Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník

Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník
Praha - Dejvice, stavědlo 1
Stát	Česko Česko
Číslo	120, 124
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Dopravce	Arriva vlaky, ČD Cargo, České dráhy, GW Train Regio, Die Länderbahn CZ aj.
Technické informace
Délka	130 + 9 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	3 kV DC (v úsecích Praha Masarykovo nádraží - Praha-Bubny a Žatec - Březno u Ch., zbytek neelektrizován)
Maximální sklon	24 ‰
Počet kolejí	1 (dvoukolejný pouze úsek Praha Masarykovo nádraží – Praha-Bubny), v minulosti byly též dvojkolejné úseky mezi Lužnou a Žatcem
Maximální rychlost	100 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 409,350 Praha Masarykovo nádraží trať směr Praha-Libeň Negrelliho viadukt Vltava Praha-Bubny Vltavská[P 1] modernizace od března 2023 412,133 0,423 Praha-Bubny trať do Kralup nad Vltavou estakáda Praha-Výstaviště Dejvický tunel (104 m) 3,700 Praha-Dejvice Svatovítský most 4,523 Praha-Gymnasijní 7,735 Praha-Veleslavín Litovický potok 9,492 Praha-Liboc 10,908 Praha-Ruzyně Dálnice D0 Dálnice D6 trať do Prahy-Smíchova 14,809 Hostivice 16,251 Odb. Jeneček tratě do Podlešína a Rudné u Prahy 18,386 Jeneč silnice II/201 21,870 Hl. Pavlov Dálnice D6 silnice I/61 24,315 Unhošť Hl. Křižovatka bývalá Kladensko-nučická dráha 28,043 Kladno do stanice Staré Kladno trať do Kralup nad Vltavou bývalá spojka na trať do Kralup n. Vlt. Hl. Lapák 31,703 Kladno-Rozdělov silnice II/238 34,286 Kamenné Žehrovice vlečka Tuchlovice vlečka Libušín 37,955 Hl. Kačice 38,300 Kačice Loděnice Dálnice D6 silnice II/236 41,108 Stochov silnice II/606 44,118 Rynholec Rynholecký tunel (476 m) 48,422 Nové Strašecí Klíčava 53,271 Řevničov 57,726 Hl. Merkovka Křížový potok 61,267 0,000 Lužná u Rakovníka Lišanský potok 6,535 Rakovník zastávka silnice II/237 silnice II/227 trať do Berouna 9,188 Rakovník Červený potok trať do Kolešovic Krupský potok 65,838 Krupá Mutějovický potok 68,445 Mutějovice zastávka Kounovský potok 71,632 Milostín (dříve stanice) Lišanský potok trať Louny–Rakovník žel. nehoda z 2. května 1966 77,158 Deštnice dvojitý viadukt 81,745 Sádek u Žatce (dříve stanice) 84,000 Želeč Blšanka 89,719 Měcholupy 92,913 Holedeček 94,535 Veletice 96,467 Dobříčany 98,015 Trnovany (dříve stanice) Ohře trať do Mostu 102,386 Žatec trať do Plzně silnice II/250 trať do Plzně 103,820 Žatec-Velichov 106,082 Žiželice silnice I/27 109,400 Hořetice 111,170 Denětice 113,145 Holetice silnice II/568 vlečka směr Tušimice, Prunéřov (dříve trať ze Žaboklik) 115,783 Březno u Chomutova trať do Kadaně-Prunéřova 117,116 0,000 (přeložka od 2007) Březenský tunel (1758 m) ~118,7 Brančíky ~119,7 Brany 3,732 0,294 Droužkovice 121,500 Spořice 5,811 128,165 Odb. Dubinatrať do Chebu 7,109 122,364 dálnice D7 Chomutov seřaďovací n. 125,173 Chomutov 130, 137
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník (v jízdním řádu pro cestující rozdělená na trať Praha – Rakovník s číslem 120 a větev Lužná u Rakovníka – Chomutov jako 124) je převážně tvořena tratí bývalé Buštěhradské dráhy o délce 130 kilometrů z Prahy do Chomutova, a 9 kilometrů z Lužné u Rakovníka do Rakovníka, která v úseku Praha–Kladno vedla z velké části ve stopě bývalé lánské koněspřežky. Charakterem území, kterým vede, a charakterem provozu ji lze v úseku Praha–Kladno považovat za typickou příměstskou železnici, čemuž odpovídá i to, že je v tomto úseku již od roku 1996 integrována v PID. Nyní je v PID integrována až do Rakovníka resp. Žatce.

