Železniční trať Michaľany–Łupków

Michaľany–Łupków
Stát	Slovensko Slovensko
Číslo	191
Provozovatel dráhy	ŽSR
Technické informace
Délka	123 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	D4
Napájecí soustava	3 kV DC (úsek Michaľany – Bánovce nad Ondavou)
Maximální sklon	25 ‰
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	100 km/h
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda trať do Čopu 0,00 Michaľany trať do Košic 1,50 Lastovce 5,40 Veľaty 11,28 Stanča Chlmec 13,05 Úpor trať do Košic ŠRT (1520 mm) 20,27 Trebišov trať do Vranova nad Topľou 25,47 Hrinište Ondava 30,95 Bánovce nad Ondavou trať do Veľkých Kapušan 33,25 Laškovce 37,74 Michalovce zástavka 40,60 Michalovce 46,52 Petrovce nad Laborcom 49,11 Nacina Ves 52,23 Pusté Čemerné trať do Prešova 54,90 Strážske 59,10 Brekov 64,50 Humenné 65,27 Humenné mesto trať do Stakčína 68,91 Kochanovce 70,34 Udavské 74,65 Ľubiša 77,29 Hankovce 80,13 Koškovce 82,72 Zbudské Dlhé 85,53 Hrabovec nad Laborcom 90,16 Radvaň nad Laborcom 92,45 Volica 94,70 Nižné Čabiny 96,48 Vyšné Čabiny 98,42 Sukov Laborec 100,88 Monastyr 102,69 Krásny Brod 105,39 Medzilaborce Vydranka 106,39 Medzilaborce mesto 110,50 Vydraň Vydranka 115,85 Palota 119,47 výhybňa Víťazstva výhybňa Pobieda (1944–1946) Lupkovský tunel (416 m) 119,69 50,46 státní hranice SK/PL odbočka na provizorní trať po poničení tunelu (1944–1946) 49,20 Łupków trať do Sanoku
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Michaľany–Łupków (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 191) je jednokolejná částečně elektrifikovaná železniční trať na východním Slovensku. Trať začíná v železniční stanici Michaľany, kde se odděluje od trati Košice–Čop a vede zhruba severovýchodním směrem přes Trebišov, Michalovce, Humenné a Medzilaborce do polského Łupkówa.

Historie

Trať z Michaľan do Łupkówa je jednou z nejstarších tratí v dnešním regionu východního Slovenska. První projekty na stavbu trati z Východoslovenské nížiny na sever k městu Homenau (Humenné) a dále směrem k Poloninám pocházejí z druhé poloviny 60. let 19. století, kdy začal být po Rakousko-uherském vyrovnání a připojení Uher natrvalo k Rakouskému císařství zřejmý nedostatek kvalitního dopravního spojení do odlehlých částí monarchie, především do Haliče. Projektovaná trať měla umožnit rychlejší přesun vojsk do těchto končin a také celkově pozvednout hospodářskou vyspělost regionu. Stavba započala v roce 1869 a po dvou letech již trať dosáhla Humenného – celý 65 kilometrů dlouhý úsek byl zprovozněn 25. prosince 1871. V té době byla teprve dostavována navazující trať z Košic do Čierné nad Tisou (první úsek Michaľany – Slovenské Nové Mesto otevřen jen o pár dní později, 7. ledna 1872), která měla novou trať napojit na zbytek tehdejší železniční sítě, především pak na Uherskou severovýchodní dráhu – stalo se tak až v polovině 70. let v Mezőzomboru v Maďarsku. Spojení s Košicemi funguje teprve od října 1873, mezitím však stavba pokračovala i za Humenným a 12. června 1873 železnici přivítalo město Medzilaborce. Tento úsek o délce necelých 41 km vede v převážné části délky údolím Laborce, a to po jejím pravém břehu (kvůli úspoře nákladů se projektanti vyhnuli budování drahých mostů a jediný most přes řeku byl postaven až mezi Sukovem a Monastyrem). Ve stejném roce byl otevřen i úsek mezi Zagórzem a Sanokem na druhé straně Polonin a před staviteli byl už pouze poslední a nejtěžší úkol - překonat hraniční hřeben. Vyřešen byl pomocí vrcholového hraničního tunelu (tzv. Lupkovského) o délce 416 m a celá trať tímto byla propojena.^[1] Přeshraniční úsek s tunelem je v provozu od 31. května 1874. Později se na trať napojilo několik dalších železnic – od roku 1903 byla v provozu odbočka do Vranova nad Topľou a v roce 1909 byl zahájen provoz na trati do Sniny a Stakčína.

Celých čtyřicet let trať sloužila k plné spokojenosti a do jejího provozu zasáhlo až vypuknutí 1. světové války. Pro potřeby armády byl úsek Michaľany – Humenné dokonce zdvojkolejněn, ale pro nevyužití byla po skončení války druhá kolej opět rozebrána. Materiál z ní byl poté využit při stavbě další navazující trati, a to spojky Bánovce nad Ondavou – Veľké Kapušany. Pro dopravu byla otevřena na podzim 1921; obě tratě už tehdy byly na území nově vzniklého Československa.

