Železniční trať Plzeň – České Budějovice
Plzeň – České Budějovice | |
---|---|
Plzeň hl.n. | |
Stát | Česko |
Číslo | 190, 191 |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Technické informace | |
Délka | 136 km |
Rozchod koleje | 1435 mm (normální) |
Traťová třída | D3 |
Napájecí soustava | 25 kV/50 Hz |
Maximální rychlost | 100 km/h[1] |
Mapa trati | |
Externí odkazy | |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Průběh trati | |
Legenda | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Železniční trať Plzeň – České Budějovice (v jízdním řádu pro cestující označená v úseku Plzeň–Strakonice číslem 191, v úseku Strakonice – České Budějovice číslem 190) je železniční trať, která vede z Plzně do Českých Budějovic přes Starý Plzenec, Nezvěstice, Nepomuk, Pačejov, Horažďovice předměstí, Strakonice, Ražice, Protivín, Číčenice a Dívčice. Jde o částečně dvoukolejnou elektrizovanou celostátní trať. Provoz na trati byl zahájen v roce 1868. Elektrizace trati proběhla v roce 1962 z Plzně do Blovic, v roce 1963 do Horažďovic předměstí, v roce 1966 do Strakonic a v roce 1968 byl elektrizován zbytek tratě.[2]
Ve stanici Horažďovice předměstí došlo 4. srpna 2015 k železniční nehodě, kdy se při srážce dvou rychlíků zranilo asi 50 cestujících.[3]
Železniční most u Bavorovic je kulturní památkou.
Historie
V červnu 2021 byla dokončena dva roky trvající modernizace stanice Pačejov s náklady 1,3 miliardy korun.[4] V říjnu 2023 byla dokončena poslední část modernizace železničního uzlu Plzeň, v rámci které byla na této trati postavena zastávka Plzeň-Slovany a traťová rychlost na území Plzně zvýšena na 100 km/h, po zavedení výhradního provozu ETCS bude zvýšena na 120 km/h.[5]
Budoucnost
V letech 2025-2028 je v plánu modernizace trati v úseku Plzeň – Horažďovice předměstí. Celý tento úsek bude dvojkolejný a maximální rychlost bude 140 km/h. V letech 2027-2030 bude modernizován úsek Horažďovice předm. – Protivín. Traťová rychlost bude zvýšena na 160 km/h, tento úsek však pravděpodobně zůstane jednokolejný pouze s drobnými přeložkami trati (poznámka v interaktivní mapě Správy železnic však tvrdí, že zdvojkolejněn bude také úsek Protivín – Strakonice). V témže období je v plánu také modernizace posledního úseku do Českých Budějovic spolu s traťovým úsekem Protivín – Písek město, kde je v plánu zdvojkolejnění a zvýšení rychlosti až na 200 km/h.[6]
Stanice a zastávky
- Plzeň-Slovany
- Starý Plzenec
- Šťáhlavy
- Nezvěstice
- Blovice
- Ždírec u Plzně
- Srby
- Nepomuk
- Pačejov (stav před rekonstrukcí
- Velký Bor
- (c) Czeva, CC BY-SA 3.0Horažďovice předměstí
- Dolní Poříčí
- Katovice
- Strakonice
- Čejetice
- Sudoměř u Písku
- Ražice
- Protivín
- Protivín zastávka
- Číčenice
- Dívčice
- Zbudov
- Zliv
- Hluboká nad Vltavou
- České Budějovice severní zastávka
Plzeň hlavní nádraží
- Železniční trať Plzeň–Žatec
- Železniční trať Praha–Plzeň
- Železniční trať Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín
- Železniční trať Plzeň–Cheb
- Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Nezvěstice
Nepomuk
Horažďovice předměstí
Strakonice
Ražice
Protivín
Číčenice
Dívčice
České Budějovice
- Železniční trať České Budějovice – Černý Kříž
- Železniční trať České Budějovice – Summerau
- Železniční trať České Budějovice – Gmünd
- Železniční trať Praha – České Budějovice
Odkazy
Reference
- ↑ TTP 709B - Tabulka 6. [s.l.]: Správa železnic, 2023-12-10.
