Železniční trať Lausanne–Biel/Bienne

Lausanne – Biel/Bienne
Naklápěcí jednotka SBB RABDe 500 u stanice Twann
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Číslo	210
Provozovatel dráhy	SBB
Technické informace
Délka	104,5 km
Rozchod koleje	1 435 mm (normální)
Napájecí soustava	15 kV 16,7 Hz AC
Průběh trati
Legenda SBB ze St-Maurice a Brigu SBB z Palézieux a Bernu linka M2 metra v Lausanne 0,00 Lausanne 447,1 m n. m. 1,13 Lausanne bifurcation 442,2 m n. m. 3,97 Lausanne-Tridelspalovna 594,5 m n. m. linka M1 metra v Lausanne tunel Olivier Français (3796 m) -0,05 1,52 Lausanne-Sébeillonnákladové nádraží 449,8 m n. m. 2,35 Prilly-Malleyseit 2011 430,4 m n. m. most Galicien (147 m) 3,79[p 1] 3,76[p 2] Renens-Est bifurcation 416,3 m n. m. 4,51 Renens 415,9 m n. m. linka M1 metra v Lausanne 6,11 Archy 404,4 m n. m. most Larges-Pièces (106 m) z/do Lausanne-Triage (seřaďovací nádraží) změna staničení -0,01 8,15[p 3] 8,03[p 4] Denges-Echandens 398,3 m n. m. SBB směr Morges a Ženeva 7,7 12,9 Lausanne-Triage D  397,0 m n. m. 13,2 Les Lécheires 398,8 m n. m. most Poudrière III (213 m) most Poimbœuf (63 / 70 m) 13,8 Lausanne-Triage Nord 400,0 m n. m. 14,9 6,93 Bussigny 407,0 m n. m. 9,4 Vufflens-la-Ville 399,6 m n. m. 9,9 vlečka 10.97 Vufflens-la-Ville 406,8 m n. m. 14.49 Cossonay-Penthalaz 428,0 m n. m. MBC směr Cossonay (lanovka) Daillens-Postebalíkové centrum 19.12 Daillens 445,1 m n. m. SBB směr Vallorbe 20,2 průmyslové koleje 21.38 Eclépens 455,8 m n. m. tunel Sud-de-Mormont (302 m) tunel Nord-de-Mormont (182 m) 24.88 Bavois 441,6 m n. m. 27.46 Chavornay 447,1 m n. m. Travys směr Orbe 29,67 Essert-Pittet 438,2 m n. m. 32,70 Ependes 440,0 m n. m. SBB z Payerne 39,13 Yverdon-les-Bains 434,4 m n. m. most přes Thièle (79 m) Travys směr Ste-Croix 42,71 Grandson 435,6 m n. m. 47,48 Onnens-Bonvillarsbývalá stanice 435,5 m n. m. přeložka (1999–2001) tunel Concise (365 m) 50,75 Concise 429,5 m n. m. tunel Fin-de-Lance (286 m) 52,45 La Lance 437,5 m n. m. tunel La Raisse (1245 m) hranice kantonů VD-NE 54,85 Vaumarcus 446,6 m n. m. tunel St-Aubin-Sauges (2252 m) 57.89 58.10 Gorgier-St-Aubinzměna staničení 451,1 m n. m. 62,28 Bevaix 489,2 m n. m. viadukt Boudry (204 m) 66,25 Boudry 491,4 m n. m. 67,67 Colombier NE 489,6 m n. m. SBB z Pontarlier 70,34 Auvernier 492,2 m n. m. 72,39 Neuchâtel-Serrières 475,7 m n. m. tunel Route-de-France (58 m) 73,6 SBB z Le Locle 73,96 Neuchâtel-Vauseyon 475,1 m n. m. 75,29 Neuchâtel 479,2 m n. m. BLS směr Bern 79.37 St-Blaise CFF 463,8 m n. m. tunel St-Blaise (155 m) 83,60 Cornaux 435,0 m n. m. 85,55 Cressier NE 435,7 m n. m. 87,72 Le Landeron 437,4 m n. m. Frienisberg(1859–1860) hranice kantonů NE-BE 90,05 La Neuveville 433,3 m n. m. 93,73 Chavannes 433,7 m n. m. Ligerztunnel (2130 m, ve stavbě) 94,0 Ligerz (do 2024) 433,6 m n. m. Ligerz-Tessenberg-Bahn (lanovka) 95,98 Twann 433,8 m n. m. 99,95 Tüscherz 434,6 m n. m. tunel Vingelz (2432 m, od 1969) ze Sonceboz 104,50 Biel/Bienne 437,1 m n. m. ASm směr Ins SBB směr Bern und směr Solothurn
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Lausanne–Biel/Bienne je hlavní železniční trať ve Švýcarsku. Vede z Lausanne podél jižního úpatí Jury přes Yverdon-les-Bains a Neuchâtel do Bielu.

