Železniční trať Petrovice u Karviné – Karviná

Petrovice u Karviné - Karviná
Nádraží Karviná město
Nádraží Karviná město
StátČeskoČesko Česko
Číslo(dříve 29a)
Technické informace
Délka5 (dříve 11,4) km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Napájecí soustavaneelektrizovaná trať
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Polska
0Petrovice u Karviné(dříve Petrovice u Bohumína)
trať do Bohumína
vlečka sídliště Stalingrad
3,3Karviná-Stalingrad
5Karviná město(dříve Fryštát)
6,2Karviná-Ráj
7,1Karviná-Darkov lázně
most přes Olši
8,4V Lipinách
trať do Luk nad Olší
11,4Karviná-Doly(dříve Karvinná hl. n.)
trať do Bohumína
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Petrovice u Karviné – Karviná město je jednokolejná normálněrozchodná železniční trať používaná pravidelně pouze pro nákladní dopravu. Jedná se o pozůstatek trati Petrovice u Bohumína (dnes Petrovice u Karviné) – Karvinná hlavní nádraží (dnes Karviná-Doly), která od roku 1898 spojovala Severní dráhu císaře Ferdinanda a Košicko-bohumínskou dráhu. Trať v úseku Karviná město – Karviná hlavní nádraží (nynější Karviná-Doly) byla zrušena po roce 1959 v rámci výstavby přeložky trati Bohumín - Louky nad Olší s novou stanicí Karviná hlavní nádraží, jejíž trasa se s lokálkou z Petrovic křížila. Na zachovaném úseku Petrovice u Karviné – Karviná město byla pravidelná osobní doprava zastavena 26. května 1962.[1]

Zbývající trasa je pak zcela zrušena a snesena. Na mnoha místech v Karviné lze nalézt hektometrovníky, náspy, v lázeňském parku je zachovaný most přes Mlýnku.

Historie

Dráhu postavila společnost Severní dráha císaře Ferdinanda jednak pro rozvíjející se fryštátský průmysl a jednak pro dopravu lázeňských hostů. Byla 11,4 km dlouhá a nacházely se na ní čtyři zastávky a jedna mezilehlá železniční stanice. Provoz na trati zajišťovala nejprve parní lokomotiva řady 310, poté motorový vůz řady 130 vyrobený ve vagónce Kopřivnice.[2] V Darkově vedla trať po dlouhém ocelovém mostě přes řeku Olši a končila ve stanici Karvinná hlavní nádraží železniční trati KBD. Její petrovické nástupiště bylo naproti výpravní budově KBD a pro přestup byl pro cestující postaven dřevěný most nad kolejemi stanice. Pro potřeby cestujících byla postavena staniční budova, která později byla začleněna pod stanici Karvinná. Propojení kolejí s KBD bylo provedeno později (asi 1909).[3][4]

Podle jízdního řádu 1918/1919 byla trať 259a a nacházela se na ní stanice Fryštát (dnes Karviná město) a zastávky Roj (později Ráj) a Darkov Lázně (později Karviná-Darkov lázně).[5] V roce 1951 přibyly zastávka Karviná-Stalingrad a V Lipinách.[6]

V roce 1944 německé úřady sloučily okresní město Fryštát s okolními obcemi v jedno město s názvem Karwin-Freistadt. Po druhé světové válce bylo toto sloučení obnoveno, ale již pod názvem Karviná. V květnu 1945 při osvobozování města Rudou armádou byla tato místní dráha dějištěm bitev. Německá armáda v blízkosti městské části Vagónka trhala koleje pomocí speciálního vlaku taženého parní lokomotivou.[zdroj?!]

