Železniční trať Praha – České Budějovice

Praha – České Budějovice
Železniční stanice ve Strančicích
Stát	Česko Česko
Číslo	220 (dálková doprava + Olbramovice – České Budějovice) 221 (Praha – Benešov u Prahy) část 223 (Benešov u Prahy – Olbramovice)
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Technické informace
Délka	169 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	3 kV DC/25 kV 50 Hz AC
Maximální sklon	14,9 ‰
Maximální rychlost	160 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda tratě do České Třebové, Turnova, Děčína a Kolína přes Lysou n. L. 185,837 Praha hlavní nádraží Vinohradské tunely Praha-Královské Vinohrady (1888–1944) trať do Plzně trať do Plzně 183,370 Praha-Vršovice(osobní n.) trať na ONJ trať do Prahy-Krče přeložka 2020 181,101 Praha-Eden 181,144 býv. hr. a odb. Železný Most 179,944 Praha-Strašnice zast. (hr. do 1992) 179,050 Praha-Zahradní Město Jižní spojka 178,074 Odb Záběhlice trať do Prahy-Malešic trať do Prahy-Malešic 176,485 Praha-Hostivař 173,865 Praha-Horní Měcholupydo 30. 9. 1994 hradlo vlečka do terminálu METRANS vlečka do terminálu METRANS 171,422 Praha-Uhříněves 169,150 Hr. Praha-Kolovraty rybníkzrušeno 25. 2. 2008 168,006 Praha-Kolovraty 166,918 Hr. Na Výšináchzrušeno 1994 164,635 Říčany 162,098 Hr. Říčany leszrušeno 1997 161,296 Světice 160,142 Hr. Svojšovicezruš. 10. 3. 2008 157,800 Strančice 154,780 Hr. Mnichovicezrušeno 9.2008 154,685 Mnichovice 152,935 Hr. Mirošovicezrušeno 1994/1995 dálnice D1 151,930 Mirošovice u Prahy 150,259 Senohraby 146,665 Hr. Čtyřkolyzrušeno 29. 2. 2008 146,605 Čtyřkoly 145,235 Pyšely Sázava trať do Světlé nad Sázavou 143,736 Čerčany trať do Vraného nad Vltavou 141,603 Mračdo 22. 2. 2008 hradlo 139,273 Hr. Bedrčzrušeno 22. 4. 2007 136,640 Hr. Tužinkazrušeno 20. 4. 2007 134,527 Benešov u Prahy 133,677 trať do Trhového Štěpánova 132,025 styk trakčních soustav 3 kV DC / 25 kV 50 Hz AC Hr. Jírovicezrušeno 1994/1995 129,221 Bystřice u Benešova silnice II/111 Hr. Opřeticezrušeno 12.1989 126,904 126,838 změna staničení přeložka 2012 tunel Tomický II (252 m) tunel Tomický I (324 m) 123,740 Tomice silnice I/3 přeložka 2012 Zahradnický tunel (1044 m) 119,369 Olbramovicedříve Votice-Veselka 119,110 trať do Sedlčan silnice I/18 přeložka 2011 Olbramovický tunel (480 m) Votický tunel (590 m) 116,053 Voticedříve Votice město silnice II/121 114,700 111,806 změna staničení přeložka 2022 Hr. Arnoštovicezruš. 13. 5. 1997 Estakády Heřmaničky 108,320 Heřmaničkydříve Heřmaničky‑Sedlec estakáda Radíč 105,365 Ješeticedříve Horní Borek tunel Deboreč (660 m) 102,935 Červený Újezd u Votic zastávka 102,504 Červený Újezd u Votic 100,924 Střezimířdříve Stupčice tunel Mezno (840 m) 98,350 Mezno silnice II/603 98,434 Meznodříve Miličín (hr. do 2019) 94,969 Odb Sudoměřice 94,539 Sudoměřice u Táboradříve Sudoměřice-Nemyšl přeložka 2015 Sudoměřický tunel (444 m) silnice II/603 92,675 Hr. Moravečzrušeno 1994/1995 91,301 soumostí přes dálnici D3 90,278 Chotoviny 87,653 býv. Hr. Stoklasná Lhota dálnice D3 83,527 trať do Ražic Tábor obvod Čekanice silnice I/19 81,759 Tábor 81,485 trať do Bechyně 81,202 trať do Horní Cerekve silnice I/3 79,155 Tábor-Čápův Dvůr 77,525 Sezimovo Ústí 74,516 Planá nad Lužnicí 71,700 Odb Doubí u Tábora přeložka 2022 silnice II/603 70,841 Doubí u Tábora Myslkovice 67,982 Roudná estakáda přes rybník Kamenný Černovická estakáda Zvěrotický tunel (370 m) silnice II/603 silnice II/135 změna staničení 62,127 Soběslav silnice I/23 58,703 Řípec-Dráchovdříve Řípec 55,766 trať do Havlíčkova Brodu 55,232 Veselí nad Lužnicídříve Veselí-Mezimostí (nad Nežárkou) přeložka 2015 54,554 37,214 změna staničení 36,990 trať do Českých Velenic silnice II/147 35,100 Veselí nad Lužnicí zastávka silnice I/24 32,675 Horusice 29,025 Dynín 28,268 Dynín zastávka 26,191 Neplachov 22,693 22,649 změna staničení 22,248 Ševětín silnice I/3 silnice II/603 18,079 Chotýčany silnice II/146 14,826 Odb Dobřejovice 10,148 Hluboká nad Vltavou-Zámostí 7,590 AHr Hosín 5,468 Hrdějovice Výh Nemanice II 4,633 výhybka č. 8 4,485 Výh Nemanice I 3,800 trať do Plzně ulice Pražská 2,369 České Budějovice severní zastávka 0,000 České Budějovice tratě do Černého Kříže, Summerau a Gmündu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Praha – České Budějovice (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 220) je součástí IV. tranzitního koridoru a patří tak mezi nejdůležitější železniční tratě v Česku. Její část z Prahy do Benešova je v jízdním řádu vyčleněna jako trať 221, úsek z Benešova do Olbramovic je spolu s tratí do Sedlčan uveden pod číslem 223.

