Železniční trať Rumburk – Panský – Mikulášovice

Krásná Lípa/Rumburk – Panský – Mikulášovice dolní n.
Nádražní budova v Panském
Nádražní budova v Panském
StátČeskoČesko Česko
Číslo084
Provozovatel dráhySpráva železnic
Technické informace
Délka18,1 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Napájecí soustavaneelektrizovaná trať
Maximální sklon11
Maximální rychlost55
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať 088 z Ebersbachu
18,204Rumburk
trať 083 do Sebnitz (přes Šluknov)
trať 081 do Děčína
15,807Dolní Křečany
13,528Staré Křečany
trať 084 z Krásné Lípy
11,319Panský
9,491Brtníky
zřícení jeřábu z náspu 23. 5. 2018[1]
5,659Mikulášovice horní nádraží
2,997Mikulášovice střed
trať 083 z Rumburku (přes Šluknov)
0,108Mikulášovice dolní nádraží
trať 083 do Dolní Poustevny a Sebnitz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Rumburk–Panský–Mikulášovice dolní n. (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 084) vede z Rumburku přes Panský do Mikulášovic. Od roku 2009 je v téže tabulce uváděna také železniční trať Krásná Lípa – Panský, do té doby uváděná v tabulce 085. Jde o jednokolejnou regionální trať, na níž byl provoz zahájen v roce 1869 jako vlečka z Rumburka do Dolních Křečan. V roce 1902 byla trať otevřena pro veškerou dopravu.

Historie

Listina o koncessi ze dne 3. srpna 1901 byla vydána ku stavbě a provozování lokomotivní železnice, která budiž vystavěna jako místní dráha o rozchodu pravidelném ze stanice Mikulášovické přes Ziedler a Starý Ehrenberk do Rumburka, s odbočkou z Herrnwalde do Lípa Krásné. Koncessionáři jsou povinni stavbu povolené železnice nejdéle do dvou let, vystavěnou dráhu pak veřejné vozbě odevzdati a po celou dobu koncesse pravidelnou vozbu po ní provozovati.[2]

Dnem 1. ledna 1925 na základě úmluvy mezi republikou Československou a koncesionáři místní dráhy Mikulášovice–Rumburk, nabyl veškerý movitý i nemovitý majetek, vlečné dráhy, příslušenství a všechna vozidla do svého vlastnictví stát. Ten převzal i zbytek dosud neumořené části hypoteční půjčky, uzavřené u Zemské banky království Českého (Zemská banka) v Praze, v jmenovité hodnotě 2.586.400.- Kč.

Od 13. prosince 2009 byla dopravní obslužnost v pracovní dny převedena na autobusovou linku, zůstaly tak pouze víkendové spoje.[3] Od 11. prosince 2011 měl být provoz na trati zastaven úplně, nakonec však Ústecký kraj objednal několik víkendových párů vlaků.[4]

Od roku 2018 je víkendová linka U27 nahrazena turistickou linkou T2, která je provozována o víkendech pouze od dubna do října a o hlavních prázdninách (červenec, srpen) jede denně. Nově je většina vlaků trasována Mikulášovice dol. n. - Panský - Krásná Lípa a trasu z Panského do Starých Křečan využívá jen první a poslední pár vlaků.[5]

Provoz

Provoz je řízen zjednodušeně podle předpisu D3, sídlo dirigujícího dispečera je v Mikulášovicích dolním nádraží.

Po této trati v roce 2019 jezdily turistické osobní vlaky linky T2 Rumburk/Krásná Lípa - Panský - Mikulášovice dol.n., pod marketingovým názvem „Vlak Českého Švýcarska“ a o víkendech a svátcích spěšný vlak Děčín hl.n. - Česká Kamenice - Krásná Lípa - Panský - Mikulášovice dol.n., pod marketingovým názvem „Brtnický cyklovlak“[6].

