Železniční trať Pardubice–Liberec

Pardubice–Liberec
zastávka Doubí u Turnova
Stát	Česko Česko
Číslo	030 (Jaroměř–Liberec) 031 (Pardubice–Jaroměř)
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Technické informace
Délka	159,8 km
Rozchod koleje	1 435 mm (normální)
Traťová třída	D4 – trať 031, C3 – trať 030
Napájecí soustava	3 kV DC (v úseku Pardubice–Jaroměř, zbytek neelektrizován)
Maximální sklon	7 ‰ – trať 031, 15 ‰ – trať 030
Počet kolejí	2 (Pardubice hl. n. – Opatovice n. L.-Pohřebačka) 1 (Opatovice n. L.-Pohřebačka – Liberec)
Maximální rychlost	160 km/h (Stéblová – Opatovice n. L.-Pohřebačka) 120 km/h (Předměřice n. L. – Smiřice) 100 km/h (zbylé úseky)
Mapa trati
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda trať z České Třebové 0,527 Pardubice hlavní nádraží trať do Prahy trať do Havlíčkova Brodu Labe 2,739 Pardubice-Rosice nad Labem 3,307 vl. Synthesia Silnice II/211 4,755 Pardubice-Semtín 8,099 železniční nehoda u Stéblové Velká strouha 8,298 Stéblová obec 9,599 Stéblová 12,732 Čeperka Opatovický kanál Dálnice D35 Elektrárna Opatovice 15,485 Odb ELNA Opatovice 15,640 Opatovice nad Labem 16,750 0,000 Opatovice nad Labem-Pohřebačka 3,368 Odb Plačice trať do Velkého Oseka 22,432 Hradec Králové hlavní nádraží trať do Turnova trať do Týniště nad Orlicí Labský náhon 26,718 Předměřice nad Labem vl. Mlýny Voženílek Labský náhon Olšovka 29,054 Lochenice Sendražický potok Trotina trať do Hněvčevsi 33,206 Smiřice Jordán 34,646 vl. teplárna Černožice 35,150 Černožice 37,070 Semonice 39,699 Jaroměř trať do Trutnova Silnice I/33 Silnice II/285 41,904 Jaroměř zastávka Silnice I/37 Silnice I/37 47,631 Kuks 50,441 Žireč 54,230 Dvůr Králové nad Labem vl. teplárna (3,9 km) Silnice II/300 60,804 Bílá Třemešná Brusnický potok 67,065 Mostek 69,870 Borovnička Větromlýnský potok 73,922 Borovnice Silnice I/16 77,208 Horka u Staré Paky 80,243 Levínská Olešnice trať do Ostroměře 84,891 Stará Paka trať do Libuně trať do Trutnova 89,455 Bělá u Staré Paky Oleška Oleška 92,889 Libštát 94,677 Košťálov Silnice II/286 99,015 Nedvězí 102,279 Semily Silnice II/292 104,210 Říkovský I (297 m) 104,717 Říkovský II (307 m) 105,307 Říkovský III (265 m) 105,733 Říkovský IV (200 m) trať do Tanvaldu 109,083 Železný Brod 112,704 Líšeňský (424 m) 113,370 Líšný 115,697 Malá Skála 117,529 Rakouský (211 m) Jizera 120,655 Dolánky trať do Hradce Králové 123,993 Turnov trať do Prahy Dálnice D10 128,567 Doubí u Turnova 131,140 Sychrovský (640 m) 132,074 Sychrov Mohelka Sychrovský viadukt 133,265 Sedlejovický (77 m) Mohelka 133,903 Sedlejovice Dálnice D35 137,570 Hodkovice nad Mohelkou Mohelka Mohelka Mohelka Mohelka 143,376 Rychnov u Jablonce nad Nisou most nad Mohelkou (technická památka) Silnice I/65 147,475 Rádlo Dálnice D35 149,758 Jeřmanice 155,434 Pilínkov 158,179 trať do České Lípy Liberec ÚTD trať do Tanvaldu Liberec nákladní n. 160,359 Liberec osobní n. trať do Zawidówa trať do Žitavy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Pardubice–Liberec je jednokolejná (s výjimkou dvoukolejného úseku Pardubice – Opatovice nad Labem-Pohřebačka) železniční trať celostátní dráhy. Vychází z rovinatého Polabí a směřuje nejdříve touto rovinou přes kopcovité Podkrkonoší a předhůří Jizerských hor (s výjimkou úseku trati, který v Jizerských horách leží a nachází se zde i nejvýše položená zastávka na trati),^[1] kde je i několik tunelů, do Liberce.

V jízdním řádu pro cestující je jízdní řád vlaků osobní dopravy v úseku Jaroměř–Liberec uveden v tabulce 030, úsek Pardubice–Jaroměř je uveden v tabulce 031.