Předchůdcem trati byla v úseku Bruska (dnešní Praha-Dejvice) – Kladno – Stochov od roku 1830 lánská koněspřežka, historicky druhá veřejná železnice v kontinentální Evropě, o rozchodu kolejí 1120 mm. Roku 1846 obdržel kníže Karel Egon II. z Fürstenberka, majitel lánských lesů, padesátileté císařské privilegium pro stavbu odbočné trati k buštěhradským dolům a při té příležitosti požádal o povolení přestavět stávající dráhu na parní pohon a na normální rozchod a napojit ji v Praze na podmokelskou Státní dráhu. V důsledku revoluce roku 1848 byl projekt odložen. Kladenské uhelné těžařstvo prosazovalo raději dráhu z Kladna do Kralup. Teprve 20. listopadu 1855 získala koncesi pro provoz pražsko-lánské koněspřežky „Buštěhradská železniční společnost“, v níž byly kapitálově zastoupené těžařské společnosti, a Fürstenberk byl donucen postavit i trať do Kralup. Roku 1863 (provoz zahájen 4. listopadu) byla dráha přestavěna na normální rozchod a parní provoz a roku 1866 prodloužena přes tunel ve Stromovce na nádraží Bubny. Od této přestavby se trati říkalo Buštěhradská dráha. Z Kladna dál směrem na Chomutov a Rakovník byla trať budována v letech 1869 až 1871.^[1] Zestátněna byla roku 1923.

Po mnoho let byl úsek Praha–Kladno ve veřejném jízdním řádu součástí tratě číslo 12, později 120, v trase Praha – Kladno – Žatec – Chomutov. Od 9. prosince 2007 byl úsek Lužná u Rakovníka – Chomutov převeden k trati 124 a naopak dosavadní úsek trati 124 Lužná u Rakovníka – Rakovník byl připojen k trati 120. Současně byl od prosince 2007 v jízdním řádu úsek Praha – Kladno označen jako linka S5 systému Esko, rychlíky a spěšné vlaky na trati byly značeny do roku 2016 jako linka R5, od roku 2017 jsou rychlíky označeny jako linka R24 Ministerstva dopravy a spěšné vlaky jako linka R45, od roku 2014 jsou osobní vlaky Kladno – Rakovník značeny jako linka S50 a od roku 2018 jsou vlaky v úseku Rakovník – Deštnice značeny jako linka S51.

Trať vychází z pražského Masarykova nádraží společně s tratí na Kralupy nad Vltavou po Negrelliho viaduktu. Ihned za mostem se tratě dělí a na již samostatné trati následuje stanice Praha-Bubny. Po dobu rekonstrukce mostu v letech 2017 až 2020 byla nad stanicí metra Vltavská zřízena provizorní zastávka Praha-Bubny Vltavská, kde v té době začínaly (a končily) všechny vlaky. Z nádraží Bubny pokračuje trať směrem k výstavišti a poté, co trať vystoupá Stromovkou, kde prochází též krátkým tunelem, následuje stanice Praha-Dejvice, kde je též přestup na stanici metra Hradčanská. Zástavbou pokračuje trať přes Veleslavín, kde je též přestup na metro, a do Ruzyně. Odtud vede trať poli a kolem letiště do Hostivice. Z Hostivice pokračuje trať zemědělskou krajinou směrem na Kladno.