Současnost

Koncové nádraží Karviná město v centru města

Na zrušené části trati se do současnosti zachovala se řada objektů, které bývalou místní dráhu připomínají. Ze zastávky Karviná-Darkov lázně v na ulici Lázeňská je dnes rodinný domek, zastávka Ráj na ulici Fryštátská je prodejnou květin, z části tratě v Lázeňském parku, včetně bývalého železničního mostu přes říčku Mlýnku, je chodník. Po celé trati, ať už zrušené či stávající části, jsou dochovány samostatně stojící hektometrovníky. Asi nejviditelnějším je hektometrovník s údajem 66. Nachází se v těsné blízkosti bývalého železničního mostu přes Mlýnku v Lázeňském parku a udává vzdálenost od stanice Petrovice u Karviné – 6,6 km. Stanice Fryštát (dnes Karviná město) včetně historické továrničky (Blumenthalova šroubárna), která je na nádraží napojena vlečkovou kolejí, je v zachovalém stavu. V roce 2013 byl podán podnět k zapsání výpravní budovy na seznam kulturních památek, avšak Magistrátem města Karviné zavrhnutý. Rovněž se zvažovalo v budově zřídit malé muzeum této významné místní dráhy.

Původní drážní stavba na železnici Petrovice–Fryštát–Karviná. Místo křížení bývalé železniční dráhy a silnice vedoucí z Fryštátu na Český Těšín.

V současné době je nádraží Karviná město koncové, trať bývalé karvinské místní dráhy končí asi 200 m za stanicí. Nádraží je spojeno zachovalou částí tratě do stanice Petrovice u Karviné. Denně zde projíždí několik párů manipulačních vlaků. Několikrát se vedla diskuze o opětovném zavedení osobní dopravy na trati, jako prodloužené tratě č. 326 Dětmarovice – Petrovice – Karviná město, což by výrazně oživilo frekvenci cestujících, a také jako výhodnější varianta cestování do Karviné ve směru od Prahy/Brna/Ostravy s přestupem v Dětmarovicích. Stanice je totiž situovaná v centru města, nedaleko památkové zóny a zámku Fryštát a v dosahu pro cca 30 tisíc obyvatel do 10 minut pěší chůze od nádraží. Jeden den v roce, v den konání městského svátku (červen) se na trati konají jízdy parního vlaku.

Odkazy

Reference

  1. GROF, Leopold. Kročeje ostravskou železniční historií. Ostrava: České dráhy, 1994. S. 37. 
  2. Koleje Śląska Cieszyńskiego. kolejcieszyn.pl [online]. [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 
  3. Koleje Śląska Cieszyńskiego. kolejcieszyn.pl [online]. [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 
  4. Vlakové nádraží jako přepravní tepna, a to nejen černého zlata. Oficiální stránky statutárního města Karviná [online]. 1513751400 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 
  5. Vilímkův jízdné řád republiky československé, zima 1918/1919. Praha: R. Vilímek, 1918. Dostupné online. Kapitola trať 259a.  Archivováno 10. 4. 2013 na Wayback Machine.
  6. GROF, Leopold. Kročeje ostravskou železniční historií. Ostrava: České dráhy, 1994. S. 55–67. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
BSicon .svg
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
BSicon BHF.svg
station straight track
BSicon DST.svg
non-passenger station track straight in use
BSicon exHST.svg
ex flag stop track straight off use
Karvina mesto station M262 nr3.JPG
Autor: Jan Pešula, Licence: CC0
Diesel railcar M262.1117 of KŽC Doprava at Karviná město station in Karviná, Czech Republic, the terminus of a freight-only route from Petrovice u Karviné. There are no regular passenger trains on this line; this tour was organized as a charter for railfans.
Nádraží Karviná město.jpg
Autor: RomanLindner, Licence: CC BY-SA 4.0
Staré nádraží v Karviné
Karviná Fryštát, ulice Fryštátská (2).jpg
Autor: Ikcur, Licence: CC BY-SA 4.0
Původní drážní stavba na železnici Petrovice–Fryštát–Karviná. Místo křížení bývalé železniční dráhy a silnice vedoucí z Fryštátu na Český Těšín.
BSicon exhKRZWae.svg
bridge over water straight (big)
BSicon eHST.svg
Ex flag stop, track straight in use