Listem povolení Františka Josefa I. ze dne 15. června 1856 byla vydána koncese pro podnikatele Liebiega, Lannu a bratry Kleinovy na výstavbu a provoz železnice z Pardubic do Liberce a rovněž odbočnou trať z Josefova do Malých Svatoňovic. Trať stavěla a zprovozňovala po etapách společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB). Byly to úsek Pardubice–Josefov v roce 1857, úsek Josefov–Turnov v roce 1858 a úsek Turnov–Liberec v roce 1859.^[2]

Původně trať na svých prvních několika kilometrech vedla jinou trasou než dnes, i most přes Labe u Pardubic stál na jiném místě. V roce 1871 byly položeny přeložky trati v Rosicích nad Labem v souvislosti se stavbou navazující trati společnosti Rakouské severozápadní dráhy od Havlíčkova Brodu. Od té doby vede trať v této části v současné trase.^[3] V roce 1909 byla SNDVB zestátněna a trať přešla do vlastnictví Císařsko-královských státních drah (kk StB), po vzniku Československé republiky pak k nástupnickým ČSD. Po zabrání Sudet německou Třetí říší byla trať na několika místech přerušena státní hranicí. Tento stav trval až do konce 2. světové války. V roce 1965 byla část z Pardubic do Hradce Králové elektrizována. V roce 1993 byl elektrizován úsek z Hradce Králové do Jaroměře.

V letech 2009 a 2010 byla provedena ve dvou etapách racionalizace trati v úseku Jaroměř – Železný Brod.^[4]

Druhá etapa této racionalizace zvítězila v soutěži Česká dopravní stavba a technologie 2010 v kategorii Dopravní technologie.^[5]

V roce 2012 byl rekonstruován železniční uzel Stará Paka. V rámci této modernizace zde bylo zřízeno regionální dispečerské pracoviště ovládající úsek Jaroměř (mimo) – Malá Skála (mimo).

Od února 2014 do prosince 2015 probíhalo zdvoukolejnění a modernizace úseku Stéblová – Opatovice nad Labem. Od prosince 2014 byla stanice Opatovice nad Labem přejmenována na Opatovice nad Labem-Pohřebačka; dosavadní název se tím uvolnil pro novou zastávku blíže obci.^[6][7] Po jejím vzniku od prosince 2015 přestaly vlaky osobní přepravy ve stanici Opatovice nad Labem-Pohřebačka zastavovat. Především na požadavek obyvatel Březhradu bylo změnou od 4. dubna 2016 obnoveno zastavování zhruba každého druhého vlaku.^[8] Tento modernizovaný úsek je ovládán ze stanice Opatovice nad Labem-Pohřebačka, což znamenalo ukončení služby výpravčího a signalistů ve Stéblové a hláskaře v Čeperce.

Na jaře roku 2016 proběhla revitalizace trati Hradec Králové – Trutnov.^[9] Především se jednalo o rekonstrukce částí tratě (mosty, železniční stanice, přejezdy, kolejové křížení, kolejové oblouky apod.), kde musejí vlakové soupravy původně při průjezdu výrazně snížit rychlost. Díky tomu bylo možné dosáhnout zkrácení cestovní doby Hradec Králové – Svoboda nad Úpou z původních 120 minut na systémových 90 minut.^[10] Nejvyšší traťová rychlost po revitalizaci je 120 km/h (s výhledem na 130 km/h). Vlakové soupravy ji mohou využívat na úseku mezi Předměřicemi nad Labem a Smiřicemi.^[9]

V roce 2021 začala rekonstrukce v úseku Pardubice-Rosice nad Labem – Stéblová, v rámci které byl úsek zdvoukolejněn v  celém úseku s cílem dosažení traťové rychlosti 160 km/h a zvýšení kapacity dráhy. Ve stanici Pardubice-Rosice nad Labem bylo vybudováno jedno vnější jazykové nástupiště a jedno ostrovní nástupiště přístupné podchodem. Rekonstrukcí prošla zastávka Pardubice-Semtín a došlo k výstavbě nové zastávky Stéblová obec, která zkrátila docházkovou vzdálenost na vlak. V rámci stavby byl rekonstruován a zdvoukolejněn most přes Labe. V listopadu 2022 začal dvojkolejný provoz a od roku 2024 má být v provozu ETCS, poté má být využita maximální rychlost 160 km/h.^[11]

O dalších záměrech modernizace a zvýšení kapacity trati pojednává článek Východočeský diametr.

14. listopadu 1960 se osobní vlak č. 608 z Hradce Králové do Pardubic srazil s osobním vlakem č. 653. Neštěstí si vyžádalo 118 mrtvých a 110 těžce zraněných.

