Železniční trať Choceň–Litomyšl

Choceň–Litomyšl
Železniční stanice v Litomyšli s motorovou jednotkou řady 814
Železniční stanice v Litomyšli s motorovou jednotkou řady 814
StátČeskoČesko Česko
Číslo018
Provozovatel dráhySpráva železnic
DopravceČeské dráhy, ČD Cargo aj.
Datum otevření1882
Technické informace
Počet stanic19
Délka23,7 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Traťová třídaC3 (Vysoké Mýto – Litomyšl C2)
Napájecí soustavaneelektrizovaná trať
Maximální sklon15 ‰
Počet kolejí1
Maximální rychlost60 km/h
Mapa trati
Mapa
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
0,000Choceň
trať do Týniště nad Orlicí
trať do Prahy
2,616Dvořisko
Slatinka
4,849Slatina u Vysokého Mýta
Loučná
silnice I/35
7,809Vysoké Mýto
8,660Vysoké Mýto město
silnice II/357
Blahovský potok
11,985Džbánov
14,304Hrušová
15,241Cerekvice nad Loučnou
Loučná
16,380Cerekvice nad Loučnou zastávka
Končinský potok
18,801Řídký
19,742Tržek
21,383Litomyšl-Nedošín
Loučná
22,542Litomyšl zastávka
silnice II/358
23,744Litomyšl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Choceň–Litomyšl (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 018) je jednokolejná regionální dráha z Chocně přes Vysoké Mýto do Litomyšle.

Historie

Nádraží v Litomyšli a trať na historické pohlednici z konce 19. století

Plány a iniciace stavby

Myšlenku vybudování železniční dráhy vedoucí přes Vysoké Mýto od počátku podporoval místní cukrovar už v roce 1868. Roku 1869 byl pak ve Vysokém Mýtě zřízen stálý obecní výbor pro získání železničního přípoje. Myšlenka se však nesetkávala s podporou, samotné město bylo ochotno přispět nejvyšší částkou 10 000 zlatých a celé úsilí bylo koordinováno s paralelně vzniklými výbory v Litomyšli a Poličce. V roce 1870 byla koncesována Rakouské severozápadní dráze trať z Hlinska přes Litomyšl do Ústí nad Orlicí, k jejíž stavbě ale pro velký rozpočtový náklad nikdy nedošlo.

Již v roce 1875 nechalo představenstvo obce Vysoké Mýto od firmy Hügel & Sager pořídit generální projekt trati Choceň – Litomyšl. O čtyři roky později pak došlo ke spojení výborů Litomyšle a Vysokého Mýta, které vyústilo ke zdárnému jednání se Společností státní dráhy.

Roku 1881 začala stavba samotné trati, k té přispělo město Vysoké Mýto příspěvkem 12 000 zlatých a odstoupením obecních pozemků. Vysokomýtský cukrovar přispěl částkou 25 000 a cerekvický 15 000 zlatými. Litomyšl musela pak složit 20 000 zlatých a věnovat zdarma pozemky na nádraží. Stavba byla svěřena podnikateli Houdkovi z Chocně, tehdejšímu zámožnému staviteli a starostovi města.[1]

List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 21. srpna 1881 daný ku stavbě a užívání místních železnic (kromě jiných) z Chocně do Litomyšle propůjčoval koncesi priv. rakouské železnici státní. Společnost jest povinna stavbu železnic do konce roku 1882 dokonati, obecnou jízdu po nich zavésti a po všechen čas koncese nepřerušeně po nich jezditi.[2]

Slavnostní zahájení provozu se konalo v neděli 22. října 1882. Akci přihlíželo velké množství obyvatelstva.[1] Dráhu vlastnila Rakouská společnost státní dráhy od října 1882 až do svého zestátnění 1. 1. 1908. V roce 1958 byla provedena změna zaústění koleje do nádraží Choceň.

Po roce 2000

Zastávka Vysoké Mýto město

Mezi Vysokým Mýtem a Litomyšlí vede v souběhu se silnicí I/35, což v kombinaci s nižší rychlostí vedlo ke snahám o zastavení osobní dopravy.

