Železniční trať Davos Platz – Filisur

Davos Platz – Filisur
(c) Kabelleger / David Gubler (http://www.bahnbilder.ch), CC BY-SA 3.0 Zřejmě nejznámější stavba na trati – Wiesenský viadukt
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Číslo	915
Provozovatel dráhy	Rhétská dráha
Datum otevření	1909
Technické informace
Délka	19,303 km
Rozchod koleje	1000 mm (metrový)
Napájecí soustava	11 kV 16,7 Hz AC
Maximální sklon	35 ‰
Maximální rychlost	80 km/h
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda trať z Landquartu 49,978 Davos Platz 1540 m n. m. Landwasser (40 m) vlečka Technické služby Davos 51,860 Davos Islen 1516 m n. m. vlečka štěrkovna Landwasser 53,291 Davos Frauenkirch 1505 m n. m. vlečka muniční sklad Frauenkirch Landwasser 56,318 Davos Glaris 1454 m n. m. Taverna (319 m) Rotschtobel (200 m) 60,144 Davos Monstein 1347 m n. m. Schmelzboden (50 m) Eistöbeli (240 m) Silberberg (964 m) Brombenz I (113 m) Brombenz (43 m) Brombenz II (232 m) Bärentritt (969 m) Bärentritt (10 m) Wiesen I (450 m) Lehnenviadukt (39 m) Wiesen II (96 m) 64,642 Davos Wiesen 1197 m n. m. Wiesenerviadukt (204 m) Matja (250 m) Cavja I (24 m) Cavja (131 m) Cavja II (66 m) Schönboden (235 m) Schönboden I (32 m) Schönboden II (32 m) Buel (52 m) Pflanzgarten I (30 m) Pflanzgarten II (37 m) Lehnenviadukt (31 m) trať Albula směr Thusis 69,281 Filisur 1080 m n. m. trať Albula směr Svatý Mořic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Davos Platz – Filisur je železniční trať v kantonu Graubünden ve východní části Švýcarska. Trať měří 19 kilometrů a spojuje horské středisko Davos se stanicí Filisur na trati Albula. Jde o přirozené pokračování nejstarší tratě Rhétské dráhy (RhB) z Landquartu do Davosu. Stejně, jako ostatní tratě RhB, je trať postavena na rozchodu 1 000 mm a elektrifikována střídavou soustavou 11 kV 16,7 Hz. V celostátním jízdním řádu trati náleží číslo 915.

V roce 1890 byla dostavěna a zprovozněna první trať Rhétské dráhy, spojující Landquart s Davosem. V následujících letech se síť RhB dále rozvíjela, včetně stavby Albulské dráhy, která od roku 1904 propojila kantonální hlavní město Chur se Svatým Mořicem. Železniční spojení z Davosu směrem do Engadinu a Svatého Mořice však bylo díky tomu možné pouze značnou objížďkou přes Chur. Vznikl proto návrh na dostavbu spojovací trati mezi Davosem a Albulskou tratí, která by výrazně zkrátila cestu mezi těmito dvěma městy.

Plánování a stavba trati o délce necelých 20 kilometrů začala bezprostředně po dokončení albulské dráhy, v roce 1905, a slavnostní otevření se konalo 1. července 1909.^[1] Na trať Albula byla tato trať napojena ve stanici Filisur. Nejznámější stavbou trati se stal monumentální Wiesenerviadukt, nacházející se bezprostředně za stanicí Davos Wiesen a překlenující údolí řeky Landwasser. Viadukt měří na délku 204 metrů a výška kolejí nad dnem údolí dosahuje až 88,9 metru, což z něj činí nejvyšší viadukt na síti Rhétské dráhy a nejvyšší železniční viadukt ve Švýcarsku vůbec.

Již po několika letech byla v souvislosti s plošnou elektrifikací všech tratí Rhétské dráhy zahájena elektrifikace i této spojnice, která byla dokončena v prosinci 1919. V celé délce je trať jednokolejná.

Od roku 2017 je na trať postupně instalován nový zabezpečovač ZSI 127 výrobce Siemens, který stejně jako na ostatních tratích RhB výrazně zvýší bezpečnost provozu.^[2]

Trať začíná ve stanici Davos Platz v centru Davosu, původní konečné stanici trati z Landquartu, která je také nejvýše položenou stanicí na trati. Odtud trať postupně klesá přes mezilehlé stanice Davos Frauenkirch a Davos Glaris směrem k Wiesenu. Trať vede souběžně s řekou Landwasser, kterou několikrát přechází po kamenných mostech. Široké údolí v Davosu se postupně výrazně zužuje a od Monsteinu trať prochází působivým a úzkým kaňonem řeky, kterým se proplétá pomocí mnoha viaduktů a tunelů; těch je na trati celkem čtrnáct. Nejdelší z nich, Bärentritt, měří na délku 969 metrů a nachází se mezi stanicemi Monstein a Wiesen. Ihned za stanicí Wiesen trať vchází na známý Wiesenerviadukt, překonávající řeku Landwasser zahloubenou již hluboko v údolí. Pomocí několika dalších menších tunelů a viaduktů dráha dále klesá (rampami o sklonu až 35 ‰) k cílové stanici Filisur, do které je zaústěna ostrým levotočivým obloukem v těsném souběhu s tratí Albula. Na necelých 20 kilometrech délky trať překonává výškový rozdíl 460 metrů.

Od počátku provozu trať slouží primárně jako spojnice Davosu se sídly v Engadinu. Osobní vlaky jsou na trati provozovány v pravidelném 60minutovém intervalu tak, aby ve stanici Filisur navazovaly na vlaky jedoucí z Churu do Svatého Mořice po albulské trati. Vlaky směrem od Davosu přijíždí do stanice Filisur k zadnímu, druhému nástupišti, kde je zajištěn přestup do spojů v obou směrech. Tyto vlaky od roku 2019 zajišťují ponejvíce nové elektrické jednotky řady ABe 4/16, tzv. Capricorn (Kozoroh), a ABe 8/12 (Allegra), příležitostně doplněné staršími soupravami s lokomotivami řad Ge 4/4^II a Ge 4/4^III.

Až do roku 2013 po trati projížděl také světoznámý Glacier Express – vozy z Davosu byly ve stanici Filisur připojeny k hlavnímu vlaku, který přijel ze Svatého Mořice. Z důvodu nedostatečné poptávky byly však přímé vozy z Davosu do Zermattu zrušeny.

V menší míře je v provozu také nákladní doprava, fungující zejména na vlečkách v Davosu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bahnstrecke Davos Platz–Filisur na německé Wikipedii.

• oficiální stránky Rhétské dráhy (anglicky), (německy), (italsky)
• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Davos Platz – Filisur na Wikimedia Commons