4. dubna 2003 krátce před šestou hodinou ranní se v Březhradě (na přejezdu v obvodu železniční stanice Opatovice nad Labem) srazil osobní vlak s linkovým autobusem městské hromadné dopravy. Signalizační zařízení přejezdu podle výroku soudu fungovalo, i když někteří svědci tvrdili opak.^[12] Řidič autobusu linky 12 patrně přehlédl, že se k přejezdu blíží vlak rychlostí 85 kilometrů v hodině. Při nehodě přišli o život tři cestující a řidič autobusu, čtyři osoby utrpěly vážnou újmu na zdraví. Z cestujících ve vlaku byl lehce zraněn strojvedoucí a jeden cestující.^[13]

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Josefov-Jaroměř, Kuks, Žírec, Králové Dvůr, Bílá-Třemešná, Mostek, Borovnice, Horka, Stará Paka, Libštát, Semily, Železný Brod, Malá Skála, Turnov, Sychrov, Hodkovice, Rychnov v Č., Radlo, Dlouhý Most, Helnersdorf, Liberec

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Pardubice, Rosice, Stéblová, Opatovice, Králové Hradec, Předměřice, Smiřice, Černožice, Josefov-Jaroměř

V části mezi Pardubicemi a Jaroměří je trať silně vytížena osobní dopravou, zvláště pak úsek z Pardubic do Hradce Králové. Ve zbývající části je už osobní doprava slabší. Kromě regionálních vlaků po trati jezdí i rychlíky z Pardubic do Liberce a v části trati mezi Hradcem Králové a Jaroměří pak rychlíky z Prahy do Trutnova. Většina vlaků jezdí v pravidelných taktech.^[14][15]

Osobní vlaky na elektrizované části trati jsou vedeny motorovými jednotkami 814, motorovými vozy 810 nebo elektrickými jednotkami 440. V úseku z Jaroměře do Staré Paky jsou osobní vlaky obvykle motorové vozy 810. V úseku ze Staré Paky do Liberce provozuje osobní vlaky od 15. 12. 2019 společnost ARRIVA vlaky s jednotkami Siemens Desiro Classic nebo řady 845. Rychlíky byly sestaveny z motorových vozů řady 843 a přípojných vozů Btn⁷⁵³ a motorovými jednotkami 814. Od 13. 12. 2020 provozuje na této trati rychlíky linky R14 společnost ARRIVA vlaky se svými motorovými jednotkami řady 845 (převážně řada 845.3).^[16]

Pardubice hlavní nádraží

• Železniční trať Praha – Česká Třebová

Pardubice-Rosice nad Labem

• Železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod

Hradec Králové hlavní nádraží

• Železniční trať Velký Osek – Choceň
• Železniční trať Hradec Králové – Turnov

Smiřice

• Železniční trať Hněvčeves–Smiřice

Jaroměř

• Železniční trať Jaroměř–Trutnov

Stará Paka

• Železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Trutnov
• Železniční trať Mladá Boleslav – Stará Paka

Železný Brod

• Železniční trať Železný Brod – Tanvald

Turnov

• Železniční trať Hradec Králové – Turnov
• Železniční trať Praha–Turnov

Liberec

• Železniční trať Liberec–Tanvald–Harrachov
• Železniční trať Liberec–Zawidów
• Železniční trať Liberec – Česká Lípa
• Železniční trať Liberec–Zittau

• 
  stanice Pardubice hlavní nádraží
• 
  stanice Pardubice-Rosice nad Labem
• 
  zastávka Pardubice-Semtín
• 
  zastávka Stéblová obec
• 
  stanice Stéblová
• 
  zastávka Čeperka
• 
  zastávka Opatovice nad Labem
• 
  stanice Opatovice nad Labem-Pohřebačka
• 
  stanice Hradec Králové hlavní nádraží
• 
  stanice Předměřice nad Labem
• 
  zastávka Lochenice
• 
  stanice Smiřice
• 
  zastávka Černožice
• 
  stanice Jaroměř
• 
  zastávka Kuks
• 
  zastávka Žireč
• 
  stanice Mostek
• 
  stanice Horka u Staré Paky
• 
  stanice Stará Paka
• 
  stanice Košťálov
• 
  zastávka Nedvězí
• 
  stanice Semily
• 
  stanice Železný Brod
• 
  zastávka Líšný
• 
  stanice Malá Skála
• 
  stanice Turnov
• 
  zastávka Doubí u Turnova
• 
  stanice Sychrov
• 
  zastávka Sedlejovice
• 
  stanice Hodkovice nad Mohelkou
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  stanice Rychnov u Jablonce nad Nisou
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  zastávka Rádlo
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  stanice Jeřmanice
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  zastávka Pilínkov
• 
  stanice Liberec

• EDERER, Antonín. První vlak z Pardubic do Liberce. [s.l.]: Krajské nakl., 1959. 115 s. 
• VURSTA, Pavel. 130 let Pardubicko-liberecké dráhy 1859–1989. Praha: Nadas, 1989. 183 s. 
• RACHOTA, Jan. Železniční Hradecko před půlstoletím. [s.l.]: Vydavatelství dopravní literatury, 2007. ISBN 978-80-86765-06-8. 

• Seznam železničních tratí v Česku
• Železniční doprava v Česku
• Historie železniční dopravy v Česku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Pardubice–Liberec na Wikimedia Commons
• Trať 031 na zelpage.cz
• Trať 030 na zelpage.cz
• Lokostránky.net – fotografie z rozsáhlé nehody ve Staré Pace v roce 1972
• [1] Historie železničních tratí
• Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007
• Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)