Osobní vlaky linky linky T2 zajišťovaly v roce 2019 motorové vozy 810.[7] Jeden pár spěšných vlaků je veden lokomotivou 714 (případně 742) a vozy Bdtx766.[8]

18. dubna 2021[9] opožděně vyjel jako linka T10 Lužickohorský rychlík společnosti KŽC Doprava spojující Prahu s oblastí Máchova kraje, Lužickými horami a Šluknovským výběžkem.[10] Sezónní spoj přijíždí po úseku trati 084 od Krásné Lípy do dopravny D3 Panský a pokračuje do Mikulášovic dolního nádraží, kde končí cestu. Na trati obsluhuje také zastávky Brtníky a Mikulášovice střed. Spoj roku 2023 jezdí již třetí sezónu o víkendech a svátcích v období platnosti SELČ.[10] Na výkon je nasazována souprava tvořená lokomotivou řady 749, vozem B a vozem RBDs,[10] který je vybaven barovým oddílem.[11]

Nehody

23. května 2018 došlo mezi Brtníky a Mikulášovicemi horním nádražím k nehodě jeřábu Gottwald GS 150.14 TR, který přepravoval mostní konstrukci během rekonstrukce trati. Dvě osoby byly lehce zraněny.[1] Příčinou bylo překročení povoleného zatížení trati, vedoucí ke zřícení vozidla z náspu.[12] Poškozený stroj ve vlastnictví společnosti GJW Praha byl v červenci 2018 v Brtníkách rozřezán a odvezen k likvidaci.[13]

Stanice a zastávky

Rumburk

Panský

Mikulášovice dolní nádraží

Reference

  1. a b VACULA, Vladimír. Železniční jeřáb se při přepravě mostu převrátil, dva lidé jsou zranění. iDNES.cz [online]. 2018-05-23 [cit. 2018-05-23]. Dostupné online. 
  2. Listina o koncessi č.119/1901 Sb. ze dne 3. srpna 1901
  3. Archivovaná kopie. www.kr-ustecky.cz [online]. [cit. 2012-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-24. 
  4. http://www.zelpage.cz/zpravy/8409?id=8409&id=8409&lang=cs
  5. Jízdní řád - www.szdc.cz. www.szdc.cz [online]. [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  6. T2 Brtnický cyklovlak: Ústecký kraj. www.kr-ustecky.cz [online]. [cit. 2019-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-07. 
  7. Řazení vlaku Os 26000 - ŽelPage [www.zelpage.cz]. ŽelPage.cz [online]. [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  8. vagonWEB » Řazení vlaků » 2019 » ČD Sp » Sp 1799. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. 
  9. Vyjíždí Lužickohorský rychlík. Liberecký kraj ho nechce, přesto za něj zaplatí [online]. 2021-04-16 [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. 
  10. a b c Víkend s motoráčkem. KŽC [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. 
  11. Víkend s motoráčkem. KŽC [online]. [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. 
  12. VANŽURA, Alexandr. Jeřáb spadl u Brtníků kvůli přetížení trati. Škoda byla téměř 27 milionů. Děčínský deník. 2020-06-09. Dostupné online [cit. 2023-06-16]. 
  13. VANŽURA, Alexandr. VIDEO: Gottwalda musí řezat na části. Začala likvidace jeřábu v Brtníkách. Deník.cz. 2018-07-12. Dostupné online [cit. 2023-06-16]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Brtniky - nadrazi.jpg
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 2.5
Nádraží v Brtníkách v Ústeckém kraji.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
BSicon .svg
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
BSicon BHF.svg
station straight track
BSicon HST.svg
flag stop track straight in use
Mikulášovice střed 02.jpg
Autor: Gumideck, Licence: CC BY-SA 4.0
Mikulášovice střed
BSicon STR+INCIDO.svg
BSicon: STR and INCIDO
Mikulášovice horní nádraží 06.jpg
Autor: Gumideck, Licence: CC BY-SA 4.0
Mikulášovice horní nádraží
Dolní Křečany.jpg
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Dolní Křečany railway stop, Czechia
Rumburk 1 - railway-station 2.jpg
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 2.5
Rumburk - železniční stanice
Stanice pansky.jpg
Autor: R.D. --Rolf-Dresden, Licence: CC BY 2.5
Station Panský, Czech Republic
Stare Krecany.jpg
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Staré Křečany railway stop, Czechia
Pansky.jpg
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Panský railway station, Czechia