Po roce 2000 přibývaly spoje v kratším úseku Choceň – Vysoké Mýto, litomyšlský úsek stagnoval; po roce 2010 objednával Pardubický kraj přes 20 párů spojů do Vysokého Mýta, současné však v rámci tzv. optimalizace dopravy prosazoval zastavení osobní dopravy do Litomyšle. Proti tomu se zvedly občanské protesty, zejména petice organizovaná stranou Věci veřejné.[3] Na dalších jednáních zástupci kraje záměr zmírnili a prosadili mezi Vysokým Mýtem a Litomyšlí omezení z deseti párů vlaků na pět (zbytek nahrazen autobusy) a petice označili za „zbytečné“.[4]

Stanice na trati

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Slatina-Šnakov, Vysoké Mýto, Vysoké Mýto zast., Džbánov, Česká Hrušová, Cerekvice-Č. Hruš., Cerekvice, Řídký, Tržek, Nedošín, Litomyšl.

Provoz na trati

Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádučíslo tratě a celkový rozsah tratěpočet vlaků (v části tratě)
19009 Choceň – Litomyšl4 Os
1921 léto14 Choceň – Litomyšl5 Os + 1 Sm
1928/29 zima4 Choceň – Litomyšl5 Os + 4 N Choceň – Vysoké Mýto,
5 Os + 2 N Vysoké Mýto - Litomyšl
1937/38 zima15 Choceň – Litomyšl11 Os
1944/45501d Choceň – Litomyšl8 Os
1945/461k Choceň – Litomyšl9 Os
1959/601k Choceň – Litomyšl11 Os
1988/89016 Choceň – Litomyšl10 Os Choceň – Vysoké Mýto,
7 Os Vysoké Mýto – Litomyšl
2002/03018 Choceň – Litomyšl15 Os Choceň – Vysoké Mýto,
11 Os Vysoké Mýto – Litomyšl
2013/14018 Choceň – Litomyšl22 Os Choceň – Vysoké Mýto,
7 Os Vysoké Mýto – Litomyšl
2015/16018 Choceň – Litomyšl21 Os Choceň – Vysoké Mýto,
6 Os Vysoké Mýto – Litomyšl
Vysvětlivky

Sm – smíšený vlak, N – nákladní vlak s přepravou osob, Os – osobní vlak

Navazující tratě

V Chocni navazují tratě:

Stanice a zastávky

Odkazy

Reference

  1. a b 120 let místní dráhy. [s.l.]: [s.n.], 2002. 64 s. 
  2. List povolení č. 107/1881 Sb. ze dne 21. srpna 1881
  3. Názory čtenářů na rušení vlakových spojů Svitavský deník, 1. 4. 2011.
  4. Petice za železnici byly zbytečné, vzkázal kraj Orlický deník, 19. 5. 2011.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
BSicon .svg
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
BSicon BHF.svg
station straight track
BSicon HST.svg
flag stop track straight in use
BSicon hKRZWae.svg
bridge over water straight (big)
Litomyšl nádraží pohlednice (cropped).png
Historická pohlednice nádraží v Litomyšli s datací mezi lety 1890 - 1900; materiál papír, technika černobílý světlotisk
Tržek, railway stop.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Železniční zastávka v Tržku
11.05.18 Litomyšl 814019 (41622764514).jpg
Autor: Phil Richards from London, UK, Licence: CC BY-SA 2.0
814019 at the branch line terminus of Litomyšl on 11 May 2018 having worked train Os15004, 08:39 Choceň to Litomyšl.
Vysoké Mýto město (6).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Vysoké Mýto město na trati z Chocně do Litomyšle
Slatina u Vysokého Mýta (2).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Slatina u Vysokého Mýta na trati z Chocně do Litomyšle
Litomyšl-Nedošín 2019 (3).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Litomyšl-Nedošín na trati z Chocně do Litomyšle
BSicon SKRZ-G2o.svg
Bridge over two-lane road
Džbánov, train station, platform.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Vlaková zastávka u obce Džbánov
018 mapa.png
Autor: Vlastní dílo na základě OpenStreetMap, Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa trati 018 Choceň - Litomyšl