Železniční trať Znojmo–Okříšky
Železniční trať Znojmo–Okříšky je jednokolejná neelektrizovaná železniční trať, součást celostátní dráhy, spojující Znojmo a Okříšky. V jízdním řádu pro cestující je označena jako číslo 241. Do provozu byla uvedena 23. dubna 1871 jako součást Rakouské severozápadní dráhy. Na trati se nachází jeden tunel.[1]
Historický vývoj tratě
Přímé spojení Berlína s Vídní přes Liberec plánovaly německé hospodářské kruhy koncem roku 1860. Kromě toho si Rakousko přálo krátké spojení Vídně s Baltským a Severním mořem, na něž by se mohly napojit i střední Čechy se svými uhelnými doly a cukrovary. S přípravou projektu započala společnost Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn (SNDVB) roku 1865. Jedním z jejich konkurentů byla společnost Společnost státní dráhy (StEG). Koncesi k vybudování a provozování dráhy Vídeň–Mladá Boleslav obdržela SNDVB 8. září 1868.
Společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) byla založena 26. července 1870 s cílem vybudovat druhé severojižní spojení v Čechách. Úsek Kolín – Golčův Jeníkov byl uveden do provozu v prosinci 1869, úsek Golčův Jeníkov – Havlíčkův Brod v prosinci 1870, v lednu 1871 pak úsek Havlíčkův Brod – Jihlava a 23. dubna 1871 konečně úsek Jihlava–Znojmo.
Roku 1908 byla trať zestátněna. Odstoupením části území po mnichovské dohodě přešel úsek trati od Znojma po Šumnou k Německým říšským dráhám; zahrnut byl pod trať 462 g Wien Nordwestbf–Znaim–Schönwald-Frain.[2] Po druhé světové válce převzaly správu Československé státní dráhy, později České dráhy a od roku 2008 Správa železniční dopravní cesty (tj. pozdější Správa železnic).
Po železniční trati Znojmo–Okříšky bývaly vedeny rychlíky. Ty stavívaly mimo Znojmo a Okříšky též v Šumné, Moravských Budějovicích a Jaroměřicích nad Rokytnou. V posledních svých letech nesl tento rychlík název Dyje. Po roce 1991 zaznamenal tento dálkový vlak výrazný úbytek cestujících, zejména v úseku Jihlava–Znojmo, a byl v roce 1993 zrušen.[3] Až do roku 2006 jezdíval pár rychlíků 1518/1519, v pátek odpoledne ve směru z Prahy do Znojma a v neděli ze Znojma do Prahy.[zdroj?]
Současný stav
9. prosince 2011 byla na trati zprovozněna nová zastávka Bohušice[4] mezi stanicemi Jaroměřice nad Rokytnou a Moravské Budějovice.[5]
14. října 2015 byla na trati zprovozněna nová zastávka Znojmo nemocnice.[6]
V roce 2017 městys Stařeč navrhl propojit tratě Brno–Jihlava a Znojmo–Okříšky se zaústěním do stanice Třebíč. Spojka by zlepšila místní dopravní obslužnost tím, že by se východištěm vlaků do Znojma mohlo stát okresní město Třebíč místo Okříšek a sám městys Stařeč by získal nádraží blíže zastavěné části obce. Kraj Vysočina souhlasil s tím, že pošle Správě železnic žádost o zpracování studie.[7] V roce 2019 bylo navrženo zřízení zastávky nedaleko domu sv. Antonína v Moravských Budějovicích, městská rada Moravských Budějovic však neschválila zřízení zastávky. Náklady na zřízení by byly příliš vysoké. Dříve se spekulovalo o zřízení zastávky u Lesůněk, ale tam zřízení nepodpořil Kraj Vysočina.[8]
Od prosince roku 2019 byl upraven jízdní řád a nově jezdí spěšné vlaky ze Znojma do Jihlavy či Havlíčkova Brodu bez přestupu v Okříškách a s návazností na rychlíky do Prahy.[9]
Průběh tratě
Železniční trať vychází ze znojemského nádraží na sever. Jak se stáčí k západu, obchází ze severu takřka celé město po pravém břehu potoka Lesky, pod Novou nemocnicí je také nově zřízena bezbariérová zastávka Znojmo nemocnice. Až k zastávce Citonice trať vede souběžně s Gránickým potokem. Od Citonic k železniční stanici Olbramkostel prochází poli. Další úsek cesty ke stanici Šumná již vede podstatnou měrou lesem nebo po jeho okraji (Šumenský hvozd). Podobně je tomu, když trať pokračuje k severu ke Grešlovému Mýtu. Za stanicí Grešlové Mýto trať překonává Jevišovku.
Dál již trať vede v polích. Poslední zastávkou v Jihomoravském kraji jsou Blížkovice. Za nimi trať opouští okres Znojmo a vstupuje na území okresu Třebíč v kraji Vysočina.
