Železniční trať Brno–Přerov
Železniční trať Brno–Přerov (v jízdním řádu je úsek Brno–Vyškov součástí tratě 260 a úsek Blažovice–Přerov součástí tratě 300) je jednokolejná elektrizovaná železniční trať. Trať vede z Brna přes Újezd u Brna, Vyškov a Kojetín do Přerova. Provoz na trati byl zahájen 30. srpna 1869, v letech 1993–1996 byla provedena elektrizace celé dráhy. V roce 1934 byla vybudována spojka tratě z Holubic do Blažovic na Vlárské dráze.
Úsek Blažovice – Holubice – Přerov je součástí celostátní dráhy, navazující úsek Brno–Holubice je kategorizován jako regionální dráha. Při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) v roce 2008 byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať. Správa železnic plánuje mezi Brnem a Přerovem stavbu nové dvoukolejné tratě.
Od 11. prosince 2011 přestaly být stanice Holubice a Komořany u Vyškova a zastávka Velešovice uváděny v jízdním řádu pro cestující. Ve stanicích Rousínov a Luleč zastavují jen několik málo vlaků ráno a večer. Ostatní osobní vlaky jsou ukončeny buď ve Vyškově nebo na horním nádraží v Křenovicích.[zdroj?]
V prosinci 2012 byla stanice Chrlice přejmenována na Brno-Chrlice.[1]
Budoucnost
Železniční trať Brno–Přerov by měla být ve třetím desetiletí 21. století modernizována. Rozhodla o tom 1. září 2015 Centrální komise ministerstva dopravy na základě výsledků studie proveditelnosti.[2] V letech 2021–2025 by měl být realizován úsek Blažovice – Přerov,[3] úsek Brno – Blažovice by mohl být realizovaný mezi roky 2024 a 2030. Pro modernizaci byla vybrána varianta M2, která spočívá ve zdvoukolejnění a zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h.[4] Varianta modernizace trati a současné výstavby vysokorychlostní trati na 350 km/h byla z ekonomických důvodů zamítnuta. Stavba měla začít v roce 2022.[5]
Parametry modernizace
Modernizace proběhne mezi km 21 (Ponětovice) a km 88 (vjezd do Přerova). Rychlost 200 km/h bude možné dosáhnout v souvislém úseku od km 21 po km 85, což představuje 95 % modernizované trati. Součástí modernizace bude výstavba šesti nových dvoukolejných tunelů a lokálních přeložek trati mezi Blažovicemi a Kojetínem. Po dokončení by vlaky typu Ex (bez zastávky) měly mít jízdní dobu Brno–Přerov 30 minut.
Součást české vysokorychlostní železniční sítě
Modernizovaná trať se stane součástí páteřního vysokorychlostního spojení RS1 Praha–Brno–Ostrava.[6] To se předpokládá okolo roku 2040, po dokončení vysokorychlostní tratě Praha–Brno.
Trasa modernizované trati
Modernizovaná trať má vést z přesunutého brněnského hlavního nádraží. První dopravnou na trase má být Letiště Tuřany. Trať má poté vést jižně od stávající dráhy. U Holubic má být kolejové propojení směrem na Vlárskou dráhu a Slavkov u Brna. Studií doporučená varianta M2 dále vede přes stanici Vyškov na Moravě a kolem vesnice Pustiměřské Prusy. Po průchodu stanicí Ivanovice na Hané vede varianta ve stávající stopě (s občasnými přeložkami) přes obce Chvalkovice na Hané, Dřevnovice, Němčice nad Hanou, Měrovice nad Hanou a Kojetín. Po průjezdu stanicí Kojetín trasa překračuje uvažovanou vodní cestu Dunaj–Odra–Labe. Poté trasa pokračuje k městu Chropyně ve stávajícím železničním koridoru bez přeložky. Dále vede ve vlastní stopě a obchází obce Kyselovice, Vlkoš a Věžky. Poté se napojí na stávající trať a zamíří na přerovské nádraží.[7][8]
Přehled úseků
Číslo | Úsek | Zahájení | Zprovoznění |
---|---|---|---|
B36 | Brno – Blažovice (mimo) | 05/2028 | 02/2032 |
B01 | Blažovice (včetně) – Vyškov (včetně) | 03/2026 | 11/2031 |
B02 | Vyškov (mimo) – Nezamyslice (včetně) | 09/2027 | 01/2033 |
M01 | Nezamyslice (mimo) – Kojetín (mimo) | 01/2025 | 12/2028 |
M02 | Kojetín (včetně) – Přerov (mimo) | 05/2025 | 10/2028 |
Brno hlavní nádraží
Nezamyslice
Kojetín
- Kojetín – Valašské Meziříčí
- Kojetín–Tovačov (pravidelná osobní doprava zastavena)
Přerov
Stanice a zastávky
- Brno-Chrlice
- Újezd u Brna
- Hostěrádky-Rešov
- Holubice
- Němčice nad Hanou
- Věžky
Odkazy
Reference
- ↑ BOŘIL, Martin. Nádraží v Chrlicích dostane po čtyřech desetiletích do názvu Brno [online]. Idnes.cz, 2012-12-07 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
- ↑ KAPLAN, Lubomír. STUDIE PROVEDITELNOSTI TRAŤ BRNO – PŘEROV [online]. Vysokorychlostni-zeleznice.cz, 2015-08-30 [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.
- ↑ Trať do Přerova získala posudek EIA. Železničáři přestěhují mravence. iDNES.cz [online]. 2018-01-04 [cit. 2018-01-04]. Dostupné online.
- ↑ KAPLAN, Lubomír. MODERNIZACE TRATI BRNO – PŘEROV NA 200 KM/H [online]. Vysokorychlostni-zeleznice.cz, 2015-10-27 [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.
- ↑ Vysokorychlostní trať mezi Brnem a Přerovem? Stavba má začít za čtyři roky. Brněnský deník [online]. 2018-09-12 [cit. 2018-11-09]. Dostupné online.
- ↑ KAPLAN, Lubomír. RYCHLÁ SPOJENÍ MINISTERSTVA DOPRAVY [online]. Vysokorychlostni-zeleznice.cz, 2013-05-13 [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.
- ↑ Modernizace trati Brno – Přerov na 200 km/h. Vysokorychlostní železnice [online]. 2015-10-27 [cit. 2017-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Správa železnic hledá za půl miliardy korun projektanty části nové trati z Brna do Přerova [online]. 2023-03-05 [cit. 2023-12-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Brno–Přerov na Wikimedia Commons
- [1] na ZelPage.cz
- [2] Historie železničních tratí
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
station straight track
flag stop track straight in use
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Újezd u Brna im Kreis Brno-venkov, Tschechien. Zughaltestelle Újezd u Brna auf der Strecke Brno-Přerov.
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Tato fotografie vznikla v rámci třetího ročníku grantu fotografie českých obcí.
Crossing overhead
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Železniční stanice Rousínov, Slavíkovice, Rousínov, okres Vyškov
non-passenger stop track straight in use
bridge over water straight (big)
non-passenger station track straight in use
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 4.0
Němčice nad Hanou, okres Prostějov. Nádraží.
Track to left forward driving direction (with exact circles)
track to right forward driving direction (with exact circles)
junction straight from the left and right (with exact circles)
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Věžky, okres Přerov, Česká republika.
track to left against driving direction (with exact circles)
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 3.0
Hostěrádky-Rešov - železniční zastávka.
mileage change
Autor: MIGORMCZ, Licence: CC BY-SA 4.0
Kojetín, okres Přerov. Železniční stanice.
crossing underneath
Ex flag stop, track straight in use
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Vyškov na Moravě, železniční stanice.
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 3.0
Sokolnice a Telnice, okres Brno-venkov, Česká republika. Nádraží Sokolnice-Telnice na trati Brno-Přerov.
bridge over water straight (small)