Železniční trať Velký Osek – Choceň
Železniční trať Velký Osek – Choceň (v jízdním řádu pro cestující označená v úseku Velký Osek – Hradec Králové číslem 020, v úseku Hradec Králové – Týniště nad Orlicí jako součást tratě 021 a v úseku Týniště nad Orlicí – Choceň jako součást tratě 026) je jednokolejná elektrizovaná trať, část celostátní dráhy. Trať vede z Velkého Oseka přes Chlumec nad Cidlinou, Hradec Králové, Týniště nad Orlicí a Borohrádek do Chocně. Trať byla postupně zprovozňována v průběhu let 1870 až 1875. v roce 1940 byla dokončena Kanínská spojka ve Velkém Oseku a v roce 1965 byla provedena elektrizace tratě.
Na trati se nacházejí hlásky Petrovice nad Orlicí a Blešno. Tedy dvě poslední hlásky na síti Správy železnic. Ukončení jejich provozu se předpokládá s modernizací trati v letech 2025-2027.[zdroj?]
Historie
Úsek Velký Osek – Chlumec nad Cidlinou
List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 8. září 1868 daný ku stavbě a užívání železnice lokomotivní nazvané „Rakouské železnice severozápadní“ kteráž půjde (kromě jiných drah) z příhodného místa železnice Kolínsko-Mladoboleslavské do Trutnova. Koncesionáři zavazují se, že počnou stavěti v šesti měsících a dokonají stavbu i zavedou veřejnou jízdu po ní ve čtyřech létech.[1]
Dráhu vlastnila a provozovala společnost Rakouská severozápadní dráha od prosince 1870 až do svého zestátnění 1. 1. 1908.
Úsek Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové – Týniště nad Orlicí
List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 25. června 1870 udělil koncesionářům právo ke stavbě a užívání železnice lokomotivní od některého místa trati z Dolní Lipky do Ústí nad Orlicí k příhodnému místu rakouské severozápadní železnice u Chlumce.[2]
Dráhu vlastnila a provozovala společnost Rakouská severozápadní dráha od ledna 1874 až do svého zestátnění 1. 1. 1908.
Úsek Týniště nad Orlicí – Choceň
List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 14. září 1872 udělil společnosti c. k. priv. Rakouské železnice státní právo ke stavbě a užívání lokomotivní železnice z Chocně do Neusorge. Společnost zavazuje se, že povolenou železnice počne v šesti měsících ode dne povolení počítajíc stavěti, že celou železnici ve třech dalších létech postaví a veřejnou jízdu po ní zavede.[3]
Dráhu vlastnila a provozovala Rakouská společnost státní dráhy od července 1875 až do svého zestátnění 1. 1. 1908.
Stanice
V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:
Velký Osek, Libňoves, Žiželice, Chlumec, Dobřenice-Syr., Praskačka, Kr. Hradec, Slezské Předm., Třebechovice, Týniště, Albrechtice-Žďár, Borohrádek, Čermná-Jelení, Plchovky, Oujezd, Choceň
Provoz na trati
období jízdního řádu | číslo tratě a celkový rozsah tratě | počet vlaků (v části tratě) |
---|---|---|
1900 | 54 Praha – Mittelwalde | 1 R + 6 Os Velký Osek – Kr. Hradec, 4 Os Kr. Hradec – Týniště |
11 Choceň – Meziměstí | 4 Os | |
1921 léto | 144 Praha Denisovo nádr. – Hradec Králové – Hanušovice | 2 R + 7 Os Velký Osek – Hradec Králové, 8 Os + 2 M Hradec Králové – Týniště n. Orl. |
11 Choceň – Meziměstí | 5 Os Choceň – Borohrádek, 8 Os Borohrádek – Týniště n. Orl. | |
