silnice. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2016-08-17 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. 
  7. Výlukový jízdní řád [online]. České dráhy [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  8. LAUDIN, Radek. Autobusy budou místo vlaků jezdit déle. Oprava trati se komplikuje. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2016-11-28 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. 
  9. Výlukový jízdní řád [online]. České dráhy [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  10. VONDRÁK, František. Dělníci pracují také na přejezdech. Třebíčský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2016-11-24 [cit. 2016-11-25]. Dostupné online. 
  11. VONDRÁK, František. Do Třebíče se vracejí vlaky. Třebíčský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2017-02-27 [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. 
  12. a b MAHEL, Luděk. Na trať mezi Náměští a Zastávkou u Brna se vlaky vrátí od července. Třebíčský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2017-05-14 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online. 
  13. VONDRÁK, František. Oprava trati zrychlila cestu z Třebíče do Brna o šest minut. Třebíčský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2017-07-07 [cit. 2017-07-09]. Dostupné online. 
  14. JAKUBCOVÁ, Hana. Nový jízdní řád úplně změní návyky cestujících vlakem. Třebíčský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019-08-27 [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. 
  15. MARTAKIDISOVÁ, Irini. Noční vlak z Brna do Třebíče bude opět jezdit i v pracovní dny – Vysočina news. Vysočina-news.cz [online]. Revy HB, 2020-01-10 [cit. 2020-02-06]. Dostupné online. 
  16. JAKUBCOVÁ, Hana. Vagony, které jezdí do ciziny, začnou vozit cestující přes Třebíč. Třebíčský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019-08-29 [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. 
  17. a b Elektrizace trati vč. PEU Brno - Zastávka u Brna [online]. Správa železniční dopravní cesty [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 
  18. ŠINDELÁŘ, Jan. Deset let čekání končí. Drážní úřad vydal stavební povolení na elektrizaci trati Brno – Střelice. Zdopravy.cz [online]. 2020-03-24 [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 
  19. OSOUCH, Marek. Na novou zastávku se lidé nedostanou, Brno nestíhá vybudovat přístup. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2020-12-10 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  20. DOPRAVNÍ TERMINÁL STARÝ LÍSKOVEC [online]. Kopeme za Brno [cit. 2020-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-06. 
  21. Elektrizace trati z Brna do Střelic je v plném proudu - Zprávy - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2020-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-03. 
  22. HRABAL, Michal. VIDEO: Elektrifikace trati na Brno pokračuje. Odstranili starou lávku pro pěší. Třebíčský deník. 2021-03-15. Dostupné online [cit. 2021-04-26]. 
  23. HRABAL, Michal. Výluka u Střelic skončila. Z Brna na Třebíčsko pojedou vlaky rychleji. Třebíčský deník. 2021-09-20. Dostupné online [cit. 2021-10-29]. 
  24. Správa železnic prověří elektrifikaci tratě ze Zastávky u Brna do Jihlavy [online]. 2022-02-23 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. 
  25. HRABAL, Michal. Železnice mezi Brnem a Třebíčí: upraví zastávky a přidají kolej, práce začaly. Třebíčský deník. 2022-11-29. Dostupné online [cit. 2023-04-04]. 
  26. SINGR, Martin. Výluka na trati Jihlava – Okříšky skončila, dělníci se vrátí v květnu. Třebíčský deník. 2021-12-04. Dostupné online [cit. 2022-01-08]. 
  27. JAKUBCOVÁ, Hana. Na rizikových přejezdech brzy přibudou závory. Třebíčský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019-09-15 [cit. 2019-11-03]. Dostupné online. 
  28. SŽDC. Výzva k podání nabídky - Revitalizace trati Okříšky-Zastávka u Brna [online]. Praha: SŽDC, 19-03-2013 [cit. 2013-07-26]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  29. Redakce, ČTK. Trať do Okříšek se bude opravovat za rok. Třebíčský deník [online]. 2015-01-12. Dostupné online. 
  30. Usnesení - Elektrizace trati vč. PEÚ Brno - Zastávka u Brna [online]. Město Střelice u Brna, 2013-02-20 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  31. Soud pozastavil přípravu zdvoukolejnění trati Brno–Zastávka [online]. ČT24 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  32. JAN, Šindelář. Elektrizace Zastávky u Brna: Příprava se odblokuje ještě letos, věří náměstek SŽDC. Zdopravy.cz [online]. 2017-11-14 [cit. 2018-09-05]. Dostupné online. 
  33. VYROUBALOVÁ, Martina. Zrušte vlak, udělejte cyklostezku. Spolek už roky zdržuje novou trať u Brna. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-01-18 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online. 
  34. VYROUBALOVÁ, Martina. Zrušte vlak, udělejte cyklostezku. Spolek už roky zdržuje novou trať u Brna. iDNES.cz [online]. 2017-01-18 [cit. 2017-11-03]. Dostupné online. 