Z Kladna pokračuje trať lesy za Kamenné Žehrovice, kde opět přechází do osídlené krajiny, kde se nachází stanice Stochov, kam jezdíval prezident Masaryk, když cestoval do Lán. Před Novým Strašecím prochází trať druhým tunelem. Od Nového Strašecí vede opět lesy až do Lužné u Rakovníka, kde se nachází železniční muzeum. Zde se trať větví, jedna větev míří do Rakovníka, zatímco druhá se obrací směrem k severozápadu na Chomutov.

Chomutovská trať pokračuje krajinou značně zemědělsky využívanou, zejména ke pěstování chmele, přes stanici Krupá. Za Milostínem trať beze spojení kříží trať Rakovník–Most a pokračuje směrem k Deštnici a Měcholupům. Za Měcholupy následuje několik nevyužívaných zastávek a po nich již trať přichází do Žatce. Ze Žatce trať pokračuje podél potoka Hutné do Března u Chomutova, za nímž byla roku 2007 přeložena kvůli těžbě uhlí a prochází Březenským tunelem, který držel do zprovoznění Ejpovického tunelu prvenství v délce. Za ním trať pokračuje do cílové stanice v Chomutově.

V současnosti je tato trať využívaná hlavně pro osobní dopravu mezi největším městem Středočeského kraje Kladnem a Prahou a pro spojení Rakovníka s Kladnem. Význam spojení do Chomutova výrazně poklesl s omezením dopravy na rameni Lužná u Rakovníka – Chomutov a zrušením rychlíků Praha – Chomutov.^[2]

Od prosince 2019 převzali některé výkony alternativní dopravci – rychlíky Praha–Rakovník provozuje ARRIVA vlaky,^[3] osobní vlaky Lužná u Rakovníka – Chomutov – Jirkov Die Länderbahn CZ,^[4] osobní a spěšné vlaky na trase Praha – Kladno – Rakovník provozují nadále České dráhy, dalším dopravcem na trati je GW Train Regio, který provozuje rychlíky Plzeň–Most již od prosince 2016 (na této trati úsek Žatec–Chomutov).^[5]

V současnosti (2024) již probíhá příprava a výstavba některých úseků již od 90. let diskutovaného záměru modernizace železnice Praha–Kladno s odbočkou na letiště Ruzyně (zdvojkolejnění a elektrizace)^[6][7] známého dříve též jako PRaK^[8] či Aircon.^[9]

V letech 2017–2020 proběhla rekonstrukce Negrelliho viaduktu, výluka trvala od 4. července 2017 do 31. května 2020, vlaky byly výchozí z provizorní zastávky Praha-Bubny Vltavská.^[10]

Na konci roku 2022 začala modernizace úseku Kladno – Kladno-Ostrovec (trať Kladno – Kralupy nad Vltavou), včetně přestavby stanice Kladno.^[11]

V lednu 2023 byla zahájena přestavba úseku Praha-Bubny – Praha-Výstaviště, v rámci projde proměnou stanice Praha-Bubny a bude vybudována nová zastávka Praha-Výstaviště. Stanice Praha-Bubny bude nově vybavena jedním ostrovním a dvěma vnějšími nástupišti, která se budou nacházet blíže stanici metra Vltavská a budou nově sloužit i trati do Kralup nad Vltavou. Dále bude trať pokračovat v původní stopě, místo náspu bude však vedena po estakádě.^[12] 12. března 2023 byla v příslušném úseku zastavena železniční doprava a všechny vlaky jsou po dobu výluky výchozí ze stanice Praha-Dejvice.^[13] V rámci rekonstrukce byl snesen původní ocelový viadukt u Výstaviště Praha z roku 1891 a konstrukce byla předána Národnímu technickému muzeu.^[14]

