Železniční trať Ostrava-Svinov – Český Těšín

Ostrava-Svinov – Český Těšín
Most přes Ostravici mezi stanicemi Ostrava-Kunčice a Ostrava-Vítkovice
Stát	Česko Česko
Číslo	321
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Technické informace
Délka	38 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	D4
Napájecí soustava	3000 V DC
Počet kolejí	2
Maximální rychlost	80 km/h (Ostrava-Kunčice – Havířov 100 km/h)
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 39,764 Ostrava-Svinov trať do Přerova dálnice D1 Výh Polanka nad Odrou 0,182 37,745 Odb Odra Odra 36,437 Ostrava-Zábřeh 34,048 Ostrava-Vítkovice Ostravice trať do Ostravy hl. n. Nová huť Vh-Vd 31,074 7,216 změna staničení 7,805 Ostrava-Kunčice trať do Valašského Meziříčí 8,714 28,355 změna staničení Nová huť východ 24,963 Ostrava-Bartovice 22,618 Šenov Lučina trať do Petřvaldu 19,127 Havířov trať do Karviné-Dolů 17,014 Havířov střed 15,335 Havířov-Suchá 13,338 Horní Suchá trať do Prostřední Suché 10,688 Albrechtice u Českého Těšína trať do Karviné-Dolů Stonávka 6,273 6,132 změna staničení trať do Bohumína 4,625 Odb Chotěbuz Olše, státní hranice CZ/PL 0,000 Český Těšín
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Ostrava-Svinov – Český Těšín (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 321) je elektrizovaná celostátní trať o délce 38 km. Trať je dvoukolejná v úseku Odbočka Odra – Odbočka Chotěbuz, z výhybny Polanka nad Odrou a ze stanice Ostrava-Svinov vedou do odbočky Odra jednokolejné tratě, z odbočky Chotěbuz do Českého Těšína je jedna kolej zapojena do dvoukolejné trati Bohumín – Čadca, druhá kolej vede samostatně (mimo odbočku Chotěbuz) ze stanice Albrechtice u Českého Těšína až do Českého Těšína.

Od roku 2008 je v jízdním řádu pro cestující pod číslem 321 začleněna také železniční trať Ostrava-Svinov – Opava východ dříve uváděná pod číslem 316, dále jsou tam uvedeny také vlaky z tratě Ostrava – Valašské Meziříčí, které z Ostravy-Kunčic pokračují do Havířova a Českého Těšína.^[1]

Dne 28. 5. 1967 projel první rychlík z Košic do Prahy; v Ostravě-Vítkovicích zastavil v 0:00 hodin.^[2] Do přelomu milénia na téti trati jezdilo mnoho významných dálkových vlaků (např. vlak EC Košičan, Detvan, Kysuca nebo rychlíky do Prahy, Zvolena a Žiliny),^[3][4] do roku 2009 jezdily vlaky z Prahy bezúvraťově do stanice Ostrava-Vítkovice přes Polaneckou spojku mimo stanici Ostrava-Svinov, ale od změny GVD 2009/2010 byly některé vlaky vedeny přes Ostravu hl. n. a střed. Přes Vítkovice jezdily též vlaky výchozí ze žst. Ostrava-Svinov (IC Detvan Ostrava-Svinov - Žilina),^[5] ale od prosince 2010 skončilo zastavování dálkových vlaků ve stanici Ostrava-Vítkovice. Dne 26. září 2011 společnost Student Agency zahájila provoz vlaků Regiojet na trase do Prahy a na Slovensko.^[6] Ještě v roce 2013 jezdily některé dálkové vlaky ČD přes Havířov (jeden sobotní i přes Poláneckou spojku),^[7] nicméně od prosince 2013 vedou ČD všechny dálkové vlaky přes Bohumín.^[8]

Na trati jezdí jak osobní vlaky, značené v systému ODIS jako linka S9, tak spěšné vlaky značené R61. Osobní vlaky jezdí přes stanici Ostrava-Vítkovice, ale spěšné vlaky jezdí úvratí přes Ostravu hl. n. a Ostravu střed a Ostravu-Vítkovice obsluhují krátké osobní vlaky spojující Svinov a Kunčice, jezdící ve špičkách pracovních dnů.^[9][10]

Původní trať z Kunčic do Prostřední Suché byla uvedena do provozu 15. listopadu 1911. Dne 1. září 1914 byla uvedena do provozu trať z Prostřední Suché do Českého Těšína, přičemž dvakrát překročila řeku Olši. Po vzniku Československa a Polska se osa koryta řeky Olše stala státní hranicí a cca pětikilometrový úsek tratě tak vedl na území Polska. Dne 14. května 1931 společnost ČSD úsek trati v Polsku opustila, protože vybudovala přeložku na českém území podél Košicko-bohumínské dráhy.^[11] Opuštěný úsek na polském území byl používán polskými drahami od 10. listopadu 1934, po dostavbě [Železniční trať Zebrzydowice – Cieszyn|trati Zebrzydowice – Cieszyn]].

Přeložka trati z Havířova do Albrechtic mimo Prostřední Suchou, na území, které není ovlivněné důlní činností,^[12] byla dána do provozu v roce 1962, včetně zdvoukolejnění a dílčích posunů celé trasy Ostrava-Kunčice – Český Těšín. Větev trati z Ostravy-Kunčic přes Vítkovice do Polanky nad Odrou a Ostravy-Svinova byla dána do provozu 22. prosince 1964. Současně s přeložkami a zdvoukolejněním proběhla v letech 1961 až 1965 také elektrizace trati.^[13]

• Železniční trať Přerov–Bohumín (Přerov – Prosenice – Hranice na Mor. – Suchdol n. O. – Studénka – Ostrava-Svinov – Ostrava hl. n. – Bohumín – Bohumín st. hr. – Chalupki PKP)
• Železniční trať Ostrava-Svinov – Opava východ
• zrušená železniční trať Ostrava Svinov – Klimkovice
• zrušená železniční trať Ostrava Svinov – Kyjovice-Budišovice

• Železniční trať Přerov – Bohumín

• Železniční trať Ostrava – Valašské Meziříčí (Valašské Meziříčí – Hostašovice – Veřovice – Frýdlant nad Ostravicí – Frýdek-Místek – Ostrava-Kunčice – Ostrava hl. n.)

• Železniční trať Bohumín–Čadca ((Čadca ŽSR – ) Mosty u Jablunkova st. hr. – Český Těšín – Odbočka Koukolná – Dětmarovice – Bohumín / Odbočka Závada – Petrovice u Karviné – Petrovice u Karviné st. hr. (- Zebrzydowice PKP))

• Železniční trať Bohumín–Čadca
• Železniční trať Český Těšín – Frýdek-Místek (Frýdek-Místek – Český Těšín st. hr. (- Cieszyn PKP))

• 
  Ostrava-Svinov
• 
  Ostrava-Vítkovice
• 
  Ostrava-Kunčice
• 
  Ostrava-Bartovice
• 
  Šenov
• 
  Havířov
• 
  Havířov střed
• 
  Havířov-Suchá
• 
  Horní Suchá
• 
  Albrechtice u Českého Těšína
• 
  Chotěbuz (Kocobędz)
• 

  (c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5
  Český Těšín (Czeski Cieszyn)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Ostrava-Svinov – Český Těšín na Wikimedia Commons
• [1] na ZelPage.cz
• [2] Historie železničních tratí
• Pohled z kabiny strojvedoucího na trati Polanka n. O. – Chotěbuz