Železniční trať Zadní Třebaň – Lochovice

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“

BSicon KBHFa.svg
head station, track starting

BSicon .svg
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).

BSicon ABZgl.svg
see Template Railroad

BSicon HST.svg
flag stop track straight in use

BSicon BHF.svg
station straight track

BSicon STR.svg
siehe Formatvorlage Bahnstrecke

BSicon ENDEe.svg
Siehe Formatvorlage Bahnstrecke

BSicon CONTf.svg
Image for BSicon diagrams

Nesvacily-zeleznicni stanice-03-2019-nesvacily.jpg
Autor: The photonaut, Licence: CC BY-SA 4.0
Nesvačily - železniční stanice

Liteň nádraží (train station) - kolejiště.JPG
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Liteň nádraží (train station) - kolejiště

Více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_stanice_Lite%C5%88 Železniční stanice Liteň je úvraťovou stanicí jednokolejné regionální železniční trati 172 Zadní Třebaň - Lochovice. Stanice je situována v obvodu Městyse Liteň. [1] Úvrať Železniční stanice Liteň tvoří úvrať trati Zadní Třebaň - Lochovice: vlak do stanice vjíždí i z ní vyjíždí přes jedno zhlaví stanice (druhé je slepá kolej). Vlak ve stanici mění směr, aby mohl pokračovat do cílové stanice. Ke změně směru slouží výhybka před nádražím s mechanickým výměníkem č. 1. Změna směru vlaku se v této úvraťové železniční stanici provádí takto: vlak při vjezdu před stanicí zastaví, průvodčí nastaví výměníkem č. 1 výhybku pro výjezd vlaku ze stanice na druhou příjezdovou kolej. Vlak pak zastaví ve stanici, strojvedoucí se přemístí na stanoviště strojvedoucího na opačném konci motorového vozu. Vlak pokračuje v další jízdě proti směru, ve kterém do stanice přijel a na výhybce odbočí na druhou kolej. Vznik trati 172 Provoz na trati byl zahájen roku 1901. Stavbu trati iniciovali podnikatelé v zemědělství, zejména liteňský statkář Daubek, který chápal význam železnice pro odbyt produktů jeho velkostatku. S cílem dovést trať do nejbližší vzdálenosti k budovám velkostatku v centru Litně, byla zvolena varianta úvraťové stanice (důvodem byly i složité podmínky v terénu v okolí Litně). K zajištění výstavby bylo zřízeno Družstvo pro postavení místní dráhy Zadní Třebaň - Hostomice. Výstavbu realizovala stavební firma J. Kubíček z Královských Vinohrad v Praze. Trať v délce 26, 5 km byla postavena za jeden rok. První vlak stanicí projel. srpna 1901. [2] Nádraží Liteň V rámci výstavby trati byla postavena nádražní budova. Pro úsporu nákladů na projekci byl použit typový list LVI/H Zemského výboru Království českého. V době vzniku trati po ní jezdily kromě osobních vlaků i vlaky nákladní zajišťující především dovoz surovin a odvoz zemědělských produktů liteňského velkostatku, jeho pivovaru a lihovaru. Pro nakládku sloužily již nedochované skladovací prostory u manipulační koleje. Skladovací objekty a nákladová rampa na východním konci nádraží před železničním přejezdem byly v 2. polovině 20. století rozšířeny. Nádražní budova již neslouží svému účelu, protože stanice není od roku 1985 obsazena a jízdenky prodává průvodčí ve vlaku. [3] Zajímavé jsou původní keramické dlaždice pod přístřeškem pro cestující a dřevěná konstrukce přístřešku. Kolejiště odpovídá provozním podmínkám parní trakce, kdy musela být parní lokomotiva odpojena a následně připojena na opačný konec vlaku. Stejně se postupovalo i po nasazení motorových lokomotiv. Jako poslední vedly vlaky do stanice lokomotivy T 441 přezdívané Karkulka [4] Provoz na trati 172 v roce 2011 Po trati 172 jezdilo v roce 2011 v pracovních dnech 8 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků. Vlaky jedoucí z Litně do Zadní Třebaně mají přípoj na osobní vlaky S na trati Praha - Beroun v obou směrech a jsou uzpůsobeny pro přepravu kol (na trati Praha - Beroun jsou používány soupravy City Elefant přezdívané Hliník, Ešus nebo Ledovec). Dopravu ze Zadní Třebaně do Litně a dále do Lochovic (a zpět) zajišťuje motorový vůz M 810 přezdívaný Autobus. [5] Podbrdský motoráček na strati 172[ V letní sezoně (od června do září) podle zvláštního jízdního řádu zajišťuje přepravu na trati Zadní Třebaň - Liteň - Lochovice a dále na Příbram nostalgický Podbrdský motoráček společnosti KŽC Praha. Trať je nazývána podle úvraťové stanice Liteňka. Cestující do Litně přepravuje historický motorový vůz M 262. Na zpáteční cestě je cílovou stanicí Karlštejn. Provozovatel nostalgického Podbrdského motoráčku na stejné trase nabízí i speciální jízdy pro uzavřené skupiny na objednávku. [6] Nádraží Liteň a Naučná stezka Liteň[ Železniční stanice Liteň je zastavením C 2 modré trasy Naučné stezky Liteň otevřené v roce 2013. Panel u nádraží informuje cestující i turisty o historii nádraží i trati. [7] Reference. Související články[ • Liteň • Okres Beroun • Naučná stezka Liteň • Železniční trať Zadní Třebaň – Lochovice

