Železniční trať Praha–Turnov

Praha–Turnov
	; odbočka Skály
Stát	Česko
Číslo	070, 071
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Dopravce	ARRIVA vlaky, ČD Cargo, České dráhy, KŽC Doprava aj. (2022)
Technické informace
Délka	104,1 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	3000 V ss (Praha hl. n. – Odb Skály) / neelektrizovaná trať (Odb Skály – Turnov)
Maximální rychlost	100
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Praha–Turnov (v jízdním řádu pro cestující označená čísly 070 a 071) spojuje hlavní město Praha se severočeským Turnovem přes Neratovice a Mladou Boleslav. Trať je úsekem celostátní dráhy, mimo pražský železniční uzel (počínaje stanicí Praha-Vysočany) je jednokolejná a neelektrizovaná. V úseku mezi výhybnou Skály a stanicí Praha-Vysočany mohou vlaky využívat alternativně i traťové koleje souběžně vedené trati Kolín – Lysá nad Labem – Praha.

Výchozí pražskou stanicí většiny vlaků osobní dopravy je v současné podobě jízdního řádu (2022) stanice Praha Masarykovo nádraží. Úsek Praha – Mnichovo Hradiště^[2] je součástí systému Pražské integrované dopravy a vlaky zde jezdí v systému příměstské železnice Esko, osobní vlaky jsou značeny jako linka S3, rychlíky jako linka R21.^[3]^[4]

Historie

Úsek Neratovice–Turnov otevřela soukromá společnost Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (TKPE) roku 1865]. O stavbě se však poprvé vážně jednalo již roku 1856 během stavby trati mezi Pardubicemi a Libercem. Přes rozdílné názory účastníků jednání se brzy podařilo najít shodu na tom, kudy by měla trať vést. Po dlouhou dobu se ale nedařilo najít realizátora stavby. Nakonec se účastníci jednání sami rozhodli požádat o koncesi, která jim byla záhy udělena, a byla pak založena výše zmíněná firma.^[5] Krátce po zahájení provozu byla doprava na dva měsíce zastavena prusko-rakouskou válkou, kvůli níž bylo zařízení tratě dokonce částečně demontováno. Po válce stát železniční firmě škody nahradil.^[6]

Na spojce mezi Neratovicemi a pražským hlavním nádražím byl zahájen provoz v roce 1872. Na pražském nádraží měla společnost umístěné velké depo, po kterém dnes nezůstala ani stopa. Toto nádraží (které se tehdy jmenovalo Nádraží Františka Josefa) měla společné s Dráhou císaře Františka Josefa, která sem stavěla svou trať od Vídně ve stejné době. Roku 1883 TKPE fúzovala s majetkově propojenou společností Česká severní dráha (BNB). Roku 1908 převzal provoz na trati stát. Roku 1928 byla elektrizována část do Prahy-Vysočan stejnosměrnou napájecí soustavou 1,5 kV, která byla roku 1962 přepojena na současnou soustavu 3 kV. V roce 1949 byla vybudována přeložka tratě u Čakovic. Podstatnou změnou za poslední dobu bylo otevření tratí Nového spojení v rámci přestavby pražského železničního uzlu s novou možností přímé jízdy z Vysočan na Masarykovo nádraží.^[7]^[8]

Srážka u Mlékojed

8. dubna 2017 v podvečer srazil osobní vlak u Mlékojed před Neratovicemi dvě nezletilé dívky. Podle očitých svědků šlo o společnou sebevraždu, dívky předtím seděly na kolejích, když přijel vlak, šly přímo proti němu, motiv sebevraždy není znám. Na místě zasahovala policie, hasiči a záchranka včetně vrtulníku, nicméně dívky zemřely.^[9]

