Železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí

Kojetín – Valašské Meziříčí
(c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz Osobní vlak v úseku Valašské Meziříčí – Branky na Moravě
Stát	Česko Česko
Číslo	303
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Technické informace
Délka	61 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	16 ‰
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	70 km/h (Hulín–Holešov 80 km/h)
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda směr Brno (trať 300) směr Tovačov (trať 304) 0,000 Kojetín P7202 směr Přerov (trať 300) 3,362 Bezměrov Haná 5,426 Postoupky Morava 9,277 Kroměříž směr Zborovice (trať 305) (vedení trati mezi lety 1880-1888) P7248 P7250 směr Přerov (trať 330) Rusava 16,739 Hulín (vedení trati mezi lety 1880-1888) směr Břeclav (trať 330) 20,300 Třebětice 22,100 Všetuly (do 2004) Nákl. Všetuly (do 2017) P7256 příprava na napojení Průmyslové zóny Holešov 24,160 Holešov 27,900 Dobrotice 29,548 Jankovice Rusava 31,360 Hlinsko pod Hostýnem (vedení trati mezi lety 1882-1888) (kolejiště v provozu do ~2010) Nákl. Bystřice p. Hostýnem ~35,08 Bistritz (staré nádr.) (do 1.6.1888) [1] 35,075 Bystřice pod Hostýnem vlečka TON Bystřička 39,568 Loukov vlečka ČEPRO 42,232 Osíčko Juhyně 46,800 Podhradní Lhota 48,675 Kunovice-Loučka P7290 52,636 Police u Valašského Meziříčí P7296 55,657 Branky na Moravě Vsetínská Bečva (vedení trati mezi lety 1888-1937) směr Horní Lideč (trať 280) ~60,38 Valašské Meziříčí (do 22.5.1937)[2] Rožnovská Bečva 61,072 Valašské Meziříčí (od 22.5.1937) 61,494 Krásno nad Bečvou (do 22.5.1937) směr Hranice na Moravě (trať 280) směr Rožnov pod Radhoštěm (trať 281) směr Ostrava (trať 323)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 303) je jednokolejná neelektrizovaná trať celostátní dráhy o délce 61 km. Trať vede z Kojetína přes Kroměříž, Hulín, Holešov a Bystřici pod Hostýnem do Valašského Meziříčí. Provoz na trati, která původně vedla až do Bílska ve Slezsku (dnes v Polsku) byl zahájen v roce 1888, ale na některých úsecích fungovala železnice už od roku 1880.

Na počátku dnešní trati bylo v roce 1879 založení akciové společnosti pro stavbu dráhy Kroměříž – Hulín, která měla částečně napravit situaci trvající od roku 1841, kdy byl uveden do provozu úsek Severní dráhy císaře Ferdinanda míjející město Kroměříž. Nová dráha, navazující na Severní dráhu v Hulíně, měla urychlit spojení s Vídní a Olomoucí. Proto jedním z hlavních akcionářů byl olomoucký arcibiskup kardinál Fürstenberg (Kroměříž byla arcibiskupovou rezidencí). Dalším významným akcionářem byl například kroměřížský advokát a poslanec Vilibald Mildschuh. Kroměřížská dráha byla slavnostně otevřena v listopadu 1880. V té době bylo na levém břehu Moravy kroměřížským stavitelem Ladislavem Mesenským postaveno kroměřížské nádraží, k němuž město darovalo pozemek v ceně 33 000 zlatých.^[3]

V roce 1882 akciová společnost Kroměřížské dráhy obdržela koncesi na výstavbu dráhy Hulín – Bystřice pod Hostýnem. Mezi nové hlavní akcionáře nyní patřilo město Holešov a průmyslové podniky ve Všetulích a v Bystřici. Úsek Hulín–Holešov byl zprovozněn v červnu 1882 (prvním vlakem byl náklad uhlí pro Kneislovu továrnu) a pravidelná osobní doprava byla zahájena v září téhož roku. Úsek Holešov – Bystřice pod Hostýnem byl dán do provozu v listopadu 1882.^[3]

Přestože dopravu na dráze zajišťovala společnost Severní dráha (Kroměřížská dráha neměla vlastní vozový park), soužití obou společností bylo komplikované, protože Severní dráha zneužívala své monopolní postavení, jak to jen bylo možné. Až do podzimu roku 1883 například společnost bránila propojení obou úseků Kroměřížské dráhy, takže cestující museli v Hulíně vystoupit a pěšky přejít přes trať Severní dráhy na druhé nádraží, aby mohli pokračovat v cestě. Nedostatek financí a zřejmě také vliv Severní dráhy zabránily v realizaci projektovaného prodloužení trati o úsek Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí.^[3]