Klíčová slova:

Atelier Svatopluk, o.p.s. Liteň - Beroun - Berounsko - Doprava v okrese Beroun - historie techniky - historie železnice - Karlštejnsko - Liteň - Lochovice - mikroregion Horymír - - mikroregion Karlštejnsko - nádraží - Naučná stezka Liteň - okres Beroun - Podbrdský motoráček - Středočeský kraj - Technické památky - Zadní Třebaň - - Železniční doprava v Česku - Železniční stanice ve Středočeském kraji

Všeradice, příjíždějící motorák.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Všeradice, okres Beroun. Železniční zastávka, přijíždějící vlak, v pozadí čp. 21.

Lochovice-nadrazi.jpg
Autor: Honza Groh, Licence: CC BY 3.0
Nádraží v Lochovicích ve Středních čechách

Liteň nádraží vlak na výhybce.JPG
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_stanice_Lite%C5%88

Železniční stanice Liteň je úvraťovou stanicí jednokolejné regionální železniční trati 172 Zadní Třebaň - Lochovice. Stanice je situována v obvodu Městyse Liteň. [1] Úvrať Železniční stanice Liteň tvoří úvrať trati Zadní Třebaň - Lochovice: vlak do stanice vjíždí i z ní vyjíždí přes jedno zhlaví stanice (druhé je slepá kolej). Vlak ve stanici mění směr, aby mohl pokračovat do cílové stanice. Ke změně směru slouží výhybka před nádražím s mechanickým výměníkem č. 1. Změna směru vlaku se v této úvraťové železniční stanici provádí takto: vlak při vjezdu před stanicí zastaví, průvodčí nastaví výměníkem č. 1 výhybku pro výjezd vlaku ze stanice na druhou příjezdovou kolej. Vlak pak zastaví ve stanici, strojvedoucí se přemístí na stanoviště strojvedoucího na opačném konci motorového vozu. Vlak pokračuje v další jízdě proti směru, ve kterém do stanice přijel a na výhybce odbočí na druhou kolej. Vznik trati 172 Provoz na trati byl zahájen roku 1901. Stavbu trati iniciovali podnikatelé v zemědělství, zejména liteňský statkář Daubek, který chápal význam železnice pro odbyt produktů jeho velkostatku. S cílem dovést trať do nejbližší vzdálenosti k budovám velkostatku v centru Litně, byla zvolena varianta úvraťové stanice (důvodem byly i složité podmínky v terénu v okolí Litně). K zajištění výstavby bylo zřízeno Družstvo pro postavení místní dráhy Zadní Třebaň - Hostomice. Výstavbu realizovala stavební firma J. Kubíček z Královských Vinohrad v Praze. Trať v délce 26, 5 km byla postavena za jeden rok. První vlak stanicí projel. srpna 1901. [2] Nádraží Liteň V rámci výstavby trati byla postavena nádražní budova. Pro úsporu nákladů na projekci byl použit typový list LVI/H Zemského výboru Království českého. V době vzniku trati po ní jezdily kromě osobních vlaků i vlaky nákladní zajišťující především dovoz surovin a odvoz zemědělských produktů liteňského velkostatku, jeho pivovaru a lihovaru. Pro nakládku sloužily již nedochované skladovací prostory u manipulační koleje. Skladovací objekty a nákladová rampa na východním konci nádraží před železničním přejezdem byly v 2. polovině 20. století rozšířeny. Nádražní budova již neslouží svému účelu, protože stanice není od roku 1985 obsazena a jízdenky prodává průvodčí ve vlaku. [3] Zajímavé jsou původní keramické dlaždice pod přístřeškem pro cestující a dřevěná konstrukce přístřešku. Kolejiště odpovídá provozním podmínkám parní trakce, kdy musela být parní lokomotiva odpojena a následně připojena na opačný konec vlaku. Stejně se postupovalo i po nasazení motorových lokomotiv. Jako poslední vedly vlaky do stanice lokomotivy T 441 přezdívané Karkulka [4] Provoz na trati 172 v roce 2011 Po trati 172 jezdilo v roce 2011 v pracovních dnech 8 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků. Vlaky jedoucí z Litně do Zadní Třebaně mají přípoj na osobní vlaky S na trati Praha - Beroun v obou směrech a jsou uzpůsobeny pro přepravu kol (na trati Praha - Beroun jsou používány soupravy City Elefant přezdívané Hliník, Ešus nebo Ledovec). Dopravu ze Zadní Třebaně do Litně a dále do Lochovic (a zpět) zajišťuje motorový vůz M 810 přezdívaný Autobus. [5] Podbrdský motoráček na strati 172[ V letní sezoně (od června do září) podle zvláštního jízdního řádu zajišťuje přepravu na trati Zadní Třebaň - Liteň - Lochovice a dále na Příbram nostalgický Podbrdský motoráček společnosti KŽC Praha. Trať je nazývána podle úvraťové stanice Liteňka. Cestující do Litně přepravuje historický motorový vůz M 262. Na zpáteční cestě je cílovou stanicí Karlštejn. Provozovatel nostalgického Podbrdského motoráčku na stejné trase nabízí i speciální jízdy pro uzavřené skupiny na objednávku. [6] Nádraží Liteň a Naučná stezka Liteň[ Železniční stanice Liteň je zastavením C 2 modré trasy Naučné stezky Liteň otevřené v roce 2013. Panel u nádraží informuje cestující i turisty o historii nádraží i trati. [7] Reference. Související články[ • Liteň • Okres Beroun • Naučná stezka Liteň • Železniční trať Zadní Třebaň – Lochovice

