Železniční trať Plzeň–Žatec

Plzeň–Žatec
Železniční stanice Blatno u Jesenice
Stát	Česko Česko
Číslo	160
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Dopravce	České dráhy, GW Train Regio
Technické informace
Délka	107 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3
Maximální sklon	14 ‰
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	100 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 0,000 Plzeň hlavní nádraží trať do Č. Budějovic Silnice I/26 trať do Prahy 2,227 Plzeň seřaďovací nádraží Berounka 3,309 Plzeň-Bílá Hora 6,105 Plzeň-Bolevec 8,330 Plzeň-Orlík 10,348 Třemošná u Plzně Silnice I/27 Třemošná 15,003 Horní Bříza zastávka 17,565 Horní Bříza Silnice I/27 21,558 Obora u Kaznějova Silnice I/27 26,251 Kaznějov Silnice I/27 Silnice I/27 32,497 Plasy Velký plaský (247,9 m) Střela 34,937 Horní Hradiště Střela Malý plaský (132,8 m) Střela Mladotický potok 38,035 Mladotice zastávka 40,177 137,413 Mladotice trať do Rakovníka 143,120 Potvorov 147,467 Žihle 152,387 Pastuchovice trať do Rakovníka 156,743 Blatno u Jesenice trať do Bečova nad Teplou 160,447 Stebno 162,975 Petrohrad Silnice I/6 167,358 Kryry 172,442 Vroutek 180,608 Podbořany 186,630 Kaštice 186,898 trať do Kadaně 190,484 Kněžice Liboc 192,767 Čejkovice 196,630 Žabokliky trať do Března u Chomutova Liboc 200,660 Libočany Ohře 202,335 Žatec západ trať do Chomutova Silnice I/27 trať do Chomutova 203,853 Žatec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Plzeň–Žatec, v jízdním řádu pro cestující uváděná pod číslem 160, je součástí celostátní dráhy. Spojuje města Plzeň a Žatec, je dlouhá 107 km a její převážná část vede okresem Plzeň-sever a okresem Louny.

Koncese na stavbu trati byla udělena 21. dubna 1870.^[1] Následně byla vybudována hlavní trať Plzeň – Březno u Chomutova, ze které ve stanici Žabokliky odbočovala trať do Žatce. Stavbu trati v květnu roku 1872 narušily také silné přívalové deště a následný sesuv půdy, který mezi stanicemi Mladotice a Potvorov způsobil zával části rozestavěného tělesa. Dno údolí, po kterém měla trať původně vést, bylo přehrazeno a na jeho místě vzniklo Odlezelské jezero. Zhruba 5 km dlouhý úsek byl následně přeložen do západnější polohy.^[2] Provoz na trati byl zahájen 8. srpna 1873. Dne 1. července 1879 však byl provoz v úseku Žabokliky – Březno u Chomutova zastaven a koleje v roce 1882 sneseny.^[3]

Zastávky Kněžice, Čejkovice, Žabokliky a Libočany nejsou uváděny v jízdních řádech, ve stanici Petrohrad zase zastavují jen jeden ranní a jeden večerní rychlík, a to pouze na znamení.^[4]

Úsek Plzeň hl. n. seř. n. (mimo) – Žatec západ (mimo) je od 1. června 2006 zapojen do dálkově ovládaného zabezpečovacího zařízení ESA 11 s dispečerským pracovištěm v Blatně u Jesenice. Z tohoto pracoviště se tedy ovládají tyto železniční stanice: Třemošná u Plzně, Horní Bříza, Kaznějov, Plasy, Mladotice, Žihle, Blatno u Jesenice, Petrohrad, Kryry, Vroutek, Podbořany, Kaštice a Žabokliky. Zařízení umožňuje místní ovládání z Kaznějova a Podbořan. Jako traťové zabezpečovací zařízení je mezi stanicemi instalováno automatické hradlo.

R25 (Most - Plzeň, GW Train Regio - jednotky 628 (CZ 845).^{[kdy?][zdroj?]}

P4 (Plzeň - Žihle, ČD - jednotky 814)^{[kdy?][zdroj?]}

Trať se postupně celá rekonstruuje, tak aby zde vznikly nové oblouky tratě, které zvládnou rychlost do 100 km/h. Prozatím jsou hotové úseky: Kaštice - Podbořany, Vroutek - Petrohrad a pár oblouků (např. mezi Blatnem u Jesenice a Žihlí). V roce 2023 mezi červnem a zářím proběhla kompletní oprava úseku Petrohrad - Blatno u Jesenice. ^[zdroj⁠?!]

• 
  Plzeň hlavní nádraží
• 
  Plzeň-Orlík
• 
  Třemošná u Plzně
• 
  Horní Bříza
• 
  Obora u Kaznějova
• 
  Plasy
• 
  Mladotice zastávka
• 
  Mladotice
• 
  Potvorov
• 
  Žihle
• 
  Blatno u Jesenice
• 
  Petrohrad
• 
  Kryry
• 
  Vroutek
• 
  Podbořany
• 
  Kněžice
• 
  Žabokliky
• 
  Libočany
• 
  Žatec západ
• 
  Žatec

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Plzeň–Žatec na Wikimedia Commons