  35. HRABAL, Michal. Konečně. Po letech zmodernizují trať z Třebíče do Brna. Už má stavební povolení. Třebíčský deník. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2020-07-11. Dostupné online [cit. 2020-09-02]. 
  36. ČTK. Stařeč u Třebíče navrhuje nové železniční spojení. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2017-12-19 [cit. 2017-12-19]. Dostupné online. 
  37. a b c https://content.idsjmk.cz/mapa/Plan-site-jihozapad.pdf
  38. https://tim.abirun.eu/KrajVysocina/TarifniPocitadlo/Mapa
  39. http://spz.logout.cz/provoz/jihlava/ji2000.html
  40. https://www.zelpage.cz/razeni/20/vlaky/cd-651

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
BSicon BHF.svg
station straight track
BSicon .svg
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
BSicon WBRÜCKE2.svg
bridge over water straight (small)
BSicon KRZu.svg
crossing underneath
BSicon KRZo.svg
Crossing overhead
BSicon STRr.svg
track to right forward driving direction (with exact circles)
BSicon BST.svg
non-passenger stop track straight in use
BSicon HST.svg
flag stop track straight in use
BSicon hKRZWae.svg
bridge over water straight (big)
BSicon DST.svg
non-passenger station track straight in use
BSicon hSTRae.svg
Bridge (big)
Brno, Horní Heršpice.jpg
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
Brno, Horní Heršpice
Trebic borovina stop.jpg
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Třebíč-Borovina. Railway stop „Třebíč-Borovina“, railway line 240
Overview of Dolní Smrčné rail station in Dolní Smrčné, Brtnice, Jihlava District.jpg
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Celkový pohled na zastávku Dolní Smrčné v Dolním Smrčném, Brtnice, okr. Jihlava.
Bransouze 11.11.2014 (03).jpg
Autor: Fojsinek, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Bransouze
Brno hl.n budova 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Brno hlavní nádraží
Bítovčice - železniční zastávka.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Bítovčice - železniční zastávka.
Střelice, železniční stanice 2021 16.jpg
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Střelice během rekonstrukce v roce 2021
Overview of train station Vladislav zastávka in Vladislav, Třebíč District.jpg
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Celkový pohled na zastávku vlaku Vladislav zastávka ve Vladislavi, okr. Třebíč.
Train station in Krahulov, Třebíč District.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Vlaková zastávka poblíž Krahulova.
Tetčice.jpg
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
Tetčice, železniční stanice
Overview of Přímělkov rail station in Přímělkov, Brtnice, Jihlava District.jpg
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Celkový pohled na zastávku Přímělkov v Přímělkově, Brtnice, okr. Jihlava.
Train station in Třebíč.JPG
Autor: Lasy, Licence: CC BY 3.0
Železniční stanice v Třebíči
Kralice nádraží-alibaba - panoramio (1).jpg
(c) Aleš Pouchlý, CC BY-SA 3.0
Kralice nádraží-alibaba
Overview of train station at Drážní street in Rapotice, Třebíč District.jpg
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Celkový pohled na nádraží v ulici Drážní v Rapoticích, okr. Třebíč.
Vladislav 2021.jpg
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY 3.0
Vladislav station, Czech Republic
Zeleznicni-zastavka-brno-stary-liskovec.jpg
Autor: Ondřej R., Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Brno-Starý Lískovec
Nádraží ve Studenci 05.10.2011 - (01).JPG
Autor: Fojsinek, Licence: CC BY-SA 3.0
Nádraží ČD ve Studenci
Střelice dolní.jpg
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
Střelice dolní
Brno, vlakové nádraží.jpg
Brněnské vlakové nádraží
Železniční stanice Luka nad Jihlavou (2).jpg
Autor: Fojsinek, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Luka nad Jihlavou
2013-06-13 Rosice u Brna - nádraží ČD - (03).JPG
Autor: Fojsinek, Licence: CC BY-SA 3.0
Rosice u Brna - nádraží ČD
Nadrazi-Stary-Liskovec-podchod na ostrovni nastupiste.jpg
Autor: Lubos237, Licence: CC BY-SA 4.0
výstavba podchodu na ostrovní nástupiště nového nádraží Brno Starý Lískovec na trati č. 240 Brno–Jihlava
2013-06-13 Vysoké Popovice - zastávka ČD - (02).JPG
Autor: Fojsinek, Licence: CC BY-SA 3.0
Vysoké Popovice - zastávka ČD
Zastávka Ostopovice 2022-03-19b.jpg
Autor: Matej Grochal, Licence: CC BY-SA 4.0
Zastávka Ostopovice, Ostopovice, okres Brno-venkov
Železniční stanice Omice.jpg
Autor: Lukas Petr, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Omice na trati Brno - Zastávka u Brna
MalyBeranovtrainstop2.jpg
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Malý Beranov na trati 240, okres Jihlava, Česká Republika
Číchov 11.11.2014 (02).jpg
Autor: Fojsinek, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Číchov