Klíčová slova:

Atelier Svatopluk, o.p.s. Liteň - Beroun - Berounsko - Doprava v okrese Beroun - historie techniky - historie železnice - Karlštejnsko - Liteň - Lochovice - mikroregion Horymír - - mikroregion Karlštejnsko - nádraží - Naučná stezka Liteň - okres Beroun - Podbrdský motoráček - Středočeský kraj - Technické památky - Zadní Třebaň - - Železniční doprava v Česku - Železniční stanice ve Středočeském kraji

BSicon ABZg+r.svg
see Template Railroad

178 Před tratí a křižovatkou k Radouši JJV.jpg
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Trať u silnice k Radouši

BSicon STR+r.svg
track to left against driving direction (with exact circles)

081 Leč trať Z.JPG
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Naučná stezka Liteň – žlutá stezka – zastavení: Obora, Skuhrov, Mlýny, Leč, Obora, Babka, Hřbitov.

Naučná stezka Liteň nabízí turistům a návštěvníkům procházku nebo projížďku na kole po pozoruhodnostech malebného městyse Liteň v okrese Beroun. Byla realizována společností Atelier Svatopluk, o.p.s. v Litni v roce 2013 s podporou mikroregionu Karlštejnsko v programu Podpory rozvoje venkova. Více na : http://www.karlstejnsko.info/naucne-stezky-karlstejnska/liten/

