Železniční trať Opava východ – Hlučín – Petřkovice

Opava východ – Hlučín – Petřkovice
Setkání osobních vlaků v Kravařích ve Slezsku, uprostřed vlak do Chuchelné
Stát	Česko Česko
Číslo	317
Technické informace
Délka	22 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	14,29 ‰
Minimální poloměr oblouku	320 m
Maximální rychlost	Opava–Kravaře 60 km/h, Kravaře–Hlučín 70 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 29,495 Opava východ trať do Krnova trať do Ostravy-Svinova vlečka Ostroj, Bivoj vlečka Model Obaly 27,441 silnice I/11 27,300 Opava zastávka řeka Opava 26,428 Malé Hoštice 25,272 silnice I/56 24,450 Velké Hoštice 21,483 0,000 Kravaře ve Slezsku vlečka Gypstrend trať do Chuchelné 2,406 Kravaře-Kouty 5,644 Dolní Benešov-Zábřeh 8,294 Dolní Benešov vlečka MSA 10,127 silnice I/56 11,365 Kozmice 13,211 silnice I/56 14,400 Hlučín vlečka Hospodářské družstvo 15,029 konec trati 17,750 Ludgeřovice 20,220 Petřkovice doly 21,270 Petřkovice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Opava východ – Hlučín – Petřkovice (v jízdním řádu pro cestující trať č. 317) je neelektrizovaná jednokolejná železniční trať, po zrušení úseku Hlučín–Petřkovice má délku 22 km. Jedná se o dráhu regionální.^[1]

Historie

Úsek Opava – Kravaře vznikl jako součást železniční trati Opava – Ratiboř, která byla postavena jako mezistátní trať spojující Prusko a Rakousko-Uhersko, valná část trati však ležela na území Pruska, neboť jeho součástí bylo v té době též Hlučínsko. První vlak projel celou tratí 20. října 1895. Druhá část trati z Kravař do Annabergu (dnes Chałupki) se začala stavět jako odbočná v polovině roku 1911, k slavnostnímu zahájení provozu v úseku Kravaře – Hlučín došlo 28. listopadu 1913. Po problematickém jednání s majiteli dolů ohledně dalšího průběhu trasy a okamžitě po ukončení vyměřovacích prací, byla v roce 1914 zahájena stavba úseku do Annabergu. Práce byly velmi intenzivní a pracovalo se i v noci. Stavba byla přerušena v roce 1914, krátce po vypuknutí 1. světové války, kdy bylo asi 60 % délky úseku postaveno.^[2]

V roce 1920 bylo Hlučínsko včetně Petřkovic připojeno k Československu a dne 24. 7. 1921 Ministerstvo financí ČR svým výnosem č. 62394/7857-1921 rozhodlo o dostavbě železniční trati Hlučín – Petřkovice. Původně plánovaný poslední úsek z Petřkovic, přes Koblov do Annabergu se nikdy nedokončil, protože železniční spojení do Annabergu ztratilo na významu. Místo toho bylo navrhováno pokračování do Ostravy–Hrušova, plány však překazila 2. světová válka... V neděli 14. 6. 1925 byla slavnostně zahájena železniční doprava na trati z Hlučína do Petřkovic o provozní délce 6 897 m. V Petřkovicích byl vybudován ocelový železniční most s betonovými pilíři. Doprava byla provozována pouze do stanice Petřkovice, s nákladištěm a zastávkou v Ludgeřovicích. Později, asi v roce 1927 byla ještě zřízena zastávka Petřkovice doly, za bývalou nemocnicí v Petřkovicích.^[2]

V dubnu 1945 byl ustupujícími německými vojáky zničen v Petřkovicích ocelový most. Po válce již nebyl provoz mostu obnoven a vlaková doprava byla provozována jen do zastávky Petřkovice doly. Spojení s Ostravou bylo vyřešeno v roce 1950, kdy byla vybudována tramvajová trať z Ostravy do Petřkovic a Dopravní podniky města Ostravy odkoupily trať Hlučín – Petřkovice, kterou elektrizovaly a propojily s tramvajovou tratí do Petřkovic. Tramvajová doprava na trati trvala až do roku 1982, kdy byla doprava mezi smyčkou Hlučínská a Hlučínem pro špatný technický stav trati zastavena. Trať byla poté snesena, a na jejím tělese byla vybudována silnice I/56.^[3][2][4]

V současnosti je část bývalé železniční trati (pod zaniklým železničním mostem) využívaná pro rekreační a sportovní účely. Vznikl zde malý park, dětské hřiště, cvičná horolezecká stěna se značnými lezeckými cestami a malá rozhledna či vyhlídka – Petřkovická vyhlídka.