Provoz na trati

Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádu	číslo tratě a celkový rozsah tratě	počet vlaků (v části tratě)
1900	29 Praha – Bakov – Turnov	1 R + 4 Os Praha – Všetaty-Přívory, 1 R + 3 Os Všetaty-Přívory – Mladá Boleslav, 1 R + 4 Os Mladá Boleslav – Turnov
1921 léto	121a Praha – Mělník	4 R + 8 Os + 1 Sm Praha – Všetaty-Přívory
1921 léto	142 Praha – Liberec – Seidenberg (Zavidov)	3 R + 3 Os + 2 Sm Všetaty-Přívory – Mladá Boleslav, 3 R + 5 Os Mladá Boleslav – Bakov, 3 R + 6 Os Bakov – Turnov
1928/29 zima	74a Praha – Mělník	4 R + 13 0s Praha – Všetaty
1928/29 zima	116 Praha – Všetaty – Liberec – Seidenberg	2 R + 7 Os Všetaty – Mladá Boleslav, 2 R + 9 Os Mladá Boleslav – Turnov
1937/38 zima	110a Praha – Všetaty	3 R + 14 Os
1937/38 zima	111 Praha – Všetaty – Liberec – Seidenberg	3 R + 7 Os Všetaty – 9 Os
1944/45	505b Praha – Všetaty	1 R + 11 Os
1944/45	505 (Praha –) Všetaty – Turnov	1 R + 6 Os Všetaty – Mladá Boleslav, 2 R + 7 Os Mladá Boleslav – Turnov
1945/46	6a Praha – Všetaty	3 R + 12 Os
1945/46	6 (Praha –) Všetaty – Turnov – Liberec	2 R + 6 Os Všetaty – Mladá Boleslav, 2 R + 8 Os Mladá Boleslav – Turnov
1959/60	7a Praha – Všetaty	4 R + 13 Os
1959/60	7 (Praha –) Všetaty – Turnov – Liberec	4 R + 9 Os Všetaty – Turnov
1988/89	2 R + 15 Os
1988/89	070 (Praha –) Všetaty – Turnov – Liberec	2 R + 6 Os Všetaty – Mladá Boleslav, 2 R + 11 Os Mladá Boleslav – Turnov
2002/03	070 Praha – Turnov	2 R + 1 Sp + 12 Os Praha – Všetaty, 2 R + 1 Sp + 8 Os Všetaty – Mladá Boleslav, 3 R + 1 Sp + 12 Os Mladá Boleslav – Turnov
2012/13	070 Praha – Turnov	5 R + 1 Sp + 19 Os Praha – Všetaty, 5 R + 1 Sp + 12 Os Všetaty – Mladá Boleslav, 5 R + 1 Sp + 10 Os Mladá Boleslav – Turnov
Vysvětlivky R – rychlík, Sp – spěšný vlak, Sm – smíšený vlak, Os – osobní vlak

Současný provoz

Po této trati v současnosti (2022) jezdí osobní vlaky linky S3 Praha Masarykovo nádraží – Všetaty – Mladá Boleslav hl. n., osobní vlaky linky S34 Praha Masarykovo nádraží – Praha-Čakovice společnosti KŽC Doprava, osobní vlaky linky S31 Mladá Boleslav město – Turnov, rychlíky linky R21 Praha hlavní nádraží – Mladá Boleslav hl. n. – Turnov – Tanvald a rychlíky linky R22 Kolín – Mladá Boleslav hl. n. – Bakov nad Jizerou – Rumburk, provozované v pravidelných intervalech. Tyto pravidelné spoje jsou doplněny různými nepravidelně jezdícími spoji – např. osobní vlaky Mladá Boleslav hl. n. – Česká Lípa – Jedlová, osobní vlaky Všetaty – Mladá Boleslav – Mladějov v Čechách, osobní vlaky Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov nebo osobní vlaky Kralupy nad Vltavou – Neratovice – Všetaty.^[10]

Mezi nejčastější vozidla jezdící po této trati patří soupravy tažené motorovými vozy 854 (osobní vlaky, spěšné vlaky i rychlíky), motorové jednotky Regionova (osobní vlaky) nebo motorové vozy 810 (osobní vlaky).^[11] Zejména o víkendech zde některé rychlíky tahá lokomotiva 750 (Brejlovec).^[12]

Pravidelnou osobní dopravu na trati provozovaly do 30. září 2013 pouze České dráhy. Od 1. října 2013 byly jejich spoje doplněny novými spoji dopravce KŽC Doprava v rámci PID, vedenými v úseku Praha-Čakovice – Praha Masarykovo nádraží v pravidelném hodinovém intervalu.^[13] Vlaky jsou vedeny motorovými vozy 810 s přípojnými vozy 010, od prvního čtvrtletí roku 2019 je mají nahradit motorové jednotky 813.1^[14]

Od GVD 2019/2020 začal rychlíky linky R21 na trase Praha – Mladá Boleslav – Turnov – Tanvald provozovat dopravce Arriva vlaky, který uspěl ve výběrovém řízení.^[15] Na rychlíkovou linku nasazuje jednotky řady 845 s připojením k internetu nebo zásuvkami.^[16]

Stavby

Stránovský viadukt – železobetonový viadukt v obci Krnsko, kulturní památka Česka.

Navazující tratě

Praha hlavní nádraží

Železniční trať Praha–Kolín
Železniční trať Praha–Beroun
Železniční trať Praha – Benešov u Prahy
Železniční trať Praha–Vraňany–Děčín

Praha-Vysočany

Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín

Neratovice

Všetaty

Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem

Chotětov

zrušená železniční trať Skalsko–Chotětov

Mladá Boleslav hlavní nádraží

Bakov nad Jizerou

Turnov

Železniční trať Pardubice–Jaroměř–Liberec
Železniční trať Hradec Králové – Turnov