                http://www.liten.cz/urad-mestyse/atelier-svatopluk-o-p-s 

Naučnou stezku tvoří čtyři tématické barevně odlišené stezky – modrá, zelená, červená a žlutá. Každá z nich nabízí zajímavý program na jednodenní výlet. Zastavení naučné stezky jsou značena dřevěnými panely s informacemi a fotografiemi. Trasa stezky je vyznačena barevnými kovovými směrovkami. Liteň leží 5 km od Karlštejna a 15 km od Berouna, takže je ideálním cílem výletu pro obyvatele a návštěvníky Prahy. Témata zastavení Naučné stezky Liteň jistě zaujmou každého návštěvníka. Její zastavení nabízejí informace pro milovníky přírody, zájemce o geologii, botaniku i dendrologii, technické památky, historii i architekturu. Příkladem je třeba hrobka rodiny Daubků od architekta Wiehla, kde je pohřbena slavná česká pěvkyně Jarmila Novotná, pomník a muzeum básníka a spisovatele Svatopluka Čecha, úvraťová železniční stanice, židovský hřbitov, památné stromy nebo květena na vrchu Mramor. Základní škola v Litni nese jméno Františka Josefa Řezáče, významného reformátora školství a vězeňství a u její zdi je pohřben žák Joachima Barranda, významný český geolog a paleontolog prof. Novák. Jedním ze zastavení je i Areál Liteň, kde donedávna působilo Střední odborné učiliště a předtím Učňovská škola zemědělská, kde se učili kováři a podkováři. Areál nyní slouží jako centrum obecně prospěšných služeb pro Liteň a je místem konání kulturních, společenských a vzdělávacích programů jako je hudební festival LiteňFest, setkání kovářů, podkovářů, klempířů a dráteníků „Kováři v Litni“ nebo Zimní běh Litní. Pro podobné programy je Areál Liteň ideálním místem, protože leží na okraji Litně v klidové zóně mezi Liteňským zámkem a zahradou Mateřské školy Liteň na ploše téměř 10.000m2. Podstatná část areálu je zatravněna a stíněna vzrostlými stromy. Pro uživatele a účastníky akcí jsou k dispozici parkovací plochy, jídelna s celotýdenním provozem. V letním období Areál Liteň nabízí turistům služby turistického ubytování – cyklopenzionu. Je též využitelný pro školy v přírodě Areál tak postupně nachází svou novou náplň. K zajištění provozu a marketingu Atelier Svatopluk, o.p.s. zatím vytvořil 2 chráněné pracovní místa s podporou Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Příbrami, kontaktní pracoviště Beroun. Na jednom z nich již rok RNDr. Jan Maňák v pracovní pozici „Fotograf-pracovník pro tvorbu turistických tras a produktů“ pořizuje podrobnou dokumentaci Litně, jejího okolí a Naučné stezky Liteň a podkladů pro různé prostředky prezentace. Ten je též autorem publikovaného snímku. Jeho snímky zájemcům dokumentují, že Liteň je též ideálním cílem pro cykloturisty. Klíčová slova:

Areál – Atelier Svatopluk, o.p.s. – Beroun - Berounsko - botanika – cykloturistika - dendrologie – festival - fotografie – chráněná pracovní místo - Karlštejnsko – kovářství - kultura - Liteň – naučná stezka – osoby se zdravotním postižením – památky – sport - školy – technické památky – turistika – výlety – Úřad práce ČR – ubytování - vzdělávání

16.Liteň úvraťové kolejiště.jpg
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Výhybka č. 1 v železniční stanici Liteň na trati 172 ze Zadní Třebaně do Lochovic. V úvraťové železniční stanici Liteň vlak mění směr, aby pohračoval v jízdě do cílové stanice. Pohled z kolejiště východního zhlaví železniční stanice ve směru na východ. Vlevo trať na Zadní Třebaň, rovně směr Lochovice. Za výhybkou železniční přejezd.

BSicon ABZg+l.svg
see Template Railroad

Osov1.jpg
Autor: Pastorius, Licence: CC BY-SA 3.0
Tato fotografie vznikla v rámci druhého ročníku grantu fotografie českých obcí.

BSicon WBRÜCKE2.svg
bridge over water straight (small)

Railway station hostomice pod brdy.JPG
Railway station Hostomice pod Brdy

296 Zadní Třebaň nádraží Z.JPG
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Běleč (Liteň) – fotografická dokumentace

http://www.obecliten.cz http://www.karlstejnsko.info/naucne-stezky-karlstejnska/liten/ http://www.karlstejnsko.info/e_download.php?file=data/editor/138cs_20.pdf&original=A12+nadrazi+belec+tisk.pdf