Na trati Opava – Ratiboř však byla doprava obnovena jenom do Chuchelné. Postupem času význam trati do Hlučína s pokračováním do Ostravy vzrůstal, naopak význam trati do Chuchelné klesal, proto bylo vytvořeno nové hlavní rameno Opava – Hlučín a z trati do Chuchelné se stala trať odbočná.

V devadesátých letech 20. století došlo k havarijnímu stavu mostu mezi Hlučínem a Kozmicemi v km 13,211, na kterém byla provedena provizorní oprava a trvale snížena rychlost na 20 km/h.^[zdroj?]

Dne 5. prosince 2000 bylo v úseku Kravaře ve Slezsku – Hlučín zavedeno zjednodušené řízení dopravy podle předpisu D3 a v dopravnách Dolní Benešov a Hlučín byly instalovány samovratné výhybky s indikací polohy zábleskovým světlem. Zastávky v tomto úseku byly vybaveny rozhlasovým informačním zařízením.^[5] V roce 2001 byly sneseny nepoužívané manipulační koleje.^[zdroj?] V úseku Opava východ – Kravaře došlo do roku 2006 téměř v celé délce k obnově železničního svršku.^[zdroj?] V roce 2009 byla provedena rekonstrukce zmiňovaného mostu mezi Hlučínem a Kozmicemi.^[6]

Průběh trati

• km 0 – Opava východ (stanice) 255 m n. m.
• km 2 – Opava zastávka (zastávka) 250 m n. m.
• km 3 – Malé Hoštice (zastávka) 250 m n. m.
• km 5 – Velké Hoštice (zastávka, dříve zastávka a nákladiště) 260 m n. m.
• km 8 – Kravaře ve Slezsku (stanice) 250 m n. m.
• km 10 – Kravaře-Kouty (zastávka) 240 m n. m.
• km 13 – Dolní Benešov-Zábřeh (zastávka, dříve zastávka a nákladiště) 240 m n. m.
• km 16 – Dolní Benešov (dopravna D3) 235 m n. m.
• km 19 – Kozmice (zastávka, dříve zastávka a nákladiště) 240 m n. m.
• km 22 – Hlučín (dopravna D3) 240 m n. m.

Stanice a zastávky

• 

  Opava východ

• 

  Opava zastávka

• 

  Malé Hoštice

• 

  Velké Hoštice

• 

  Kravaře ve Slezsku

• 

  Kravaře-Kouty

• 

  Dolní Benešov-Zábřeh

• 

  Dolní Benešov

• 

  Kozmice

• 

  Hlučín

• 

  Petřkovice (zrušená)

Provoz na trati

Od jízdního řádu 2002/2003 došlo k zavedení taktové osobní dopravy s intervalem 60 minut. Od jízdního řádu 2008/2009 je navíc v době ranní špičky v úseku Dolní Benešov – Opava východ zaveden jeden osobní vlak mimo standardní interval.^[7] Od jízdního řádu 2019/2020 nasazují České dráhy na osobních vlacích motorové jednotky Regionova, motorové vozy 810 s přípojnými vozy nebo vlaky složené z vozů Btax a BDtax taženy lokomotivou 714.^[8] Vlaky jsou integrovány v ODIS jako linka S11. V nákladní dopravě je veden jeden pár manipulačních vlaků.^[9] Od jízdního řádu 2011/2012 došlo k přejmenování zastávky Zábřeh u Hlučína na Dolní Benešov–Zábřeh.

Budoucnost

V rámci projektu rozvoje železniční sítě si České dráhy nechaly vypracovat technicko-ekonomickou a územně-technickou studii kolejového spojení Hlučín–Ostrava, kde bylo jako nejvýhodnější řešení navrženo vybudování systému vlakotramvaje.^[10]

Související články

• Železniční trať Kravaře ve Slezsku – Chuchelná
• Projekty vlakotramvají na Ostravsku

Reference

Externí odkazy

• Historie železnice na Hlučínsku (web Parostroj)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Opava východ – Hlučín – Petřkovice na Wikimedia Commons