Změnu přinesl rok 1885, kdy navzdory četným kritikům sice byla prodloužena koncese Severní dráze (a tím i její monopol na železniční spojení přes Moravu) až do roku 1940, ale současně jí byla uložena povinnost vybudovat síť paralelních a navazujících tratí. Rakousko-uherská vláda si totiž uvědomovala, že hlavní spojnice Vídeň–Krakov vede nepříjemně blízko pruského území a v případě další války s Pruskem může být velice rychle přerušena. Severní dráha proto dostala mimo jiné za úkol vybudovat paralelní spojení s Haličí, které bude více ve vnitrozemí.^[3][4]

V roce 1887 Severní dráha císaře Ferdinanda odkoupila společnost Kroměřížské dráhy a další již existující železnice na plánované trase: úseky Valašské Meziříčí – Krásná a Frýdlant–Frýdek (v provozu již od roku 1871). Současně zahájila dobudování úseků Kojetín–Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí, Krásná–Frýdlant a Frýdek–Bílsko. Stávající úseky byly opraveny a dřevěné mosty byly nahrazeny ocelovými. V zájmu plynulého provozu na trati byla zrušena původní část trati směřující do Hulína (nově vybudovaný úsek vede obloukem severně od města) a také původní část trati mezi stanicí Hlinsko pod Hostýnem a starým nádražím v Bystřici pod Hostýnem byla odkloněna na nové nádraží jižněji od města (Thonetova továrna, kde původní dráha končila, byla napojena novou vlečkou). Provoz na celé trati v délce 180 km mezi městy Kojetín a Bílsko byl slavnostně zahájen 1. června 1888.^[3][4]

V roce 1906 byla společnost Severní dráha císaře Ferdinanda, včetně Moravsko-slezské dráhy měst, postátněna. Po vzniku republiky úsek Těšín–Bílsko (přes Holešov (polsky Goleszów) a Skočov) připadl Polsku.

Úsek Valašské Meziříčí – Frýdek-Místek je nyní součástí trati Ostrava – Valašské Meziříčí a úsek Frýdek-Místek – Český Těšín je značena jako samostatná trať číslo 322.^[3][4] V roce 2004 se přestala používat zastávka Všetuly (avšak formálně zrušena nebyla – předpokládalo se její opětovné zprovoznění v souvislosti s obsazováním průmyslové zóny).^[5]

S jízdním řádem 2021/2022 se zastávka Rajnochovice přejmenovala na Podhradní Lhota.^[6] V ten samý rok dostaly spoje Kojetín – Rožnov pod Radhoštěm, z většiny využívající tuto trať, označení S4 pro osobní vlaky, respektive Sp4 pro spěšné vlaky. Spěšné vlaky Frenštát pod Radhoštěm – Valašské Meziříčí – Kojetín – Brno navíc nesou i označení S6 (Moravskoslezský kraj) a R12 (Jihomoravský kraj).^[zdroj?]

Alespoň od roku 2020^[7] se na trati mezi Kojetínem a Hulínem plánuje modernizace a elektrifikace, aby mohly být vedeny přímé vlaky na lince Praha – Brno – Kojetín – Kroměříž – Hulín – Otrokovice – Zlín/Uherské Hradiště, propojující budoucí vysokorychlostní trať Praha – Brno – Ostrava s krajským městem Zlínem; celá cesta by měla trvat pouhé 2 hodiny.^[8] V roce 2022 byla vyhlášena soutěž na dodavatele záměru projektu,^[9] v roce 2023 byl termín stavby posunut na rok 2030.^[10]

• Železniční trať Brno–Přerov
• Železniční trať Kojetín–Tovačov

• Železniční trať Kroměříž–Zborovice

• Železniční trať Přerov–Břeclav

• Železniční trať Hranice na Moravě – Púchov
• Železniční trať Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm
• Železniční trať Ostrava – Valašské Meziříčí

• 
  Kojetín
• 
  Bezměrov
• 
  Postoupky
• 
  Kroměříž
• 
  Hulín
• 
  Třebětice
• 
  Všetuly
• 
  Holešov
• 
  Dobrotice
• 
  Jankovice
• 
  Hlinsko pod Hostýnem
• 
  Bystřice pod Hostýnem
• 
  Loukov
• 
  Osíčko
• 
  Podhradní Lhota (dříve Rajnochovice)
• 
  Kunovice-Loučka
• 
  Police u Valašského Meziříčí
• 
  Branky na Moravě
• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Valašské Meziříčí

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí na Wikimedia Commons
• Popis trati 303 Kojetín – Valašské Meziříčí
• Historie železničních tratí