Atelier Svatopluk, o.p.s. v Litni vytvořil s podporou Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Příbrami, kontaktní pracoviště v Berouně chráněné pracovní místo „Fotograf a pracovník pro tvorbu turistických tras a produktů“. Na tomto místě je již rok (od 15. 8. 2013) zařazen RNDr. Jan Maňák, dlouholetý pracovník Českého hydrometeorologického ústavu a programátor, který po vážném úrazu hlavy při autonehodě ztratil podstatnou část svých znalostí a schopností. Ve spolupráci s jeho lékaři na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze a odborníky z katedry telekomunikační techniky ČVUT v Praze, Fakulty elektrotechnické a byl pro něj v projektovém centru ELEKTRACENTRUM zpracován tréninkový program pro uvedenou profesi, který je postupně realizován (v rozsahu 8 hodin týdně přímé pracovní podpory a 20 hodin týdně distanční podpory a přípravy činností pracovníka). RNDr. Jan Maňák tak může i s vážným trvalým postižením s pracovní podporou využívat svůj zachovaný znalostní potenciál, fyzické a duševní schopnosti. Jeho předností je především dokonalá schopnost orientace v terénu, mobilita (pěšky, na kole, vlakem). Je zřetelná zkušenost skutečně skalního turisty a cykloturisty. K tomu lze připočítat jeho pracovitost a obrovskou chuť aspoň zčásti obnovit své znalosti a dovednosti. P Honza Maňák se na chráněném pracovním místě zaměřil v prvním roce práce především na zpracování fotografické dokumentace Litně, její nové naučné stezky a dalších významných lokalit Berounska a Karlštejnska. Protože Berounsko má řadu geologických, botanických, dendrologických, zoologických, historických, architektonických a technických pozoruhodností a chráněných území, vytvořil rozsáhlou galerii snímků s nejrozmanitější tématikou. Dokumentační cesty byly na významné lokality uskutečněny opakovaně v různých ročních obdobích, takže pro všechny edice jsou k dispozici snímky „letní“ i „zimní“. V průběhu roku 2014 postupně dokumentoval i další místa zejména ve Středočeském kraji. Fotodokumentace objektů v terénu probíhá podle jednotné metodiky. Trasa je připravena předem se zdůrazněním významných objektů, cílů a atraktivit plánovaného místa. Tyto cíle si RNDr. Jan Maňák poznamenává do poznámek a ověřuje si je v aplikaci www.mapy.cz (digitálně na notebooku i v pracovním výtisku, kde si vytváří soulep listů A4). RNDr. Jan Maňák si již osvojil praxi samostatně vyhledávat cíle a pořizovat dokumentační snímky z celkového pohledu i v detailech (zejména u historické architektury). Fotografický materiál, který tak vznikne, bude využíván v rámci Atelieru Svatopluk, o. p. s. a jeho partnerů (zejména škol) pro prezentace, výukové materiály a multimediální nástroje. Podpora Úřadu práce v Příbrami, kontaktní pracoviště Beroun se tak zúročí v intenzívnější prezentaci Berounska a Středočeského kraje skutečně širokým spektrem prezentačních nástrojů. Výsledkem je také rozšíření nabídky vzdělávacích prostředků pro školy, vzdělávací instituce v regionu. Příběh Honzy Maňáka je v neposlední řadě i inspirativní příklad zapojení osob se zdravotním postižením do kvalifikované a přínosné práce.

