Železniční trať Znojmo–Okříšky
Železniční trať Znojmo–Okříšky je jednokolejná neelektrizovaná železniční trať, součást celostátní dráhy, spojující Znojmo a Okříšky. V jízdním řádu pro cestující je označena jako číslo 241. Do provozu byla uvedena 23. dubna 1871 jako součást Rakouské severozápadní dráhy. Na trati se nachází jeden tunel.[1]
Historický vývoj tratě
Přímé spojení Berlína s Vídní přes Liberec plánovaly německé hospodářské kruhy koncem roku 1860. Kromě toho si Rakousko přálo krátké spojení Vídně s Baltským a Severním mořem, na něž by se mohly napojit i střední Čechy se svými uhelnými doly a cukrovary. S přípravou projektu započala společnost Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn (SNDVB) roku 1865. Jedním z jejich konkurentů byla společnost Společnost státní dráhy (StEG). Koncesi k vybudování a provozování dráhy Vídeň–Mladá Boleslav obdržela SNDVB 8. září 1868.
Společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) byla založena 26. července 1870 s cílem vybudovat druhé severojižní spojení v Čechách. Úsek Kolín – Golčův Jeníkov byl uveden do provozu v prosinci 1869, úsek Golčův Jeníkov – Havlíčkův Brod v prosinci 1870, v lednu 1871 pak úsek Havlíčkův Brod – Jihlava a 23. dubna 1871 konečně úsek Jihlava–Znojmo.
Roku 1908 byla trať zestátněna. Odstoupením části území po mnichovské dohodě přešel úsek trati od Znojma po Šumnou k Německým říšským dráhám; zahrnut byl pod trať 462 g Wien Nordwestbf–Znaim–Schönwald-Frain.[2] Po druhé světové válce převzaly správu Československé státní dráhy, později České dráhy a od roku 2008 Správa železniční dopravní cesty (tj. pozdější Správa železnic).
Po železniční trati Znojmo–Okříšky bývaly vedeny rychlíky. Ty stavívaly mimo Znojmo a Okříšky též v Šumné, Moravských Budějovicích a Jaroměřicích nad Rokytnou. V posledních svých letech nesl tento rychlík název Dyje. Po roce 1991 zaznamenal tento dálkový vlak výrazný úbytek cestujících, zejména v úseku Jihlava–Znojmo, a byl v roce 1993 zrušen.[3] Až do roku 2006 jezdíval pár rychlíků 1518/1519, v pátek odpoledne ve směru z Prahy do Znojma a v neděli ze Znojma do Prahy.[zdroj?]
Současný stav
9. prosince 2011 byla na trati zprovozněna nová zastávka Bohušice[4] mezi stanicemi Jaroměřice nad Rokytnou a Moravské Budějovice.[5]
14. října 2015 byla na trati zprovozněna nová zastávka Znojmo nemocnice.[6]
V roce 2017 městys Stařeč navrhl propojit tratě Brno–Jihlava a Znojmo–Okříšky se zaústěním do stanice Třebíč. Spojka by zlepšila místní dopravní obslužnost tím, že by se východištěm vlaků do Znojma mohlo stát okresní město Třebíč místo Okříšek a sám městys Stařeč by získal nádraží blíže zastavěné části obce. Kraj Vysočina souhlasil s tím, že pošle Správě železnic žádost o zpracování studie.[7] V roce 2019 bylo navrženo zřízení zastávky nedaleko domu sv. Antonína v Moravských Budějovicích, městská rada Moravských Budějovic však neschválila zřízení zastávky. Náklady na zřízení by byly příliš vysoké. Dříve se spekulovalo o zřízení zastávky u Lesůněk, ale tam zřízení nepodpořil Kraj Vysočina.[8]
Od prosince roku 2019 byl upraven jízdní řád a nově jezdí spěšné vlaky ze Znojma do Jihlavy či Havlíčkova Brodu bez přestupu v Okříškách a s návazností na rychlíky do Prahy.[9]
Průběh tratě
Železniční trať vychází ze znojemského nádraží na sever. Jak se stáčí k západu, obchází ze severu takřka celé město po pravém břehu potoka Lesky, pod Novou nemocnicí je také nově zřízena bezbariérová zastávka Znojmo nemocnice. Až k zastávce Citonice trať vede souběžně s Gránickým potokem. Od Citonic k železniční stanici Olbramkostel prochází poli. Další úsek cesty ke stanici Šumná již vede podstatnou měrou lesem nebo po jeho okraji (Šumenský hvozd). Podobně je tomu, když trať pokračuje k severu ke Grešlovému Mýtu. Za stanicí Grešlové Mýto trať překonává Jevišovku.
Dál již trať vede v polích. Poslední zastávkou v Jihomoravském kraji jsou Blížkovice. Za nimi trať opouští okres Znojmo a vstupuje na území okresu Třebíč v kraji Vysočina.