Trať je od roku 1903 ve vlastnictví Švýcarských spolkových drah (SBB)^[1] a je součástí trati na jižním úpatí Jury, která je důležitým spojením mezi východem a západem Švýcarska. Kvůli klikaté trase podél Neuchâtelského a Bielského jezera jezdí po trati vlaky s naklápěcími skříněmi (zejména jednotky SBB RABDe 500).

Železniční trať Lausanne–Biel byla vybudována v několika etapách. Nejstarším úsekem je trať Yverdon–Bussigny, kterou 7. května 1855 otevřela společnost Compagnie de l’Ouest Suisse (OS). Prodloužení z Bussigny do Renens následovalo 1. července 1855 a z Renens do Lausanne 5. května 1856. Téhož dne byla zprovozněna spojka Bussigny–Morges, která byla zrušena v roce 1879 a znovu zprovozněna 23. května 1971. Dne 7. listopadu 1859 následoval úsek Yverdon–Vaumarcus a téhož dne společnost Franco-Suisse (FS) otevřela pokračování z Vaumarcus do Frienisbergu, provizorní stanice a přístavu u Le Landeron u Bielského jezera. Díky krátké trati ze stanice Biel/Bienne do Nidau, kterou 1. srpna 1858 otevřela Švýcarská centrální dráha (SCB), vzniklo spojení do Frienisbergu přes jezero.

Když Švýcarská východozápadní dráha (OWB) 3. prosince 1860 uzavřela mezeru podél severního břehu jezera Biel z Le Landeron do Bielu, SCB 10. prosince 1860 uzavřela krátkou trať z Bielu do Nidau. Uzavřením mezery v prosinci 1860 bylo poprvé možné projet Švýcarsko z východu (St. Margrethen) na západ (Ženeva) výhradně vlakem; kvůli různým železničním společnostem bylo nutné několikrát přestupovat.

Seřaďovací nádraží Lausanne-Sébeillon bylo 14. července 1927 připojeno k Renens a 1. července 1951 k Lausanne. Oba úseky trati byly od zahájení provozu elektrifikovány. V roce 1969 nahradily Švýcarské spolkové dráhy SBB jednokolejný úsek Tüscherz–Biel u Bielského jezera tunelem Vingelt. V letech 1999–2001 byl modernizací zkapacitněn klíčový úsek mezi Concise a Gorgier-St-Aubin na Neuchâtelském jezeře.

Celá trať byla rozšířena na minimálně dvě traťové koleje s výjimkou Ligerzu, kde v důsledku stále pouze jednokolejného úseku dochází k omezení regionální dopravy. Rozšíření na dvě koleje mezi Ligerzem a Twannem s tunelem Ligerztunnel je zahrnuto do etapy rozšíření v roce 2025 v rámci projektu FABI, jehož financování bylo schváleno v roce 2014.

V letech 1925 až 1927 byla souvislá trať elektrifikována ve dvou etapách:

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bahnstrecke Lausanne–Biel/Bienne na německé Wikipedii.

• WÄGLI, Hans G. Schienennetz Schweiz und Bahnprofil Schweiz CH+. Curych: AS Verlag, 2010. ISBN 978-3-909111-74-9. (německy)