Železniční trať Mladá Boleslav – Stará Paka

Mladá Boleslav – Stará Paka
nádraží Stará Paka
Stát	Česko Česko
Číslo	064 (Mladá Boleslav – Lomnice nad Popelkou) 046 (Lomnice nad Popelkou – Stará Paka)
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Dopravce	ČD Cargo, České dráhy aj.
Technické informace
Délka	60 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C2
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	30 ‰
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	60 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 13,869 Mladá Boleslav hlavní nádraží trať do Mělníka trať do Turnova Jizera 17,465 Mladá Boleslav město 17,909 začátek vlečky Škoda Auto Dálnice D10 Silnice I/16 20,569 20,637 Řepov 21,195 vlečka Preymesser 22,238 Kolomuty 24,392 Březno u Mladé Boleslavi Klenice 26,943 Dlouhá Lhota 30,725 Bechov 32,331 Rohatsko Klenice trať do Bakova nad Jizerou Klenice 34,385 Dolní Bousov trať do Kopidlna Silnice I/16 38,834 Sobotka 41,550 Libošovice 43,830 Malechovice 47,106 Mladějov v Čechách 50,356 Hrdoňovice 53,286 vlečka Sklopísek Střeleč 53,362 trať do Turnova 53,452 Libuň trať do Hradce Králové 55,207 Kněžnice Silnice I/35 56,706 Cidlina 59,835 Kyje u Jičína 61,866 Ploužnice 64,548 Lomnice nad Popelkou 67,395 Nová Ves nad Popelkou 69,690 Syřenov trať do Turnova 71,518 Ústí u Staré Paky trať do Trutnova 73,779 Stará Paka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Mladá Boleslav – Stará Paka (v jízdním řádu pro cestující rozdělena do tabulek s čísly 064 a 046) je jednokolejná regionální trať kromě úseku Mladá Boleslav hl. n. – Mladá Boleslav město, který je úsekem celostátní dráhy. Trať vede z Mladé Boleslavi hl. n. přes Dolní Bousov a Libuň do Staré Paky. Trať byla zprovozněna v roce 1905 z Mladé Boleslavi do Sobotky a 1906 dále do Staré Paky. V roce 2003 byl zahlouben úsek z Mladé Boleslavi město na hlavní nádraží.

Zahloubení tratě v Mladé Boleslavi

Trať byla v době svého vzniku vedena okolo tehdejšího města Mladá Boleslav. Město i automobilka se ale postupně rozrostly za trať, takže křížení jedné z hlavních ulic města (dnešní třída Václava Klementa) se železnicí, navíc těsně před stanicí Mladá Boleslav město, začalo ve městě způsobovat značné dopravní problémy.

Zvažovány byly různé varianty řešení, z nichž zvítězilo zahloubení tratě. Z výběrového řízení na zhotovitele vyšlo vítězně Sdružení Mladá Boleslav - Slovanka, které tvořily firmy Bostas Mladá Boleslav, Železniční stavitelství Praha a Hochtief.

Stavba započala 16. července 2002. Bylo vyhloubeno přibližně 130 tisíc m³ zeminy. Vzniklo nové mimoúrovňové křížení s třídou Václava Klementa, nová křižovatka této třídy s čtyřproudovou komunikací, která tvořila zárodek budoucí Severovýchodní tangenty (dnešní třída Ludvíka Kalmy a Volkharda Köhlera), dále nové provedení stanice Mladá Boleslav město, tři lávky pro pěší navazující na ulici Mjr. Frymla a v rámci navazujících investic také nový silniční most a lávka v areálu firmy Škoda Auto. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu dne 29. října 2003. Celkové náklady dosáhly 622 milionů Kč, z čehož 75 milionů přispěl stát, 85 milionů Škoda Auto a 400 milionů Kč pokryl úvěr města Mladá Boleslav. Jednalo se o jednu z největších investičních akcí v dějinách Mladé Boleslavi, na kterou následně navázala výstavba OC Bondy, nového autobusového nádraží a již zmíněné Severovýchodní tangenty.^[1]

Budoucí investice

Železniční spojení mezi Prahou, Mladou Boleslaví a potažmo Libercem a Českou Lípou má zrychlit série zvažovaných staveb, z nichž Všejanská spojka (nová trať propojující Milovice a Všejany) a Bezděčínská spojka (propojující nymburskou trať z prostoru stanice Nepřevázka s tratí Mladá Boleslav - Stará Paka v prostoru mezi stanicemi Mladá Boleslav město a Řepov) by osobní dopravu přivedly přímo do stanice Mladá Boleslav město, která má být rozšířena ze dvou kolejí a jednoho nástupiště na šest kolejí a tři nástupiště, propojená vzájemně podchody. Existují také plány na vznik nové zastávky Mladá Boleslav východ. Dále má vzniknout tzv. Ptácká spojka, umožňující průjezd vlaků ze stanice Mladá Boleslav město směrem na Bakov nad Jizerou (a dále na Liberec nebo Českou Lípu). K roku 2022 je plánován začátek stavby na rok 2028 a dokončení na rok 2031.^[2]

Modernizací má projít také budova hlavního nádraží Mladá Boleslav, což je však zvažováno už po dobu několika desetiletí. ^{[3][4][5] [6]}

Navazující tratě

Mladá Boleslav hlavní nádraží

• Železniční trať Praha–Turnov
• Železniční trať Nymburk – Mladá Boleslav
• Železniční trať Mladá Boleslav – Mělník

Dolní Bousov

• Železniční trať Bakov nad Jizerou – Kopidlno

Libuň

• Železniční trať Hradec Králové – Turnov

Stará Paka

• Železniční trať Pardubice–Liberec
• Železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Trutnov

Galerie

• 

  stanice Mladá Boleslav hl.n.

• 

  stanice Mladá Boleslav město

• 

  zastávka Kolomuty

• 

  (c) Radimfakt, CC BY 3.0

  zastávka Dlouhá Lhota

• 

  zastávka Bechov

• 

  stanice Dolní Bousov

• 

  stanice Sobotka

• 

  zastávka Libošovice

• 

  zastávka Hrdoňovice

• 

  (c) Karel Basta, CC BY 3.0

  stanice Libuň

• 

  zastávka Kyje u Jičína

• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

  stanice Lomnice nad Popelkou

• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

  stanice Stará Paka

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Mladá Boleslav – Stará Paka na Wikimedia Commons
• [1] na ZelPage.cz
• [2] Historie železničních tratí