V okrese Třebíč prochází trať mezi Častohosticemi a Vescí, při níž je zastávka. Od Vescí trať směřuje k severu a stoupá ke 440 m n. m. poblíž Lažínek. Do Moravských Budějovic vstupuje trať od jihu. Jádru města se vyhýbá k západu. Jak překoná Rokytku, potkává se s dráhou Moravské Budějovice – Jemnice a souběžně vedou do stanice Moravské Budějovice. Od Moravských Budějovic trať běží k Lukovu a Bohušicím. Za Bohušicemi se velkým obloukem dotýká Jaroměřic nad Rokytnou, jejichž železniční stanice leží v připojené obci Popovicích. V Lesůňkách překračuje trať řeku Rokytnou a běží na severozápad k zastávce Šebkovice. Dál vede na sever k Hornímu Újezdu. Další stanicí jsou Kojetice na Moravě. Dalšími dvěma výraznými oblouky trať míjí Kojetice, Mikulovice a Mikulovickou horu. Až do Okříšek pak trať udržuje víceméně přímý severozápadní směr. Ze západu míjí Mastník. Ke stařečskému nádraží trať stoupá k úpatí Zadní hory. Po jižním okraji Čechočovic trať pokračuje ke Steklému rybníku u Hvězdoňovic. V těch je poslední zastávka. Trať se od nich natáčí k přímo k severu a klesá do Okříšek. Jakmile ze západu mine kopec Strážku, sbíhá se s tratí Brno–Jihlava od Krahulova a spolu obcházejí západní a severní stranu zástavby Okříšek a ústí do okříšské stanice, v níž se obě trati spojují.
Stanice a zastávky
Na železniční trati Znojmo–Okříšky jsou tyto stanice a zastávky:
Znojmo nemocnice
Citonice
Olbramkostel
Šumná
Grešlové Mýto
Blížkovice
Vesce
Moravské Budějovice
Bohušice
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0Jaroměřice nad Rokytnou
Šebkovice
Kojetice na Moravě
Stařeč
Hvězdoňovice
Okříšky
Okříšky
- Trať 240 Brno – Jihlava
Moravské Budějovice
- Trať 243 Moravské Budějovice – Jemnice (pravidelná osobní doprava zastavena)
Znojmo
- Trať 246 Břeclav – Boří les – Hrušovany nad Jevišovkou – Znojmo
- Trať 248 Znojmo – Šatov -(Správa železnic) - Retz – Vídeň (ÖBB)
Reference
- ↑ FIALA, Petr; HÁJEK, Zdeněk. Sto čtyřicet let trati Brno–Boží Požehnání. 110 let trati Boží Požehnání–Okříšky a Studenec–Velké Meziříčí. 1. vyd. Třebíč: Klub přátel železnice Třebíčska, 1996. 76 s. S. 10.
- ↑ Jízdní řád 1944: Deutsches Kursbuch – Jahresfahrplan 1944/45
- ↑ 130 let trati Znojmo–Jihlava–Havlíčkův Brod (1871–2001). Příprava vydání Richard Cila. [s.l.]: [s.n.], 2001. 138 s. S. 47.
- ↑ Bohušice - informační portál [online]. www.bohusice.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-18.
- ↑ ČT24. Bohušice se po 140 letech dočkaly vlakové zastávky [online]. ČT24 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ KRUTÍŠ, Dalibor. Konec trmácení přes město. Vznikne nová železniční zastávka Znojmo - nemocnice [online]. znojemský deník.cz, 2015-07-29 [cit. 2023-07-09]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Stařeč u Třebíče navrhuje nové železniční spojení. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2017-12-19 [cit. 2017-12-19]. Dostupné online.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. V Mor. Budějovicích nová vlaková zastávka nebude, ve Stařči ještě doufají. trebicsky.denik.cz. 2019-07-02. Dostupné online [cit. 2019-10-23].
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Spěšný vlak ze Znojma do Jihlavy bude bez přestupu v Okříškách. trebicsky.denik.cz. 2019-08-25. Dostupné online [cit. 2019-10-30].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Znojmo–Okříšky na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Okříšky. Železniční stanice Okříšky. Uzel trati 240 a 240
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
station straight track
Line under bridge for four-lane road
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Hvězdoňovice, okr. Třebíč.
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Šebkovice, okr. Třebíč.
Line under bridge for two-lane road
Česky přeložený obrázek s informací o tom, že chybí obrázek
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Blížkovice, okres Znojmo, Česká republika.
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Jaroměřice nad Rokytnou. Popovice. Železniční stanice „Jaroměřice nad Rokytnou“
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Železniční stanice Stařeč u Starče, okr. Třebíč
track with ex border
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Bohušice, okr. Třebíč.
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Železniční stanice ve Vescích, části města Moravské Budějovice, okr. Třebíč.
flag stop track straight in use
Bridge over two-lane road
bridge over water straight (small)
Autor: che, Licence: CC BY-SA 2.5
Znojemský železniční most přes řeku Dyji z roku 1871 na trati Znojmo – Šatov – Retz. Pilíře mostu jsou původní, mostní konstrukce na fotu je provizorium vyměněné v roce 1992, snesené v roce 2010. V současnosti se přes údolí klene nová mostní konstrukce. V pozadí bývalý premonstrátský klášter v Louce s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a Sv. Václava z roku 1190.
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Citonice, okres Znojmo, Česká republika. Železniční zastávka.
