Železniční trať Praha–Plzeň

Praha–Plzeň
Stát	Česko Česko
Číslo	170 + 171
Technické informace
Délka	107 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	3 kV DC/25 kV 50 Hz AC
Počet kolejí	2
Maximální rychlost	160 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda tratě 011, 070, 091, 231 0,000 Praha hlavní nádraží Vinohradské tunely Praha-Královské Vinohrady (1888-1944) do Vršovic trať 221, 210 z Vršovic 3,292 výhybna Praha-Vyšehrad Vyšehradský železniční most Hořejší nábř. Svornosti 4,313 0,180 změna staničení Praha-Smíchov Na Knížecí(2010–16) 0,641 Praha-Smíchov severní nástupiště 0,465 Praha-Smíchov Dobříšská Nádražní Trať 122 do Hostivice Zlíchovský tunel 2,970 Hr. Barrandov Trať 173 do Rudné Branický mostsměr Praha-Krč Praha-Malá Chuchle (1862-1940) Odb. Tunel 6,124 Odb. Závodiště 6,466 Praha-Velká Chuchle 7,300 Hr. Závodiště Pražský okruh – Radotínský most 9,723 Praha-Radotín vlečka Cementárny Radotín 13,050 Hr. Kosoř 14,152 Černošice 15,194 Hr. Kazín 15,792 Černošice-Mokropsy Mokropeský železniční most 17,297 Hr. Horní Mokropsy 18,271 Všenory 19,666 Dobřichovice 23,500 Řevnice Trať 172 směr Lochovice 26,238 Zadní Třebaň 29,719 Karlštejn 32,780 Hr. Korno 33,452 Srbsko 35,884 Hr. Tetín Trať 173 a 174 38,753 Beroun 40,290 Beroun seřaďovací nádraží 41,879 Králův Dvůr 44,126 Králův Dvůr-Popovice 47,751 Zdice trať 200 silnice č. 118 51,100 Stašov 54,117 Praskolesy silnice č. 117 58,086 Hořovice silnice č. 117 60,423 vlečka 63,600 Cerhovice silnice č. 605 66,300 66,800 změna staničení 68,093 Zbiroh nákladní nádraží 68,705 Odb Zbiroh silnice č. 605 69,440 Kařez Kařezský rybník 71,902 Kařízek 74,818 Mýto 77,875 Holoubkov 81,766 Svojkovice trať 175 87,009 Rokycany silnice č. 183 91,210 Klabava 93,088 Ejpovice trať 176 silnice č. 180 94,864 Portál Homolka 95,850 Tunel Ejpovice 100,000 100,110 Portál Chlum 100,805 Plzeň-Doubravka ulice Mohylová ulice Jateční trať 160 ulice Rokycanská trať 190 ulice Lobezská 103,527 Plzeň hlavní nádraží Zdice – Zbiroh stav k 1. 9. 2011 47,9 Zdice trať 200 51,1 Stašov 54,1 Praskolesy 58,1 Hořovice tunel Osek (324 m) 63,6 Cerhovice 67,7 Zbiroh Rokycany – Plzeň-Doubravka stav k 1. 7. 2013 87,1 Rokycany Klabava Ejpovice Dýšina 98,5 Chrást u Plzně trať 176 107,0 Plzeň-Doubravka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Praha–Plzeň je dvoukolejná a elektrizovaná trať v Česku. Je součástí celostátní dráhy a v jízdním řádu pro cestující nese číslo 170 společně s tratí Plzeň – Klatovy. Osobní vlaky v úseku Praha – Beroun jsou vyčleněny do tabulky s číslem 171. Osobní vlaky a rychlíky v úseku Praha – Kařez jsou integrovány do Pražské integrované dopravy (PID) a systému Esko pod označením S7, pro linku Praha – Beroun, S70 pro linku Beroun – Plzeň a R16 pro rychlíky. Trať spojuje západní Čechy s Prahou a je významnou železniční spojnicí Česka a západní Evropy. Zároveň je součástí III. železničního koridoru, který vede z Mostů u Jablunkova přes Prahu do Chebu.

Historie trati

Na traťovém úseku Praha (Západní nádraží, nyní Praha-Smíchov) – Plzeň byl slavnostně zahájen provoz 14. července 1862. Úsek ze Smíchova na nádraží císaře Františka Josefa vybudovala v roce 1872 Dráha císaře Františka Josefa. V době dokončení patřila trať společnosti Česká západní dráha a dále pokračovala do Furth im Wald (dnešní trať 180). V roce 1894 byla společnost zestátněna.

