Železniční trať Dolní Lipka – Hanušovice

Dolní Lipka - Hanušovice
StátČeskoČesko Česko
Číslo024
Provozovatel dráhySpráva železnic
Technické informace
Délka20,2 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Traťová třídaC3
Napájecí soustavaneelektrizovaná trať
Maximální sklon18 ‰
Maximální rychlost50 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
90,268Dolní Lipka
trať do Štítů
86,587Prostřední Lipka
84,224Červený Potok
Morava
Morava
77,626Podlesí
Morava
Morava
Vlaský tunel(159 m)
73,540Vlaské
Hanušovický tunel(92 m)
trať do Starého Města p. S.
71,929Odb Morava
trať do Lipové Lázní
70,102Hanušovice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Dolní Lipka – Hanušovice (v jízdním řádu pro cestující označená spolu s tratěmi Ústí nad Orlicí – Lichkov, Lichkov – Mlýnický Dvůr číslem 024[1], dříve 025) je jednokolejná trať, součást celostátní dráhy. Jedná se o nejsevernější železniční spojnici Čech a Moravy. Prochází dvěma tunely a ve stanici Červený Potok (605 m n. m.) překonává kontinentální rozvodí mezi Severním a Černým mořem.

Historie

List povolení Františka Josefa I. ze dne 11. září 1871 udělil koncesionářům právo ke stavbě a užívání železnice lokomotivní že Šternberka na Moravský Šumperk k některému místu železnice do Mezilesí blíž hranic rakousko-pruských.[2]

Trať Dolní Lipka – Hanušovice vlastnila společnost Moravská pohraniční dráha od října 1873 až do svého zestátnění 1. ledna 1895.

Co vypovídají staré jízdní řády

V roce 1912 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Hanušovice (něm. Hannsdorf), Vlaské (něm. Blaschke), Krumperky-Moravice (něm. Grumberg–Möhrau, nyní Podlesí), Červený Potok (něm. Rothfloss), Prostřední Lipka (něm. Mittel Lipka), Králíky (něm. Grulich, nyní Dolní Lipka)

Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rokprovozovaná traťpočet vlaků
1912129b Hannsdorf – Wichstadtl-Lichtenau3 os Hannsdorf – Grulich
1921144 Hradec Králové – Hanušovice4 Os Hanušovice – Dolní Lipka
1928/1929145 Praha – Hradec Králové – Hanušovice2 R + 3 Os Dolní Lipka – Hanušovice
1937/1938126 Praha – Hradec Králové – Hanušovice2 R + 4 Os Dolní Lipka – Hanušovice
1944/1945154 Breslau – Glatz – Nieder Lipka – Mährisch Schönberg – Olmütz1 R + 5 Os Nieder Lipka – Hannsdorf
1945/19462 Velký Osek – Hradec Králové – Hanušovice1 R + 5 Os Dolní Lipka – Hanušovice
1959/19602 Velký Osek – Hradec Králové – Hanušovice1 R + 7 Os Dolní Lipka – Hanušovice
1988/1989020 Velký Osek – Hradec Králové – Lichkov – Hanušovice/Miedzylesie1 R + 6 Os Dolní Lipka – Hanušovice
2002/2003021 Týniště n. Orl. – Hanušovice1 R + 6 Os Dolní Lipka – Hanušovice
2005/2006025 Dolní Lipka – Hanušovice1 R + 6 Os
2011/2012Dolní Lipka – Hanušoviceosobní doprava zastavena
2017/2018025 Dolní Lipka – Hanušoviceprovoz pouze o sobotách a nedělích – 1 Sp Ústí nad Orlicí – Hanušovice + 3 Os Dolní Lipka Hanušovice (ve směru od Dolní Lipky dva z Králík, v opačném jeden do Králík a jede do Lichkova) + 1 Sp Česká Třebová – Hanušovice o sobotách v letním období.
Vysvětlivky

R – rychlík nebo expres, Os – osobní vlak, Sp – spěšný vlak

Navazující tratě

Provoz

Na trati jsou v pravidelném provozu nákladní vlaky, osobní vlaky jezdí jen o sobotách a nedělích. Osobní doprava byla pro řídké osídlení spíše slabší; na počátku 21. století se pohybovala okolo pěti či šesti párů motorových osobních vlaků. Dříve tudy projížděl i pár rychlíků spojující Prahu a Jeseník. Nákladní doprava je minimální, ožívá ovšem při odklonech.

