Železnorudský tunel
Železnorudský tunel | |
---|---|
Základní informace | |
Stát | Česko |
Provozní délka | 198 m |
Výstavba | |
Lokalizace | |
Souřadnice | 49°8′21,44″ s. š., 13°14′5,96″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Železnorudský tunel | |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Železnorudský tunel je železniční tunel č. 5 na katastrálním území Železná Ruda na železniční trati Plzeň – Klatovy – Železná Ruda v km 3,611–3,809 mezi zastávkami Železná Ruda centrum a Železná Ruda město.[1]
Historie
Licenci pro výstavbu a provoz trati získala soukromá obchodní společnost Plzeňsko-březenská dráha založená v roce 1872. Výstavba železnice, kterou prováděla stavební firma Adalbert Lanna, byla zahájena v roce 1871. Výstavbou byl pověřen Karl Pascher von Osserburg. V úseku mezi Nýrskem a Železnou Rudou byla trať kvůli složitým geologickým podmínkám a členitému horskému terénu s velkým stoupáním přesunuta nebo pozměněna. Provoz na tomto úseku byl zahájen 20. října 1877. V horském úseku byly proraženy tři tunely, Milenecký, Špičácký a Železnorudský.[2][3]
Geologie a geomorfologie
Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Šumavská hornatina, v celku Šumava s podcelkem Železnorudská hornatina s okrskem Debrnická hornatina.[4]
Geologické podloží v této oblasti tvoří biotitické pararuly, moldanubika a granodiority.[5][6]
Tunel o délce 198 m leží v nadmořské výšce 785 m.
Popis
Jednokolejný tunel, původně dvojkolejný, je na trati Plzeň – Klatovy – Železná Ruda mezi mezi zastávkami Železná Ruda centrum a Železná Ruda město.[7] Byl proražen v jižním výběžku Pancířského hřbetu.
Odkazy
Reference
- ↑ Železnorudský (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné online.
- ↑ RŮŽIČKA, Josef. Před 140 lety projel první vlak Špičáckým tunelem. Klatovský deník. 2017-10-25. Dostupné online [cit. 2020-11-25].
- ↑ RŮŽIČKA, Josef. Karl Pascher von Osserburg. www.zelezna-ruda.cz [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Milenecký tunel. aopkcr.maps.arcgis.com [online]. [cit. 2020-11-25]. Vrstva Geomorfologie. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. 1. vyd. Brno: Academia, 1987.
- ↑ LIPSKÝ, Zdeněk. Digitální atlas zaniklých krajin - Šumava: Charakteristika území. www.zaniklekrajiny.cz [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Železnorudský tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Železnorudský tunel na Wikimedia Commons
- Trať 183 Plzeň hl. n. – Železná Ruda – Alžbětín
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Tunnelportal am Haltepunkt Železná Ruda centrum in Markt Eisenstein (Železná Ruda)