V okrese Třebíč prochází trať mezi Častohosticemi a Vescí, při níž je zastávka. Od Vescí trať směřuje k severu a stoupá ke 440 m n. m. poblíž Lažínek. Do Moravských Budějovic vstupuje trať od jihu. Jádru města se vyhýbá k západu. Jak překoná Rokytku, potkává se s dráhou Moravské Budějovice – Jemnice a souběžně vedou do stanice Moravské Budějovice. Od Moravských Budějovic trať běží k Lukovu a Bohušicím. Za Bohušicemi se velkým obloukem dotýká Jaroměřic nad Rokytnou, jejichž železniční stanice leží v připojené obci Popovicích. V Lesůňkách překračuje trať řeku Rokytnou a běží na severozápad k zastávce Šebkovice. Dál vede na sever k Hornímu Újezdu. Další stanicí jsou Kojetice na Moravě. Dalšími dvěma výraznými oblouky trať míjí Kojetice, Mikulovice a Mikulovickou horu. Až do Okříšek pak trať udržuje víceméně přímý severozápadní směr. Ze západu míjí Mastník. Ke stařečskému nádraží trať stoupá k úpatí Zadní hory. Po jižním okraji Čechočovic trať pokračuje ke Steklému rybníku u Hvězdoňovic. V těch je poslední zastávka. Trať se od nich natáčí k přímo k severu a klesá do Okříšek. Jakmile ze západu mine kopec Strážku, sbíhá se s tratí Brno–Jihlava od Krahulova a spolu obcházejí západní a severní stranu zástavby Okříšek a ústí do okříšské stanice, v níž se obě trati spojují.
Stanice a zastávky
Na železniční trati Znojmo–Okříšky jsou tyto stanice a zastávky:
Znojmo nemocnice
Citonice
Olbramkostel
Šumná
Grešlové Mýto
Blížkovice
Vesce
Moravské Budějovice
Bohušice
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0Jaroměřice nad Rokytnou
Šebkovice
Kojetice na Moravě
Stařeč
Hvězdoňovice
Okříšky
Okříšky
- Trať 240 Brno – Jihlava
Moravské Budějovice
- Trať 243 Moravské Budějovice – Jemnice (pravidelná osobní doprava zastavena)
Znojmo
- Trať 246 Břeclav – Boří les – Hrušovany nad Jevišovkou – Znojmo
- Trať 248 Znojmo – Šatov -(Správa železnic) - Retz – Vídeň (ÖBB)
Reference
- ↑ FIALA, Petr; HÁJEK, Zdeněk. Sto čtyřicet let trati Brno–Boží Požehnání. 110 let trati Boží Požehnání–Okříšky a Studenec–Velké Meziříčí. 1. vyd. Třebíč: Klub přátel železnice Třebíčska, 1996. 76 s. S. 10.
- ↑ Jízdní řád 1944: Deutsches Kursbuch – Jahresfahrplan 1944/45
- ↑ 130 let trati Znojmo–Jihlava–Havlíčkův Brod (1871–2001). Příprava vydání Richard Cila. [s.l.]: [s.n.], 2001. 138 s. S. 47.
- ↑ Bohušice - informační portál [online]. www.bohusice.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-18.
- ↑ ČT24. Bohušice se po 140 letech dočkaly vlakové zastávky [online]. ČT24 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ KRUTÍŠ, Dalibor. Konec trmácení přes město. Vznikne nová železniční zastávka Znojmo - nemocnice [online]. znojemský deník.cz, 2015-07-29 [cit. 2023-07-09]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Stařeč u Třebíče navrhuje nové železniční spojení. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2017-12-19 [cit. 2017-12-19]. Dostupné online.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. V Mor. Budějovicích nová vlaková zastávka nebude, ve Stařči ještě doufají. trebicsky.denik.cz. 2019-07-02. Dostupné online [cit. 2019-10-23].
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Spěšný vlak ze Znojma do Jihlavy bude bez přestupu v Okříškách. trebicsky.denik.cz. 2019-08-25. Dostupné online [cit. 2019-10-30].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Znojmo–Okříšky na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
station straight track
flag stop track straight in use
bridge over water straight (small)
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Okříšky. Železniční stanice Okříšky. Uzel trati 240 a 240
Line under bridge for four-lane road
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Hvězdoňovice, okr. Třebíč.
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Šebkovice, okr. Třebíč.
Line under bridge for two-lane road
Česky přeložený obrázek s informací o tom, že chybí obrázek
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Blížkovice, okres Znojmo, Česká republika.
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Jaroměřice nad Rokytnou. Popovice. Železniční stanice „Jaroměřice nad Rokytnou“
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Železniční stanice Stařeč u Starče, okr. Třebíč
track with ex border
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Bohušice, okr. Třebíč.
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Železniční stanice ve Vescích, části města Moravské Budějovice, okr. Třebíč.
Bridge over two-lane road
Autor: che, Licence: CC BY-SA 2.5
Znojemský železniční most přes řeku Dyji z roku 1871 na trati Znojmo – Šatov – Retz. Pilíře mostu jsou původní, mostní konstrukce na fotu je provizorium vyměněné v roce 1992, snesené v roce 2010. V současnosti se přes údolí klene nová mostní konstrukce. V pozadí bývalý premonstrátský klášter v Louce s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a Sv. Václava z roku 1190.
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Citonice, okres Znojmo, Česká republika. Železniční zastávka.