• Železniční trať Praha–Děčín
• Železniční trať Praha – Česká Třebová
• Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín

• Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice
• Železniční trať Rudná u Prahy – Hostivice
• Železniční trať Hostivice–Podlešín

• Železniční trať Kralupy nad Vltavou – Kladno

• Železniční trať Beroun–Rakovník
• Železniční trať Rakovník – Bečov nad Teplou
• Železniční trať Rakovník–Mladotice

• Železniční trať Krupá–Kolešovice

• Železniční trať Plzeň–Žatec
• Železniční trať Žatec–Obrnice

• Železniční trať Droužkovice–Dubina odbočka

• Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov
• Železniční trať Chomutov–Cheb
• Železniční trať Chomutov–Vejprty

• Praha-Dejvice dříve Bruska
• Praha-Liboc – zastávka zrušena 1984 (se zastávkou v Liboci se počítá v rámci modernizace tratě)
• Praha-Ruzyně dříve Rusín, název stanice se měnil s názvem pražské čtvrtě Ruzyně
• Jeneč dříve Jenč
• Kladno dříve Vejhybka
• Kamenné Žehrovice dříve Smečno-Šternberk, předtím Mrakov (do 1. července 1881)
• Stochov dříve Lány
• Lužná u Rakovníka dříve Lužná-Lišany^[15]

U stanic a zastávek v závorce uvedeno tarifní pásmo integované dopravy (PID a DÚK)

• 
  Praha - Masarykovo nádraží, vstupní hala (PID P)
• 
  provizorní nástupiště Praha-Bubny Vltavská (PID P)
• 
  Praha-Bubny (PID P)
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
  Praha-Dejvice (PID 0)
• 
  Praha-Gymnasijní (dočasná zastávka v letech 2009, 2010 a 2011)
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
  Praha-Veleslavín (PID B)
• 
  Praha-Ruzyně (PID B)
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  Hostivice (PID 1)
• 
  Jeneč (PID 1)
• 
  Pavlov (PID 2)
• 
  Unhošť (PID 2)
• 
  Kladno (PID 3)
• 
  Kladno-Rozdělov (PID 3)
• 
  Kamenné Žehrovice (PID 4)
• 
  bývalá hláska Kačice
• 
  Zastávka Kačice (PID 5)
• 
  Stochov (PID 5)
• 
  Rynholec (PID 6)
• 
  Nové Strašecí (PID 6)
• 
  Řevničov (PID 6)
• 

  (c) Dezidor, CC BY 3.0
  Výhledy z vlaku v lesích okolí Řevničova
• 
  Lužná u Rakovníka (PID 6, DÚK 896)
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  Rakovník (PID 7)
• 
  Krupá (PID 7, DÚK 896)
• 
  Trať č. 124 nedaleko Krupé
• 
  Mutějovice zastávka (PID 8, DÚK 895)
• 
  Milostín (PID 8, DÚK 895)
• 
  Deštnice (PID 9, DÚK 923)
• 
  Sádek u Žatce (bez pravidelně zastavujících vlaků)
• 
  Měcholupy (PID 9, DÚK 921)
• 
  Veletice (PID 9, DÚK 922)
• 
  Žatec (PID 10, DÚK 901)
• 
  Hořetice (DÚK 911)
• 
  Denětice (bez pravidelně zastavujících vlaků)
• 
  Holetice (bez pravidelně zastavujících vlaků)
• 
  Březno u Chomutova (DÚK 585)
• 
  Droužkovice (bez pravidelně zastavujících vlaků)
• 
  Chomutov (DÚK 501)

• BAŠTA, Jan. Česká severo-západní dráha : Spolek pro prodej uhlí a Buštěhradská dráha. Praha: vl.n., 1868. Dostupné online. 

• Železniční nehoda v Deštnici
• Buštěhradská dráha
• Lánská koněspřežka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník na Wikimedia Commons