Železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod

Kolín – Havlíčkův Brod
StátČeskoČesko Česko
Číslo230
Provozovatel dráhySpráva železnic
Technické informace
Délka75,3 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Napájecí soustava3 kV ss (Kolín - Kutná Hora) + 25 kV 50 Hz (Kutná Hora - Havlíčkův Brod)
Maximální sklon14,24 ‰
Maximální rychlost140 km/h, 150 km/h pro naklápěcí soupravy (Čáslav - Golčův Jeníkov)
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
288,3Kolín
Kolín seřaďovací nádraží
Kolín dílny
do Pardubic
290,4Hlízov
287,643Kutná Hora hlavní nádraží
287,310-287,581změna trakční soustavy v kolejích 1-7
do Zruče nad Sázavou
vl. ČKD
vl. cukr. Ovčáry
284,6Církvice
283,1Třebešice
vl. voj. letiště, Kosmos
278,172Čáslav
do Třemošnice
271,8Horky u Čáslavi
267,084Golčův Jeníkov
vl. cukr. Hostačov
264,1Golčův Jeníkov město
257,1Vlkaneč
254,4Nová Ves u Leštiny
251,808Leština u Světlé
247,8Sázavka
242,8Světlá nad Sázavou-Josefodol
do Zruče nad Sázavou
239,916Světlá nad Sázavou
236,3Pohleď
232,941Okrouhlice
228,3Havlíčkův Brod-Perknov
odb. psych. léčebna
224,108Havlíčkův Brod
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 230) je dvojkolejná železniční trať o délce 75,3 km, jeden z úseků celostátní dráhy, spojující středočeský Kolín a Havlíčkův Brod na Vysočině.

Správcem infrastruktury tratě je Správa železnic. Osobní dopravu v závazku veřejné služby zajišťují České dráhy.

Historie

Trať byla postavena společností Rakouská severozápadní dráha a zprovozněna ve dvou etapách v letech 1869 a 1870. Po záboru Sudet byla urychleně zdvojkolejněna beze změny směrového vedení. V roce 1965 došlo k elektrizaci tratě z Kolína do Kutné Hory a dále do Havlíčkova Brodu. Ve stanici Kutná Hora hl. n. vznikl styk trakčních soustav stejnosměrné 3 000 V a střídavé 25 kV / 50 Hz. Právě kvůli tomuto styku musely být lokomotivy (obvykle to byly stroje řad 141 a 230) v žst. Kutná Hora hl. n. přepřahány pomocí lokomotivy nezávislé trakce. Teprve roku 1974 vyjely ze Škody Plzeň lokomotivy řady 350, následovaly další vícesystémové lokomotivy. Dnes (2021) jsou v Kutné Hoře přepřahány pouze některé nákladní vlaky.

Modernizace

Úseků, na kterých bylo možno dosáhnout rychlosti přes 100 km/h, bylo minimum, proto začala trať být rekonstruována. Jako první úsek byl modernizován v roce 2015 úsek mezi Golčovým Jeníkovem a Vlkančí, kde trať prochází několika velmi ostrými oblouky, ale beze změny směrového vedení. V roce 2017 byl rekonstruován úsek Golčův Jeníkov – Čáslav, proběhlo zde zvyšování rychlosti až na 130 km/h pro klasické soupravy a na 140 km/h pro soupravy naklápěcí. V přípravě je úsek mezi Čáslaví a Kutnou Horou, i zde je v plánu zvýšení rychlosti, čemuž pomůže i přeložka kolem osady Lochy a navíc dojde ke kompletní rekonstrukci stanice Čáslav (nástupiště s vysokou hranou, podchod).

Přehled úseků[1]

ÚsekZahájení
výstavby
Uvedení
do provozu
Kolín (mimo) – Kutná Hora (mimo), vč. Hlízovské spojkyplánováno 2025plánováno 2027
žst. Kutná Hora hl. n.plánováno 2026plánováno 2027
Kutná Hora (mimo) – Čáslav (mimo)plánováno 2027plánováno 2030
žst. Čáslavplánováno 2027plánováno 2029
Čáslav (mimo) – Golčův Jeníkov (mimo)20162017
žst. Golčův Jeníkovbude oznámenobude oznámeno
Golčův Jeníkov (mimo) – Vlkaneč (mimo)20152016
žst. Vlakečbude oznámenobude oznámeno
Vlkaneč (mimo) – Leština u Světlé (mimo)bude oznámenobude oznámeno
Leština u Světlé (mimo) – Světlá nad Sázavou (mimo)plánováno 2026plánováno 2027
žst. Světlá nad Sázavoubude oznámenobude oznámeno
Světlá nad Sázavou (mimo) – Okrouhlice (včetně)plánováno 2028plánováno 2030
Okrouhlice (mimo) – Havlíčkův Brod (mimo)20172018
uzel Havlíčkův Brodplánováno 2031plánováno 2035

Doprava

Osobní vlaky pohybující se na této trati jsou taženy vícesystémovými lokomotivami řad 362 z DKV Brno. Některé nákladní vlaky jsou v úseku z Kolína do Kutné Hory taženy stejnosměrnými stroji a dále střídavými lokomotivami řady 230.

Do počátku 21. století jezdily na trati mezistátní vlaky EuroCity. Od té doby zde dálkovou dopravu zajišťují rychlíky Praha – Havlíčkův Brod – Brno. Poslední mezinárodní vlaky tu jezdily v roce 2007, jen při mimořádné situaci na koridoru zde občas projel odkloněný mezistátní vlak railjet či EuroCity a nebo i RegioJet. Dnes (2023) tu jezdí rychlíky linky R9 z Prahy hl. n. do Brna hl. n. a osobní vlaky Kolín – Čáslav – Havlíčkův Brod (- Žďár nad Sázavou/Jihlava).