1928/29 zima | 145 Praha – Hradec Králové – Hanušovice | 3 R + 6 Os Velký Osek – Hradec Králové, 2 R + 7 Os Hradec Králové – Týniště n. Orl. |
151 Choceň – Meziměstí – Mittelsteine | 7 Os Choceň – Týniště n. Orl. | |
1937/38 zima | 126 Praha – Poděbrady lázně – Hradec Králové –Hanušovice | 3 R + 8 Os Velký Osek – Chlumec n. Cidl., 3 R + 10 Os Chlumec n. Cidl. – Hradec Králové, 2 R + 12 Os Hradec Králové – Týniště n. Orl. |
131 Choceň – Meziměstí – Mittelsteine | 9 Os Choceň – Týniště n. Orl. | |
1944/45 | 502 (Praha) – Velký Osek – Hradec Králové – Lichtenau | 2 R + 8 Os Velký Osek – Chlumec n. Cidl., 2 R + 10 Os Chlumec n. Cidl. – Hradec Králové, 1 R + 8 Os Hradec Králové – Týniště n. Orl. |
502a Choceň – Náchod – Wekelsdorf | 6 Os Choceň – Týniště n. Orl. | |
1945/46 | 2 (Praha) – Velký Osek – Hradec Králové – Hanušovice | 3 R + 8 Os Velký Osek – Chlumec n. Cidlinou, 3 R + 9 Os Chlumec n. Cidlinou – Hradec Králové, 2 R + 8 Os Hradec Králové – Týniště n. Orlicí |
2h Choceň – Meziměstí – Střední Stěnava | 7 Os Choceň – Týniště n. Orl. | |
1959/60 | 2 (Praha) – Velký Osek – Hradec Králové – Hanušovice/Miedzylesie | 3 R + 8 Os Velký Osek – Chlumec nad Cidlinou, 3 R + 9 Os Chlumec n. Cidlinou – Hradec Králové, 3 R + 10 Os Hradec Králové – Týniště n. Orlicí |
2h Choceň – Meziměstí – Otovice kostel | 15 Os Borohrádek – Týniště n. Orlicí, 12 Os Choceň – Borohrádek | |
1988/89 | 020 (Praha) – Velký Osek – Hradec Králové – Hanušovice/Miedzylesie | 4 R + 10 Os Velký Osek – Chlumec nad Cidlinou, 4 R + 11 Os Chlumec n. Cidlinou – Hradec Králové, 3 R + 13 Os Hradec Králové – Týniště n. Orlicí |
026 Choceň – Meziměstí – Otovice zastávka | 12 Os | |
2002/03 | 020 (Praha -) Osek – Hradec Králové – Týniště n. Orlicí – Choceň | 9 R + 7 Os Velký Osek – Chlumec nad Cidlinou, 9 R + 12 Os Chlumec n. Cidlinou – Hradec Králové, 3 R + 17 Os Hradec Králové – Týniště n. Orlicí, 1 R + 13 Os Týniště n. Orlicí – Choceň |
2013/14 | 020 (Praha -) Osek – Hradec Králové – Týniště n. Orlicí – Choceň | 16 R + 7 Os Velký Osek – Chlumec nad Cidlinou, 16 R + 13 Os Chlumec n. Cidlinou – Hradec Králové, 1 R + 23 Os Hradec Králové – Týniště n. Orlicí, 14 Os Týniště n. Orlicí – Choceň |
Vysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak, M – motorový vlak |
Budoucnost
Úsek Choceň – Týniště nad Orlicí
Modernizace by měla proběhnout v letech 2027-2030. Náplní stavby bude především zdvojkolejnění a zvýšení rychlosti až na 140 km/h. Stanice Újezd u Chocně bude nahrazena odbočkou tvořenou dvěma kolejovými spojkami.[zdroj?]
Stanice Týniště nad Orlicí
Modernizace se týká kolejiště, nástupiště byla zmodernizována v roce 2015. Stavba by měla proběhnout v letech 2025-2027.[zdroj?]
Týniště n. O. – Hradec Králové
Modernizace proběhne v letech 2026-2028. Trať bude zdvojkolejněna a rychlost zvýšena na 160 km/h.[zdroj?]
Hradec Králové – Chlumec nad Cidlinou
Modernizace by měla proběhnout v letech 2027-2030. Trať bude zdvojkolejněna a rychlost zvýšena na 160 km/h. Bude také rekonstruována trakční napájecí stanice Káranice pro budoucí změnu napájecí soustavy na střídavou 25 kV, 50 Hz.[zdroj?]