Trať byla postavena jako Dráha císaře Františka Josefa. Úsek z Prahy do Benešova a čtyřkilometrový úsek za Benešovem byl elektrizován v 70. letech 20. století trakční soustavou o napětí 3 kV stejnosměrně, zbytek trati od Benešova střídavou soustavou 25 kV 50 Hz. Většina trati je dvoukolejná, jednokolejné jsou už pouze úseky Ševětín – Chotýčany a Dobřejovice – Nemanice. Úsek z Prahy do Veselí nad Lužnicí byl zprovozněn v roce 1871, mezi Veselím a Českými Budějovicemi začaly vlaky jezdit v roce 1874. Od roku 2005 probíhá modernizace celé trati. V úsecích Votice – Sudoměřice u Tábora a Soběslav – Doubí u Tábora by mohlo jít od roku 2025 o první trať České republice s povolenou rychlostí 200 km/h.^[1]

Trať je nejvytíženější v oblasti pražské aglomerace. V prvním čtvrtletí roku 2024 byl nejvytíženější čtyřkolejný úsek Praha hlavní nádraží – Praha-Vršovice (druhý a třetí Vinohradský železniční tunel) s 530 vlaky za den, nejméně vytížený pak Votice – Chotoviny s 90 vlaky za den.^[2]

Od září 2005 probíhá kompletní rekonstrukce trati na IV. železničním koridoru. Rekonstrukce začala za stanicí Praha-Hostivař a postupovala směrem k Říčanům, první etapa oprav skončila ve Strančicích. Od roku 2008 probíhala rekonstrukce za stanicí Strančice směrem k Benešovu. V průběhu roku 2009 se počítalo i s opravou posledního úseku trati, a to mezi pražskou Hostivaří a hlavním nádražím, která se ovšem neuskutečnila a byla prováděna až od roku 2018.^[3]

Při kompletní rekonstrukci byly vyměněny koleje včetně pražců a podkladu, pod něhož byly umístěny antivibrační rohože, které by měly zmírnit hluk v okolí trati. Podél trati vznikly protihlukové zdi a valy. Zastávky a stanice byly kompletně opraveny, významnější stanice byly doplněny výtahy a upraveny pro bezbariérový přístup.

15. září 2009 byla dokončena dva roky trvající rekonstrukce 12 km dlouhého úseku Tábor – Doubí u Tábora. Trať byla zdvoukolejněna, zabezpečovací zařízení modernizováno, traťová rychlost byla zvýšena na 110 km/h, pro naklápěcí vlaky na 160 km/h, stanice a zastávky byly zrekonstruovány a vznikla také nová zastávka Tábor-Čápův Dvůr.^[4]

15. března 2010 byla zahájena rekonstrukce úseku Benešov u Prahy – Votice, při níž byla trať zdvoukolejněna a na několika místech přeložena, čímž byla traťová rychlost zvýšena na 160 km/h. Současně je modernizováno zabezpečovací zařízení a stanice a jsou budovány protihlukové stěny. Výhybna Tomice a nádraží Bystřice u Benešova byly nahrazeny zastávkami.^[5]