Během třicátých let byla provedena velká rekonstrukce trati, která umožnila v jižní části zvýšit traťovou rychlost až na 80 km/h (v té době poměrně vysoká hodnota) a zrychlit přepravu osob i zboží, což dále napomáhalo rozvoji přilehlých měst a vesnic. Další ranou byla až druhá světová válka, kdy trať se ocitla ve Slovenském štátu a opět byla využívána pro přepravu armády. V roce 1943 se ve Strážském napojila nová trať z Prešova a krátce nato začala být trať v úseku od polské hranice až do Humenného Rudou armádou přestavována na sovětský široký rozchod 1 520 mm, aby ji bylo možné napojit na tamní železniční síť. Po osvobození v dubnu 1945 po ní do Humenného přijel i zvláštní vlak s bývalým (a budoucím) prezidentem Edvardem Benešem. Později se však rozdílný rozchod ukázal jako krajně problematický a trať byla opět přestavěna na standardní rozchod. Při bojích v Dukelském průsmyku a okolí nezůstal ušetřen ani strategicky významný Lupkovský tunel a v roce 1944 byl ustupující německou armádou podminován a poničen, aby nemohl být použit protivníkem.^[2] Sověti proto narychlo vybudovali provizorní trať s nutností úvrati ve výhybně Pobieda. Za dva roky byl tunel opraven a doprava se vrátila na původní úsek.

Po roce 1945 objem dopravy na trati postupně vzrůstal (především díky stavbě nových průmyslových závodů v Humenném a Strážském), přesto však žádné významnější změny na či rekonstrukce provedeny nebyly. V roce 1985 byla zprovozněna nová spojka ze Slivníku (dříve Červený Dvor), jenž umožňovala přímou jízdu z Košic do Trebišova a dále na východ bez nutnosti úvrati v Michaľanech a jízdní doba v tomto úseku tak byla zkrácena až o půl hodiny.

Elektrifikace

Kvůli plánovanému dalšímu navyšování objemu dopravy bylo přistoupeno k elektrifikaci tratí a první pravidelný elektrický vlak přijel do Trebišova 25. ledna 1989 po nové košické spojce. Tou dobou již běžela elektrifikace i mezi Michaľany, Trebišovem a Bánovci nad Ondavou; dokončena byla roku 1990.^[3] Uvažovaná elektrifikace až do Humenného již díky změně poměrů realizována nebyla, po roce 2005 však její možnost opět vyvstala na pořad dne a stala se jednou z priorit slovenského ministerstva dopravy.^[4] V roce 2015 již probíhal geodetický průzkum a se samotnou stavbou by se mělo začít v roce 2017.^[5]

Provoz na trati

Osobní doprava

Páteřními spoji na trati jsou rychlíky (resp. vlaky kategorie Regionálny expres), jezdící z Košic do Humenného. Do roku 2015 byly vedeny v úseku Košice–Trebišov elektrickými lokomotivami s nutností přepřahu, od nového jízdního řádu ale jejich dopravu v celé trase zajišťují lokomotivy motorové (řady 754 či 757). Osobní vlaky, pendlující mezi Trebišovem a Michaľanami, jezdí v dvouhodinovém (ve špičce až hodinovém) taktu a jsou vedeny jednotkami řady 460. V pravidelných intervalech jsou v provozu taktéž zastávkové vlaky z Humenného do Medzilaboriec. Většina těchto vlaků je vedena moderními motorovými jednotkami řady 861. Na tratích do Vranova nad Topľou i Veľkých Kapušan byla osobní doprava již zastavena, proto jsou stanicemi s návazností na další spoje pouze Michaľany, Strážske a Humenné. Přeshraniční doprava do Łupkówa byla několikrát zastavena a opět obnovena, její definitivní konec (díky minimálnímu vytížení) přinesla až změna jízdního řádu v květnu 2011. Vlaky tak končí jízdu v zastávce Medzilaborce mesto.

Nákladní doprava

I přes pokles výroby ve většině průmyslových podniků ve městech podél trati je nákladní doprava stále provozována poměrně ve velkém objemu. Soupravy s ropnými látkami a dalšími kapalinami jezdí z Ukrajiny či ze západu Slovenska do stanice Strážske, s určením pro místní závod Chemko a další zásobují humenský podnik Chemlon. Ucelené vlaky s nejrůznějšími surovinami dojíždí i do Trebišova a z místní vagónky jsou vypravovány soupravy nově vyrobených železničních vozů. Pomocí manipulačních vlaků je sváženo dřevo z rozsáhlých lesů v okolí laboreckého údolí; nakládáno je především ve stanicích Radvaň nad Laborcom, Udavské a Medzilaborce a odtud putuje k dalšímu zpracování. Příležitostně jsou zaváděny i vlaky pro obsluhu pobočky firmy DHL v Michalovcích. Vlaky v nezávislé trakci jsou vedeny zejména lokomotivami řad 751 či 752, tranzitní nákladní vlaky pak dopravují elektrické lokomotivy 131 a 183.

Galerie

• 

  Humenné

• 

  (c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5

  Železniční stanice Strážske

• 

  Michalovce

• 

  (c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5

  Železniční stanice Medzilaborce

• 

  Motorová jednotka řady 861 ve stanici Humenné

• 

  Elektrické jednotky řady 460 v Michaľanech

• 

  Pamětní deska k otevření trati

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Michaľany – Łupków na Wikimedia Commons