Želiezovce

Želiezovce
maďarsky Zselíz
Kaštel Esterházyů
Želiezovce – znak
znak
Poloha
Souřadnice48°2′55″ s. š., 18°39′37″ v. d.
Nadmořská výška137 m n. m.
Časové pásmoUTC +1
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajNitranský
OkresLevice
Tradiční regionTekov
Želiezovce
Želiezovce
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha56,523 km²[1]
Počet obyvatel6 708 (2021[2])
Hustota zalidnění118,7 obyv./km²
Správa
Statusměsto
PrimátorIng. Ondrej Juhász
Oficiální webwww.zeliezovce.sk
E-mailmesto@zeliezovce.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Želiezovce
SNP 2
937 01 Želiezovce
Telefonní předvolba036
PSČ937 01
Označení vozidel (do r. 2022)LV
NUTS502987
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Želiezovce (maďarsky Zselíz, zřídka německy Zelis) jsou město v okrese Levice na jižním Slovensku v Nitranském kraji. Město je součástí euroregiónu Ister Granum.[3] Národnostně je město smíšené, podíl Slováků i Maďarů je těsně pod 50 % (zbytek obyvatel uvedl jinou národnost, nebo ji neuvedl vůbec).

Poloha

Město leží na řece Hron, nedaleko státních hranic s Maďarskem. Nachází se cca 30 km od Levic a cca 30 km od Štúrova.

Historie

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1274. V  městě žilo v roce 2013 7 115 obyvatel, většinou slovenské a maďarské národnosti (47 % a 51 % v roce 2001).

Pamětihodnosti

  • kaštel Želiezovce – v letech 1818 a 1824 zde pobýval rakouský hudební skladatel Franz Schubert, narodil se zde vídeňský hoteliér Eduard Sacher.[4]
  • kostel sv. Jakuba staršího – jednolodní gotická stavba s polygonálně ukončeným presbytářem a malou střešní věží, z období kolem roku 1332. Byl upraven v 15. století. Dále byl upravován v roce 1884 a v roce 1954 ( po poškození věže během druhé světové války). V interiéru se dochovaly gotické nástěnné malby z období kolem roku 1390 a kamenná gotická křtitelnice. Jako oltářní menza je sekundárně umístěn římský sarkofág ze 2. století. Věž s modernistickým tvaroslovím s pravoúhlými rezonančními otvory a terčíkem je ukončena stanovou střechou.[5]
  • Hrobka Esterházyů – neogotická stavba z roku 1790 na polygonálním půdorysu. Přestavěna byla ve druhé polovině 19. století. Fasády jsou členěny opěrnými pilíři s pultovými střechami, okna mají neogotická ostění. Vstup je řešen jako krytá předsíň s lomeným obloukem.[6]

Doprava

Želiezovce leží na železniční trati Štúrovo–Levice a na silnici I/76.

Věznice

Počátkem 50. let byl v Želiezovcích vybudován nápravně-pracovní tábor, kde byly vězněny ženy, odsouzené mj. za protistátní trestné činy.[7] Vězněna zde byla např. Dagmar Šimková, která místní otřesné podmínky popsala ve své knize Byly jsme tam taky.[8]

Školy

Základní školy

  • Základní škola s vyučovacím jazykem slovenským
  • Základní škola s vyučovacím jazykem maďarským

Střední školy – Gymnázia

  • Gymnázium s vyučovacím jazykem slovenským
  • Gymnázium J. A. Komenského s vyučovacím jazykem maďarským Želiezovce

Mateřské školy

  • Mateřská škola, SNP 9
  • Mateřská škola s vyučovacím jazykem maďarským, SNP 9
  • Mateřská škola, SNP 93
  • Základní umělecká škola Franza Schuberta
  • Spojená škola, Úzka 4, Želiezovce

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Želiezovce na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 999 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2014-10-05]. S. 2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-24. (slovensky) 
  2. ↑ DATAcube.. datacube.statistics.sk [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ Želiezovce (Zselíz) [online]. [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. (maďarsky) 
  4. ↑ CZEIKE, Felix. Historisches Lexikon Wien : in 5 Bänden. Wien: Kremayr & Scheriau 5 volumes s. ISBN 3-218-00543-4, ISBN 978-3-218-00543-2. OCLC 27458914 
  5. ↑ Szent Jakab római katolikus templom, [online]. [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. (maďarsky) 
  6. ↑ Eszterházy Kripta [online]. [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. (maďarsky) 
  7. ↑ Ústav na výkon trestu odňatia slobody, Želiezovce. www.zvjs.sk [online]. Zbor väzenskej a justičnej stráže [cit. 2022-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-15. (slovensky) 
  8. ↑ ŠIMKOVÁ, Dagmar. Byly jsme tam taky. Praha: Nakladatelství Monika Le Fay, 2015. ISBN 978-80-905589-1-5. 
  9. ↑ a b c Partnerské mestá - Oficiální stránky mesta Želiezovce. www.zeliezovce.sk [online]. Mestský úrad Želiezovce [cit. 2022-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-31. (slovensky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce