Železniční trať Chomutov–Vejprty

Chomutov–Vejprty
Schéma vedení trati
Schéma vedení trati
StátČeskoČesko Česko a NěmeckoNěmecko Německo
Číslo137
Provozovatel dráhySpráva železnic
Technické informace
Délka57,904 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Napájecí soustavaneelektrizovaná trať
Maximální sklon20 ‰
Počet kolejí1
Maximální rychlost60 km/h (Křimov - Rusová 90 km/h)
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
0,000Chomutov
Trať do Mostu
Přiváděč Ohře-Bílina
silnice I/7
Hačka
4,297Černovice u Chomutova
silnice I/7
Hačka
14,054Domina
18,860Křimov-Suchdol
21,305Křimov zastávka
22,773
0
Křimov
trať do Reitzenhainu
1,105Nová Ves u Křimova
Šebestiánka
5,266Výsluní
Prunéřovský potok
silnice II/223
11,452Rusová
silnice II/224
16,065Měděnec
18,445Měděnec zastávka
22,2Kovářská městys
25,685Kovářská
27,324České Hamry
30,612Vejprty zastávka
32,922Vejprty koupaliště
Vejprtský potok
silnice II/224
34,808
0,000
Vejprty
0,538státní hranice CZ/D
0,91Bärenstein (Annaberg)
1,850Tunel Bärenstein (94 m)
2,550Kühberg
5,51Königswalde ob Bf
býv. trať do Annaberg-Buchholz ob Bf
10,550Cranzahl
trať do Annaberg-Buchholz unt Bf
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Chomutov–Vejprty (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 137) je jednokolejná neelektrizovaná regionální dráhaÚsteckém kraji. Provozovatelem je od 1. července 2008 Správa železnic, v té době byla dráha ještě úsekem celostátní dráhy.

Historie

Záměr postavit železnici ze saského Chemnitz do Annabergu s pokračováním do Vejprt a Chomutova vznikl již v roce 1854 a navázal na starší myšlenku z roku 1839. Hlavním důvodem pro stavbu dráhy byla možnost dopravy hnědého uhlíMostecké pánve do Saska. Povolení pro stavbu českého úseku trati vydal 10. prosince 1868 ministr obchodu Ignaz von Plener.[1] Koncesi na stavbu trati obdržela Buštěhradská dráha, která trať napojila na svou železniční síť. Stavba byla zahájena slavnostním výkopem 18. srpna 1869 a provoz byl zahájen 1. srpna 1872. Technicky náročná trať z Chomutova stoupá na hřeben Krušných hor a poblíž Kovářské překonává nadmořskou výšku 875 metrů. Dále klesá k vejprtskému nádraží ve výšce 715 metrů.[2]

Od roku 1900 plánované propojení trati z Vejprt do Karlových Varů s tunelem pod Klínovcem a napojení na Přísečnickou dráhuJöhstadtu se kvůli první světové válce neuskutečnilo.[3] V roce 1909 byla na náklady města Vejprty a firmy Kannenberger zřízena zastávka v Novém Zvolání a začalo také rozšiřování vejprtského nádraží. Jízdné ve třetí třídě na trase z Chomutova do Vejprt stálo 1,70 korun v roce 1903 a 2,80 korun v roce 1911.[4]

Po vzniku Československa byla Buštěhradská dráha 14. července 1923 zestátněna a její tratě byly začleněny do sítě československých státních drah.[4] Kromě nákladního provozu tehdy trať až do roku 1928 denně využívalo okolo 800 lidí, kteří dojížděli za prací do Vejprt, a další stovky lidí, kteří jezdili za prací do Německa. Jednou týdně do Vejprt jezdil rekreační rychlík z Prahy. Intenzivní využití trati ukončila velká hospodářská krize.[5]

Před vypuknutím druhé světové války čelili zaměstnanci dráhy útokům členů Sudetoněmecké strany, které vyvrcholily 25. září 1938,[5] kdy henleinovci výbuchem zničili část trati u Vejprt, a způsobili vykolejení lokomotivy 344.502 s několika vagóny. Lehce zranění železničáři museli ustoupit ke stanovišti stráže obrany státu v Novém Zvolání. Čeští železničáři se po válce na trať vrátili 21. května 1945, kdy do Vejprt přijel obrněný vlak, jehož úkolem bylo zajistit bezpečnost na pohraniční trati.[6]

Ve druhé polovině dvacátého století význam tratě upadal. Železniční svršek nebyl udržován, chátraly také nádražní budovy a trať byla celkově nerentabilní.[6] V roce 1948 byl ukončen provoz na odbočce z Křimova do Reitzenhainu, ale přibližně do roku 1959 trať sloužila vlečka do stanice Hora Svatého Šebestiána.[7] Přerušeno bylo také spojení s Německem a k jeho obnovení došlo až 1. srpna 1993. Následovala rekonstrukce pohraničního mostu financovaná z programu PHARE, která umožnila pravidelný provoz nákladních vlaků, z nichž první přes hranice projel 22. května 2001. Přesto provoz na trati nadále klesal a v roce 2006 se uvažovalo o úplném zastavení provozu.[8] Od prosince 2007 jezdí po trati jen dva páry víkendových vlaků.[9] Na jeden pár vlaků byla obvykle nasazena dvoudílná jednotka Desiro Classic,[10] na druhý z nich motorový vůz řady 810 v letním období posílený o přípojný vůz.[zdroj?!] Od jízdního řádu 2014/2015 jezdí vlaky pouze během víkendů a státních svátků v období od května do září.[11] Od jízdního řádu 2019/2020 provozuje pravidelné osobní vlaky společnost Die Länderbahn CZ, která zde nasazuje jednotky Regiosprinter. Také se změnil počet párů vlaků. Místo dřívějších 2 zde nyní jezdí 3 páry vlaků. Nově i odpoledne.

V roce 2012 byla zbourána výpravní budova nádraží v Rusové. V dalším roce postihl stejný osud výpravní budovu ve stanici Domina a většinu vejprtského nádraží. Roku 2014 Správa železniční dopravní cesty zbořila také výpravní budovu v Černovicích.[12] Zchátralou budovu v Kovářské z roku 1880 koupil v roce 2014 nový majitel a postupně ji opravuje.[13]

Navazující tratě

Chomutov

Křimov

Vejprty

  • Trať Vejprty – Annaberg-Buchholz unt Bf

Galerie

Odkazy

Reference

  1. BINTEROVÁ, Zdena. Historie Vejprt. Chomutov: Tiskárna Akord Chomutov, 2007. 192 s. ISBN 978-80-239-9870-2. S. 167. Dále jen Binterová (2007). 
  2. Binterová (2007), s. 168
  3. Binterová (2007), s. 170
  4. a b Binterová (2007), s. 171
  5. a b Binterová (2007), s. 172
  6. a b Binterová (2007), s. 173
  7. KADLEC, Jan. Zaniklá železniční trať Křimov–Reitzenhain. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2005. 44 s. Dostupné online. S. 5. 
  8. Binterová (2007), s. 174
  9. MICHL, Zdeněk. Obce se skládají na zvláštní vlaky. ŽelPage [online]. 2007-12-25 [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. 
  10. JANOŠ, Vít; HAAS, Václav; ZÁRUBA, Tomáš. Studie k projektu turistických železničních linek Ústeckého kraje. [s.l.]: Ústecký kraj, 2014. Dostupné online. 
  11. České dráhy. Jízdní řád 2014–2015: 137 Chomutov–Vejprty [online]. 2014-12-14 [cit. 2015-05-07]. Dostupné online. 
  12. Staré aktuality [online]. Vejprtská dráha [cit. 2018-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-12. 
  13. STRNADOVÁ, Miroslava. Zahraniční reportér zachraňuje ruinu nádraží, z lásky ke Krušným horám. iDnes.cz [online]. 2017-07-08 [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. 

Literatura

  • KADLEC, Jan. Krušnohorská železniční trať Chomutov–Vejprty. Chomutov: Tiskárna Akord Chomutov, 2016. 156 s. ISBN 978-80-88075-06-6. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
BSicon .svg
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
BSicon BHF.svg
station straight track
BSicon HST.svg
flag stop track straight in use
České Hamry - železniční zastávka.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
České Hamry - železniční zastávka
Kovářská městys.jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka "Kovářská městys"
Nová Ves 2014-07-23T Železniční zastávka.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Železniční zastávka Nová Ves u Křimova
Černovice 2010-10-02 Nádraží.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Černovice – nádraží v roce 2010
BSicon SKRZ-G4u.svg
Line under bridge for four-lane road
Výsluní 2006-10-28 Nádraží.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Výsluní – nádražní budova v roce 2006
Měděnec 2018-07-25 Železniční zastávka.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Měděnec – železniční zastávka
Chomutov, nádraží (2).JPG
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Chomutov, nádraží.
Domina 2010-10-16 Nádraží.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Domina – nádraží v roce 2010
Kovářská nádraží.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Nádraží v Kovářské (stav v srpnu 2013)
Křimov 2006-12-27 Nádraží.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Nádražní budova železniční stanice Křimov
Nové Zvolání 2018-04-29 Železniční zastávka.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Nové Zvolání – železniční zastávka Vejprty zast.
Křimov - Křimov zastávka.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Železniční zastávka Křimov zastávka
Haltepunkt Kupferberg.jpg
(c) Hejkal, CC BY-SA 2.0 de
Haltepunkt Kupferberg Himmelfahrt 2003
BSicon eBHF.svg
ex station straight track
BSicon eHST.svg
Ex flag stop, track straight in use
Vejprty 2010-11-20 Vejprty koupaliště.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Vejprty – železniční zastávka Vejprty koupaliště v roce
BSicon hZOLLae.svg
track with border on bridge
Rusová 2012-07-15 Nádraží.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Rusová – nádražní budova v roce 2012
BSicon SKRZ-G2o.svg
Bridge over two-lane road
BSicon WBRÜCKE2.svg
bridge over water straight (small)
Grenzbahnhof Weipert.jpg
Autor: Hejkal, Licence: CC BY-SA 2.0 de
Bahnhof Weipert an der deutsch-tschechischen Grenze