Železniční trať Křimov–Reitzenhain

Křimov–Reitzenhain
Hraniční most v Reitzenhainu na pohlednici z roku 1903
Stát	Česko Česko a Německo Německo
Technické informace
Délka	13,1 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	neelektrizovaná
Ozubnice	ne
Počet kolejí	1
Mapa trati
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda z Chomutova 22,774 Křimov (nádraží)něm. Krima-Neudorf 750 m do Vejprt ~24,200 cesta 25,000 cesta 25,570 silnice Hora Sv. Šebestiána–Menhartice (4,47 m) 25,712 Menhartice (od 30. let)něm. Märzdorf 786 m 26,167 cesta (4 m) 26,594 cesta (3,6 m) 27,479 cesta (3,6 m) 28,900 nejvyšší bod 826 m 30,119 Hora Sv. Šebestiánaněm. Sebastiansberg 818 m 30,484 Chomutovka (80 m) 31,036 (51,5 m) 31,678 cesta (4,5 m) 33,260 (2,5 m) 35,621 Reitzenhain v Čechách (od 30. let) 780 m 35,794 silnice I/7 (11,2 m) 35,860 0,000 Černá (40 m, hranice ČR/SRN) 1,390 Reitzenhain 776 m do Flöhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Křimov–Reitzenhain byla druhou přeshraniční větví trati Chomutov–Vejprty, která byla uvedena do provozu 23. srpna 1875. Zanikla po druhé světové válce v důsledku odsunu Němců a politických změn. Osobní provoz byl ukončen 9. května 1948, trať byla formálně zrušena až 12. října 1972.

Historie

Do roku 1945

V roce 1872 vybudovala společnost Buštěhradská dráha přeshraniční trať Chomutov – Vejprty – Cranzahl, která sloužila k přepravě uhlí do Saska. Již 12. listopadu téhož roku požádala o koncesi na další přeshraniční spojení z Křimova přes Reitzenhain, ta byla otevřena 23. srpna 1875. Nejdůležitějším zbožím vozeným po této trati bylo uhlí, osobní dopravu zajišťovaly zpočátku dva páry smíšených vlaků, zde však vedeny i s vozy 1. třídy. V Reitzenhainu pak zpravidla navazovaly německé vlaky do Chemnitz. Jízda smíšeného vlaku trvala nahoru 52 minut, dolů 45 minut. Buštěhradská dráha trať provozovala až do svého zestátnění v roce 1923. Ve třicátých letech dvacátého století byla osobní doprava motorizována, což přineslo zrychlení (na zhruba 30 minut) a zvýšení počtu vlaků na pět párů a další dva o nedělích.

V roce 1938 se trať po záboru Sudet ocitla v Německé říši a provoz zde až do roku 1945 zajišťovaly Německé říšské dráhy, u nichž trať byla uváděna jako Chemnitz – Reitzenhain – Krima. Po trati byly též vedeny rychlíky Chomutov–Chemnitz.

Postupný zánik po roce 1945

V roce 1945 přešla trať zpět pod ČSD a ihned se zastavil přeshraniční provoz. Roku 1946 byla trať použita k odsunu německých obyvatel, kvůli němuž se celé území téměř vylidnilo, a tedy poklesla i osobní doprava. Ta byla zastavena 9. května 1948. Trať se nadále využívala pro nákladní přepravu – vozbu dřeva a rašeliny – ze stanice Hora Svatého Šebestiána do Chomutova, ale provoz slábl a stav trati se zhoršoval. Později se využíval pouze úsek Křimov–Menhartice jako odstavná kolej. Již zcela nevyužívaná trať byla formálně zrušena 12. října 1972. Koleje byly sneseny v letech 1985–1987.

Trasování

Trať z Křimova stoupala severním směrem k dnes již bývalým Menharticím, poté kolem Menhartického vrchu přes údolí Chomutovky severně od Hory Svatého Šebestiána, kde stálo tamní nádraží, dále směrem ke hranicím v Reitzenhainu, kde překračovala hranici ocelovým mostem přes říčku Černou. Celní a pasová kontrola probíhala pro oba státy v Reitzenhainu. Těleso trati se dochovalo téměř v celé délce trati, včetně propustků a pilířů mostů.

Navazující tratě

• Křimov: Železniční trať Chomutov–Vejprty
• Reitzenhain: Železniční trať Reitzenhain–Flöha

Odkazy

Literatura

• KADLEC, Jan. Zaniklá železniční trať Křimov–Reitzenhain. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2005. 44 s. Dostupné online. ISBN 80-239-6125-X. 
• JELEN, Miroslav. Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7363-129-1. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Křimov–Reitzenhain na Wikimedia Commons