Želiv
Želiv | |
---|---|
Klášter Želiv | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Humpolec |
Obec s rozšířenou působností | Humpolec (správní obvod) |
Okres | Pelhřimov |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°31′48″ s. š., 15°13′19″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 160 (2024)[1] |
Rozloha | 26,05 km²[2] |
Nadmořská výška | 406 m n. m. |
PSČ | 394 44 |
Počet domů | 495 (2021)[3] |
Počet částí obce | 8 |
Počet k. ú. | 8 |
Počet ZSJ | 9 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Želiv 320 394 44 Želiv ouzeliv@obeczeliv.cz |
Starosta | Miroslav Buňata |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Želiv | |
Další údaje | |
Kód obce | 549215 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Želiv (dříve též Želivo, Želevec, Tětelice či Tětice, německy Seelau)[4] je obec v okrese Pelhřimov na Českomoravské vysočině rozkládající se na soutoku řek Trnava a Želivka. Je vzdálena 10 km západně od Humpolce. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. V obci je klášter z poloviny 12. století, umělý kanoistický kanál, v blízkosti se nachází rozsáhlá rekreační oblast podél břehů přehrady Trnávka.
Místní části
Školství
- Mateřská škola Paraplíčko Želiv
- Základní škola Želiv
Pamětihodnosti
Největší památkou je premonstrátský klášter, který byl založen v roce 1139 Soběslavem I. Zpočátku patřil benediktinům, ale již v roce 1149 sem nastoupili premonstráti, kteří zde s malými přestávkami sídlí dodnes.
Želivský klášter byl několikrát přestavován, mj. kvůli předchozím požárům. Poslední zásadnější úpravy pocházejí ze začátku 18. století, kde je provedl Jan Blažej Santini ve stylu barokní gotiky. V druhé polovině 20. století komunistický režim využil kláštera jako internačního sběrného tábora (ofic. koncentračního kláštera), v němž byli protizákonně internováni významní členové československých katolických řádů. Poté zde dlouhou dobu fungovalo specializované pracoviště psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod pro léčbu závislostí.
Ke klášteru přiléhá i gotický barokně upravený kostel Narození Panny Marie, který je pro svou výšku dominantou okolí. Patří k němu také klášterní mlýn.
Další památkou je památný dub rostoucí nedaleko kláštera na břehu rybníka. Dále pak ještě socha Jana Želivského v místním parku.
Za návštěvu stojí i Paní skála, pod níž leží Vyrovnávací nádrž Vřesník.
Další památky
- Památník internovaným kněžím a řeholníkům v klášteře[5]
- Památník pronásledovaným kněžím a řeholníkům v kostele Narození Panny Marie[6]
- Pamětní deska Bohumilu Vítu Tajovskému v klášteře[7]
Osobnosti
- René Decastelo (* 1973) – spisovatel a redaktor
- Nikolaj Kelin (1896–1970) – ruský básník, prozaik a lékař
- Dr. Karel Moudrý – poslanec, přítel spisovatele Karla Čapka a jeho bratra malíře Josefa Čapka, kterého v roce 1939 do Želiva přivedl. Josef Čapek zde pobýval na letním bytě a byl ze Želiva odvezen do koncentračního tábora.
- Jan Želivský – známý husitský vůdce lidu, který se s významnou pravděpodobností narodil v Humpolci, ale je úzce spojený s Želivským klášterem, odkud i později přišel do Prahy.
Zajímavosti
- Partnerskou obcí je švýcarský Kiesen.[8]
- Slalomový kanál na Trnávce je jedním z nejtěžších v Evropě. Leží u výtoku z vodního díla Trnávka.
- V areálu kláštera žila zpěvačka Naďa Urbánková.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Želivo. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1908. Dostupné online. Díl dvacátýsedmý. S. 795.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Partnerství s obcí Kiesen
- ↑ Naďa Urbánková: O víkendech se do kláštera na moje obědy sjížděli faráři. www.kafe.cz [online]. [cit. 2017-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-08.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Želiv na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Želivo v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Želivo ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
- Želiv v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky obce
- Zajímavá fotogalerie
- Informace z průzkumu hrobek v kostele v Želivě.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka obce Želiv, okres Pelhřimov. List tvoří čtyři vodorovné pruhy: zelený, žlutý, bílý a modrý v poměru 2:1:1:2..
znak obce Želiv, okres Pelhřimov