Železniční trať Ružomberok – Korytnica kúpele

Ružomberok – Korytnica-kúpele
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Číslozrušená (předtím 870)
Provozovatel dráhyČSD
Technické informace
Délka23,564 km
Rozchod koleje760 mm (bosenský)
Napájecí soustavaneelektrifikovaná
Maximální sklon2%
Počet kolejí1
Maximální rychlost40 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
Průběh trati
Legenda
0,000Ružomberok
Váh
Silnice I/18
2,266Ružomberok malá stanica
3,502konec tratě
Revúca
Revúca
5,427Ružomberok-Biely Potok
6,652Trlenská dolina
7,976Ružomberok-Jazierce
Silnice I/59
Silnice I/59
11,420Ružomberok-Podsuchá
Revúca
15,279Liptovská Osada
Revúca
16,436Liptovská Osada obec
Revúca
20,549Liptovská Osada-Patočiny
Silnice I/59
23,467Korytnica-kúpele
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Ružomberok – Korytnica-kúpele je zrušená slovenská úzkorozchodná železniční trať, která spojovala Ružomberok s lázeňskou obcí Korytnica (dnes součást Liptovské Osady). Její rozchod byl 760 milimetrů a v provozu byla mezi roky 1908 a 1974. Podle původních plánů měla vést z Ružomberka, který ležel na Košicko-bohumínské dráze, až do Banské Bystrice. Společnost Mandel a Révész však postavila pouze úsek do Korytnice dlouhý 23,564 kilometru. Je veden údolím říčky Revúce a Korytnickou dolinou. K uvedení tratě do provozu došlo 5. června 1908 a provoz na ní až do roku 1921 zajišťovala Košicko-bohumínská dráha, která však byla toho roku vystřídána Československými státními drahami. Vlaky po trati jezdily až do 28. září 1974, kdy došlo k zastavení provozu a těleso trati bylo rozebráno, aby ustoupilo rozvíjející se automobilové dopravě.

Lokomotivy a železniční vozy

Vlak s lokomotivou T 47.021 v Jindřichově Hradci. Tento stroj byl původně provozován na trati Ružomberok – Korytnica-kúpele.

První tři lokomotivy pro trať vyrobila firma MÁVAG z Budapešti (dnes Maďarsko). Ty však byly během první světové války odvezeny pro potřeby Heeresfeldbahn a sloužily jak na železniční trati Gardena Fleimstalbahn, tak pro vojenské přepravy v Předních Dolomitech. Po skončení války zůstaly tyto lokomotivy v italském Tyrolsku a italské dráhy je provozovaly na trati z Mori přes Arco do Rivy v autonomní provincii Trentino na severu země.

Vlaky na ružomberské trati tak musely být tahány lokomotivami z Borzsatalské dráhy (na dnešní Ukrajině). Následně se na trati objevily lokomotivy kkStB řady U, které se používaly až do roku 1959. Od padesátých let dvacátého století však již byly doplňovány a postupně nahrazovány motorovými lokomotivami řady TU 47.0. Pro osobní dopravu se tehdy pořídilo deset nových vagónů typu Balm/ú vyrobených ve společnosti ČKD Tatra.

Parní lokomotiva U 37.006 je coby památník umístěna v parku před železniční stanicí v Ružomberku.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Železničná trať Ružomberok – Korytnica na slovenské Wikipedii.

Související články

Média použitá na této stránce

BSicon .svg
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
BSicon BHF.svg
station straight track
BSicon HST.svg
flag stop track straight in use
BSicon exHST.svg
ex flag stop track straight off use
BSicon exKBHFe.svg
Ex terminal station, track ending
BSicon exBUE.svg
level crossing straight
BSicon SKRZ-G2u.svg
Line under bridge for two-lane road
BSicon hKRZWae.svg
bridge over water straight (big)
Jindřichův Hradec, nádraží, vlak s lokomotivou T 47.021.jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlak JHMD s motorovou lokomotivou T 47.021 (705.921), Jindřichův Hradec
BSicon exhKRZWae.svg
bridge over water straight (big)