30. listopadu 2011 byla otevřena asi dvoukilometrová přeložka trati u Votic, díky níž byla trať zkrácena o 122 m. Na této přeložce jsou dva tunely, Votický tunel o délce 590 metrů a Olbramovický tunel o délce 480 metrů, dva mosty a tři propustky. Traťová rychlost v úseku se zvýšila ze 100 na 150 km/h, pro naklápěcí vlaky až na 160 km/h. Stavba trvala přes dva roky.^[6]

V úseku mezi Benešovem a Voticemi byly vybudovány další přeložky a tunely, Zahradnický tunel o délce 1044 metrů, Tomický tunel I o délce 324 m a Tomický tunel II o délce 252 metrů.^[6] Všech pět nových tunelů bylo v srpnu 2012 zprovozněno. Celá stavba úseku Benešov u Prahy – Votice byla dokončena do konce roku 2013.^[7] Po napřímení trati se objevila na přelomu let 2015/2016 myšlenka využít starou trasu pro vybudování cyklostezky z votického nádraží k olbramovickému a dále do Bystřice. Jejím smyslem by kromě rekreace byla i snazší individuální doprava k olbramovické stanici, kde staví i rychlíky.^[8]

V letech 2018–2021 proběhla modernizace úseku Praha-Vršovice (včetně) – Praha-Hostivař (mimo), v rámci které došlo k modernizaci stanice Praha-Vršovice (například přestavba nástupišť, prodloužení podchodu směrem k náměstí Bratří Synků), vybudování nového čtvrtého nástupiště, zároveň je trať do Hostivaře vedena přeložkou přes bývalé seřaďovací nádraží mimo zastávku Praha-Strašnice zastávka, která byla zrušena s příchodem jízdního řádu 2020/2021. Místo ní byla zřízena nová zastávka Praha-Eden a 24. září 2021 došlo ke zprovoznění stanice Praha-Zahradní Město. Nová trať je v celém úseku čtyřkolejná.^[9] Na opuštěném úseku trati chce Praha vybudovat Drážní promenádu. V letech 1958–1964 byl v Praze mezi tratěmi 210 a 221 vybudován nákladový obchvat hlavního města, železniční jižní spojka. Mosty této jižní spojky v ulici V Korytech jsou opravovány společně s hlavní tratí.^[10]

Od 1. května 2018 zároveň probíhá stavba přeložky v úseku Sudoměřice u Tábora – Votice, která vede téměř celá v nové trase. Namísto původních stanic a zastávek byly zřízeny nové zastávky stejných jmen v posunuté poloze a nová stanice Červený Újezd u Votic. Trať je nově dvojkolejná a vede po čtyřech mostních estakádách a dvěma tunely. Celková délka nového úseku je 17 km, přeložkami došlo ke zkrácení o 2 km.^[11] Na tomto úseku bude po zavedení ETCS rychlost zvýšena na 170 km/h, pro vlaky s naklápěcí skříní až 200 km/h.^[12]

Dne 11. ledna 2021 Evropská komise schválila dotaci 160 milionů eur na modernizaci úseku Sudoměřice u Tábora – Votice. Vzhledem k problémům výstavby tunelu Mezno a úprav projektu (zvýšení rychlosti až na 200 km/h) došlo ke zdržení stavby. Provoz na původním úseku trati skončil 2. dubna 2022.^[13] Nová trať byla částečně zprovozněna začátkem července 2022. V září téhož roku došlo ke zprovoznění obou kolejí.^[14][15] Práce by měly být ukončeny v roce 2023.^[13]

Stará trať měla být původně snesena, ale dle dohody mezi Správou železnic a spolkem obcí Mikroregion Voticko by na ní měly vzniknout cyklostezky a in-line dráhy. V Heřmaničkách bude na místě původního nádraží vytvořena nová náves, v Ješeticích pak odpočinková zóna. Ve Střezimíři byl prostor původního nádraží a části původní trati směrem k Táboru zachován a vznikne zde dráha pro historické drezíny a v nádražní budově železniční muzeum, dále pak cyklotrasy, které budou propojeny se stávajícími a Greenways Praha–Vídeň.^[14]

V letech 2018–2020 došlo k rekonstrukci úseku Dynín – Ševětín, v rámci níž proběhla výměna kolejí na dvoukolejném úseku, rekonstrukce kolejiště stanice Dynín, která přestala sloužit pro cestující a na jejím zhlaví byla zřízena zastávka Dynín zastávka. Došlo také k mírnému posunutí zastávky Neplachov.^[16]

Od září 2019 probíhala stavba přeložky Soběslav – Doubí u Tábora, která vede v celém úseku v nové stopě podél dálnice D3, původní zastávka Doubí u Tábora a stanice Roudná byly zrušeny a nahrazeny novými zastávkami Doubí u Tábora a Myslkovice. Na trase se nachází Zvěrotický tunel, dvě estakády a přes trať je též převeden biokoridor.^[17] Provoz na tomto úseku byl zahájen 11. září 2022.^[15] Úsek je postaven na rychlostní maximum 185 km/h pro normální soupravy a 200 km/h pro naklápěcí soupravy.^[1]

Pravidelné osobní vlaky jsou v úseku Praha – Benešov u Prahy (úsek Čerčany – Benešov u Prahy integrován od 1. dubna 2017)^[18] integrovány do systému Pražské integrované dopravy (PID). Linka Praha hlavní nádraží – Benešov u Prahy měla od prosince 2002 v rámci Metropolitních linií neformálně přiděleno označení S2, které však na starých elektrických jednotkách nebylo využíváno. Od prosince 2007 v rámci systému Esko má linka Praha hlavní nádraží – Benešov u Prahy označení S9. Od prosince 2008 byla zavedena na trati druhá linka systému Esko, S29 Praha-Vysočany – Strančice, která byla od prosince 2010 začleněna do linky S9. Od prosince 2011 byly vybrané spoje linky S9 prodlouženy až do stanice Praha-Horní Počernice, od prosince 2014 pak některé spoje do Čelákovic a od prosince 2015 až do Lysé nad Labem.

V letech 2016–2018 jezdily mezi Prahou a Benešovem v pracovní dny v dvouhodinovém intervalu též spěšné vlaky společnosti ARRIVA, které byly provozovány na komerční riziko a neplatil v nich tarif PID. Od prosince 2018 byly částečně nahrazeny spěšnými vlaky ČD linky R49 v závazku veřejné služby, které však jezdí pouze ve špičkách. Vlaky ARRIVA byly vedeny motorovými jednotkami 845, spěšné vlaky ČD jsou vedeny lokomotivami 163 s vozy Bdt v pracovní dny a Bdmtee o víkendu.

Provoz osobních vlaků mezi Prahou a Benešovem je zajišťován jednotkami řady 471. Základ taktu příměstských vlaků na trati je 30 minut (mimo nedělního dopoledne v úseku Strančice – Benešov u Prahy, kde je tou dobou interval šedesátiminutový), ve špičkách pracovních dnů je mezi Prahou a Říčany interval zkrácen na 15 minut.

Po trati jezdí i rychlíková linka Praha – Benešov u Prahy – Tábor – České Budějovice, ve smlouvě o závazku veřejné služby označovaná jako R17 (v letech 2009–2011 R7, v kapesních jízdních řádech ČD v letech 2011–2018 jako D10)^[19] a expresní vlaky Praha – Tábor – České Budějovice – (Linz/Český Krumlov) označované jako linka Ex7. Rychlíky jsou zpravidla vedeny lokomotivami 362, soupravy byly do JŘ 2020/2021 tvořeny převážně staršími rychlíkovými vozy řad B²⁴⁹ (popřípadě Bee²⁴³), BDs⁴⁴⁹ a A¹⁴⁹, popřípadě modernizovanými vozy Bbdgmee²³⁶, Bee²³⁸ či Bdpee²³¹.^[20] Od JŘ 2021/2022 jsou na rychlíky postupně nasazovány zejména modernizované vozy, doplněné staršími vozy 2. třídy řad Bee²⁴³, B²⁰⁹ (přeznačený vůz první třídy) a B²⁴⁹. Expresy jsou zpravidla vedeny lokomotivami 380 s modernizovanými vozy Bdpee, Bmz226 a ARmpee829, ve vytížených časech též mohou být doplněny staršími vozy.^[21]

Kromě tarifu Českých drah je možné v úseku Praha – Benešov u Prahy – Mezno využít v zastávkových vlacích vybrané druhy jednotlivých jízdenek a předplatní jízdenky Pražské integrované dopravy. Na nástupištích všech stanic úseku Praha – Benešov u Prahy jsou umístěny žluté označovací automaty, označení jízdenek v ostatních stanicích zatím není možné, nicméně lze koupit jízdenku PID v pokladně i ve vlaku. V úseku Tábor – Planá nad Lužnicí je možné využít tarif Integrovaného dopravního systému Táborska. V úseku Ševětín – České Budějovice je od roku 2017 zaveden též tarif integrovaného dopravního systému Jihočeského kraje.