V roce 2011 navrhla společnost OREDO, jednající za Pardubický kraj, v rámci optimalizace dopravy zastavit osobní dopravu a nahradit ji autobusovou linkou KrálíkyHanušovice. Proti tomuto záměru vznikla petice, kterou podepsala více než třetina místních práceschopných obyvatel.[3] Navzdory tomu po dalších jednáních s obcemi (květen 2011) považoval Pardubický kraj zastavení dopravy za hotovou věc;[4][5] a to přesto, že východní polovina trati leží na území Olomouckého kraje a tamní starostové na jednání se záměrem výslovně nesouhlasili.[6]

OREDO pro období jízdního řádu 2012 (tj. od 11. prosince 2011) žádnou osobní dopravu v závazku veřejné služby v úseku Dolní Lipka – hranice s Olomouckým krajem (– Hanušovice) neobjednalo[7] a Olomoucký kraj v reakci na to neobjednal dopravu ani na své části tratě.[8]

Od 2. února 2013 se pravidelná osobní doprava mezi Dolní Lipku a Hanušovice vrátila,[9] pouze však o sobotách a nedělích.

Od GVD 2015/2016 jezdí v letním období na trati též historický spěšný vlak Králický Sněžník.[zdroj?]

Od GVD 2019/2020 zajíždí do Hanušovic Leo Express.[10]

Stanice a zastávky

Odkazy

Reference

  1. Jízdní řád 2023/24, trať 024 | Správa železnic
  2. List povolení č.115/1871 Sb. ze dne 11. září 1871
  3. Proti rušení lokálek bojuje petice, podepsaly ji dva tisíce lidí idnes.cz, 30. 4. 2011.
  4. Další vlaky z malých tratí zmizí. I přes protesty starostů idnes.cz, 21. 5. 2011.
  5. Osud východočeských lokálek se naplní Archivováno 22. 5. 2011 na Wayback Machine. ČT24, 21. 5. 2011.
  6. Oredo: Zápis z jednání 17. 5. 2011 - Králíky
  7. Novinky ve vlakovém jízdním řádu od 11. prosince v Pardubickém kraji Archivováno 20. 6. 2012 na Wayback Machine., České dráhy, tiskové zprávy, 7. 12. 2011
  8. Jiří K. Růžička: Lidé spílali drahám, kapela hrála. Zrušenou tratí projel poslední vlak, iDnes.cz, 12. 12. 2011
  9. Dopravní obslužnost v kraji se vrátí k původnímu stavu Pardubický kraj, 14. 1. 2013
  10. ŠINDELÁŘ, Jan. Pardubický kraj: Více vlaků do Letovic, omlazené 810 a nástup Leo Expressu. Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2019-12-05 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
BSicon .svg
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
BSicon BHF.svg
station straight track
Prostřední Lipka, železniční zastávka 01.jpg
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Prostřední Lipka
Staniční budova.jpg
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Staniční budova
BSicon hKRZWae.svg
bridge over water straight (big)
Dolní Lipka, železniční stanice 04.jpg
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Dolní Lipka
Červený Potok, železniční stanice 02.jpg
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Červený Potok
Mala morava vysoky potok m131.1441.jpg
(c) Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Malá Morava-Vysoký Potok. Vůz třídy M 131.1 (801) před stanicí Podlesí
BSicon eBST.svg
ex non-passenger stop track straight in use
BSicon HST.svg
flag stop track straight in use