Ve 30. letech 20. století byla trať zdvojkolejněna a 22. ledna 1973^[1] byla dokončena elektrizace úseku Praha – Beroun napájecí soustavou 3 kV DC. Mezi Berounem a Plzní byl elektrický provoz zahájen 5. června 1987. Na širé trati mezi stanicemi Beroun a Zdice tak vznikl styk železničních napájecích soustav 3 kV DC (na berounské straně) a 25 kV / 50 Hz (na plzeňské straně). V roce 1986 byla zprovozněna přeložka pod předmostím Barrandovského mostu v Praze.^[2]

V úseku Praha–Beroun byl provoz osobních vlaků od elektrifikace zajišťován převážně jednotkami řady 451 a 452. V době, kdy jednotky již dožívaly a byl jich nedostatek, byly nasazovány ve variantě se čtyřmi vloženými vozy, tedy šestivozové, což bylo umožněno rovinatým charakterem trati. Během roku 2010 postupně veškerou dopravu převzaly jednotky řady 471 (City Elefant) jezdící v dopravních špičkách ve dvojicích i – jako na jediné trati – v trojicích. (V úseku Praha-Řevnice jezdí posilové spoje skládající že dvou třetin popsaných souprav)(na konci odstavce). Na trati bylo dříve možné se setkat i s prototypem řady 470 nebo v brzkých ranních hodinách s motorovými vozy 810. V současné době jezdí na trati též vratná souprava s lokomotivou 163, vozy Bdmteeo a řídicím vozem.

Ve stanici Zdice a v zastávce Mýto byly nově vybudovány napájecí stanice pro napájení troleje, dále v daném úseku bylo sneseno staré elektromechanické zabezpečovací zařízení a nově zprovozněno nové zabezpečovací zařízení typu AŽD 71 s číslicovou volbou, které je od roku 2010 na úseku Zdice–Rokycany nahrazováno novým zabezpečovacím zařízením ESA 11 a ve stanicích byly nainstalovány nové osvětlovací věže pro osvětlení kolejiště.

V úseku Králův Dvůr Popovice – Rokycany byla v roce 2012 dokončena modernizace v rámci budování III. koridoru. Dne 27. dubna 2012 byl ukončen běžný provoz stanice Zbiroh, kde byla ponechána skupina nákladních kolejí připojená odbočkou z přeložené širé trati.^[3]

Probíhající rozsáhlá rekonstrukce III. železničního koridoru zachovala většinu původního tělesa nebo narovnala úseky do polohy umožňující větší rychlost. Výjimkou byla stavba přeložky trati v úseku Ejpovice – Plzeň-Doubravka, na níž se nachází mimo jiné Ejpovický tunel, jehož stavba byla zahájena roku 2013. Díky přeložce byla zkrácena délka trati a zlepšeny rychlostní poměry v úseku Plzeň–Rokycany. Jižní tubus tunelu byl otevřen 16. listopadu 2018. Tunel byl kompletně zprovozněn s příchodem nového jízdního řádu 9. prosince 2018. Původní trať vedla z Ejpovic přes zastávku Dýšina (dnes Dýšina-Horomyslice) do Chrástu u Plzně, kde se bezprostředně za přejezdem odkláněla vlevo od lokálky do Radnic. Dále pokračovala lesem, kolem Bukovce, až se několika oblouky stočila k současné trati a mezi výjezdovými tunelovými portály a zastávkou Plzeň-Doubravka se na ni napojila. Po převedení provozu na novou trať, vedoucí tunelem, byla stará trať kompletně snesena mezi Chrástem a Plzní. V úseku mezi Ejpovicemi a Chrástem byla demontována jedna z kolejí a elektrizace druhé odstraněna. Tato kolej byla ponechána a nyní tvoří součást trati 176 do Radnic.^[4]

Po dokončení optimalizace traťového úseku Beroun (včetně) – Králův Dvůr (včetně), která probíhala v letech 2016–2021^[5] je celá trať z Berouna až do Chebu po rekonstrukci. Úsek Praha–Beroun nebylo původně v plánu nijak významně rekonstruovat, a to kvůli plánům na výstavbu 24,7 km dlouhého vysokorychlostního tunelu, který by vedl dopravu po novém tělese. Jeho zprovoznění bylo původně plánováno na rok 2021, nyní se odhaduje na rok 2035. Vzhledem k tomu, že stávající trať je na hraně životnosti, bylo rozhodnuto o její optimalizaci v původní stopě. Úsek Praha-Smíchov (mimo) – Praha-Radotín (včetně) je již zmodernizován.

Během optimalizace mezi stanicemi Praha-Smíchov a Praha-Radotín, která probíhala v letech 2019–2022, byla postavena v roce 2020 provizorní odbočka Barrandov.

Ostatní úseky jsou aktuálně v přípravě. Celá trať by měla být optimalizována nejdříve v roce 2026.

Stanice a zastávky

• 
  Praha-Hlavní nádraží
• 
  Praha-Smíchov
• 
  Praha-Velká Chuchle
• 
  Praha-Radotín
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
  Černošice
• 
  Černošice-Mokropsy
• 
  Všenory
• 

  (c) Octopus moldavicus, CC BY-SA 3.0
  Dobřichovice
• 
  Řevnice
• 
  Zadní Třebaň
• 
  Karlštejn
• 
  Srbsko
• 
  Beroun
• 
  Králův Dvůr-Popovice
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  Zdice
• 
  Praskolesy (před rekonstrukcí)
• 

  (c) Dezidor, CC BY 3.0
  Hořovice
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
  Cerhovice
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
  Kařez
• 
  Kařízek
• 
  Mýto
• 

  (c) Dezidor, CC BY 3.0
  Holoubkov
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
  Rokycany
• 
  Ejpovice (před rekonstrukcí)
• 
  Plzeň hl.n.