• Železniční trať Benešov u Prahy – Trhový Štěpánov

• Železniční trať Olbramovice–Sedlčany

• Železniční trať Tábor–Ražice
• Železniční trať Tábor–Bechyně
• Železniční trať Tábor – Horní Cerekev

• Železniční trať Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí
• Železniční trať České Velenice – Veselí nad Lužnicí

• Železniční trať Plzeň – České Budějovice
• Železniční trať České Budějovice – Černý Kříž
• Železniční trať České Budějovice – Summerau
• Železniční trať České Budějovice – Gmünd

V závorce jsou uvedena tarifní pásma systému Pražské integrované dopravy.

• 
  stanice Praha hlavní nádraží (pásmo P)
• 
  stanice Praha-Vršovice (pásmo P)
• 
  zastávka Praha-Eden (pásmo 0)
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  stanice Praha-Zahradní Město (pásmo 0)
• 
  stanice Praha-Hostivař (pásmo 0)
• 
  zastávka Praha-Horní Měcholupy (pásmo B)
• 
  stanice Praha-Uhříněves (pásmo B)
• 
  zastávka Praha-Kolovraty (pásmo B)

V závorce jsou uvedena tarifní pásma systému Pražské integrované dopravy.

• 
  stanice Říčany (pásmo 1)
• 
  zastávka Světice (pásmo 1)
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
  stanice Strančice (pásmo 1)
• 
  zastávka Mnichovice (pásmo 2)
• 
  zastávka Mirošovice u Prahy (pásmo 2)
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  stanice Senohraby (pásmo 3)
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  zastávka Čtyřkoly (pásmo 3)
• 
  zastávka Pyšely (pásmo 4)
• 
  stanice Čerčany (pásmo 4)
• 
  stanice Benešov u Prahy (pásmo 5)
• 
  zastávka Bystřice u Benešova (pásmo 6)
• 
  zastávka Tomice (pásmo 6)
• 
  stanice Olbramovice (pásmo 7)
• 
  stanice Votice (pásmo 7)
• 
  zastávka Heřmaničky (pásmo 8)
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  zastávka Ješetice (pásmo 8)
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  zastávka Červený Újezd u Votic zastávka (pásmo 8)
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  stanice Červený Újezd u Votic
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  zastávka Střezimíř (pásmo 9)
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  zastávka Mezno (pásmo 9)

V závorce jsou uvedena tarifní pásma Integrovaného dopravního systému Táborska a Integrovaného dopravního systému Jihočeského kraje.

• 
  zastávka Sudoměřice u Tábora
• 
  stanice Chotoviny
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  stanice Tábor (pásmo A)
• 
  zastávka Tábor-Čápův Dvůr (pásmo B)
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  zastávka Sezimovo Ústí (pásmo B)
• 
  stanice Planá nad Lužnicí (pásmo C)
• 
  zastávka Doubí u Tábora
• 
  zastávka Myslkovice
• 
  stanice Soběslav
• 
  zastávka Řípec-Dráchov
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  stanice Veselí nad Lužnicí
• 
  zastávka Veselí nad Lužnicí zastávka
• 

  (c) Aktron, CC BY 4.0
  zastávka Horusice
• 
  zastávka Dynín zastávka
• 
  zastávka Neplachov
• 
  stanice Ševětín (pásmo 108)
• 
  stanice Chotýčany (pásmo 108)
• 
  stanice Hluboká nad Vltavou-Zámostí (pásmo 104)
• 
  zastávka Hosín
• 
  zastávka Hrdějovice (pásmo 102)
• 
  zastávka České Budějovice severní zastávka (pásmo 101)
• 
  stanice České Budějovice (pásmo 101)

• 

  (c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  stanice Praha-Královské Vinohrady
• 
  zastávka Praha-Strašnice zastávka
• 
  stanice Heřmaničky
• 
  stanice Ješetice
• 
  zastávka Červený Újezd u Votic
• 
  stanice Střezimíř
• 
  zastávka Mezno
• 
  zastávka Doubí u Tábora
• 
  stanice Roudná

• Dráha císaře Františka Josefa
• Železniční doprava v pražské aglomeraci

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Praha – České Budějovice na Wikimedia Commons
• [1] Informace o trati na ŽelPage
• [2] Historie železničních tratí
• [3] Konec dalších hradel
• [4] Průjezd trati Praha hl. n. – Benešov u Prahy s uvedením všech dopravních bodů na trase (díly 1–6)
• [5] Průjezd trati Benešov u Prahy – České Budějovice s uvedením všech dopravních bodů na trase (díly 6–14)
• [6] Vizualizace přeložky v úseku Sudoměřice – Votice