- ↑ WAGULA, Hubert; FEDOROWICZ, Slawomir. 706 (Wien Franz-Josefs-Bahnhof -) České Velenice st. hr. [AT/CZ] - Cheb. Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. ISSN 2391-4793.
- ↑ PETŘÍKOVÁ, Petra. Na Klatovsku se srazily rychlíky, vážnější zranění má sedm lidí. iDNES.cz [online]. 2015-08-04 [cit. 2015-08-04]. Dostupné online.
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Miliardová modernizace stanice Pačejov je u konce, podchod zdobí dětské kresby. Zdopravy.cz [online]. 2021-06-02 [cit. 2023-05-08]. Dostupné online.
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Na novém úseku tratě v Plzni skončila pomalá jízda, rychlost se zvedla na 100 km/h. Zdopravy.cz [online]. AvizerZ, 2022-10-15. Dostupné online.
- ↑ Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-10-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Plzeň – České Budějovice na Wikimedia Commons
- [1] na ZelPage.cz
- [2] Historie železničních tratí
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
station straight track
flag stop track straight in use
Ex flag stop, track straight in use
Straight line aqross (according to naming convention, name + modifier)
Autor: Fojsinek, Licence: CC BY-SA 4.0
Čičenice - železniční stanice
Autor: Martin Vrut, Licence: CC BY 3.0
Výpravní budova stanice Čejetice na trati České Budějovice – Plzeň
Autor: Delasoto, Licence: CC BY-SA 4.0
Pilsen main railway station
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Vlakové nádraží České Budějovice. Průčelí hlavní nádražní budovy, pohled přes Nádražní ulici od křižovatky s Žižkovou třídou.
Autor: Jirka Dl, Licence: CC BY-SA 4.0
železniční stanice, Srby, okres Plzeň-jih
Icon for railway descriptions
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Protivín zastávka, železniční stanice v okrese Písek, Jihočeský kraj
Autor: donald judge, Licence: CC BY 2.0
25.8.15 Lomec, Kestrany and Sudomer
(c) Czeva, CC BY-SA 3.0
Vlakové nádraží Horažďovice předměstí ve městě Horažďovice v okrese Klatovy, Plzeňský kraj.
non-passenger stop track straight in use
rail icon
Autor: Fojsinek, Licence: CC BY-SA 4.0
Protivín - železniční stanice
rail icon
rail icon
Odbočka ( nový dizajn)
rail icon
Autor: Miloš Hlávka, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Velký Bor
Doppelstrang, gemeinsamer Bahnhof
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Hlavní budova železniční stanice Hluboká nad Vltavou
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Strakonice v sousedství nového autobusového nádraží.
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Zbudov na trati Plzeň – České Budějovice v okrese České Budějovice
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Dolní Poříčí railway stop, the Czech Republic
rail icon
Parallel tracks leading to right from parallel straight tracks
fork station (Muiderpoort)
BS template
railway icon
Autor: Al.trcka, Licence: CC BY-SA 4.0
Starý Plzenec (železniční stanice)
Tento soubor byl vytvořen v rámci fotografického programu spolku Wikimedia Česká republika. Projekt: Fotíme Česko V něm spolek podporuje fotografy, kteří fotí pro Wikimedia Commons. |
Autor: Fojsinek, Licence: CC BY-SA 4.0
Dívčice - železniční stanice
Icon for railway descriptions
BSicon for railway routemap
bridge over water straight (small)
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Sever trati od vlakové severní zastávce ve městě České Budějovice, Jihočeský kraj.
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Ražice v okrese Písek
rail icon
Autor: Lumidek (Luboš Motl), Licence: CC BY-SA 4.0
Plzeň-Slovany