Trasa

Údaje za názvy stanic v závorkách, psané kurzívou značí nadmořskou výšku příslušné stanice.

Trať začíná na pražském hlavním nádraží (210 m). Po projetí vinohradských železničních tunelů pokračuje Nuslemi, pod Vyšehradem a po železničním mostě překračuje Vltavu na Smíchov (200 m). Podél Strakonické ulice vede do Velké Chuchle, v Radotíně se přibližuje k řece Berounce a opouští území hlavního města. Prochází hustě zastavěným údolím Berounky – zástavbou měst Černošice, Dobřichovice a Řevnice (210 m). Až do zastávky Černošice-Mokropsy trať vede po jejím levém břehu, mezi zastávkami Černošice-Mokropsy a Všenory překonává trať řeku Berounku a odtud je vedena až do Berouna po jejím pravém břehu. Trať tak fakticky kopíruje směr jejího říčního koryta.

Souvislou zástavbu trať opouští až za obcí Srbsko a údolím Berounky pod tetínskou skálou vchází zanedlouho do Berouna (225 m). Tam se odklání od toku řeky Berounky a pokračuje průmyslovou zástavbou okolo cementáren a železáren Králův Dvůr do Zdic (260 m), přičemž v úseku Beroun – Zdice sleduje přibližně tok říčky Litavky. Za Zdicemi trať projíždí malebnou podbrdskou krajinou, od Valchy (název části obce Praskolesy) vede nad údolím Červeného potoka, nad kterým je zrekonstruovaný železniční most v Praskolesích. prochází městem Hořovice (360 m). Mezi Hořovicemi a Cerhovicemi trať projíždí tunelem Osek. Přes obec Osek do města Komárov také z Hořovic odbočuje železniční vlečka. Mezi zastávkami Cerhovice a Kařez (445 m) opouští železnice území okresu Beroun a vůbec celé střední Čechy, a vstupuje do západních Čech, okres Rokycany.

Mezi Zbirohem a Mýtem trať míjí četné rybníky, v této oblasti leží nejvýše položená stanice na úseku Praha – Plzeň – Kařízek (460 m). Za stanicí Holoubkov prochází železnice hlubokým lesem. Poté klesá do rokycanské kotliny s okresním městem Rokycany (370 m), podjíždí dálnici D5 a za obcí Ejpovice zabočuje do Ejpovického tunelu. Tunel končí na úpatí vrchu Chlum a překračuje hranice města Plzeň. Prochází sídlištěm Doubravka, mostem překračuje řeku Úslavu a vchází na východní zhlaví žst. Plzeň hlavní nádraží (325 m).

Osobní doprava

Osobní železniční dopravu na trati zajišťují v současnosti vlaky kategorie IC, Ex, R a Os. Mezi Prahou a Plzní jezdí 2 páry vlaků Pendolino v kategorii IC, které pokračují do až do Františkových Lázní a Karlových Varů, 14 párů expresů (Západní Expres), z toho 7 mezinárodních, jež pokračují z Plzně do Mnichova, vnitrostátní expresy pak pokračují do Chebu. Dále na trati jezdí 15 párů rychlíků, z nichž všechny všechny pokračují do Klatov a některé do Železné Rudy. Přes den jezdí expresy i rychlíky v úseku Praha – Plzeň v hodinovém taktu, dohromady pak na odjezdu v půlhodinovém. V úseku Beroun – Zdice jezdí v dvouhodinovém taktu rychlíky Praha – Zdice – České Budějovice a osobní vlaky Beroun – Zdice – Blatná.

Interval příměstských vlaků na trati je 30 minut (cca od 4 hod. do 23 hod, poslední vlaky jedou okolo půlnoci), úseku Řevnice – Praha hlavní nádraží díky posilovým vlakům ještě nižší (cca 15 minut).

Mezi Berounem a Plzní byli v provozu osobní vlaky sestavené z dvousystémových elektrických lokomotiv, osobních vozů a řídicích vozů. Od roku 2022 jezdí v úseku elektrické jednotky RegioPanter.

Interval vlaků jsou 2 hodiny, v pracovní dny pak jezdí ještě dva páry souprav vždy ráno a odpoledne. Mezi Rokycany a Plzní jezdí ráno a večer také další osobní vlaky včetně spojů Plzeň – Rokycany – Mirošov. Mezi Plzní a Chebem je provoz osobních vlaků kvůli relativně nízké hustotě zalidnění přilehlých oblastí nižší. Mezi nimi jsou osobní vlaky Plzeň – Pňovany – Bezdružice a spěšné vlaky Plzeň – Svojšín.^[6]

Reference

Související články

• Železniční trať Plzeň – Cheb
• Železniční doprava v pražské aglomeraci

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční trať Praha–Beroun na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční trať Beroun–Plzeň na Wikimedia Commons
• Trať 171 na ŽelPage
• Železniční trať Praha–Beroun Archivováno 10. 4. 2020 na Wayback Machine. v programu Google Earth