Stanice a zastávky

(c) ariannesmidt, CC BY-SA 3.0
Praha hlavní nádraží
Praha-Vysočany
Praha-Satalice
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Kbely
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Čakovice
Hovorčovice
Měšice u Prahy
(c) Dezidor, CC BY 3.0
Zlonín
Kojetice u Prahy
Neratovice sídliště
Neratovice
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Tišice
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Všetaty
Byšice
Kojovice
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Košátky
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Kropáčova Vrutice
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Zdětín u Chotětova
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Chotětov
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Krnsko
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Mladá Boleslav hlavní nádraží
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Mladá Boleslav-Debř
Bakov nad Jizerou
Bakov nad Jizerou město
Mnichovo Hradiště
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Březina nad Jizerou
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Loukov u Mnichova Hradiště
Příšovice
Turnov

Odkazy

Reference

↑ JAROŠ, Michal. Neratovice mají novou železniční zastávku. ŽelPage [online]. 2020-05-08 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online.
↑ od 1.10.2017 rozšířen PID do Mladé Boleslavi. pid.cz [online]. [cit. 2017-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-08.
↑ Pražská integrovaná doprava; mapy a schemata
↑ Železnice v PID (od 1.4.2017)
↑ SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. Kapitola Trať 070, s. 52–56.
↑ SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. Kapitola Železnice soukromá, s. 123–126.
↑ Historie tratí; Elektronická databáze; Sekera, Pavel
↑ VLAKREGION JIČÍN – soukromé stránky o železnici. vlak.interregion.cz [online]. [cit. 2011-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-29.
↑ JANOUŠEK, Artur. MF Dnes. 11. duben 2017, roč. 28, čís. 86, s. 1, 5.
↑ ttp://www.zelpage.cz/odjezdy-2015/vsetaty.html
↑ http://www.zelpage.cz/razeni/12/cr/trate/070/
↑ http://www.zelpage.cz/razeni/12/vlaky/cd-1140
↑ http://ekonomika.idnes.cz/stary-motorovy-vlak-z-prahy-do-cakovic-drahy-dotace-fhk-/eko-doprava.aspx?c=A131001_1983213_eko-doprava_fih
↑ SŮRA, Jan. Nové vlaky pro Prahu jsou hotové, do Čakovic mají jezdit nejpozději v březnu. Zdopravy.cz [online]. 2019-01-17 [cit. 2019-01-19]. Dostupné online. ISSN 2570-7868.
↑ http://www.mdcr.cz/cs/Media/Tiskove_zpravy/tiskove+prohlasen.htm^{[nedostupný zdroj]}
↑ SŮRA, Jan. Arriva vyhrála soutěž na motorové rychlíky, vstoupí na čtyři dálkové linky. Zdopravy.cz [online]. 2018-11-30 [cit. 2019-01-19]. Dostupné online. ISSN 2570-7868.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Praha–Turnov na Wikimedia Commons
Popis trati na ZelPage.cz
[1] Historie železničních tratí
Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007
Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)

[1] JAROŠ, Michal. Neratovice mají novou železniční zastávku. ŽelPage [online]. 2020-05-08 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online.

[2] 1.10.2017 rozšířen PID do Mladé Boleslavi. pid.cz [online]. [cit. 2017-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-08.

[3] Pražská integrovaná doprava; mapy a schemata

[4] Železnice v PID (od 1.4.2017)

[5] SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. Kapitola Trať 070, s. 52–56.

[6] SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. Kapitola Železnice soukromá, s. 123–126.

[7] Historie tratí; Elektronická databáze; Sekera, Pavel

[8] VLAKREGION JIČÍN – soukromé stránky o železnici. vlak.interregion.cz [online]. [cit. 2011-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-29.

[9] JANOUŠEK, Artur. MF Dnes. 11. duben 2017, roč. 28, čís. 86, s. 1, 5.

[10] ttp://www.zelpage.cz/odjezdy-2015/vsetaty.html

[11] ttp://www.zelpage.cz/razeni/12/cr/trate/070/

[12] ttp://www.zelpage.cz/razeni/12/vlaky/cd-1140

[13] ttp://ekonomika.idnes.cz/stary-motorovy-vlak-z-prahy-do-cakovic-drahy-dotace-fhk-/eko-doprava.aspx?c=A131001_1983213_eko-doprava_fih

[14] SŮRA, Jan. Nové vlaky pro Prahu jsou hotové, do Čakovic mají jezdit nejpozději v březnu. Zdopravy.cz [online]. 2019-01-17 [cit. 2019-01-19]. Dostupné online. ISSN 2570-7868.

[15] ttp://www.mdcr.cz/cs/Media/Tiskove_zpravy/tiskove+prohlasen.htm^{[nedostupný zdroj]}

[16] SŮRA, Jan. Arriva vyhrála soutěž na motorové rychlíky, vstoupí na čtyři dálkové linky. Zdopravy.cz [online]. 2018-11-30 [cit. 2019-01-19]. Dostupné online. ISSN 2570-7868.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

Navigation

Navigace

Tématické portály