Železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod

Pardubice – Havlíčkův Brod
Stát	Česko Česko
Číslo	238
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Technické informace
Délka	92,2 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	100 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 0,527 Pardubice hlavní nádraží 2,739 92,451 Pardubice-Rosice nad Labem trať do Prahy 90,205 vlečka letiště silnice I/2 90,030 Pardubice závodiště Jesenčanský potok 86,808 Staré Jesenčany 83,857 Medlešice trať Chrudim město – Heřmanův Městec 81,860 Chrudim zastávka trať do Moravan silnice I/17 80,513 Chrudim silnice II/324 Chrudimka 76,166 Slatiňany silnice I/37 74,845 Orel 73,4 Bítovany nákl.[1] Ležák 71,138 Zaječice 68,515 Chrast u Chrudimi trať do Hrochova Týnce silnice II/355 65,990 Horka u Chrudimi silnice II/337 60,175 Vrbatův Kostelec 58,477 Výh Cejřov Mrakotínský potok 57,898 vlečka kamenolom silnice II/306 56,720 Prosetín 55,095 Žďárec u Skutče trať do Svitav Raná Dolský potok Kotelský potok Kotelský potok Dolský potok 48,011 Pokřikov 47,013 Vojtěchov Raná Mrakotínský potok 45,960 AHr Raná 42,934 Holetín silnice II/355 Drachtinka 39,448 Hlinsko v Čechách silnice II/343 37,672 Hlinsko-Kouty Vitanec 36,300 Vítanov Chrudimka Barchanecký potok 31,714 Stružinec silnice I/37 27,150 Ždírec nad Doubravou silnice II/345 23,426 Sobíňov 21,308 Bílek silnice II/345 Doubrava Kamenný potok 17,700 17,694 změna staničení 17,266 Chotěboř silnice II/351 silnice II/344 silnice II/344 10,500 10,510 změna staničení 10,332 Rozsochatec Břevnický potok 5,311 Břevnice 2,496 Stanoviště Kubešův Mlýn trať do Brna 1,422 116,069 Stanoviště Tunel trať do Jihlavy Havlíčkův Brod
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 238) vede přes Chrudim, Chrast u Chrudimi, Žďárec u Skutče, Hlinsko v Čechách, Ždírec nad Doubravou a Chotěboř. Trať je v celé délce jednokolejná a je součástí celostátní dráhy. Provoz na trati byl zahájen v roce 1871. V roce 1952 proběhla výstavba Letiště Pardubice a trať musela být odkloněna.

Průběh trati

Pardubice-Rosice nad Labem

Při této stanici, pocházející z roku 1871, kdy začala trať plně fungovat, začínají dvě trati; trať 030 (Pardubice - Jaroměř - Liberec), a také trať 238. Až do roku 1976 se stanice nazývala pouze „Rosice“, v roce 1976 se Rosice staly částí Pardubic a stanice později dostala^[zdroj?] název Pardubice-Rosice nad Labem. V dnešní době^[kdy?] má stanice přímé napojení na stanici Pardubice hlavní nádraží, odkud mnohé vlaky pokračující dále po havlíčkobrodské trati směřují. V dnešní době^[kdy?] se na jižní straně stanice nachází železniční muzeum, otevřené 14. září 2001, kde si lze prohlédnout staré vozy a předměty související s železniční minulostí Pardubicka. Ve stanici se nachází pokladny na odbavení, čekárna, a po necelých 550 metrech chůze i zastávka MHD, s kterou se můžete dostat dále do města.^[zdroj?]

Navazující tratě

Pardubice

• Železniční trať Kolín – Česká Třebová

Pardubice-Rosice nad Labem

• Železniční trať Pardubice–Jaroměř–Liberec

Chrudim

• Železniční trať Chrudim – Borohrádek

Chrast u Chrudimi

• zrušená železniční trať Hrochův Týnec – Chrast u Chrudimi

Žďárec u Skutče

• Železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče

Havlíčkův Brod

• Železniční trať Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí
• Železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod
• Železniční trať Havlíčkův Brod – Humpolec
• Železniční trať Brno – Havlíčkův Brod

Ostřešanská spojka

Ostřešanská spojka je název pro návrh alternativní trasy železniční trati v úseku Pardubice hl. n. – Chrudim. Společně s Jesenčanskou a Medlešickou spojkou se jedná o návrhy, jak zrychlit železniční spojení mezi oběma městy, které je řešeno úvratí ve stanici Pardubice-Rosice nad Labem. Ze všech návrhů byla tato skloňována nejčastěji.^[2]

Nová varianta zahrnuje využití části již existující železniční vlečky do průmyslového areálu Černá za Bory, odbočující z trati Praha – Česká Třebová. Trať měla dál pokračovat po vysokém náspu v těsné blízkosti obcí Nemošice, Ostřešany a Mikulovice, na stávající trať se má napojit u železniční zastávky Chrudim zastávka. Vybudovat nebo opravit se mělo celkem 13 mostních objektů.

Hlavním argumentem pro výstavbu alternativního spojení je výrazné zrychlení provozu. Podle odhadů se měla jízdní doba, která dosud činí 15 až 30 minut, zkrátit na třetinu až polovinu, a to zejména díky odstranění úvrati. Zároveň se zvažovalo zřízení nových železničních zastávek Pardubice průmyslová zóna, Pardubice-Nemošice a Ostřešany.^[3] Proti výstavbě se postavily zejména obce Ostřešany a Chrudim, především kvůli zásahu do krajiny vybudováním místy až 10 metrů vysokého náspu. V roce 2020 zároveň skončilo neúspěchem projednávání návrhu Správy železnic Ministerstvem životního prostředí České republiky.^[4]

V listopadu 2023 Správa železnic zveřejnila výsledky studie, která existenci nové trati označila za neekonomickou a těžko prosaditelnou vzhledem k odporu potenciálně zasažených obcí. Pochybnosti zároveň vyjádřili i krajští politici. Ostřešanská spojka tak byla nejspíš nadobro zavržena.

Správa železnic však zvažuje možnost elektrifikace celé stávající trati 238 (Pardubice-Rosice nad Labem-Havlíčkův Brod a přilehlý úsek Žďárec u Skutče-Skuteč).^[5] Hovoří se také o tom, že by v budoucnu mohla vzniknout trať úplně jiná, navázaná na VRT Polabí. Vzniklo by tak přímé spojení Chrudim-Pardubice-Praha, cestovní doba by se v celé délce v takovém případě mohla snížit až na 30 minut. Tento scénář je v současné době (11/2023) předmětem studie proveditelnosti.^[6]

Stanice a zastávky

• 
  Pardubice hlavní nádraží
• 
  Pardubice-Rosice nad Labem
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
  Pardubice závodiště
• 
  Medlešice
• 
  Chrudim
• 
  Slatiňany
• 
  Chrast u Chrudimi
• 
  Horka u Chrudimi
• 
  Vrbatův Kostelec
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
  Prosetín
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
  Žďárec u Skutče
• 
  Vojtěchov
• 
  Hlinsko v Čechách
• 
  Stružinec
• 
  Ždírec nad Doubravou
• 
  Sobíňov
• 
  Bílek
• 
  Chotěboř
• 
  Rozsochatec
• 
  Břevnice
• 
  Havlíčkův Brod

Odkazy

Reference

Související články

• Východočeský diametr - součástí investičního záměru „Východočeský diametr“ je odstranění úvrati ve stanici Pardubice-Rosice nad Labem (přeložka v úseku Pardubice hl. n. - Medlešice)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod na Wikimedia Commons
• [1] na ZelPage.cz
• [2] Historie železničních tratí