Železniční trať Brno–Přerov

Brno–Přerov
Budova stanice Sokolnice-Telnice
Stát	Česko Česko
Číslo	260, 300
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Technické informace
Délka	90,1 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3
Napájecí soustava	3 kV + 25 kV, 50 Hz
Maximální sklon	5 ‰ (11 ‰ v úseku Blažovice–Holubice)
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	100 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 0,000 Brno hlavní nádraží Vídeňský viadukt Svratka trať do Břeclavi a Střelic trať do Veselí nad Moravou nákladní průtah Brnem Svitava Dálnice D1 5,197 AHr. Ivanovice 8,801 Brno-Chrlice Říčka 15,438 Sokolnice-Telnice 16,338 Újezd u Brna 19,779 Hostěrádky-Rešov 22,130 Zbýšov 24,195 Křenovice horní nádraží 0,000 Blažovice trať Veselí nad Moravou - Brno 28,592 2,860 Holubice Dálnice D1 29,863 Velešovice 32,368 Rousínov 36,020 Komořany u Vyškova Rakovec 40,366 Luleč 43,598 AHr. Drnovice 46,858 Vyškov na Moravě Haná Dálnice D46 50,750 AHr. Topolany 52,600 Hoštice-Heroltice 55,468 Ivanovice na Hané 58,021 Chvalkovice na Hané 60,605 styk trakčních soustav trať do Morkovic 62,193 Nezamyslice trať do Olomouce 66,621 Němčice nad Hanou 69,022 Měrovice nad Hanou trať do Tovačova 73,422 Kojetín trať do Hulína Morava Malá Bečva 78,391 Chropyně 84,275 Věžky trať do Břeclavi Přerov levé přednádraží vj. sk. Přerov pravé přednádraží 90,124 Přerov osobní nádraží
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Brno–Přerov (v jízdním řádu je úsek Brno–Holubice součástí tratě 260 a úsek Blažovice–Přerov součástí tratě 300) je jednokolejná elektrizovaná železniční trať. Trať vede z Brna přes Újezd u Brna, Vyškov a Kojetín do Přerova. Provoz na trati byl zahájen 30. srpna 1869, v letech 1993–1996 byla provedena elektrizace celé dráhy. V roce 1934 byla vybudována spojka tratě z Holubic do Blažovic na Vlárské dráze.

Úsek Blažovice – Holubice – Přerov je součástí celostátní dráhy, navazující úsek Brno–Holubice je kategorizován jako regionální dráha. Při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) v roce 2008 byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať. Správa železnic plánuje mezi Brnem a Přerovem radikální modernizaci tratě.

Od 11. prosince 2011 přestaly být stanice Holubice a Komořany u Vyškova a zastávka Velešovice uváděny v jízdním řádu pro cestující. Ve stanicích Rousínov a Luleč zastavují jen několik málo vlaků ráno a večer. Ostatní osobní vlaky jsou ukončeny buď ve Vyškově nebo na horním nádraží v Křenovicích.^[zdroj?]

V prosinci 2012 byla stanice Chrlice přejmenována na Brno-Chrlice.^[1]

Železniční trať Brno–Přerov by měla být ve třetím desetiletí 21. století modernizována. Rozhodla o tom 1. září 2015 Centrální komise ministerstva dopravy na základě výsledků studie proveditelnosti.^[2] Pro modernizaci byla vybrána varianta M2, která spočívá ve zdvoukolejnění a zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h.^[3] Varianta modernizace trati a současné výstavby vysokorychlostní trati na 350 km/h byla z ekonomických důvodů zamítnuta.^[4] Podle odhadu z roku 2024 mají činit investiční náklady 60 mld. Kč, počítá se s využitím PPP.^[5]

Modernizace proběhne mezi km 21 (Ponětovice) a km 88 (vjezd do Přerova). Rychlost 200 km/h bude možné dosáhnout v souvislém úseku od km 21 po km 85, což představuje 95 % modernizované trati. Součástí modernizace bude výstavba šesti nových dvoukolejných tunelů a lokálních přeložek trati mezi Blažovicemi a Kojetínem. Všechny přejezdy mají být zrušeny a nahrazeny mimoúrovňovými kříženími.^[6]

Po dokončení by vlaky typu Ex (bez zastávky) měly mít jízdní dobu Brno–Přerov 30 minut.

Modernizovaná trať má vést z přesunutého brněnského hlavního nádraží. První dopravnou na trase má být Letiště Tuřany. Trať má poté vést jižně od stávající dráhy. U Holubic má být kolejové propojení směrem na Vlárskou dráhu a Slavkov u Brna. Studií doporučená varianta M2 dále vede přes stanici Vyškov na Moravě a kolem vesnice Pustiměřské Prusy. Po průchodu stanicí Ivanovice na Hané vede varianta ve stávající stopě (s občasnými přeložkami) přes obce Chvalkovice na Hané, Dřevnovice, Němčice nad Hanou, Měrovice nad Hanou a Kojetín. Po průjezdu stanicí Kojetín trasa překračuje uvažovanou vodní cestu Dunaj–Odra–Labe. Poté trasa pokračuje k městu Chropyně ve stávajícím železničním koridoru bez přeložky. Dále vede ve vlastní stopě a obchází obce Kyselovice, Vlkoš a Věžky. Poté se napojí na stávající trať a zamíří na přerovské nádraží.^[7][8]

Modernizovaná trať se stane součástí páteřního rychlého spojení RS1 Praha–Brno–Ostrava.^[9] Ve vzdálenější budoucnosti (po roce 2040) se plánuje výstavba souběžné vysokorychlostní trati (VRT Haná).^[10]

• Brno – Havlíčkův Brod
• Břeclav–Brno
• Brno – Veselí nad Moravou

• Nezamyslice–Olomouc
• zrušená trať Nezamyslice–Morkovice

• Kojetín – Valašské Meziříčí
• Kojetín–Tovačov (pravidelná osobní doprava zastavena)

• Česká Třebová – Přerov
• Přerov–Bohumín
• Přerov–Břeclav

• 
  Brno hl.n
• 
  Brno-Chrlice
• 
  Sokolnice-Telnice
• 
  Újezd u Brna
• 
  Hostěrádky-Rešov
• 
  Holubice
• 
  Rousínov
• 
  Vyškov na Moravě
• 
  Němčice nad Hanou
• 
  Kojetín
• 
  Chropyně
• 
  Věžky
• 
  Přerov

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Brno–Přerov na Wikimedia Commons
• [1] na ZelPage.cz
• [2] Historie železničních tratí