Železniční trať Kúty–Trnava

Kúty–Trnava
Stát	Slovensko Slovensko
Číslo	116
Provozovatel dráhy	ŽSR
Technické informace
Délka	67,463 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	25 kV
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	80 km/h
Průběh trati
Legenda směr Břeclav směr Skalica 50,898 Kúty směr Bratislava 50,076 67,452 změna staničení 65,005 Kuklov 59,395 Šaštín-Stráže 55,357 Borský Mikuláš 49,785 Výh. Šajdíkove Humence 44,212 Senica 39,726 Hlboké 34,971 Jablonica směr Brezová pod Bradlom 33,100 Cerová - Lieskové 29,326 Dúbrava 28,068 Jablonický tunel(900 m) 27,168 24,775 Buková 21,171 Smolenice 18,620 Bíňovce 14,667 Boleráz 12,296 Klčovany 9,002 Šelpice 4,743 Nemčanka (nákladiště) 4,200 Trnava - předměstí 0,574 44,902 změna staničení 46,290 Trnava směr Sereď směr Žilina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Kúty–Trnava (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 116) je elektrizovaná jednokolejná železniční trať na Slovensku, která spojuje Kúty a Trnavu. Propojuje tratě 110 (Bratislava–Kúty) a 120 (Bratislava–Žilina).

Železniční spojení Kút a Trnavy poprvé veřejně prezentoval senický rodák Viliam Pauliny-Tóth, poslanec uherského sněmu v roce 1871. Ve svém návrhu výstavby železnic počítal i s tratí Šahy–Levice–Nitra–Hlohovec–Holíč–Hodonín. Po dlouhých letech bylo koncem 19. století rozhodnuto o výstavbě tratě Nitra–Leopoldov–Trnava–Kúty–Břeclav.

Trať byla rozdělena na dva úseky: Lužianky–Leopoldov a Trnava–Jablonica–Kúty. Tvořila spojení Ponitří, Pováží a státní hranice s napojením na Severní dráhu císaře Ferdinanda s délkou 111,7 km.

• 14. prosince 1897: Trnava–Smolenice – 21,1 km
• 14. prosince 1897: Jablonica–Kúty – 32,1 km
• 11. června 1898: Smolenice–Jablonica – 13,8 km
• 6. září 1899: odbočka Jablonica – Brezová pod Bradlom – 11,7 km
• 8. září 1900: Kúty – státní hranice – 6,4 km

Železnice vede rovinou i horským terénem Malých Karpat a bylo nutné vykonat mnoho pozemních prací. Nejsložitější úsek průsmykem pohoří mezi Smolenicemi a Jablonicí je vedený 900 m dlouhým tunelem, největší násyp má 20,2 m a zářez 16,4 m. Celkově bylo potřeba postavit 212 staveb v celkové délce 791 m.

Za druhé světové války byla trať i tunel poškozeny ustupující německou armádou a byly nutné rozsáhlé opravy. Zprovozněna byla v květnu 1945 a opravy probíhaly do roku 1947, kdy se dokončily práce na tunelu.

Elektrizace tratě probíhala ve dvou etapách:

• 18. prosince 1980: úsek Kúty–Jablonica
• 21. května 1982: úsek Trnava–Jablonica

• Kúty – křižovatka s tratí 110 a 114
• Kuklov
• Šaštín-Stráže
• Borský Mikuláš
• Šajdíkove Humence
• Senica
• Hlboké
• Jablonica – odbočná stanice pro trať 117
• Cerová-Lieskové
• Buková
• Smolenice
• Bíňovce
• Boleráz
• Klčovany
• Šelpice
• Trnava předměstí
• Trnava – křižovatka s tratí 120 a 133

Budova stanice Senica byla po rekonstrukci znovu zpřístupněna v dubnu 2013. Od svého založení v roce 1897 byla rekonstruována ještě v letech 1967 a 1968. V roce 2013 proběhla rekonstrukce kolejí 1, 2 a 3 a nástupišť 1 a 2. Rekonstrukce umožnila bezbariérový přístup cestujících a byly nainstalovány vodící prvky pro nevidomé. Opraveno bylo také trakční vedení, kabelové rozvody, osvětlení a další součásti stanice. Nově byly instalovány informační a sdělovací prvky pro cestující. Náklady na stavbu byly 2 mil €.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Železničná trať Kúty – Trnava na slovenské Wikipedii.

• ENGLER, Marko. 120 rokov trate Trnava – Smolenice – Jablonica – Kúty [online]. Vlaky.Net, 8.6.2018. Dostupné online. 
• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Kúty–Trnava na Wikimedia Commons