Honza Maňák na WIKIPEDII Od října 2014 jsou výsledky práce Honzy Maňáka využívány i v nejrozšířenější internetové encyklopedii – české mutaci WIKIPEDIA a jejím uložišti COMMONS. Cílem záměru je využít zpracované snímky a prezentovat jejich autora (s akcentem na zdravotní postižení). zaměstnavatele, který pro něj vytvořil chráněné pracovní místo. Specifickými cíli je prezentovat odborný tým, který RNDr Janu Maňákovi poskytuje odbornou podporu a podpořit WIKIPEDIA v záměru výrazněji využívat ilustrační fotografie v článcích. S cílem prezentovat svého zaměstnavatele, obec a region působení Atelieru Svatopluk, o.p.s. byly jako první publikovány snímky zastavení a tras Naučné stezky Liteň v letní i zimní verzi. Prakticky bylo opakovaně ověřeno, že RNDr. Jan Maňák si je schopen snímky připravit v pracovní složce, popsat snímek jako soubor jpg i zvládnout celý proces nahrávání do databáze COMMONS. Proces zveřejnění se skládá z dále uvedených kroků, na které byl Honza Maňák zaškolen: 1. přihlášení se na registrovaný uživatelský účet (RNDr. Jan Maňák publikuje na uživatelském účtě označeném „Janmanak“), 2. volba funkce „Nahrávání“ z nabídky v Menu, 3. výběr snímků v připraveném pracovním adresáři, 4. potvrzení autorství snímků, 5. vložení podrobného katalogizačního textu a jeho uložení. Tyto úkony je RNDr. Jan Maňák provádět samostatně nebo s minimální pracovní asistencí (zejména zopakování a demonstrace činností na počátku pracovního dne) a pomoc při neočekávaném problému (výpadek sítě, volba chybné funkce na notebooku nebo na stránce COMMONS). Zejména je třeba kompletně zpracovat a připravit pro vložení text popisu snímku (jako první byla využita anotace Naučené stezky Liteň upravená podle jednotlivých stezek – modrá, červená, zelená, žlutá). Snímky uložené do databáze COMMONS již byly využity pro články na WIKIPEDIA – Liteň, Naučná stezka a další. Pro popis snímku je využíván unifikovaný text navazující na označení snímku v názvu souboru jpg. Text je strukturován do 3 částí: 1. Popis místa pořízení (v první etapě pořizování anotace Naučné stezky Liteň v mutaci pro stezku červenou, zelenou, modrou a žlutou), 2. základní informace o tom, že snímek vzniká na chráněném pracovním místě vytvořeném s podporou Úřadu práce ČR, krajská pobočka Příbram, kontaktní pracoviště Beroun. 3. stručná informace o autorovi a jeho osobním příběhu. Na závěr jsou uvedena podrobně klíčová slova. Záměr využití snímků Honzy Maňáka pro rozšíření fotografií v článcích WIKIPEDIA využívá výsledků intenzívních speciálních tréninků RNDr. Jana Maňáka trvajících 2, 5 roku. Výsledkem je jeho schopnost samostatně pořizovat snímky v terénu, ukládat je do pracovních složek, zveřejňovat v pracovních uložištích http://jan-manak.zonerama.com a http://honzamanak.rajce.idnes.cz , vyznačovat na pracovních mapách do tras v měřítku 1:5000 a porovnávat s aplikací http://mapy.cz místa a cíle fotografování. Snímky jsou ve formátu jpg označovány názvy a pořadím a je k nim vytvářen v EXCEL katalog s pořadovým číslem, číslem snímku, názvem snímku a dalšími katalogizačními údaji. Využití samostatného sešitu EXCEL pro každý tématický celek umožňuje, aby pracovníci přímé podpory vkládali do dalších sloupců další údaje, zejména podrobně specifikovaná klíčová slova. Právě pro záměr využít snímky v edicích na WIKIPEDII je důležité u každého snímku definovat jeho předmět (místo, obor činnosti, zobrazené osoby, předměty atd.) Vzniká tak podrobný katalog, který bude využíván i pro vytváření modulů kurzů, tras, turistických, prezentací a dalších edic apod. Následně jsou snímky zvoleného souboru (tematického celku) vkládány do prezentace v MICROSOFT POWERPOINT. Pro zpracování, upevňování dovedností, zadávání úkolů je třeba stálá pracovní podpora zaškoleného pracovníka, který může souběžně zadání práce RNDr. Maňákovi a její výsledky koordinovat s plánovaným využitím v navazujících projektech. V novém školním roce tato botanická (analogicky i dendrologická) aktivita naváže i na spolupráci s berounskými základními školami (zejména Jungmannovou, na Wagnerově náměstí a 2. základní školou) v rámci fotografických kroužků, soutěží a vzdělávacích projektů). Tím se prohloubí prezentace Litně a její nové naučné stezky a využití této naučné stezky pro výuku na školách. Aktivita naváže na již zahájený projekt Jungmannovy základní školy http://beroun-ocima-deti.zonerama.com a k vytváření modulů pro výuku přírodopisu, zeměpisu, výtvarné a estetické výchovy a informatiky. Zároveň bude zahájena již projednaná spolupráce Atelier Svatopluk o.p.s. s poskytovateli služeb pro osoby se zdravotním postižením v Berouně - zejména tréninkovým centrem Jiná káva v areálu bývalých kasáren. Klíčová slova:

Areál – Atelier Svatopluk, o.p.s. – Beroun - Berounsko - Běleč - botanika – cykloturistika – Čechovna – ČVUT - ergoterapie - dendrologie – dokumentace - festival – fotoaparát - fotografie – chráněné pracovní místo – integrace – Jungmannova základní škola v Berouně - Karlštejnsko – kovářství - kultura - Liteň – naučná stezka – Naučná stezka Liteň - osoby se zdravotním postižením – památky – práce v terénu - pracovní rehabilitace – příroda - rehabilitace – rekvalifikace - sport - školy – tablet - technické památky – turistika – učiliště - učitel - výlety – Úřad práce ČR – ubytování - vzdělávání – Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni - zámek – Zámek Liteň