Chlumec n. C. – odb. Kanín
Modernizace by měla proběhnout v letech 2027-2030. Trať bude zdvojkolejněna a rychlost zvýšena na 160 km/h s lokálními omezeními (například úsek kolem Převýšova). V některých místech bude trať přeložena do nové stopy. Stanice Choťovice bude zrušena a nahrazena kolejovými spojkami. Ve stanici Chlumec n. C. dojde ke stavbě 2 ostrovních nástupišť.[zdroj?]
V letech 2032-2038 by také měla proběhnout modernizace tratě Praha – Lysá nad Labem – Kolín v úseku Nymburk - Kolín, součástí této modernizace bude výstavba Libické spojky, díky které budou moci jezdit vlaky Praha – Hradec Králové mimo Velký Osek.[4] Zabezpečovací zařízení bude řízeno dálkově z CDP Praha.[zdroj?]
Navazující tratě
- Velký Osek
- Trať 231 Kolín – Velký Osek – Nymburk hl. n. – Lysá nad Labem – Čelákovice – Praha
- Chlumec nad Cidlinou
- Trať 040 Chlumec n. C. – Ostroměř – Stará Paka – Martinice v Krkonoších – Kunčice nad Labem – Trutnov hl. n.
- Trať 062 Chlumec n. C. – Křinec
- Hradec Králové hlavní nádraží
- Týniště nad Orlicí
- Trať 021 Týniště nad Orlicí – Častolovice – Doudleby nad Orlicí – Letohrad
- Trať 026 Týniště nad Orlicí – Opočno – Náchod – Teplice nad Metují – Meziměstí – Mieroszów (PKP) / Broumov (- Otovice zastávka)
- Borohrádek
- Trať 016 Chrudim–Moravany–Borohrádek
- Choceň
Stanice a zastávky
- Dobšice nad Cidlinou
- Převýšov
- Dobřenice
- Praskačka
- Hradec Králové-Kukleny
- (c) svorca, CC BY 3.0Hradec Králové Slezské Předměstí
- Třebechovice pod Orebem
- Petrovice nad Orlicí
- Týniště nad Orlicí
- Borohrádek
- (c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Čermná nad Orlicí
- Újezd u Chocně
Reference
- ↑ List povolení č.145/1868 Sb. ze dne 8. září 1868
- ↑ List povolení č.109/1870 Sb. ze dne 25. června 1870
- ↑ List povolení č.144/1872 Sb. ze dne 14. září 1872
- ↑ Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Velký Osek – Choceň na Wikimedia Commons
- Trať na ZelPage.cz
- Historie železničních tratí
- Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007
- Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
track to right against driving direction (with exact circles)
station straight track
flag stop track straight in use
Track to left forward driving direction (with exact circles)
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Staniční budova v roce 2022
Autor: Honza Groh (Jagro), Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Borohrádek, okres Rychnov nad Kněžnou. Železniční stanice.
(c) Karel Furiš, CC BY-SA 3.0
Motorový vůz řady 854 pohledem ze stanoviště strojvedoucího a to mezi Chocní – Újezdem u Chocně.
Autor: Boris7, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Hradec Králové-Kukleny.
(c) Karel Furiš, CC BY-SA 3.0
Motorový vůz řady 854 pohledem ze stanoviště strojvedoucího a to mezi Žďárem nad Orlicí – Týništěm nad Orlicí.
(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Čermná nad Orlicí-Malá Čermná, okres Rychnov nad Kněžnou. Nádraží Čermná nad Orlicí, Malá Čermná č. p. 52.
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Staniční budova v roce 2022
Line under bridge for two-lane road
non-passenger stop track straight in use
bridge over water straight (big)
Odbočka ( nový dizajn)
crossing underneath
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
Dobšice nad Cidlinou, železniční stanice
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
Újezd u Chocně, železniční stanice
(c) svorca, CC BY 3.0
Train Station Hradec Králové Slezské Předměstí
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Staniční budova v srpnu 2023