Od dubna 2021 tudy jezdí všechny vlaky Praha-Brno z důvodu modernizace trati Brno-Maloměřice - Adamov - Blansko a ulevení koridoru Kolín-Česká Třebová, na kterém rovněž probíhají stavební práce (Ústí nad Orlicí - Choceň a uzel Pardubice). Vlaky tím vzdálenost Praha-Brno urazí za minimálně tři hodiny. Vedení mezistátních vlaků touto náhradní trasou bylo ukončeno 30. června 2023, kdy se na původní trasu 1. železničního koridoru přes Pardubice hlavní nádraží.

Budoucnost

Na jaře 2023 byly do Havlíčkova Brodu dodány 2 jednotky RegioPanter řady 650.2.[2] Během léta dojde k dodání dalších 4 a celá tato šestice poté zajistí přepravu cestujících na lince S20 Kolín - Havlíčkův Brod.

Na přelomu let 2022 a 2023 proběhla soutěž na provozovatele linky R9. Ta byla sice vypsána jíž na podzim roku 2021, ale kvůli posunutí termínu podání nabídky, se neustále prodlužovala, až byla na podzim 2022 zrušena úplně kvůli technické závadě - nabídky nešlo otevřít.[3] Obratem byla vypsaná znovu a opět se do ní přihlásily České dráhy a RegioJet, který nakonec uspěl.

Změna dopravce proběhne v prosinci 2026. Dle požadavků Ministerstva dopravy má RegioJet vyjet s novými soupravami (vůbec poprvé na rychlíkové lince v Česku) a jejich maximální rychlost musí být 200 km/h kvůli možnému provozu na VRT Polabí.[4] S novou smlouvou dojde také ke změně dopravního konceptu na trati. Nově bude rychlík mezi Prahou a Havlíčkovým Brodem jezdit každou hodinu a odtud bude střídavě jednou za dvě hodiny pokračovat buď do Jihlavy nebo Brna.

Navazující tratě

Kolín

Kutná Hora hlavní nádraží

Čáslav

Světlá nad Sázavou

Havlíčkův Brod

Stanice a zastávky

Odkazy

Reference

  1. Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. 
  2. Vysočina dostane ke dvěma RegioPanterům v létě další čtyři [online]. 2023-06-09 [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 
  3. Ministerstvo zrušilo miliardovou soutěž na nové vlaky kvůli technické poruše [online]. 2022-10-06 [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. 
  4. Pesa ukázala podobu nových jednotek, s kterými má RegioJet provozovat rychlíky Praha – Brno [online]. 2023-03-24 [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
BSicon .svg
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
BSicon vBHF.svg
Doppelstrang, gemeinsamer Bahnhof
BSicon STRq.svg
Straight line aqross (according to naming convention, name + modifier)
BSicon STR+l.svg
track to right against driving direction (with exact circles)
BSicon BHF.svg
station straight track
BSicon STRr.svg
track to right forward driving direction (with exact circles)
BSicon STRl.svg
Track to left forward driving direction (with exact circles)
Okrouhlice, nádraží.jpg
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
Okrouhlice, nádraží
BSicon vABZgr.svg
Image for BSicon diagrams
Kutná Hora hl. n. (přední strana).JPG
Autor: Juan de Vojníkov, Licence: CC BY-SA 3.0
Nádražní budova Kutná Hora hl. n.
2011-10-05 Havlíčkův Brod nádraží ČD - (10).JPG
Autor: Fojsinek, Licence: CC BY-SA 3.0
Havlíčkův Brod- nádraží ČD
BSicon vKRZvo.svg
Icon for railway descriptions
230 025-9 ČD Cargo.jpg
Střídavá elektrická lokomotiva 230.025-9 ČD Cargo nedaleko stanice Světlá nad Sázavou.
Svetla nad Sazavou.jpg
Autor: Vitmalinovsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Železniční nádraží Světlá nad Sázavou
BSicon vBST.svg
Image for BSicon diagrams
Leština u Světlé B. Železniční stanice.jpg
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Leština u Světlé B. Budova železniční stanice, východní strana (pohled z kolejiště směrem k hlavní silnici), na trati 230 Kolín – Havlíčkův Brod; okres Havlíčkův Brod, Česká republika.
GJ město.jpg
Autor: Zelenymuzik, Licence: CC BY-SA 4.0
Golčův Jeníkov město
BSicon ABZq+l.svg
junction aqross and from the left
Kolín, nádraží, z nástupiště.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Kolín-Kolín IV. Nádraží Kolín.
BSicon exSTRq.svg
Straight line aqross (according to naming convention, name + modifier)
BSicon vSTR+l.svg
Icon for railway descriptions
Čáslav-nádraží2012.jpg
Autor: Ben Skála, Licence: CC BY-SA 3.0
Večerní pohled na budovu čáslavského nádraží
BSicon vÜST.svg
railway icon
BSicon vSTRq.svg
Icon for railway descriptions
BSicon vSTRl.svg
Icon for railway descriptions
BSicon vHST.svg
BSicon for railway routemap
Pohleď, stanice.jpg
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
Pohleď, dříve Horní Pohleď, železniční stanice či zastávka
Overview of train station Havlíčkův Brod-Perknov in Veselice, Havlíčkův Brod. Havlíčkův Brod District.jpg
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Celkový pohled na železniční zastávku Havlíčkův Brod-Perknov ve Veselici, Krásná Hora, okr. Havlíčkův Brod.
BSicon vSTR.svg
Doppelstrang ehem. (S)-Bahnhof